Komatsu potřebu bagr
Reklama

Od pilotů k provozu. Stavebnictví čeká rok, kdy se “digitalizace budoucnosti” stává současností

Adam Heres Vostarek[1]

Digitalizace ve stavebnictví se dlouho točila kolem pilotních projektů a dílčích inovací, které měly ověřit využitelnost nových nástrojů přímo na stavbě. Rok 2026 však podle zkušeností z více než 170 tisíc projektů realizovaných v 75 zemích posune digitalizaci z experimentů do běžné provozní praxe. Nejde už o to „něco vyzkoušet“, ale o schopnost držet společný proces, sdílenou datovou základnu a jednotné standardy napříč projekty i týmy.

Český trh: digitalizace ano, procesní disciplína zatím napůl

V českém prostředí se digitalizace prosazuje nerovnoměrně. Na jedné straně stojí velcí developeři a generální dodavatelé, kteří integrují digitální pracovní prostředí do řízení projektů i správy budov. Na straně druhé stále existuje silná tradice osobního předávání informací a řešení „na místě“, která je charakteristická pro menší firmy a subdodavatele. Zkušenosti z českých developerských projektů však ukazují, že právě tato neformálnost je největší překážkou škálovatelnosti.

Digitalizace pomáhá až ve chvíli, kdy v ní celá struktura pracuje stejným způsobem. Pokud hlavní dodavatel používá jednotnou vizuální dokumentaci, ale subdodavatelé komunikují přes tabulky, skupinové chaty a telefon, nevzniká digitalizovaná praxe, ale technologicky vrstvená improvizace. Český trh proto není pozadu v nástrojích, ale ve sjednocení procesů. Novou konkurenční výhodou tedy nebude „kdo má jakou platformu“, ale kdo dokáže udržet disciplinovaný způsob práce od návrhu po předání.

Růst nákladů trvá, poptávka neklesá

Nárůst cen ve stavebnictví, který začal během pandemie, se ukazuje jako dlouhodobý jev. Ceny rezidenčních nemovitostí v zemích EU vzrostly od roku 2015 do prvního čtvrtletí 2024 o 53 %, zatímco stavební náklady se od pandemie zvýšily o více než 30 %. Zhruba 80 % developerů potvrzuje rostoucí náklady a více než 70 % označuje ceny materiálů za zásadní problém. Poptávka však neklesá – 75 % firem uvádí stabilní nebo rostoucí zájem o projekty.

V praxi se proto těžiště přesouvá z hledání dodatečných zdrojů na zvýšení efektivity uvnitř projektů. Kontinuita dat, průběžné vyhodnocování dopadů změn na harmonogram a transparentní komunikace mezi profesemi se stávají nástrojem, jak udržet rozpočet a tempo realizace v únosných mezích.

Nedostatek pracovníků jako trvalý stav

Více než 30 % evropských stavebních firem uvádí, že kvůli nedostatku pracovní síly nedokáže dokončit plánované projekty. Tento problém nelze řešit rychlým náborem: demografická struktura stavebních profesí ukazuje dlouhodobý trend stárnutí a postupného odlivu. Reálnou odpovědí je proto standardizace opakovatelných procesů a dokumentační disciplína, která zkracuje dobu zaškolení, omezuje prostor pro chyby a uvolňuje kapacitu týmu bez rozšíření personálu.

Umělá inteligence: méně experimentů, více provozu

Umělá inteligence dnes dokáže strukturovat projektovou dokumentaci, dohledávat relevantní záznamy a upozorňovat na odchylky v kvalitě či harmonogramu. V praxi zkracuje čas, který týmy tráví přepínáním mezi podklady, e-maily a kontrolními protokoly. Její efekt ale může být opačný, pokud vstupní data nejsou jednotná. Nejde tedy o to „použít AI“, ale udržet procesní čistotu dat, na kterých AI pracuje.

Vizuální dokumentace jako nástroj prevence

Celosvětově dosahují náklady na přepracování a opravné práce až 1,8 bilionu dolarů ročně. Zkušenosti z dlouhodobě digitalizovaných projektů ukazují, že systematická vizuální dokumentace jednotlivých etap stavby udržuje podíl přepracování pod hranicí pěti procent celkového rozpočtu. Neznamená to více kontroly; znamená to méně domněnek. Vizuální záznam vytváří společnou realitu pro investora, dodavatele i subdodavatele.

Udržitelnost přechází od deklarací k auditovatelnosti

S blížícím se rokem 2030 a cílem snížit emise o 55 % oproti roku 1990 bude nutné doložit nejen materiálové složení stavby, ale i reálnou funkci použitých řešení v čase. ESG reporting, EPD dokumentace a dlouhodobá sledovatelnost životního cyklu budovy se stanou nejen legislativní nutností, ale také konkurenčním faktorem při financování projektů.

Závěr: digitalizace už není cíl, ale infrastruktura

Rok 2026 nepřinese další vlnu zavádění digitálních nástrojů. Tato fáze proběhla. Nyní začíná etapa, ve které se rozhoduje o tom, kdo dokáže digitalizaci využívat disciplinovaně, opakovatelně a napříč týmy. Rozdíl mezi „máme nástroj“ a „nástroj řídí náš proces“ bude definovat produktivitu i kvalitu výstavby v nadcházejících letech.

Zdroje:


[1] Autor článku je odborný konzultant a regionální manažer technologické společnosti PlanRadar (www.planradar.com), evropského poskytovatele softwaru pro digitální dokumentaci a komunikaci pro stavební průmysl. Je absolventem Fakulty stavební na Českém vysokém učení technickém v Praze s 15 lety praxe v oboru. Digitalizaci procesů ve stavebnictví se věnuje posledních více než 5 let.

Sledujte nás