Celkový počet stavebních povolení je nejmenší za 25 let, roste ale hodnota rekonstrukčních prací

Stavební úřady v 1. čtvrtletí vydaly nejméně stavebních povolení od roku 1999, od kdy Český statistický úřad zveřejňuje čtvrtletní data. Stavební trh alespoň částečně drží rekonstrukce, hodnota stavebních povolení na modifikace stávajících staveb vzrostla meziročně o čtvrtinu. Rekonstrukční programy vedou především ke snížení energetické náročnosti a zlepšení vnitřního klimatu domácnosti.

Stavební úřady v 1. čtvrtletí letošního roku udělily 4652 stavebních povolení na bytové budovy, meziročně je to o 18 procent méně. Především je to ale nejnižší číslo od roku 1999, od kdy Český statistický úřad zveřejňuje čtvrtletní data této statistiky.

„České stavebnictví je především paralyzováno nefunkčním stavebním řízením, trh nadále omezuje i dražší financování. Udělení stavebního povolení trvá dlouho, neúměrně stavebníky zatěžuje. Bez nutných změn nelze čekat rychlé oživení celého stavebnictví, ani letos tak sektor nijak zásadně neporoste. Pozitivní zprávou zůstává rostoucí hodnota rekonstrukčních prací, domácnosti se při vylepšování svého bydlení soustředí hlavně na snížení energetické náročnosti a vhodné vnitřní klima,“ vysvětluje public affairs manažer společnosti VELUX Ondřej Boreš.

Orientační hodnota stavebních povolení na změny již postavených staveb tak v 1. čtvrtletí meziročně vzrostla o 26 procent, u nové výstavby naopak o 32 procent propadla.

Jedním z hlavních důvodů rekonstrukcí je přitom nižší spotřeba energií. „Ke snížení nákladů na bydlení výrazně pomáhají rekonstrukce vedoucí k nižší spotřebě energií. Nejoblíbenějšími způsoby snížení nákladů na energie jsou výměna kotlů, fotovoltaika,, zateplení nebo výměna oken,“ říká Ondřej Boreš.

„Přestože hypotéky po delší době zlevnily pod průměrnou pětiprocentní hranici, k rychlému oživení kvůli nefungujícímu stavebnímu řízení a s tím souvisejícímu nedostatku nových bytů nedojde. Český bytový fond proto stále zůstává zastaralý, což kromě vyšších výdajů na provoz často znamená i zdravotní rizika např. kvůli nedostatečnému vytápění, chlazení či velké vlhkosti v domácnostech,“ dodává Ondřej Boreš.

Česká republika přitom rekonstrukce vedoucí k úspornějšímu a ekologičtějšímu provozu podporuje řadou dotačních programů. V rámci programu Nová zelená úsporám již stát vyplatil více jak 70 miliard korun. Letos spustil nová pravidla tak, aby dotační programy byly využívání především na komplexnější renovace, nikoli jen na dílčí úpravy.  Žadatelé mohou získat až 1 milion korun na optimální zateplení a další statisíce korun na instalaci obnovitelných zdrojů energie, výměnu nevyhovujícího zdroje tepla, chytré větrání a další opatření, která přinesou značné úspory za bydlení.

Českým domácnostem přitom již v posledních měsících roste reálná mzda a domácnosti budou chtít investovat do svého bydlení, především směrem k levnějšímu, zdravějšímu a modernějšímu provozu. „U rekonstrukcí tak neřeší jen to, aby jejich domácnost vypadala lépe a byla modernější. Zaměřují se stále častěji i na energetickou náročnost domácnosti a vhodné vnitřní klima – dostatek čerstvého vzduchu a světla, ideální teplotu nebo třeba boj s vlhkostí,“ domnívá se Ondřej Boreš.

V roce 2024 bylo v České republice dokončeno 30 tisíc bytů, meziročně o pětinu méně. Klesla přitom jak výstavba rodinných, tak i bytových domů. Navíc se prohlubují rozdíly mezi regiony.  Český bytový fond přitom čeká významná zatěžkávací zkouška. Mezi dospělé totiž míří silná generace potomků tzv. Husákových dětí – děti narozené v prvním desetiletí nového milénia. „Tato generace je početně nesmírně silná a za pár let bude chtít bydlet ve vlastním. Bytová výstavba ale na příchod této silné generace není připravená. Abychom dokázali nabídnout těmto dorůstajícím dětem odpovídající bydlení, muselo by se každý rok v ČR dostavět minimálně dvakrát více bytů než nyní. Mění se přitom i požadavky – mladá generace bude chtít bydlet moderně, to mimo jiné znamená ekologicky a úsporně,“ uzavřel Ondřej Boreš.