20 NO DIG 27 / 4 ZE STAVEB / FROM CONSTRUCTION SITES Něco málo z historie Rozvoj města nevyžaduje pouze výstavbu inženýrských sítí v právě budovaném místě, ale musí dojít k navýšení kapacity všech navazujících částí systému, ať se to týká vodovodů, kanalizací nebo rozvodů energií. V první polovině dvacátého století byla pro kanalizační systém Prahy klíčová stará čistírna odpadních vod v Bubenči, kterou v roce 1967 nahradila nová ústřední čistička odpadních vod na nedalekém Císařském ostrově. Určitě si vzpomínáte na povodně v roce 2002, kdy došlo k jejímu zaplavení a velkým škodám na technologiích čištění vod. Tato událost a fakt, že čistírna nesplňovala normy Evropské unie, vedly v roce 2013 k rozhodnutí o výstavbě nové čistírny odpadních vod. Ta byla dokončena v roce 2018 a v současné době by měl skončit její zkušební provoz. Obě linky čistí přibližně 93 % odpadních vod vzniklých na území Prahy a přiváděných jednotnou městskou kanalizací. Promyšlený projekt je základem dobrého výsledku Pokud tedy bylo úspěšně operováno srdce kanalizačního systému, nyní musí být posíleny jeho důležité tepny. Mezi ně patří výtlak z ČSOV Podbabská u ústí Litovicko-Šáreckého potoka určený k dopravě odpadní vody do kmenové stoky E v areálu ÚČOV. Tento výtlak provedený v dimenzi potrubí D225 mm je kapacitně nedostatečný, proto pražská projekční kancelář D-PLUS PROJEKTOVÁ A INŽENÝRSKÁ KANCELÁŘ a.s. připravila řešení v podobě výstavby dvojitého výtlaku PEHD d400x23,7 RC. Trasa výtlaku bezprostředně u rekonstruované ČSVO musí překročit Litovicko-Šárecký potok a boční koryto Vltavy na Císařský ostrov a dále povede podél obslužné komunikace v sousedství areálu ČOV. Původní výtlak byl v minulosti vybudován provedením překopu obou toků s využitím těžké techniky pracující v říčním toku. Toto řešení je organizačSHYBKA POD ŘEKOU VLTAVOU PROVEDENÁ METODOU ŘÍZENÉHO HORIZONTÁLNÍHO VRTÁNÍ ně velmi náročné, vyžaduje dlouhou odstávku provozu v plavebním kanále, v jehož ústí byla trasa navržena. V neposlední řadě se ukázalo, že toto řešení je rovněž velmi nákladné. Proto projektant s ohledem na současný rozvoj bezvýkopových technologií zvážil využití metody řízeného horizontálního vrtání. Tento způsob překonání říčního toku se jevil jako efektivnější a mnohem méně ovlivňující říční provoz v plavebním kanále. Křížení Vltavy na rozdíl od stávajícího výtlaku může probíhat šikmo na plavební dráhu, v hydraulicky optimální trase bez zbytečných lomů. Podmínky provedení shybky Každé na první pohled krásné řešení s sebou po podrobnějším prozkoumání přináší komplikace a otazníky. Nejinak tomu bylo i v tomto případě. Komplikací číslo jedna byl nedostatek prostoru pro první část pilotního vrtu. Oblouk vrtu je striktně dán tuhostí vrtných tyčí, jejich minimální dosažitelný rádius se nedá překročit. Litovicko-Šárecký potok v místě, kde jej shybka kříží, protéká v terénním zářezu hlubokém cca 6 m a jeho nejhlubší bod se nachází po dvaceti metrech od startovací jámy. Vrtná souprava měla za zády rušnou Roztockou ulici, prodloužení vrtu tedy nepřipadalo v úvahu. Od řeky Vltavy je potok oddělen pouze úzkou hrází a zde byla povodím Vltavy nastavena podmínka minimální hloubky pokládané shybky 5 metrů od hladiny na okrajích toku a 7,5 m od hladiny ve středu toku. Díky tomu byla první shybky vedena v poměrně ostrém náklonu směrem dolů, pod středem toku ve vzdálenosti 80 m od startu však musela být přesměrována dovrchně. U vrtu prováděného v měkkých náplavových vrstvách někde na jižní Moravě by toto vedení nepředstavovalo velký problém. V námi popisovaném případě se však pohybujeme v náročných geologických podmínkách skalního vrtání. S geologií souvisí naše druhá komplikace. Při přípravě bezvýkopového provedení shybky jsme vycházeli z geologických průzkumů v minulosti prováděných v okolí stavby. Do hloubkového profilu shybky zasahují proterozoické droby a prachovce, které dosahují pevnosti až R3, těžitelnost proterozoických sedimentů dle ČSN 73 3050 v 5. třídě, místy až v 6. třídě. V mělčích vrstvách byly zjištěny kvartérní fluviální štěrky a písky a v příbřežních pásmech se těsně pod povrchem nacházely hlinité sedimenty. Fluviální písčité a štěrkovité sedimenty dosahují dle ČSN 73 3050 3. - 4. třídy, při výskytu kamenů a balvanů o velikosti mezi 10 až 25 cm v objemu nad 50% pak 5. třídy. Těžené zeminy jsou zvodnělé. Provedení shybky Pro realizaci shybky byla vybrána vrtná souprava DitchWitch JT60 s tažnou silou 267 kN a kroutícím momentem 12 200 Nm. Práce byly zahájeny 13.4.2021. Pilotní vrt byl prováděn speciálním vrtMěsto je jak živý organismus. Pokud se rozvíjí a roste, musí s ním růst i jeho technická infrastruktura. Ve velkoměstě, jako je Praha, je výstavba důležitých tepen infrastruktury pochopitelně velmi náročná, někdy téměř nemožná díky překážkám, které této výstavbě stojí v cestě. Zde se otevírá velká příležitost pro bezvýkopové technologie. Ing. Ivan Demjan, Talpa - RPF s.r.o.
RkJQdWJsaXNoZXIy NTc1ODM=