18 NO DIG 31 / 2-3 ZE STAVEB / FROM CONSTRUCTION SITES o historické základy budov. Je třeba zmínit i fakt, že kolínské nádraží bylo 18. dubna 1945 cílem útoku německých bombardérů. Překážky detekované dodatečným průzkumem byly jednou z příčin pro přetrasování kabelovodu do nové pozice, posunuté o cca 30 m západním směrem. Zároveň bylo rozhodnuto pokynem správce stavby o zahloubení nivelety o 2,5 m, čímž byla zvýšena mocnost nadloží na cca 5,0 m. Výšková změna polohy raženého kabelovodu znamenala, že ražba bude probíhat pod hladinou podzemní vody a v cca v polovině délky trasy dojde k postupné změně zastižených geologických podmínek na čelbě. Zatímco mikrotunelování bude zahájeno v zeminách tvořených jílovitými až písčitými frakcemi, ve druhé fázi ražeb se tunelovací stroj setká s rulami, které budou postupně tvořit čím dál větší podíl ražného profilu. V cílové šachtě bude skalní podloží v celé výšce čelby raženého díla. Ze zkoušek na vrtných jádrech byla zjištěna pevnost v tlaku rul, která dosahovala až 180 MPa. Tunelovací stroj Pro ražbu kabelovodu byl vybrán tunelovací stroj společnosti Herrenknecht s typovým označením AVN 2000 AH. Jedná se primárně o stroj určený pro ražbu o průměru 2,0 m. Pro ražbu kolínského kabelovodu musel být osazen rozšiřujícím prstencem, který zvětšil průměr stroje na tři metry. Vzhledem k tomu, že ražba měla probíhat v prostředí s výrazně rozdílnými geologickými podmínkami, a hlavně ve skalním prostředí s vysokou pevností, byl stroj osazen speciální řeznou hlavou typu hardrock. Vzhledem k významu podcházených železničních tratí byla sestava razícího stroje doplněna přetlakovou komorou umožňující v případě potřeby práce v režimu přetlaku vzduchu. Společnost Herrenknecht kromě tunelovacího stroje poskytovala i další klíčové prvky nutné pro provozování technologie mikrotunelování – tj.: • Separační jednotku • Míchačku bentonitu • Čerpadla bentonitu pro plnící i zpětné potrubí • Tlačnou stanici • Řídící kontejner vč. hydrauliky • Bentonitová potrubí a kabeláž ovládací elektroniky Předstihové práce Výchozími konstrukcemi pro realizaci mikrotuneláže jsou hloubené šachty na obou koncích kabelovodu. Ta, ze které je ražba realizována se označuje jako šachta startovací, ta, do níž se stroj proráží se nazývá šachtou cílovou. Obě šachty byly navrženy ve shodě s požadavky na minimální prostorové rozměry. Ty definuje výrobce tunelovacího stroje s o hledem na nutnost umístění veškerých nutných konstrukcí a zařízení pro provoz celé technologie protlačování, pro umístění a montáž stroje a následnou možnost osazování jednotlivých segmentů protlačovacího potrubí. Startovací jáma měla půdorysné světlé rozměry 10,1 x 5,5 m. Zajištěna byla pažením z velkoprofilových zápor s výdřevou doplněného o 3 ks velkoprofilových pilot. Pro zajištění vodotěsnosti startovací šachty byly v jejím prostoru realizovány dva typy tryskových injektáží: • Těsnící pro utěsnění stěn a dna startovací jámy • Zpevňující pro zajištění nadloží nad kalotou rozrážky u startovací šachty Startovací šachta byla v celé své hloubce nad úrovní skalního podloží a byla kompletně realizována v sedimentárních horninách. Naproti tomu cílová šachta byla vyjma úvodních tří metrů kompletně hloubena v pevných skalních horninách – rulách. Cílová šachta byla zajištěna pažením pouze v horní části v zeminách. V rámci předstihových prací byly provedeny sloupy z tryskové injektáže v místě předpokládaného přechodu ražby z prostředí zeminového do prostředí skalního charakteru. Účelem tohoto opatření byla snaha o eliminaci možného rizika spočívajícího ve zvedání stroje po skalní bázi. Průběh prací Společnost Metrostav TBR byla v rámci projektu zhotovitelem dílčí části díla – tedy samotného raženého kolektoru s tím, že realizace obou jam a příprava ploch stavenišť v oblasti startovací i cílové šachty byla dodávkou vyššího dodavatele. Pro splnění striktních časových požadavků, požadavků na minimalizaci ovlivnění sedání nadloží resp. deformací kolejí a v neposlední řadě požadavků na co nejmenší ovlivnění dopravy ve Starokolínské ulici, byla nutná detailní příprava zaměřená především na časovou posloupnost návozů a montáží jednotlivých dílčích technologií včetně dílů samotného tunelovacího stroje, posloupnosti návozů prefabrikovaného protlačovacího potrubí, časových potřeb lidských kapacit, ale i výběru bentonitové směsi odpovídající kvality apod. Detailní příprava se později příznivě promítla do úspěš- Obr. 3 – Schematický podélný řez trasou kabelovodu Obr. 4 – Tunelovací stroj Herrenknecht AVN 2000 AH Obr. 5 – Zařízení staveniště pro ražbu kabelovodu
RkJQdWJsaXNoZXIy NTc1ODM=