16 NO DIG 31 / 2-3 ZE STAVEB / FROM CONSTRUCTION SITES nu i přes problematickou realizaci třetího úseku. Po přesunu technologie ke startovací jámě č. 3 byla mezi šachtami Š5 – Š6 zahájena ražba úseku v délce 133,6 m. Pro urychlení prací bylo v tomto úseku rozhodnuto o změně směru ražby. Projektant navrhl novou lomovou šachtu v pozici původní šachty Š5, z níž byla provedena ražba dovrchně. To přineslo mimo jiné výhodu při propojování potrubí, jelikož část výplachové suspenze odtékala od čelby směrem do startovací šachty, odkud bylo možné ji vyčerpat. Vzhledem k umístění šachty Š5 pod strmým zářezem svahu bylo potřeba razicí technologii rozdělit na část umístěnou u šachty Š5 (řídící kontejner a jeřáb pro pokládku potrubí), zbylá část technologie byla instalována nad zářezem svahu. Důvodem tohoto řešení byl i fakt, že v blízkosti šachty Š5 se nacházelo vedení vysokotlakého plynovodu DN 150 a produktovodu. Průběh ražeb třetího úseku ovšem negativně ovlivnila neočekávaná radikální změna geologie. V šachtě Š5 byl sice zaznamenán určitý pokles tvrdosti horniny, ale zhruba po 20 m ražby byly v profilu zastiženy navážky a posléze také jílovité a sprašovité polohy. Tato skutečnost znamenala nutnost častější výměny celého objemu bentonito- Obr. 5 – Startovací jáma třetího úseku vé suspenze výplachu, přibližně každých cca 15 m, což přineslo významné časové zdržení. V celé délce tohoto úseku, 133 m, tak bylo nutné 6x přistoupit k výměně výplachu v celkovém objemu zhruba 300 m3, místo původně uvažovaných 2 výměn v objemu zhruba 100 m3. V tomto úseku bylo také nezbytné provést výměnu hlavního, vysoce citlivého naváděcího laseru, umístěného v šachtě na stativu v prostoru opěrného bloku. I přes všechna zmíněná technická a koordinační omezení byla výstavba dokončena v předstihu před plánovaným termínem. Mikrotunelování lze považovat za velmi efektivní a šetrný způsob uložení podzemního potrubí bez nutnosti rozsáhlých zemních prací. Tímto způsobem je možné protlačovat potrubí až o průměru 4 m. Použití je výhodné v tvrdších horninách, kde by bylo jinak potřeba použít trhací práce. Mikrotunelování přináší i další, již všeobecně známé výhody, jako miObr. 6 – Pohled do kabiny řídícího kontejneru nimální zásah do povrchu, přesné vedení potrubí (v tomto případě max. odchylka +/- 5 cm horizontálním i vertikálním směru), a je tedy vhodné zejména do měst a složitých terénů. Zajímavostí je, že celou technologii obsluhovala na jedné směně pouze osmičlenná osádka. Jeden operátor řídil z řídícího kontejneru s pomocí naváděcího laseru směr a sklon instalovaného potrubí. Další pracovník obsluhoval míchací centrum pro bentonitovou směs a zbylí členové týmu se věnovali přípravě a instalaci potrubí a v něm instalovaným médiím. Projekt posílení kanalizační stoky S_L představuje úspěšné využití mikrotunelování v prostředí s extrémními technickými, bezpečnostními a provozními nároky. Realizace přinesla zvýšení kapacity kanalizace bez nutnosti plošných výkopů a zachovala plynulost provozu mezinárodního letiště. Převzato z časopisu Tunel. Obr. 7 – Pohled na čelbu raženého úseku Š2-Š3 a hlavu razícího stroje
RkJQdWJsaXNoZXIy NTc1ODM=