15 NO DIG 31 / 2-3 ZE STAVEB / FROM CONSTRUCTION SITES bornou laboratoří. Ty prokázaly, že skalní prostředí je jiné, než bylo uváděno v původním zadání projektu. V další – cílové šachtě 1. úseku byly rovněž provedeny ověřovací zkoušky, které prokázaly, že tvrdost hornin se ve značném podílu pohybuje v rozmezí až 120–150 Mpa, místo původně uvažovaných 25-50 MPa. Po konzultaci s dodavatelem razicího zařízení (firmou Herrenknecht) bylo zřejmé, že za těchto podmínek není původně instalovaná vrtací hlava schopna vrtání a bude nezbytné ji vyměnit za jiný typ – hlavu do skalního prostředí. Tato výměna na stavbě představuje poměrně složitou technickou operaci: 1. Odstrojení původní hlavy – deaktivace vysokopevnostních nos- ných trnů vrtací hlavy a její demontáž prostřednictvím jeřábu 2. Osazení nových vysokopevnostních nosných trnů 3. Nasazení nové vrtné hlavy pro skalní prostředí Obr. 3 – Startovací jáma prvního raženého úseku 4. Fixace vysokopevnostních nosných trnů prostřednictvím podtlakové pumpy a jejich vzájemné svaření krytek pro zamezení deaktivace. Po koordinaci s firmou Herrenknecht tato operace, včetně transportu nové nastrojené hlavy do skalního prostředí a její výměny na stavbě, trvala zhruba 5 dní. Teprve pak bylo možné samotnou ražbu zahájit. První ražený úsek o délce 87 m byl zahájen ze startovací šachty hloubky cca 5 m (Obr. 3) mimo areál SRA LVH (Security Restricted Area Letiště Václava Havla) Praha, a to cca 14 dní před zahájením výluky ranveje 06/24 směrem do prostoru SRA letiště. V tomto úseku se v blízkosti uvažovaných protlaků nacházely další stávající inženýrské sítě a kabelová vedení, a to zejména elektrické vedení NN a VN, sdělovací vedení, produktovod, VTL plynovod a silové a sdělovací vedení v majetku PRE. Ražba prvního úseku mezi šachtami Š1 - Š2 v délce 87 m byla pro realizační tým velkou výzvou. Tento úsek musel být doražen do termínu zahájení výluky vzletové dráhy, tj. do 1. 4. 2025. Termín se navíc zkrátil kvůli výměně razicí hlavy o celých 5 dní. Přestože byl původní harmonogram ražby navržen na zcela jiné podmínky, ražba tohoto úseku byla dokončena pouze o jeden den později, než byl původní plán. Rychlost ražby se v prvním úseku pohybovala v závislosti na tvrdosti horniny mezi 9-27 mm/min. Následně nastala další 14denní etapa činností - demontáž technologie a její přestěhování ke startovací jámě (šachtě Š2) druhého úseku do vlastního prostoru SRA letiště Praha. I když se tato jáma nachází pouze 90 m vzdušnou čarou od první startovací jámy, bylo nutné celou technologii převážet přes kontrolní vstupní stanoviště do chráněného prostoru letiště umístěné na bráně č. 6, což znamenalo objížďku délky zhruba 5 km a časovou ztrátu při přesunu každého komponentu technologie minimálně 45 min. Ražba druhého úseku mezi šachtami Š2 – Š3 v délce 107 m byla, co se týká rozmístění technologie, geologických podmínek, prostoru i času provádění, nejsnadnější. Jediným záporem bylo, že hloubka druhé startovací šachty byla ze všech tří šachet největší, a to 7,8 m. To přinášelo ztížené podmínky pro operátora technologie při ražbě a také pro obsluhu jeřábu z důvodu potřeby přesné manipulace při ukládce potrubí. Zastižená geologie druhého úseku se pohybovala zhruba ve stejných pevnostech okolo 120-150 MPa, což prokázaly další odebrané vzorky v startovací šachtě č. 2 (Š2). Na posledních cca 25 m druhého úseku, z důvodu příznivě nízké abrazivity ražené horniny, bylo možné navýšit rychlost postupu až na 3037 mm/min. Z téhož důvodu nebylo nutné měnit komponenty na razicím stroji. Celou zakázku tedy bylo možné provést s jedinou sadou nástrojů na vrtné hlavě, což představovalo vůči plánovanému harmonogramu úsporu zhruba 3 dnů. To ve výsledku umožnilo dokončit celou zakázku v plánovaném termí- Obr. 4 – Startovací jáma druhého úseku
RkJQdWJsaXNoZXIy NTc1ODM=