ROČNÍK 31 2-3/2025 ZPRAVODAJ ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO BEZVÝKOPOVÉ TECHNOLOGIE MAGAZINE OF CZECH SOCIETY FOR TRENCHLESS TECHNOLOGY NODIG
Město Mikulov͕ Náměstí 1, 692 ϮϬ DŝŬƵůŽǀ͕ IČ͗ ϬϬϮϴϯϯϰϳ dĞů͘ нϰϮϬ ϱϭϵ ϰϰϰ ϲϲϬ͕ &Ădž нϰϮϬ ϱϭϵ ϰϰϰ ϱϲϲ ͲŵĂŝů͗ ƐŽďŽƚŬŽǀĂΛŵŝŬƵůŽǀ͘ Đnj ǁǁǁ͘ ŵŝŬƵůŽǀ͘ Đnj MĚSTO MIKULOV ^d ZK^d< Mgr. Jitka Sobotková přebírá záštitu ŶĂĚ 30. národní konferencí o bezvýkopových technologiích NOͲ /' ϮϬϮϱ pořádanou Českou společností pro bezvýkopové technologie CzSTT ǀĞ ĚŶĞĐŚ ϭϲ͘ Ͳ ϭϳ. září 202ϱ ǀ prostorách ŚŽƚĞůƵ 'ĂůĂŶƚ DŝŬƵůŽǀ
1 NO DIG 31 / 2-3 ÚVOD / LEADING ARTICLE NA ODBORNÉ TÉMA / TECHNICAL TOPICS 1 Z ČINNOSTI CzSTT / NEWS FROM CzSTT Z ČINNOSTI ISTT / NEWS FROM ISTT Editorial - Září pro NO-DIG č. 2-3/2025 Ing. Marek Helcelet.......................................................................2 Úvodník - Steinzeung Keramo s.r.o. Ing. Petra Niedlová........................................................................2 Co nového v ESC ISTT? Ing. Karel Franczyk, Ph.D.............................................................3 Zpráva o činnosti CzSTT za období 4/2024 - 3/2025 Ing. Karel Franczyk, Ph.D...........................................................4 Účast české delegace na konferenci No-DiG Poland 2025 v Krakově Robert Kostolány...........................................5 Protlačovaní kameninového potrubí včera, dnes a zítra Ing. Petra Niedlová....................................................................6 Bezvýkopové provedení přeložek kanalizace na FN Brno Ing. Petr Balcárek, Ing. Karel Franczyk, Ph.D.........................7 Další porce protlaků a štítování v ostravském městském obvodu Radvanice Ing. Igor Fryč............................................................................11 Posílení stoky S_L na Letišti Praha: Technické řešení a realizace bezvýkopových metod Ing. Marek Varga. ....................................................................14 Ražba kabelovodu pod železničním nádražím v Kolíně Ing. Petr Hybský, Ing. Filip Jiřičný, Ing. Pavel Čeliš Ph.D.....17 Nekrolog Ing. Miloš Hrachovec.............................................5 Osobnosti CzSTT - Ing. Theodor Fiala............................ 20 Kalendář akcí pořádaných ve světě a v ČR. ................... 21 Seznam členů. ............................................................... 12-24 ZE STAVEB / FROM CONSTRUCTION SITES RŮZNÉ / MISCELLANEOUS INFORMATION NO DIG 30 / 1 1 NO DIG 31 / 2-3 NODIG ZPRAVODAJ ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO BEZVÝKOPOVÉ TECHNOLOGIE MAGAZINE OF CZECH SOCIETY FOR TRENCHLESS TECHNOLOGY Vychází třikrát ročně / Issued three times a year Toto číslo vyšlo se sponzorským příspěvkem společnosti: Steinzeug Keramo s.r.o., dne 12. září 2025 This issue was published with the sponsorship contribution Steinzeug Keramo s.r.o., on September 12th 2025 Redakční uzávěrka 16. srpna 2025 Editorial close on August 16th 2025 REDAKČNÍ RADA: Předsedkyně: Ing. Bc. Lucie Karásková Nenadálová, Ph.D. Členové: Ing. Karel Franczyk, Ph.D. Ing. Ladislav Haška, VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s. Ing. Pavel Král, BVK, a.s. Ing. Jan Frantl, Subterra a.s. Ing. Marek Helcelet, BVK, a.s. Robert Kostolány, EUTIT s.r.o. Ing. Petra Niedlová, Steinzeug Keramo s.r.o. Ing. Igor Fryč, FIRESTA - Fišer, rekonstrukce, stavby a.s. Ing. Michal Sodomka, OHLA ŽS, a.s. Grafická úprava a sazba: Yvona Pollaková Vydává CzSTT Česká společnost pro bezvýkopové technologie, Bezová 1658/1, 147 14 Praha 4 Adresa redakce: CzSTT, Bezová 1658/1, 147 14 Praha 4 Tel./fax: +420 241 096 783 E-mail: office@czstt.cz, czsttczstt@grbox.cz www.czstt.cz Registrace: MV CR II/6 - OS/1 - 25465/94-R Tisk: Tiskárna Brouček s.r.o., Michelská 4/11, 140 00 Praha 4 Příspěvky uveřejněné v tomto časopise nemusí vyjadřovat názory redakce. Přetisk článků je možný pouze se souhlasem redakce a s uvedením zdroje. ISSN 1214-5033 OBSAH CONTENTS
2 NO DIG 31 / 2-3 EDITORIAL / LEADING ARTICLE ÚVODNÍK / LEADING ARTICLE Vážené dámy a pánové, vážení partneři, stejně tak, jako letošní konference o bezvýkopových technologiích nese jubilejní pořadové číslo 30, také naše společnost Steinzeug Keramo s.r.o. v loňském roce oslavila 30 let od založení. Společnost Steinzeug Keramo patří od roku 2011 do skupiny Wienerberger AG, divize Wienerberger Pipes Solution zabývající se výrobou produktů pro vodní hospodářství a kameninové potrubí velmi dobře zapadá Zamysleli jste se někdy nad názvy kalendářních měsíců? Zcela jistě ano, každý je svým způsobem jedinečný a za jejich současnou podobu vděčíme národním obrozencům ze „století páry“. Ale jeden je přeci jen po lingvistické stránce výjimečný. Září. Toto slovo totiž může být jak podstatným jménem, tak i slovesem. Zkuste si bez bližšího kontextu říct „měsíc září“. Může to být Luna v úplňku, kdy její jas dělá z noci skoro den, stejně jako devátý měsíc v kalendářním roce. Přichází po horkých letních dnech, dozrává ovoce, které po kvalitním zpracování zkapalněním rozjařuje lidskou mysl, která je po prázdninovém odpočinku nucena opět začít naplno pracovat. Ale aby ten přechod od nic nedělání k plnému zatížení nebyl úplně brutální, slouží měsíc září i k setkávání odborníků z nejrůznějších oborů na nejrůznějších konferencích. A pro všechny pracovníky v oboru bezvýkopových technologií a příznivce jimi realizovaných staveb slouží národní konference, pořádaná Českou společností pro bezvýkopové technologie (CzSTT). Při svém putování napříč zemí se v letošním roce zastavuje v Mikulově, městě proslaveném nejen výbornými víny, ale i přírodními a historickými památkami a v jehož okolí byla při výkopových pracích archeologů nalezena tzv. „Věstonická Venuše“. Dala by se najít za předpokladu, že by tým Karla Absolona používal bezvýkopové technologie? Na tuto otázku se návštěvníci letošní konference odpovědi asi nedočkají, ale zcela jistě nebudou ochuzeni o kvalitní přednášky, sloužící coby duševní hlavní jídlo. A jako dezert je při takové příležitosti ze strany CzSTT vydáváno dvojčíslo časopisu NO-DIG. Na co se v něm můžete těšit? I když společnost Steinzeug Keramo s.r.o. ve stavebním světě zná snad každý, jistě nebude na škodu osvěžit si paměť nejen o společnosti jako takové, ale i jaká byla historie kameninových trub, jaká je současná situace a jaké jsou výhledy do budoucna. A stejně tak, jako jsou ve světě bezvýkopových technologií známy výrobky Kerama, stejně tak jsou známi jeho obchodní zástupci. Pokud se přesto nikdo nesetkal s jedním z výrazných a zanícených bojovníků za používání kameninových trub při výstavbě kanalizací Ing. Fialou, vše podstatné se dozví v rubrice Osobnost BT. Ale nejenom CzSTT pořádá svou národní konferenci, na jaře proběhla v Krakově polská konference, které se zúčastnili někteří členové výboru a redakční rady a jejíž průběh je krátce shrnut v článku předsedy CzSTT Ing. Franczyka, PhD. Nosnými články každého čísla jsou však ty, které čtenáře seznamují se stavbami, prováděnými pomocí bezvýkopových technologií. Těšit se můžete třeba na stavbu nového porodního pavilonu ve FNsP Brno v areálu nemocnice v Bohunicích, propojení kanalizací na jeden z ostravských páteřních sběračů či na mikrotuneláž na území letiště Václava Havla v Praze - Ruzyni. Pochopitelně toho v tomto čísle naleznete více, takže při četbě časopisu vám všem členové redakční rady přejí nejen rozšíření vědomostí, ale i pohodu, třeba při popíjení právě v září kvasícího burčáku. ZÁŘÍ Ing. Marek Helcelet Ing. Petra Niedlová
3 NO DIG 31 / 2-3 ÚVODNÍK / LEADING ARTICLE Ing. Karel Franczyk, Ph.D., předseda CzSTT Z ČINNOSTI ISTT / NEWS FROM ISTT Vancouver do filozofie celé společnosti z hlediska důrazu na udržitelnost produktů a systémů z nich vytvořených. Kamenina je materiál, který je vytvořen ryze z přírodních nevyčerpatelných surovin a vyniká zejména svou prokazatelnou provozní životností 150+ let. Již desetiletí je technologie výroby a receptura bez výrazných změn. Proč také měnit něco, co dobře funguje a je osvědčené. Naším cílem je smysluplné a efektivní použití našich výrobků, které budou sloužit generacím a nebudou nijak ohrožovat životní prostředí. Nejde nám pouze o rychlý profit. Proto klademe důraz na komunikaci a nabízíme podporu všech subjektů zapojených do projektů od jejich přípravy až po realizaci. Naše společnost je členem CzSTT již od roku 2007, tedy 18 let. První protlačovací trouby vyrobené v našich závodech spatřily světlo světa na konci 20. století a o té doby se staly nedílnou součástí bezvýkopových technologií v profilech od DN150 až do DN1000. V České republice se první kameninové trouby tlačily v roce 2001. V roce 2018 došlo ke změnám, a výrobu oboustranně protlačovacích glazovaných trub nahradily více či méně populární trouby neglazované, a navíc v profilech pouze do DN600. Vítaným krokem tak bylo loňské přistoupení k opětovné vlastní výrobě oboustranně glazovaných protlačovacích trub ve všech dimenzích a plánovaný návrat k velkým profilům protlačovacích trub DN700 a DN800. Přesto, že začátky Steinzeug Keramo v České republice byly jistě velmi turbulentní, podařilo se vytvořit základní obchodní tým, který společně vydržel a velmi dobře funguje ve stejném složení již více než obdivuhodných 22 let. Opět mě napadá paralela s materiálem o tom, že když něco dobře funguje, netřeba měnit. - ISTT vydává zajímavý internetový týdeník s názvem Global Trenchless, kde jsou aktuality týkajících se ISTT ale i jednotlivých firem, projektů či technologií. Už dříve jsem avizoval, že zájemci o dostávání tohoto týdeníku mi mají dát vědět. Případně se obrátit na redakci Zpravodaje. - ISTT dále oznámila vznik dlouhodobého partnerství s IWA (International Water Association). Obě společnosti se tak mohou i na mezinárodní úrovni lépe informovat o možnostech BT ve vodárenství. - Pokračují přípravy na vznik pracovní skupiny pro Evropu, ovšem kromě flexibilního propojení všech zástupců národních asociací přes WhatsApp zatím k žádnému jednání (natož s nějakým výsledkem) nedošlo. Z toho pohledu je ale zajímavé, že v rámci Německa se sloučily dvě asociace s podobným programem, takže německá organizace se nyní jmenuje GATT (místo GSTT). Hlavním tématem je ovšem blížící se mezinárodní konference NO DIG ve Vancouveru ve dnech 27. 10. – 29. 10. 2025. (Zasedání výkonné rady bude 26. 10.) Po dlouhé době máme letos zástupce mezi stavbami aspirujícími na mezinárodní Stavbu roku – Po dohodě se Správou železnic a firmou Metrostav a.s. byla přihlášena stavba kabelovodu v nádraží Kolín. Tak držme palce. Karel Franczyk V Ostravě 17. 8. 2025 Nicméně, na rozdíl od kameniny, se na našem týmu již začíná podepisovat zub času a tento rok pro nás bude rokem změn. Theodor Fiala a František Bartoš, jako správní srdcaři, co s námi vydrželi i několik let se statutem pracujících důchodců, Vám v blízké době přijedou představit své nástupce a tak začne nová etapa kameniny ČR. Nezbývá, než popřát odcházejícím, aby jim to ještě dlouho šlapalo a přicházejícím, aby do toho pořádně šlápli a nebáli se vystoupit ze stínu svých předchůdců. A nakonec přeji Vám všem, aby Vám byla práce koníčkem a pot a slzy se nakonec vždy změnily v radost a spokojenost z dobře odvedené práce.
4 NO DIG 31 / 2-3 Z ČINNOSTI CzSTT / NEWS FROM CzSTT V dubnu 2024 bylo na volební valné hromadě zvoleno nové předsednictvo CzSTT. To pracuje ve složení: K. Franczyk – předseda M. Sodomka – místopředseda J. Frantl – místopředseda R. Kostolány – místopředseda I. Fryč P. Král L. Haška Předsednictvo (výbor) se pravidelně scházelo jedenkrát za měsíc. Většinou v Praze, dvakrát v Brně, jednou v Ostravě a jednou v Táboře během záříjové konference. Zápisy z jednání jsou zveřejňovány na webových stránkách CzSTT. Hlavní činnosti: 1. Pořádání 29. Konference o bezvýkopových technologiích v Táboře, která se konala v září 2024 Organizací konference byla smluvně pověřena společnost Exponex, s.r.o., což je pokračováním úspěšné spolupráce zahájené již v roce 2023. Průběh konference poznamenaly povodně, ke kterým došlo na mnoha místech zejména v moravské části ČR, a někteří účastníci z vodařských organizací z pochopitelných důvodů účast na poslední chvíli odřekli. Všem těmto účastníkům byl po dohodě s organizátory vrácen zaplacený příspěvek v plné výši. I tak účast přesáhla 200 lidí a byla hodnocena vesměs jako úspěšná. Víc o průběhu konference je uvedeno v článku M. Helceleta v Zpravodaji č. 4/24, který je dostupný i na webových stránkách. 2. Spolupráce s vysokým školstvím (Praha – Brno – Ostrava) S cílem zapojení do výuky BT studentů na příslušných fakultách. FSV ČVUT Praha, FAST VUT Brno a FASTVŠB-TU Ostrava 3. ISTT Informace o činnostech ISTT vychází pravidelně v našem odborném časopise a dále je možnost získat další informace na webových stránkách ISTT-www.istt.com Mezinárodní ISTT konference s výstavou – se bude konat ve dnech 27. - 30. října 2025 ve Vancouveru. 4. Webové stránky společnosti Nové stránky (od roku 2022) jsou více intuitivní, přehledné, jednodušší na ovládání a pravidelně informují nejenom naše členy ale i širokou odbornou veřejnost o bezvýkopových technologiích, pořádání výstav, konferencí, školení atd. Stránky jsou v pravidelně doplňovány a aktualizovány. ZPRÁVA O ČINNOSTI CzSTT ZA OBDOBÍ 4/2024 – 3/2025 5. Redakční rada Redakční rada je nadále vedená L. Karáskovou – Nenadálovou. Dále jsou členy všichni členové výboru, dále M. Helcelet a P. Niedlová. Časopis Zpravodaj NO DIG vychází 3 x ročně čísla 1. a 4. vycházejí samostatně, spojené číslo 2. a 3. vychází u příležitosti konference. Většinou je vydané číslo spojeno s partnerem čísla, který přispívá finančně na vydání. U členů CzSTT se po dohodě v předsednictvu jedná spíše o příspěvek symbolický. Závěr Tímto bych chtěl poděkovat členům předsednictva, redakční rady a revizní komisi za jejich dobrovolnou a přitom náročnou práci. Karel Franczyk Předseda CzSTT Praha 8. 4. 2025 Usnesení z členské schůze CzSTT konané dne 8. 4. 2025 v Praze 1. Členská schůze společnosti CzSTT bere na vědomí: a) Zprávu o činnosti CzSTT za období 2024 - 2025 přednesenou Ing. Karlem Franczykem, Ph.D b) Informaci o stavu členské základny společnosti CzSTT přednesenou ing. Pavlem Králem 2. Členská schůze společnosti CzSTT schvaluje: a) Zprávu o hospodaření v roce 2024 přednesenou Ing. Karlem Franczykem, Ph.D b) Návrh rozpočtu společnosti CzSTT „Finanční plán na rok 2025“ přednesený Ing. Karlem Franczykem, Ph.D c) Plán činnosti společnosti CzSTT na rok 2025 přednesený Ing. Karlem Franczykem, Ph.D d) Zprávu revizní komise o hospodaření společnosti v roce 2024 přednesenou Ing. Markem Helceletem Členské schůze se zúčastnilo: - Korporativní členové: 13 - Individuální členové: 1 - Přidružení členové: 1 Zapsali a podepsali za komisi pro usnesení: Ing. Bc. Lucie Karásková Nenadálová, Ph.D, Ph.D Ing. Radomír Foukal V Praze 8. 4. 2025 (Ručně psaný originál přepsal a uložil do PDF: Ing. Karel Franczyk, Ph.D)
5 NO DIG 31 / 2-3 Z ČINNOSTI CzSTT / NEWS FROM CzSTT S hlubokou lítostí Vám oznamujeme zprávu o úmrtí Ing. Miloše Hrachovce, místopředsedy představenstva společnosti Čermák a Hrachovec a jednoho ze zakládajících členů České společnosti pro bezvýkopové technologie. Věříme, že s námi sdílíte ztrátu člověka, který byl klíčovou osobou pro rozvoj stavebnictví a vodohospodářství v Česku. ÚČAST ČESKÉ DELEGACE NA KONFERENCI NO-DIG POLAND 2025 V KRAKOVĚ Ve dnech 8.–11. dubna 2025 se v polském Krakově konala mezinárodní konference NO-DIG POLAND 2025, zaměřená na moderní bezvýkopové technologie. Českou stranu reprezentovala delegace složená ze zástupců členských firem České společnosti pro bezvýkopové technologie (CzSTT) i odborníků z oblasti vodárenství a kanalizací. Cestu inicioval obchodní ředitel společnosti EUTIT Robert Kostolány, který také zajistil účast odborníků: • Mgr. Michaela Stehlíková – Pražská vodohospodářská společnost (PVS) • Ing. Pavel Král – Brněnské vodárny a kanalizace • Ing. Petra Niedlová – Keramo Steinzeug • Ing. Jakub Dirhan – Radeton • Ing. Karel Franczyk – předseda CzSTT Průběh cesty a první den Cesta začala 8. dubna v Praze účastí na valné hromadě CzSTT. Následně byla vyzvednuta Mgr. Stehlíková z PVS a delegace pokračovala přes Brno, kde se přidali Ing. Král, Ing. Niedlová a Ing. Dirhan. V Krakově se připojil Ing. Franczyk. Českou delegaci vřele přivítali ředitel konference Mariusz Karpiňski. Již v úvodu bylo zřejmé, že konference je perfektně zorganizována a Krakovské vodárny hrají významnou roli jako hlavní partner. Expozice a přednáškový program Druhý den brzy ráno byla připravena česká expozice. Zájem návštěvníků byl trvalý a intenzivní po celé dva dny konference. Mezi hlavní body odborného programu patřily: • Adaptace vodohospodářského sektoru na klimatickou změnu (Piotr Ziętara, Krakovské vodárny) Předseda představenstva Krakovských vodáren je dlouhodobým příznivcem využití čediče. • Novinky v bezvýkopových technologiích (Prof. KehJian „Albert“ Shou, ISTT). Poutavá prezentace o vývoji strojního vybavení a technologií. • Aktivity Severoamerické společnosti NASTT (Matthew Izzard, NASTT) S panem Izzardem proběhla následně osobní diskuse o využití čediče v USA. Ocenil kvalitu materiálu a projevil zájem o jeho možné použití při transportu ropných písků a v odsolovacích systémech. • Polská nadace pro bezvýkopové technologie – nová kapitola (Dr. Tadeusz Żaba, PFTT) • Rizika bezvýkopových sanací – případová studie (Prof. AndrzejKuliczkowski, TU Kielce) Zcela zaplněný sál přivítal i příspěvek o výstavbě metra v Krakově, kde se probíraly podmínky ražby, výběr TBM strojů a harmonogram výstavby. Český příspěvek a velký úspěch čediče V rámci odborného programu vystoupil Robert Kostolány s prezentací o bezvýkopové sanaci shybky v pražské ZOO. I přes absenci překladatele přednášku zvládl v polštině, což vyvolalo pozitivní ohlas a potlesk. Výrazy jako „ocelový obal“ a popis specifického prostředí pavilonu šelem pobavily publikum. Prezentace byla označeRobert Kostolány
6 NO DIG 31 / 2-3 Z ČINNOSTI CzSTT / NEWS FROM CzSTT Robert Kostolány obdržel diplom za reprezentaci na konferenci. Během přestávek běžel na obrazovkách propagační film firmy EUTIT, a během slavnostního zahájení organizátoři zmínili návštěvu české delegace a rozdávali časopis s článkem o firmě. Česká expozice tak byla jedním z hlavních magnetů celé akce. Pozvánka do Česka Na zářijovou konferenci Cz NoDig v Mikulově byl rovněž pozván Matthew Izzard z NASTT na zářijovou konferenci No-Dig CZ v Mikulově, přičemž přislíbil účast a projevoval zájem navštívit český provoz osobně. Symbolicky byl podniknut výlet na „Krtkovu horu“ s výhledem na Krakov – připomínku samotného „krtka“, ikony bezvýkopových technologií. na mnohými jako nejlepší na celé konferenci. Zájem o čedičové produkty byl obrovský – expozice EUTIT byla po celou dobu plná. Do komunikace s návštěvníky se zapojili i zástupci dalších českých firem, včetně konkurence. Významnou roli sehrála Monika Sosnia z Eutit Polska, která zvládala přetlak dotazů. Ohlasy, diplom a kulturní program Konference vyvrcholila exkurzí do solného dolu Wieliczka, která účastníky nadchla. Během večerní diskuse s kolegy z Olsztyna, Opole a Krakova padla řada odborných podnětů, zejména k otázkám dešťových retencí a úpravy pitné vody. Ředitel Łukaszewicz referoval o kvalitě čediče a domluvil setkání české firmy s vedením Krakovských vodáren. Závěr NO-DIG POLAND 2025 byla výjimečně vydařená odborná akce, která potvrdila rostoucí prestiž českých bezvýkopových technologií v mezinárodním měřítku. Děkujeme organizátorům za vřelé přijetí a těšíme se na další spolupráci v rámci konference v Mikulově.
7 NO DIG 31 / 2-3 NA ODBORNÉ TÉMA / TECHNICAL TOPICS Historie používání kameninových trub pro stavbu kanalizačních stok je velmi dlouhá. Jako jediný materiál s ověřenou provozní životností i více než 150 let má stále své opodstatnění a své místo při plánování staveb s důrazem na udržitelnost a provozní výhody. Výrobci se v čase měnili, ale základní receptura a technologický postup výroby jsou už od starověku v zásadě stejné. Naopak historie protlačovacích kameninových trub je v tomto kontextu poměrně mladá. Na konci 20. století začala tehdy ještě firma Keramo Steinzeug vyrábět první protlačovací kameninové trouby. První kameninové trouby DN 600 v délce PROTLAČOVÁNÍ KAMENINOVÉHO POTRUBÍ VČERA, DNES A ZÍTRA 60 m byly protlačeny v roce 1982 v německém Hamburku. V České republice drží prvenství stavba V Borovičkách v Praze-Stodůlkách v roce 1993, kde firma Čermák a Hrachovec tehdy novou a v Čechách tedy ještě neprověřenou metodou řízené mikrotuneláže protlačila kameninové protlačovací trouby DN 300 v celkové délce 800 m. Průběh celé mikrotuneláže v úzkých uličkách a za přísného dohledu provozovatele dopadl výborně a bezvýkopové metody se pevně zakotvily v hlavním městě. Ve Staré Bělé v roce 2004 bylo technologií mikrotunelování protlačeno kameninové potrubí DN 800 – 608 m a DN 600 – 171 m (technologie Iseki – firma Subterra, Firma Steinzeug Keramo, s.r.o. oslavila 30 let závod Ostrava). Kanalizační sběrač zde podcházel v zařízlém údolí pod několika frekventovanými komunikacemi Na Lukách, Mitrovická a Smyčkova, kde nebylo možné během stavby omezovat výrazněji dopravu a dostávat se do hloubek až kolem 12 metrů. Geologické podloží tvořené jíly o minimální pevnosti a únosnosti nevytvářelo zrovna ideální podmínky, což se projevilo už při přípravě startovacích jam (cca 3 x 4 m), které musely být dodatečně zpevňovány, aby přenesly tlačné síly systému. Vlastní mikrotunelování probíhalo po úsecích, až 120 m dlouhých, bez použití mezitlačných stanic. Použitá technologie umožnila udržet i na těchto vzdálenostech spád 2,5 promile. Velmi zajímavým příkladem využití bezvýkopové metody byla stavba protlaku DN 500 pod potokem Rokytka a přilehlou komunikací v Jaroměřicích nad Rokytkou v roce 2006, v rámci stavby ISPA Dyje, kterou opět metodou řízené mikrotuneláže provedla firma MT Prostějov a.s. Místní podmínky prakticky neumožňovaly provést v místě otevřený výkop, a to hned z několika důvodů: K nemožnosti odklonění dopravy, překopání vodního toku nebo nepovolení vstupu na soukromé poProtlačování kameninového potrubí pod německými železnicemi bez použití chráničky V té době už měly kameninové protlačovací trouby v Německu schválení od úřadu pro německé spolkové dráhy (Eisenbahnbundesamt – EBA) dle standardu UIC 71 – kanalizační materiály používáné pro protlačování bez jakékoliv chráničky přímo pod železničními tělesy. Toto povolení bylo vydáno v roce 1994 na základě výzkumů, laboratorních testů a statických výpočtů s působením opakovaných rozdílných dynamických zatížení vyvolaných přejezdy vlaků na uložené kameninové potrubí. Jedinou podmínkou zůstávala minimální výška krytí trub min. 1,5 m (vzdálenost vrchního vnějšího líce trouby od vrchního okraje pražce železnice). V České republice však toto elegantní řešení bohužel stále neumožňují předpisy a normy SŽDC, které vyžadují vždy uložení do chrániček, byť kvalitativně je mnohdy produktový řad výše než samotná chránička. Nicméně je toto řešení bez chráničky často vítané a akceptované v městském inženýrství pod kolejištěm tramvají. Zajímavým příkladem z praxe je instalace protlačovacích kameninových trub DN 600 bez chráničky pod nově rekonstruovanou železniční trasou Norimberk – Mnichov DN 600 v délce 64 m. (povolení EBA). Bezvýkopové protlačování metodou manuálního odtěžování z čela ochranného štítu pod nádražním železničním uzlem s 12 kolejemi ve městě Recklinghausen v Severním Porýní – Vestfálsko, kde bylo protlačeno 130 m tehdy ještě vyráběné DN 1200 za pouhých 8 týdnů od prvního kopnutí v geologicky nepříznivých podmínkách s valouny až 40 cm. Pohled do cca 11 m hluboké startovací jámy v Ostravě - Staré Bělé. Uvnitř jámy je kameninová trouba DN 800, délky 2,0 m. Tlačí se cca 100 m ve 4 promilovém spádu s přesností na 1 cm (!), hluboko pod hladinou podzemní vody. Ing. Petra Niedlová
8 NO DIG 31 / 2-3 NA ODBORNÉ TÉMA / TECHNICAL TOPICS zemky se přidaly také velké hloubky a nevhodné geologické podmínky pro otevřený výkop. Bezvýkopová technologie tak byla prakticky jedinou opodstatněnou metodou. I tak si však musela poradit z nepřízní osudu, když v trase narazila na zbytky základů bývalého mostku. Kamenina si tak začala hledat své místo i v dalších bezvýkopových stavbách. V roce 2008 v rámci projektu „Rozšíření infrastruktury města Plzně“ na stavbě sběrače v Radčicích došlo v průběhu stavby k podstatné změně geologických podmínek. Oproti předpokládaným jílům se v daném místě objevovaly silně zvodnělé až tekuté písky s obsahem valounů, až 35 cm velkých. Původně navržený otevřený výkop byl v podstatě neproveditelný a zhotovitel začal hledat jiné řešení. Nakonec po několika pokusech došlo na přeprojektování částí stavby do tlakové kanalizace a v části téměř 200 m byla ponechána gravitační kanalizace prováděná bezvýkopově. Zvolená technologie mikrotunelování se ukázala jako správná volba. Trasa vedla ve stísněném prostředí ulice Družstevní svažující se k řece Mži. Uprostřed ulice byla provedena startovací jáma pro tlačnou stanici o rozměrech 3 x 4 m a na obou koncích ulice na horním v prostorách návsi a na dolním konci v extravilánu - byly zhotoveny jámy cílové. Vlastní protlak pak realizovala firma Michlovský protlaky, a.s. pod technickou garancí firmy Subterra. Protlačovány byly kameninové protlačovací trouby DN 600 v délce 2,0 m. Po smontování technologie ve startovací šachtě byla zahájena ražba nejdříve proti spádu k návsi a následně byl tlačný stroj otočen a protlačování pokračovalo po spádu do druhé cílové jámy. Navzdory počátečním obavám, jak se technologie v takto složitém geologickém prostředí osvědčí, po postupném zacvičení byl celý úsek v délce 180 m kameninového potrubí DN 600 dokončen za pouhých 17 dnů čistého času. V Karviné byly realizovány dvě největší stavby, co se týká velikosti profilu. Kolektor Alfa s DN 1000 – 424 m v hloubce 6 - 8 m úspěšně realizovala firma Subterra. Dle inženýrsko-geologického průzkumu se v lokalitě vyskytovaly ulehlé štěrky a mírně napjatá hladina podzemní vody. Jako světový unikát byla realizována stavba dalšího sběrače v Karviné o velikosti DN 1400 v délce 2 km. Jednalo se o první použití takto velkého profilu kameninových trub v praxi. Část tohoto sběrače byla realizována z trub sklolaminátových. … a co dál? Po těchto stavbách se zdálo, že rozvoji mikrotunelování ve spojení s kameninovými protlačovacími troubami nestojí nic v cestě. Bohužel po roce 2015, kdy stavba tzv. Úslavského sběrače v Plzni, která probíhala v extrémně náročných geologických podmínkách a musela být dokončena otevřeným výkopem, a dále po stavbě v ulici Hrušová v Ostravě, kde došlo k nevratnému poškození stroje kusy železa obsaženého v navážkách (ex post se zjistilo, že krátery po válečném bombardování byly zavezeny důlní hlušinou), došlo k útlumu této technologie. Dalšímu rozvoji nepřispělo ani uzavření jednoho ze tří výrobních závodů firmy Steinzeug Keramo v roce 2018. Byla tak ukončena nejen vlastní výroba protlačovacích trub, ale došlo i k výraznému omezení a změně celého portfolia. Pod značkou KERA.Drive se začaly dodávat neglazované protlačovací trouby, což mnoho provozovatelů přijímalo velmi neradostně. Došlo i k výraznému omezení velikosti profilů (pouze do DN 600) a nakonec, dle zpětné vazby od stavebních firem, bylo pozorováno i zhoršení kvality samotných trub. Po tomto temném období se však začíná situace opět zlepšovat. Mikrotunelování, zejména díky nasazení německých protlačovacích strojů Herrenknecht, se zdá být v posledních letech opět na vzestupu, a přestože si projektanti, investoři i dodavatelé začali hledat alternativní materiály, tak dochází i k optimistickým změnám ve výrobě samotných kameninových protlačovacích trub. Od roku 2025 se výroba přesouvá zpět pod křídla vlastních výrobních závodů firmy Steinzeug Keramo. Kameninové trouby nejen že budou opět oboustranně glazované, ale dochází zároveň k rozšíření portfolia o profily protlačovacích trub KERA. Drive DN 700 a DN 800. Mikrotuneling však není jedinou technologií vhodnou pro protlačování kameninových trub. V podmínkách běžného stavebnictví je velmi oblíbené horizontální šnekové vrtání s pilotním vrtem – jedná se o metodu řízeného vrtání známou také jako Nasazení protlačovací kameninové trouby DN 600, délka 2,0 m při budování sběrače v Plzni Radčicích Tlačná stanice pro kameninovou protlačovací troubu DN 1000 s opěrným blokem pro přenášení tlačných sil. První protlačená kameninová trouba DN 1400 mm „dorazila“ po 76 m dlouhé trase do cílové šachty
9 NO DIG 31 / 2-3 NA ODBORNÉ TÉMA / TECHNICAL TOPICS Bohrtec nebo Perforator, podle názvů výrobců protlačovacích strojů, kterými disponuje více firem v ČR věnujících se protlačování. Tato technologie je v ČR poměrně oblíbená, zejména pro svojí ekonomickou nenáročnost – díky rychlé přípravě na staveništi a minimálním prostorovým požadavkům (obvykle postačí startovací jáma 2 x 2 m bez dalších nároků na místo), je ekonomicky efektivní i při kratších úsecích. Díky technologii s řízeným pilotním vrtem je možné udržet konstantní spád a záznam provozních dat do počítače by měl být dnes již standardním požadavkem investora. Dle profilu, tlačné síly stroje a geologických podmínek tak lze realizovat protlaky dlouhé i 50 - 100 m bez větších prostorových nároků na doplňující technologická zařízení. S pomalu, ale jistě nastupujícími požadavky na udržitelnost staveb mají kameninové trouby, zejména díky svým provozním vlastnostem, jednoduché recyklovatelnosti a absolutní neškodnosti k životnímu prostředí po konci svého životnímu cyklu, ve výstavbě kanalizací bezpochyby své uplatnění, které se v kombinaci s protlačovacími technologiemi ještě umocňuje. V rámci poradenské činnosti zajišťuje výrobce také konzultace proveditelnosti projektů a nabízí v rámci poskytovaných služeb zpracování statických výpočtů dle německé směrnice ATV A161. Výroba kameninových protlačovacích trub KERA. Drive se od roku 2025 vrací zpět do vlastních výrobních závodů firmy Steinzeug Keramo a zároveň dochází k obnovení části dřívějšího portfolia, kdy jsou po 7 letech do výroby znovu zařazeny protlačovací trouby DN 700 a DN 800. Kameninové protlačovací trouby KERA. Drive DN 150 – DN 800 BEZVÝKOPOVÉ PROVEDENÍ PŘELOŽEK KANALIZACE NA FN BRNO Ing. Petr Balcárek Ing. Karel Franczyk, Ph.D. Recenze: Ing. Petra Niedlová BV roce 2024 bylo nutné zajistit přeložky kanalizace v areálu Fakultní nemocnice Brno. Důvodem byla výstavba nového Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie a nové Gynekologicko-porodnické kliniky, které mají vzniknout přibližně v místě demolovaného původního skladu lékařského materiálu. V místě se vyskytují dva kanalizační řady – splašková kanalizace v profilu 600 mm a infekční kanalizace v profilu 300 mm. Obě kanalizace jsou uloženy paralelně vedle sebe s odstupem necelých dvou metrů a infekční kanalizace se nachází výškově necelý metr pod úrovní kanalizace splaškové. Nově překládané kanalizace měly vytvořit lom v pravém úhlu tak, že lomovým bodem měla být šachta ŠJ3 a jednotlivé odvěsny pak tvořily úseky: ŠJ5 – ŠJ4 = 40 m ŠJ3 – ŠJ2 = 47 m ŠJ4 – ŠJ3 = 20 m ŠJ2 – ŠJ1 = 50 m Schéma v půdorysu je patrné na obrázku 1. Projektové řešení Zpracovatelem projektové dokumentace celé stavby byla firma LT Projekt a hlavním inženýrem projektu byl Ing. Luděk Tomek. Pro zpracování projektu bezvýkopových přeložek v hloubkách přibližně 10 m pod terénem však LT Projekt využil spíše subdodavatele z Moravy. V textové části PD se k tomu píše zhruba následující: - splašková kanalizace v hrdlové kamenině DN 600 mm se bude ukládat do ocelových chrániček DN 1200 mm, které budou zatláčeny ze startovací jámy do jámy cílové metodou ručního protlaku. Meziprostor měl být vyplněn popílkocementovou směsí (PCS) - infekční kanalizace měla být prováděna jako vrtaná s instalací protlačovací kameniny typu Kera. Drive v profilu DN 300 mmv místech startovacích a cílových šachet se měly instalovat revizní šachty - případně mohl zhotovitel navrhnout jiné řešení, pokud by jej odsouhlasil s projektantem i investortorem bylo Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie) Projektové řešení obsahovalo velmi málo informací k IG poměrům v místě a rovněž popis bezvýkopových metod byl stručný – v podstatě se omezil na věty uvedené zde výše. 2. Původní koncepce zhotovení šachet Zhotovitelem 0. etapy – přípravy území je firma Winning PS – stavební
10 NO DIG 31 / 2-3 firma, s.r.o.. Pro bezvýkopové technologie přeložek byla vybrána firma Michlovský – protlaky, a.s. ze Zlína. Ta doporučila na základě minima informací o půdních poměrech k provedení šachet do hloubky přes 10 m technologii štětového pažení stěn. Vybraná firma Geostav Otrokovice však nedokázala zaberanit úvodní larseny vzhledem k velmi houževnatým poměrům v podloží tak, aby to bylo ekonomicky rentabilní a ze stavby odjela. Vznikla tak velmi nepříjemná situace pro všechny: Investor odmítal připustit jakékoliv zpoždění s průběhem výstavby, hlavní zhotovitel potřeboval urychleně uvolnit zařízení staveniště pro následné práce a zhotovitel pro bezvýkopové technologie, který si vyčlenil osádky i čas pro ruční ražbu, stále nemohl zahájit práce. Bylo to navíc v době zahajování stavební sezóny na jaře roku 2024 a bylo takřka nemožné sehnat jiného zhotovitele jam, zvláště, když nebyly jasné inženýrsko-geologické poměry v podloží. 3. Dodatečný inženýrsko geologický průzkum Vzhledem k okolnostem zhotovitelé prosadili provedení dodatečného IG průzkumu, který prováděla firma Balun z Brna. Na první pohled se výsledky dodatečného IG průzkumu shodovaly s původními předpoklady, které uváděly písčité jíly typu F4 CS ve většině profilu (obecně vzato bývají písčité jíly velmi příjemným prostředím pro většinu bezvýkopových metod). Rozdílem však byla jednak větší pevnost těchto jílů, které měly místy charakter spíše až kompaktních jílovitých hornin R3, dále výskyt proplástků nesoudržného materiálu a navážek a místy i výskyt podzemní vody, a to na úrovni dna jámy. Celkově hlavním problémem a hlavní výzvou pro zhotovitele tak byla vysoká houževnatost jílů / jílovců a jejich obtížná vrtatelnost i těžitelnost doprovázená náhlými úseky místní nestability. 4. Nový zhotovitel šachet Na základě nově získaných znalostí o podloží byl nalezen nový zhotovitel přístupových šachet, a to firma KELLER – speciální zakládání, spol. s r. o.. Po dohodě byla zvolena technologie záporového pažení jam, a to jako určitý kompromis. Záporové pažení si totiž dobře poradí s nestabilními úseky, ale nevzniká zde přitom nutnost obvrtávat nebo zahánět štětovnicemi celý obvod jámy, což by v podmínkách tvrdých kompaktních jílů nebo jílovců nebylo ekonomické. 5. Bezvýkopová technologie Firma Michlovský jako zhotovitel bezvýkopových technologií tak musela oproti původním předpokladům udělat několik změn: - zejména z důvodu urychlení výstavby využila nejen pro infekční kanalizaci, ale i pro splaškovou kanalizaci metodu horizontálního šnekového vrtání s předvrtem - nasazena byla v obou případech souprava BOHRTEC BM 600 LS, která pracuje na bázi řiditelného pilotního vrtu s následným rozšířením na vnější profil až 720 mm, což je vnější profil kameninových trub KERA.Drive 600 DN - jak je zřejmé, bylo nutno pro splaškovou kanalizaci využít rovněž tlačných trub KERA.Drive místo trub z hrdlové kameniny. Zde je dobré dodat, že tato změna přináší současně i vyšší kvalitu uloženého potrubí z důvodu rozdílné výškové úrovně bylo zapotřebí vždy provést nejdřív vrt pro infekční kanalizaci, poté přisypat dno jámy a provést vrty pro kanalizaci splaškovou Základním problémem pro provádění bezvýkopových metod však byla extrémně nízká vrtatelnost podložních jílů až jílovců. Tyto podmínky už byly pravděpodobně za hranicí únosnou pro šnekové vrtání a lépe by se hodily systémy mikrotunelovací, ty by však vyvolaly značné navýšení nákladů. Vrtací souprava BOHRTEC tak pracovala na samé hranici svých možností, možná až za ní. Došlo k opakovaným případům uvíznutí jak pilotního vrtu, tak ale zejména posledních rozšiřovacích dlát v profilu 600 mm. Tyto případy musely být řešeny pomocí odlehčovacích vrtů HDD soupravou v okolí pro uvolnění podloží, v jednom případě i krátkou protiražbou s osádkou na čelbě. Takto bylo možné dohnat vzniklé zpoždění a práce na bezvýkopových technologiích byly dokončeny v termínu, který umožňoval splnění celkového termínu stavby. 6. Časový faktor Jak již bylo zmíněno v předchozím bodu, byla stavba přeložek pod velkým časovým tlakem. Kromě časových úspor, které přinesla změna bezvýkopové technologie, pomohly k dodržení termínu ještě tyto kroky: - za cenu značných nepříjemností při dojezdu techniky na staveniště byly spuštěny současně s prováděním bezvýkopových technologií i práce, které měly podle původního harmonogramu následovat až po nich – demoliční práce, provádění podzemních stěn pro velkou stavební jámu a také samotné hloubení stavební jámy budoucího pavilonu - v úseku Š5 – Š4, kde po vybourání původního pavilónu vznikla de facto stavební jáma do hloubky cca 6 metrů, byl nakonec proveden výkop pro oba kanalizační řady s ochranou standardních pažících boxů. 7. Závěr Provedení bezvýkopových přeložek v areálu Fakultní nemocnice Brno se nakonec stalo velkou výzvou všem zúčastněným stranám. Částečně je to dáno objektivními podmínkami, protože zhoršené parametry jílů mělyvelmi lokální charakter s nepříjemným dopadem jak na technologii hloubení, tak i na ražení nebo vrtání. Dalšími důvody byla strohá projektová dokumentace, kde se z hlediska bezvýkopových technologií objevily jen obecné a velmi stručné údaje. Tyto problémy byly umocněny ještě tím, že šlo o nákladný a složitý projekt z hlediska pozemního stavitelství, i z hlediska lékařských technologií, takže nikomu z hlavních účastníků výstavby se moc nechtělo zabývat se problémy se spodní stavbou. Přesto se nakonec podařilo účastníky stavby zasvětit do geneze problému a najít uspokojivé řešení. Nepochybně až se nový pavilon zaplní lékaři a pacienty a bude sloužit svému účelu, a to i včetně fungujících kanalizačních přeložek, na spory a stresy, ke kterým docházelo v průběhu výstavby, se šťastně zapomene. NA ODBORNÉ TÉMA / TECHNICAL TOPICS
11 NO DIG 31 / 2-3 ZE STAVEB / FROM CONSTRUCTION SITES DALŠÍ PORCE PROTLAKŮ A ŠTÍTOVÁNÍ V OSTRAVSKÉM MĚSTSKÉM OBVODU RADVANICE 1. Prolog Před necelými pěti lety byla dokončena v Radvanicích jedna z nejdůležitějších vodohospodářských staveb v Ostravě. Byla to rozsáhlá liniová stavba s názvem „Rekonstrukce a prodloužení sběrače B do Radvanic“, kdy celková délka tohoto díla dosahovala více jak sedmi kilometrů. Tato stavba byla významná pro odkanalizování oblasti kolem povodí řeky Lučiny a Ostravice, kde byly splašky vypouštěny bez jakéhokoli čištění přímo do řeky Lučiny. V letošním roce na tuto akci navázala další stavba s názvem „Propojení kanalizace v ulicích Těšínská a Trnkovecká na sběrač B“. Původně měla být její realizace započata ještě před dokončením výše uvedené zakázky, na kterou bezprostředně navazovala. Nicméně zahájení stavby muselo být odloženo z majetkoprávních důvodů. 2. Nešťastná návaznost V rámci realizace prodloužení sběrače B byla část kanalizačního sběrače ražena pomocí nemeIng. Igor Fryč FIRESTA - Fišer, rekonstrukce, stavby a.s. Recenze: Ing. Marek Helcelet chanizovaného štítu DN 2000 mm pod ulicí Hvězdná. Zde byla ražba ukončena v koncové šachtě SP80b. Právě na tuto šachtu mělo navazovat zamýšlené propojení kanalizace do ulic Trnkovecká, Těšínská a stejná šachta měla být tak použita jako startovací pro napojení na kanalizační sběrač B. Kdyby věci probíhaly jednoduše podle plánu, razící štít by plynule přešel „z jedné zakázky do druhé zakázky“ a bylo by hotovo. Bohužel, řečeno slovy slavné pohádky, nebyly této příznivé shodě okolností elementálové nakloněni. A tak musel být v koncové a zároveň spadišťové šachtě SP80b razicí štít vytažen a samotná šachta byla po pečlivé demontáži masivního pažení zasypána a povrchy byly uvedeny do původního stavu. Nicméně čas oponou trhnul, majetkoprávní poměry byly po necelých pěti letech vyřešeny a nastal čas dokončit plánované propojení kanalizačního sběrače B. To ovšem znamenalo se vrátit se k inkriminované spadišťové šachtě a znovu ji na stejném místě vykopat, jako startovací šachtu štítu pro podchod pod frekventovanou ulicí Těšínská. Pro ilustraci je potřeba uvést, že půdorysné rozměry šachty činily 4,0 x 5,0 m a hloubka pak rovných 11,0 m. Opravdu žádná maličkost, zejména s ohledem na neefektivně vynaložené finanční prostředky. 3. Podchod pod ulicí Těšínská Výkop a zapažení startovací šachty v místě původní šachty, popsané v předchozím odstavci, se nakonec ukázal složitějším, než se na první pohled zdálo. Důvodem bylo rozvolněné zeminové prostředí v okolí šachty způsobené předchozím výkopem a následnou demontáží pažení. Další komplikace spočívala v postupném rozebírání konstrukce stávající spadišťové šachty, která byla situována uprostřed startovací šachty (Obr. 1). Bylo nutné splnit požadavek zadávací dokumentace a demontovat jednotlivé prefabrikované dílce tak, aby mohly být znovu použity. Práce neulehčila ani porucha na vodovodním řadu, situovaném nedaleko od startovací šachty, která způsobila krátkodobý průnik vody za vnější líc pažení šachty. Vzhledem k deformacím, ke kterým došlo na vodorovných rozpěrných rámech z I-profilů bylo nutné přistoupit dodatečnému vyztužení pažení šachty. Šachta byla těmito opatřeními stabilizována a další deformace již nebyly naměřeny. Startovací a koncová šachta měly shodné světlé rozměry 4,0 x 5,0 m a hloubky 11,0 a 9,8 m. Pro ražbu byl použit klasický „ingstavácký“ nemechanizovaný razící štít vnějšího průměru 2 m. Štola v celkové délce 49,7 m byla ražena dovrchně v protispádu 24 ‰ s denním postupem 1,5 m. Razicí práce postupovaly po celou dobu v soudržném šedém jílu s občasným výskytem písčitých Obr. 1 – Výkop startovací šachty spolu s demontáží stávající spadišťové šachty
12 NO DIG 31 / 2-3 ZE STAVEB / FROM CONSTRUCTION SITES vrstev. I když se niveleta štoly nacházela pod hladinou podzemních vod, byly přítoky do čelby takřka nulové vzhledem k minimální propustnosti jílovitých vrstev. Stabilita čelby nebyla v žádném okamžiku nijak ohrožena. Ostění štoly tvořily železobetonové segmenty (klenáky) typu BZM, jejichž jejichž samojediným výrobcem je firma ŽPSV Uherský Ostroh (Obr. 2). Jako výplňová injektáž za rubem ostění byla použita pryskyřice (Webasilc) na bázi polyuretanu s nízkou viskozitou od společnosti Amteco. Toto řešení bylo použito místo klasické jílocementové injektáže, která se obvykle aplikuje až s jistým zpožděním za postupujícím razícím štítem a její účinky na omezení tvorby poklesové kotliny nejsou tak bezprostřední. Po vyražení bylo do štítované štoly zataženo sklolaminátové potrubí průměru DN 1000 mm. Výšková poloha potrubí byla rektifikována pomocí osazených ocelových obručí se závitovými tyčemi, které taktéž jistily rozepření a stabilizaci trub ve štole (Obr. 3). Následně se vzniklý prostor mezi troubami a ostěním jako obvykle vyplnil popílkocementovou suspenzí. 4. Změny během výstavby Tak, jako při každé jenom trochu náročnější liniové stavbě, i zde došlo k několika dílčím změnám, které si vyžádaly jednak ztížené hydrogeologické podmínky a jednak požadavky na co nejmenší omezení provozu na pozemních komunikacích. Druhý důvod byl příčinou změny řešení výkopových prací v ulici Těšínská. Původní projekt počítal s úplnou uzávěrkou této ulice ve směru do centra města. Vzhledem k souvisejícím omezením dopravy v jiných částech Ostravy se však tento záměr ukázal jako společenObr. 2 – Pohled do štoly ze startovací šachty s patentovým vozíkem v popředí Obr. 3 – Zafixované sklolaminátové potrubí DN 1000 mm ve štole Obr. 4 – Čelba protlačované ocelové chráničky DN 1600 mm sky nepřijatelný a bylo nutné hledat jiné řešení. Na místo plánovaného výkopu jedné veliké šachty o rozměrech 3,5 x 9,5 x hl. 7,0 m, která měla sloužit pro realizaci soutokových šachet SP80f a SP80g bylo přistoupeno k výkopu dvou dílčích šachet o půdorysných rozměrech 3,0 x 3,0 m, které byly propojeny ocelovým protlakem profilu DN 1400 mm, do kterého bylo zataženo kameninové potrubí průměru
13 NO DIG 31 / 2-3 ZE STAVEB / FROM CONSTRUCTION SITES DN 800 mm. Tato změna umožnila provádět práce po etapách, kdy se každá z šachet hloubila zvlášť a tím pádem bylo možné zachovat obousměrný provoz na velmi vytížené ulici Těšínská. V dalším případě se uplatnilo staré dobré ruční protlačování na úseku kanalizace přiléhajícím ke koncové šachtě štítované štoly, který měl být prováděn v otevřené rýze. Při výkopu této šachty byly do hloubky cca 5 m zastiženy nestabilní a nesourodé navážky připomínající spíš divokou skládku. V těchto podmínkách by bylo provádění pažené rýhy v hloubce sedm metrů takřka vyloučené i z důvodu přítomnosti stávajících inženýrských sítí, hlavně pak středotlakého plynovou DN 300 mm. Proto bylo rozhodnuto, že pro překonání inkriminovaného místa v délce 12 metrů bude využit protlak ocelové chráničky DN 1620/12 mm, který naváže na paženou otevřenou rýhu v hloubce 4 m. Protlačování probíhalo úpadně a jako startovací šachta byla po nesnadných úpravách použita koncová šachta sloužící pro vytažení nemechanizovaného raziícího štítu. Stejně jako u štítované štoly probíhalo protlačování v šedých ulehlých a lepivých jílech (Obr. 4). Proto jejich ruční rozpojování nebylo zrovna nejsnadnější (Obr. 5). O zpestření fádní ražby se postaraly bludné balvany (Obr. 6), jejichž přítomnost překvapila nejenom posádku na čelbě, ale i zkušeného geotechnika. Do protlaku bylo pak pomocí speciálních obručí, vybavených malými kolečky, zataženo hrdlové kameninové potrubí DN 1000 mm (Obr. 7). Vzniklé mezikruží mezi troubou a chráničkou bylo opět zaplněno cementopopílkovou suspenzí CPS-2. 5. Epilog V době uzávěrky aktuálního čísla časopisu NO-DIG ještě stavba není ukončena, a proto by bylo předčasné obšírněji hodnotit její průběh, ale existují důvody k optimismu, že i přes řadu dílčích obtíží, díky kterým je naše práce tak krásná, zajímavá a různorodá, se ji podaří zdárně dokončit v požadované kvalitě a nabízených termínech. Obr. 5 – Tvrdá ruční práce na čele protlaku Obr. 6 – Zastižený bludný balvan a nesnadné vyprošťování Obr. 7 – Kameninová potrubí DN 1000 mm těsně před montáží
14 NO DIG 31 / 2-3 ZE STAVEB / FROM CONSTRUCTION SITES POSÍLENÍ STOKY S_L NA LETIŠTI PRAHA: TECHNICKÉ ŘEŠENÍ A REALIZACE BEZVÝKOPOVÝCH METOD Ing. Marek Varga Subterra Letiště Praha, jako významná dopravní infrastruktura, čelí specifickým požadavkům na odvodnění letištní plochy. Z důvodu problémového zaústění části kanalizační stoky S_L před retenční nádrží RN2 došlo k navržení a realizaci její přeložky a zkapacitnění. Zadání vycházelo z nutnosti přivést dešťové vody z jednosměrného nátoku na čisticí kanalizační vyústění (ČKV) sever a umožnit postupné využití retenčních kapacit. Nové trasování kanalizace umožňuje efektivní využití retenčních nádrží a zároveň zajišťuje bezpečný provoz letiště. Viz Obr. 1 a Obr. 2. Cílem projektu bylo: • přeložení problematického úseku stoky S_L • zvýšení její kapacity • minimalizace kolizí s ostatními inženýrskými sítěmi Projekt byl členěn do sedmi stavebních objektů (IO 01 – IO 07), z nichž hlavní tvoří: • IO 01 – 03: otevřené výkopy s pokládkou potrubí DN 1400, Ultra Helix DN 1000 a přeložkami DN300 • IO 04 – 05: ražené úseky metodou mikrotunelování • IO 06: výústní objekt do otevřeného koryta • IO 07: zařízení staveniště a zázemí V rámci stavby byly provedeny formou mikrotuneláže celkem 3 úseky o celkové délce cca 326 m z celkové délky stoky S_L 520 m. Ražené úseky byly realizovány bezvýkopovou metodou mikrotuneláže pomocí štítu Herrenknecht AVN1200TC (s rozšířením na DN 1400) a s hydraulickým transportem horniny do separační jednotky. Jako materiál bylo použito železobetonové potrubí DN 1400 s mezikružím. Jedná se poměrně novou technologii vibrolitých trub firmy CS-Beton, a to konkrétně: Trouba DN 1400 s polodrážkou a integrovaným pryžovým těsněním (dřík) na jednom konci a perem na druhém konci. Čelo polodrážky trouby je opatřeno dřevotřískovým mezikružím pro přenášení protlačovací síly a speciálním nerezovým límcem. Označení: TZT-Q 1400/2817 DEHA NM Rozměry: vnější průměr 1720 mm, vnitřní průměr 1400 mm, délka 2817 mm Metoda: vibrolitá Beton: C40/50 – X0; XC1-4; XD1-3; XF1-4; XA1 Výztuž: ocel B500A Protlačovací síla (dle ČSN EN 1916, článek B.3.1., při stáří produktu 28 dní): Uzavřený spoj – 9,3MN (948 t) Projekt posílení stoky S_L na Letišti Praha představuje úspěšnou aplikaci kombinace klasických a bezvýkopových stavebních metod v prostředí s vysokými nároky na bezpečnost a plynulost provozu. Technické řešení respektovalo komplexní infrastrukturu letiště a splnilo požadavky na kapacitní i provozní úroveň kanalizačního systému. Mikrotunelování je efektivní a šetrný způsob, jak uložit podzemní potrubí bez nutnosti rozsáhlého výkopu. Tímto způsobem je možné protlačovat potrubí až do průměru 4 m. Technologie je výhodná zejména v tvrdších horninách, kde by bylo jinak potřeba použít trhacích prací. Mikrotunelování zaručuje minimální zásah do povrchu, přesné vedení potrubí a je vhodné zejména do měst a složitých terénů. Na této stavbě byly vyraženy tři úseky o souhrnné délce 326 m, z celkové délky stoky S_L 520 m. První úsek byl délky 87 m, druhý úsek 107 m a třetí úsek 133 m. Velkou výzvou byla už od počátku nutnost vypořádat se s krátkým časem výstavby z důvodu výluky vzletové dráhy RWY 06/24 letiště Praha. Před ražbou každého úseku bylo potřeba celou technologii přestěhovat k příslušné startovací jámě. I přes v minulosti provedený podrobný průzkum podloží v oblasti ražeb, bylo po vyhloubení první startovací jámy zjištěno, že reálně zastižené geologické podmínky jsou odlišné od předpokladu. Proto byly provedeny dodatečné laboratorní zkoušky vzorků z první startovací šachty nezávislou odObr. 1 – Místo stavby Obr. 2 – Stoka S_L – trasa stoky a rozdělení na hloubené úseky (červeně) a ražené úseky (zeleně)
RkJQdWJsaXNoZXIy NTc1ODM=