ROČNÍK 30 2-3 /2024 ZPRAVODAJ ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO BEZVÝKOPOVÉ TECHNOLOGIE MAGAZINE OF CZECH SOCIETY FOR TRENCHLESS TECHNOLOGY NODIG
Nedržíme se při zemi 60 let
1 NO DIG 30 / 2-3 OBSAH CONTENTS ÚVOD / LEADING ARTICLE NA ODBORNÉ TÉMA / TECHNICAL TOPICS 1 Z ČINNOSTI CzSTT / NEWS FROM CzSTT Z ČINNOSTI ISTT / NEWS FROM ISTT Editorial pro NO-DIG č. 2-3/2024 Ing. Jan Frantl ................................................................................2 Co nového v ESC ISTT? Ing. Karel Franczyk, Ph.D.............................................................3 Volební členská schůze 9. dubna 2024 Ing. Marek Helcelet.......................................................................3 Vyhodnocení studentské soutěže o cenu CzSTT 2023/2024 Ing. Karel Kříž, Ph.D ......................................................................5 Hloubená část stanice metra Pankrác D Ing. Petr Chamra Ph.D., Ing. Tomáš Jakoubek .......................7 Trasko BVT, s.r.o. - Rozšířili jsme portfolio sanačních metod o systému Primus Line®I Ing. Petr Zedník, Otakar Cígler ..............................................12 Těrlicko - Hradiště (téměř kompletní kanalizace bezvýkopově) Ing. Karel Franczyk, Ph.D. ......................................................16 Obchvat Jaroměře - ohlédnutí za mikrotunelingem po roce od dokončení Ing. Karel Franczyk, Ph.D. ......................................................18 " Brno - ulice Sportovní, rekonstrukce kmenového kanalizačního sběrače" Ing. Igor Fryč, Ing. Martin Hoza ............................................20 Osobnosti CzSTT Doc. Ing. Petr Šrytr, CSc. .................................................. 26 Ing. Oldřich Kůra ................................................................ 27 Kalendář akcí pořádaných ve světě a v ČR .................... 28 Seznam členů ................................................................29-32 ZE STAVEB / FROM CONSTRUCTION SITES RŮZNÉ / MISCELLANEOUS INFORMATION NO DIG 30 / 1 Toto číslo vyšlo dne 13. září 2024 This issue was published on September 13th 2024 Fotografie na titulní stránce Stanice metra Pankrác D, z archivu Subterra a.s. Redakční uzávěrka 16. srpna 2024 Editorial close on August 16th 2024 NODIG ZPRAVODAJ ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO BEZVÝKOPOVÉ TECHNOLOGIE MAGAZINE OF CZECH SOCIETY FOR TRENCHLESS TECHNOLOGY Vychází třikrát ročně / Issued three times a year REDAKČNÍ RADA: Předsedkyně: Ing. Bc. Lucie Karásková Nenadálová, Ph.D. Členové: Ing. Karel Franczyk, Ph.D. Ing. Ladislav Haška, VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s. Ing. Pavel Král, BVK, a.s. Ing. Michal Sodomka, OHLA ŽS, a.s. doc. Ing. Pavel Svoboda, CSc., FSv ČVUT v Praze doc. Ing. Petr Šrytr, CSc., FSv ČVUT v Praze Ing. Jan Frantl, Subterra a.s. Ing. Marek Helcelet, BVK, a.s. Robert Kostolány, EUTIT s.r.o. Grafická úprava a sazba: Yvona Pollaková Vydává CzSTT Česká společnost pro bezvýkopové technologie, Bezová 1658/1, 147 14 Praha 4 Adresa redakce: CzSTT, Bezová 1658/1, 147 14 Praha 4 Tel./fax: +420 241 096 783 E-mail: office@czstt.cz, czsttczstt@grbox.cz www.czstt.cz Registrace: MV CR II/6 - OS/1 - 25465/94-R Tisk: Tiskárna Brouček s.r.o., Michelská 4/11, 140 00 Praha 4 Příspěvky uveřejněné v tomto časopise nemusí vyjadřovat názory redakce. Přetisk článků je možný pouze se souhlasem redakce a s uvedením zdroje. ISSN 1214-5033
2 NO DIG 30 / 2-3 EDITORIAL / LEADING ARTICLE Mexico City Vážení čtenáři, příznivci bezvýkopových technologií, Ing. Jan Frantl v době, kdy budete mít v rukou toto dvojčíslo 2-3/2024 Zpravodaje České společnosti pro bezvýkopové technologie, bude 29. ročník národní konference o bezvýkopových technologiích již za dveřmi. Konference, která loni byla po všech stránkách velmi úspěšná, se bude opět konat ve městě Tábor v Jižních Čechách. Letos tedy bude, oproti zvyklostem z let minulých, na stejném místě a ve stejných konferenčních prostorách hotelu Palcát. Věříme tedy, ale nejen proto, že úspěšná bude i letos. Tábor je nejen památným místem husitských tradic, ale i místem v Jihočeském kraji, kde v nedávné minulosti probíhaly významné stavby. Proto lze očekávat, že i v rámci nového konferenčního bloku – Panelové diskuse si vyslechnete mnoho zajímavého např. i o zkušenostech ze staveb infrastruktury nejen tohoto kraje. V dalších příspěvcích se dozvíte také, jak na realizaci staveb a jejich bezpečnost pohlíží Český báňský úřad, Hlavní Báňská záchranná stanice anebo jak je to s problematikou nového stavebního zákona ve vazbě i na bezvýkopové technologie. A například s problematikou teplovodů, nás provede příspěvek popisující slasti a strasti výstavby tepelného napaječe ETE z Temelína do Českých Budějovic. A zcela určitě bude zajímavá přednáška odborníka na provádění trhacích prací v ČR p. Ing. V. Pravdy, kde si vyslechnete zákonitosti této činnosti na různých typech staveb. V tomto dvojčísle se seznámíte mimo jiné s realizací přeložek inženýrských sítí na nově budované trase I.D pražského metra, a to v prostoru nově vznikajícího vestibulu stanice Pankrác a prodlužované tramvajové trati. V souvislosti s touto stavbou si dovolím vyslovit přání, abychom se co nejdříve mohli seznamovat i s dalšími krásnými realizacemi IS bezvýkopovými technologiemi na navazujícím úseku Olbrachtova – Nové Dvory. Jeho zpoždění je však bohužel poznamenáno používáním dosud nevídaných konkurenčních prostředků, které se mnohdy pohybují za hranicí oborové slušnosti. Dalším již tradičním přispěvatelem do problematiky bezvýkopových technologií je současný předseda společnosti p. Ing. Franczyk, který nás seznámí s realizací stavby Těrlicko, kde byla téměř celá realizovaná kanalizace provedena bezvýkopovou technologií a dále nám dovolí nahlédnout trochu netradičním pohledem do realizace stavby prováděné mikrotunelováním na obchvatu města Jaroměř. Do reality realizace staveb nás zavede i další člen předsednictva společnosti p. Ing. Fryč, který nám přiblíží výstavbu v Brně na rekonstrukci kmenového kanalizačního sběrače C. A tradiční účastník konferencí společnost Trasko nás tentokrát formou článku zasvětí do problematiky sanačních metod IS. Na závěr mi dovolte se ještě trochu vrátit do minulosti. Na letošní valné hromadě společnosti bylo zvoleno nové složení předsednictva s novým předsedou p. Ing. Karlem Franczykem. Chtěl bych proto touto cestou také poděkovat bývalému dlouholetému předsedovi p. Ing. S. Loveckému za vše, co pro společnost za více jak 12let vykonal. Má velkou zásluhu na tom, že se společnosti v nelehké době útlumu stavebních zakázek podařilo udržet tam, kde se dnes nachází. Stejný dík patří samozřejmě i bývalým členům p. doc. P. Šrytrovi a p. Ing. Š. Moučkovi. Osobě pana docenta se pak ještě věnujeme v samostatném příspěvku. Mnoho zajímavého se dočtete i v článku p. Ing. M. Helceleta, který mj. popisuje dění na poslední Valné hromadě, která se konala v Humpolci. Přeji čtenářům příjemné chvilky nad stránkami našeho časopisu a účastníkům blížící se konference užitečné a nové poznatky. Všem pak krásné dny babího léta a nadcházejícího podzimu. Ing. Jan Frantl člen redakční rady
3 NO DIG 30 / 2-3 Z ČINNOSTI ISTT / NEWS FROM ISTT Z ČINNOSTI CzSTT / NEWS FROM CzSTT VOLEBNÍ ČLENSKÁ SCHŮZE 9. DUBNA 2024 Z důvodů, které ne zcela umím vysvětlit se v letošním roce nebude konat mezinárodní konference a výstava NO DIG. Bude se konat celá řada jiných, regionálních akcí včetně naší národní konference v Táboře. Na webových stránkách ISTT jsou všechny přehledně uvedené. Jednou z těchto akcí je i konference a výstava NO DIG pro střední východ v Dubaji, která se bude konat 4. - 6. listopadu 2024. V rámci této akce se sejde i výkonná rada ISTT a předsedové jednotlivých afilací ke každoročnímu jednání. To proběhne 4. listopadu v hotelu Jumeirah (Dubaj). Chtěl bych navázat na práci Standy Loveckého a i nadále uveřejňovat alespoň krátkou glosu k činnosti ISTT. Podklady už ke mě chodí - posílá mi je většinou sekretářka ISTT, paní Kyoko Kondo, případně přímo výkonný ředitel Trevor Gossati. Poslední příspěvky se týkaly právě chystané akce v Dubaji a také šlo o výzvy k účasti na soutěži NO DIG AWARD. Za zmínku stojí i to, že v rámci ISTT lze žádat o různé granty a podpory. Pokusím se v těchto věcech zjistit víc a informovat movat čtenáře a členy v dalším čísle. Karel Franczyk Po každém tříletém období práce výboru spolku České společnosti pro bezvýkopové technologie (CzSTT) přichází chvíle, kdy tento výbor podle Stanov spolku skládá nejen své funkce, ale i předkládá účty za toto období všem členům CzSTT. I když to není pravidlem, stávající členové výboru na jednání volební členské schůze (podle staré terminologie „valné hromady“) podávají znovu své kandidatury, stejně jako noví zájemci o činnost v sedmičlenném výboru spolku (dříve „předsednictvu“). Volební členská schůze se zpravidla koná v dubnovém termínu, pouze minulá, v důsledku covidové situace proběhla netradičně v rámci 26. národní konference o bezvýkopových technologiích v Jičíně. Ale protože mimořádná situace skončila, letošní volební valná členská schůze již proběhla v termínu řádném. Členové CzSTT byli na 9. dubna 2024 pozváni do Humpolce, do prostor místního pivovaru, disponujících kvalitním zázemím pro uskutečnění tak významné akce, jakou pro CzSTT valná členská schůze bezpochyby je. Na volební členskou schůzi se dostavilo dvacet pět zástupců členů spolku, takže jednání mohlo začít ihned, bez uplatnění článku Stanov, že se v případě menšího počtu než 50 % členů po 15 min. svolává nová náhradní členská schůze. Po složení mandátu stávajících členů výboru spolku po dohodě nadále jednání členské schůze vedl dosavadní předseda Ing. Stanislav Lovecký. Poté, co byly vyčerpány všechny body jednání se představili kandidáti do nového výboru. Jednalo se o stávající členy Ing. Stanislava Loveckého, Doc. Ing. Petra Šrytra, CSc., Ing. Michala Sodomku, Ing. Igora Fryče, Ing. Pavla Krále, p. Roberta Kostolányho a Ing. Štěpána Moučku, doplněné o nové kandidáty Ing. Karla Franczyka, PhD., Ing. Jana Frantla, Ing. Ladislava Hašku a Ing. Petru Niedlovou. Volba proběhla tajným hlasováním a po přestávce na občerstvení a sečtení hlasů byly vyhlášeny výsledky. Členové spolku pro další tříleté období Jméno a příjmení počet hlasů za člena CzSTT - p. Robert Kostolány 22 EUTIT s.r.o. - Ing. Karel Franczyk, PhD. 21 OSVČ v oboru geotechnika - Ing. Michal Sodomka 21 OHLA ŽS, a.s. - Ing. Pavel Král 20 Brněnské vodárny a kanalizace, a.s. - Ing. Igor Fryč 19 PORR a.s. - Ing. Jan Frantl 18 SUBTERRA a.s. - Ing. Ladislav Haška 17 Vodárenská akciová společnost, a.s. od r. 2024 do r. 2027 rozhodli o novém výboru CzSTT dle údajů v tabulce: Jako první náhradník se umístila Ing. Petra Niedlová z fy Steinzeug Keramo s.r.o. s devíti hlasy a druhým náhradníkem je Ing. Štěpán Moučka z projekční kanceláře KO-KA s.r.o., který získal hlasů osm. Je tedy zřejmé, že nový výbor má od svých členů velmi silný mandát prosazovat nový směr ve směřování spolku. Tímto členové Spolku vyslali jasný signál, že očekávají posun zejména v tom, co by jim členství v CzSTT mělo přinášet a současně tím ocenili i posun v úrovni konference, na kterém měli v minulém období
4 NO DIG 30 / 2-3 Z ČINNOSTI CzSTT / NEWS FROM CzSTT o p. Roberta Kostolányho a Ing. Michala Sodomku. Třetím místopředsedou se stal Ing. Jan Frantl, který je ve výboru sice nováčkem, ale jeho odborná erudice z práce pro společnost Subterra a.s., členství v České tunelářské asociaci ITA-AITES a práce v redakční radě přispěla během posledních let ke zvýšení úrovně odborných článků v časopisu NO-DIG. Další novou tváří ve výboru je Ing. Ladislav Haška, od kterého si nový výbor slibuje na základě jeho dlouholetých manažerských zkušeností v nejvyšších pozicích dvou významných vodohospodářských společností, členů CzSTT, zejména zlepšení v oblasti řízení a ještě užší spolupráce se sdružením SOVAK. Zbývající členové Ing. Igor Fryč a Ing. Pavel Král se v minulém období aktivně účastnili nejen práce ve výboru, ale byli dalšími neopomenutelnými hybateli spolupráce s organizátorem poslední národní konference v Táboře. Celý program volební členské schůze byl ukončen společným obědem v příjemných prostorách restauračního zařízení, které je součásti pivovaru Bernard a někteří z účastníků využili i možnosti zúčastnit se následně nabízené zajímavé exkurze do pivovaru. Nově zvolení členové výboru tímto všem aktivním členům, kteří se jednání zúčastnili, děkují za jejich účast a poskytnutou důvěru provést spolek následujícím tříletým obdobím, zvýšit nejen odbornou úroveň, ale i jej více mediálně zviditelnit, aby se rozšířila obecná povědomost o možnostech realizovat mnohé stavby všech inženýrských sítí pomocí bezvýkopových technologií, a tím přispět k celkovému zlepšení životního prostředí. Ing. Marek Helcelet velký podíl p. Kostolány s Ing. Sodomkou. Jelikož se asi nedá očekávat, že by tito zasloužilí a dlouholetí statutární zástupci spolku znovu kandidovali pro další volební období, zcela jistě si za svou práci pro CzSTT zasluhují úctu a poděkování. Ale čas se zastavit nedá a pro každého dříve či později přijde doba odchodu. Členové výboru věří, že se nezvolení kandidáti budou nadále snažit bezvýkopovým technologiím a lidem kolem nich pomáhat a ještě dlouho se s nimi budou moci členové CzSTT setkávat např. na národních konferencích o BT, konzultacích při řešení odborných problémů apod. Po zvolení se členové nového výboru sešli na prvním pracovním jednání, kde si ze svého středu jednomyslně zvolili nového předsedu České společnosti pro bezvýkopové technologie, kterým se stal Ing. Karel Franczyk, PhD., kterého asi není nutno členům spolku nějak blíže představovat, neboť se jedná o jednu z nejvýraznějších postav na poli BT v České republice. Dlouholetý místopředseda spolku, šéfredaktor redakční rady časopisu NO-DIG a také člen jedné z komisí ISTT se sice z osobních důvodů práce ve výboru v minulém volebním období vzdal, ale nyní se vrací plný sil a odhodlání ke zlepšení činnosti spolku, k čemuž by mu všichni členové CzSTT měli být co nejvíce nápomocni. Ani dva ze tří nově zvolených místopředsedů výboru nejsou neznámí. Jedná se
5 NO DIG 30 / 2-3 Z ČINNOSTI CzSTT / NEWS FROM CzSTT V říjnu 2023 byl vyhlášen další ročník tradiční studentské soutěže o cenu CzSTT, tentokrát pro období 2023/2024. Jako tradičně bylo možné přihlásit diplomovou práci, bakalářskou práci či písemnou práci ke státní doktorské zkoušce v oblasti návrhu řešení, projektování, výstavby, rekonstrukce, rehabilitace a provozu inženýrských sítí s uplatněním bezvýkopových technologií (včetně zahrnutí oblasti výzkumu, geotechnického a dalšího průzkumu, inženýringu, unifikace, technických podkladů, infor- -mační báze a koordinace). Přihlášeno bylo celkem 7 prací z toho 5 diplomových a 2 bakalářské. Z České zemědělské univerzity v Praze byly přihlášeny 3 práce, z Vysokého učení technického v Brně 2 práce a po jedné pak z Českého vysokého učení technického v Praze a Technické univerzity Ostrava. Pořadí prací bylo sestaveno na základě hodnocení celkem 10 hodnotitelů ve složení Ing. Štěpán VYHODNOCENÍ STUDENNTSKÉ SOUTĚŽE Ing. Karel Kříž, Ph.D. Moučka, doc. Ing. Petr Šrytr, CSc., Ing. Karel Kříž, Ph.D., Ing. Jaroslav Kunc, Ing. Marek Helcelet, Ing. Karel Franczyk, Ing. Stanislav Lovecký, Robert Kostolány, Ing. Jan Frantl a Ing. Michal Sodomka. Výsledky byly v březnu 2024 odsouhlaseny předsednictvem CzSTT: 1. místo obsadila paní Ing. Karolína Hudec Jakubíková s diplomovou prací „Vývoj high-tech polymerních hmot pro bezvýkopovou sanaci kanalizačních řádů“, 2. místo obsadil pan Ing. Lukáš Bernadt s diplomovou prací „Specifika bezvýkopové pokládky plynových potrubí“, 3. místo obsadil pan Ing. Kryštof Brychta s diplomovou prací „Sanace stokových sítí s implementací prvků pro hospodaření se srážkovou vodou“. Kompletní výsledné pořadí studentů, včetně typu práce (kde DP je diplomová práce a BP je bakalářská práce), vysoké školy (kde byla práce vytvořena a obhájena) a jména vedoucího práce je uvedeno v tabulce níže. Poř. Student (škola) Typ Název práce Vedoucí práce práce 1 Karolína Hudec Jakubíková DP Vývoj high-tech polymerních hmot pro prof. Ing. R. Drochytka, CSc. (VUT Fsv) bezvýkopovou sanaci kanalizačních řádů 2 Lukáš Bernadt DP Specifika bezvýkopové pokládky doc. Ing. K. Vojtasík, CSc. (VŠB-TU Fsv) plynových potrubí 3 Kryštof Brychta DP Sanace stokových sítí s implementací doc. Ing. J. Raclavský, Ph.D. (VUT FSV) prvků pro hospodaření s dešťovou vodou 4 Jindřich Fedák DP Příprava a realizace staveb ve stísněných doc. Ing. P. Šrytr, CSc. (ČVUT Fsv) podmínkách s užitím progresivních technologií 5 Žaneta Havlíčková DP Projekt rekonstrukce stoky v Praze 10 Ing. M. Synáčková, CSc. (ČZU FŽP) 6 Anna Škvorová BP Využití bezvýkopové technologie na středové Ing. M. Synáčková, CSc. (ČZU FŽP) analizaci dálnice D5 v daném úseku 7 Pavlína Machová BP Obnova a průzkum stokové sítě v lokalitě Ing. M. Synáčková, CSc. (ČZU FŽP) Ústí nad Labem Dále jsou uvedeny anotace soutěžních prací umístěných na 1., 2. a 3. místě.
6 NO DIG 30 / 2-3 Z ČINNOSTI CzSTT / NEWS FROM CzSTT Název práce: Vývoj high-tech polymerních hmot pro bezvýkopovou sanaci kanalizačních řádů Název práce anglicky: Development of high-tech polymer materials for trenchless rehabilitation of sewer systems Jméno autora: Ing. Karolína Hudec Jakubíková Tato práce se zabývá vývojem high-tech polymerních hmot pro sanaci inženýrských sítí metodou bezvýkopové technologie (CIPP). Jedná se o plněnou speciální polymerní pryskyřici, kterou se sytí vhodná textilie (výstelka) ve formě rukávců, ty jsou následně vtahovány a polymerizovány přímo v sanovaném potrubí. V této práci byly vyvinuty nové hmoty s využitím druhotných surovin ve formě plniv v polymerní matrici s cílem zlepšení mechanických vlastností, včetně snížení finanční náročnosti těchto sanačních hmot. Použití druhotných plniv je v této práci ověřováno pomocí fyzikálněmechanických zkoušek i z hlediska chemické odolnosti. Dále je zohledňovaná samotná zpracovatelnost dané receptury. Název práce: Specifika bezvýkopové pokládky plynových potrubí Název práce anglicky: Trenchless Technology Specifications for Installation of Gas Pipelines Jméno autora: Ing. Lukáš Bernadt Diplomová práce podrobně zkoumá specifika bezvýkopové pokládky plynových potrubí. Poskytuje komplexní přehled bezvýkopových technologií a detailně analyzuje požadavky pro bezvýkopovou instalaci plynových potrubí. Věnuje se dvěma konkrétním příkladům z praxe použití bezvýkopových metod na stavbě vysokotlakých potrubí, a to u plynovodů Gazela a Moravia, provádí jejich důkladnou analýzu a zkoumá efektivnost jejich řešení. Praktická část práce přináší návrh obecného postupu pro realizaci a projekci bezvýkopového řešení pro velkoprůměrové vysokotlaké plynovody. Součástí je rovněž riziková analýza, která slouží k optimálnímu výběru metody pro stavbu takových plynovodů. Celkově je diplomová práce komplexní studií, spojujícím teorii s praktickými příklady, a poskytuje hlubší porozumění bezvýkopové pokládce plynových potrubí a procesu výběru vhodné metody pro konkrétní projekty. Název práce: Sanace stokových sítí s implementací prvků pro hospodaření s dešťovou vodou Název práce anglicky: Rehabilitation of sewer networks with the implementation of elements for rainwater management Jméno autora: Ing. Kryštof Brychta Tato diplomová práce se zaměřila na možnosti sanace stokové sítě s implementací prvků pro hospodaření s dešťovou vodou (HDV), respektive modro-zelené infrastruktury (MZI). V první části diplomové práce je provedena rešerše nejpoužívanějších sanačních metod a dále jsou zde rozděleny a popsány prvky pro hospodaření s dešťovou vodou, respektive prvky modro-zelené infrastruktury. Ve druhé praktické části diplomové práce jsou získané poznatky aplikovány na zpracování studie sanace stokové sítě s implementací prvků pro hospodaření s dešťovou vodou na ulici Pod Soudním vrchem ve městě Znojmo. Pro zájmovou lokalitu byla navržena a ekonomicky zhodnocena vhodná sanační technologie (CIPP vystýlka) a dále zde byly navrženy a implementovány prvky pro hospodaření s dešťovou vodou (dvě podzemní retenční nádrže a jedna podzemní vsakovací retenční nádrž), pro které se stanovily investiční náklady spojené s výstavbou.
7 NO DIG 30 / 2-3 Ing. Petr Chamra, Ph.D., Subterra a.s. Ing. Tomáš Jakoubek, Subterra a.s. Recenze: Ing. Ladislav Haška NA ODBORNÉ TÉMA / TECHNICAL TOPICS HLOUBENÁ ČÁST STANICE METRA PANKRÁC D Obr. 1 – Dronový záběr staveniště (vlevo dole: jáma přestupu mezi linkami C a D, uprostřed nahoře: eskalátorový tunel Arkády, vpravo nahoře: vestibulu Arkády, uprostřed dole – bezbariérový výstup ze stanice Pankrác C) Výstavbu prvního úseku pražského metra D v Praze zajišťuje sdružení vítězných firem ve veřejné soutěži zahrnující společnosti Subterra a.s., HOCHTIEF CZ a.s., STRABAG a.s., HOCHTIEF Infrastructure GmbH a Züblin Aktiengesellschaft. Subterra a.s. jakožto vedoucí účastník sdružení, provádí v rámci výstavby I. úseku objekty na ražené stanici Pankrác D, zahrnující mimo realizace samotné ražené stanice, trojici eskalátorových tunelů, obratové koleje, demontážní komoru, přístupovou a vzduchotechnickou štolu, strojovnu vzduchotechniky a technologický blok SEVER a samozřejmě taktéž veškeré práce související s výstavbou povrchové části stanice. Mimo přímého přestupu mezi linkami C a D, budou vybudovány 2 přímé výstupy na povrch, a to vestibul Arkády, který je situovaný do prostoru mezi stávající výstup z metra C a OC Arkády a vestibul Gemini, který je vestavěn přímo do připravených prostor administrativního komplexu budov Gemini. Součástí stavby je dále výstavba podchodu pod ulicí Na Pankráci a prodloužení tramvajové tratě, která zajistí dopravní obslužnost lokality v době plánované výluky stanice Pankrác C v roce 2025. V rámci realizace povrchové části bylo nutné provést desítky přeložek inženýrských sítí, které byly v kolizi nově budovanými stavebními objekty. V současné době je na SOD 11 Pankrác D zřízeno a provozováno několik zařízení staveniště. Aktuálně se jedná o ZS PAD1b, PAD2, PAD3 a PAD4, které v roce 2026 doplní ještě ZS PAD5. Zařízení staveniště PAD1b a PAD4 slouží primárně pro ražby stanice, neveřejných prostor a tunelů za stanicí Pankrác D. Z pohledu realizace povrchové části stanice je nejvýznamnější staveniště podél ulice Na Pankráci u OC
8 NO DIG 30 / 2-3 NA ODBORNÉ TÉMA / TECHNICAL TOPICS Arkády označené jako ZS PAD2. Zde probíhají práce ve dvou stavebních jámách. První stavební jáma blíže k OC Arkády slouží pro realizaci vestibulu Arkády, ve kterém bude umístěn eskalátor pro přímý výstup z nové stanice Pankrác D přes pasáž OC Arkády do vestibulu stanice Pankrác C. V druhé přilehlé stavební jámě bude vybudován přímý přestup krátkým eskalátorem ze stanice Pankrác D, který bude vyústěn na jižním konci nástupiště ve stanici Pankrác C. V rámci hloubení stavební jámy bude pro potřebu budoucího přímého přestupu mezi linkami C a D nutné ubourat část stanice Pankrác C. Před realizací dvojice těchto stavebních jam bylo nutné dokončit přeložky veškerých inženýrských sítí, které byly vymístěny mimo jejich půdorys. Jednalo se o ručně ražené přeložky kanalizace DN 800 a DN 400. Ražba probíhala ze šesti hloubených šachet s hnaným pažením hloubky zhruba 7 metrů a celková délka těchto přeložek byla 126,1 m. Následovaly přeložky vodovodních potrubí DN 400, DN 300, DN 200 a DN 150 v celkové délce 186 m a o průměrné hloubce uložení 2 m. Dále bylo nutné přeložit elektrická podzemní vedení VN 22kV, rozvody NN a veřejného osvětlení či vedení slaboproudů. Významnou a technicky velmi náročnou přeložkou bylo přeložení páteřního horkovodu DN 500 mm a DN 350 mm včetně realizace pěti podzemních železobetonových horkovodních šachet, ve kterých jsou umístěny uzavírací a vypouštěcí armatury. Přes jámu vestibulu Arkády bylo navíc nutno instalovat ocelovou lávku délky 16 m, přes kterou je potrubí DN 500 provizorně po dobu stavebních prací převedeno. Pro zajímavost stojí za zmínku také přesun velkorozměrového reklamního billboardu výšky 14 m z důvodu kolize s budoucí přeložkou horkovodního Obr. 2 – Štola ražené přeložky kanalizace Obr. 3 – Zdění nové kanalizační stoky DN 800 Obr. 4 – Uložení horkovodního potrubí na lávce přes jámu Obr. 5 – Výkop jámy pro šachtu horkovodu u billboardu
9 NO DIG 30 / 2-3 NA ODBORNÉ TÉMA / TECHNICAL TOPICS potrubí DN 500 mm. V nové poloze billboardu byla předem provedena železobetonová deska o rozměrech 7 m x 4 m a hloubce 1,2 m. Tento základ byl navíc podchycen 7 ks mikropilot hloubky 6,5 m, a to z důvodu následného výkopu jámy pro horkovodní šachtu hloubky 4 m v jeho těsné blízkosti. Veškeré práce v souvislosti s přeložkami IS a výstavbou stavebních jam probíhaly při zachování obousměrného provozu v ulici Na Pankráci a s ohledem na zachování neomezeného přístupu k hlavnímu vchodu do OC Arkády a volného průchodu kolem budovy k dalším administrativním objektům v lokalitě. V rámci stavby tak bylo mimo jiné nutné vybudovat novou příjezdovou komunikaci pro složky IZS a ve spolupráci s vlastníky přilehlých administrativních budov aktualizovat jejich PBŘ, respektive část týkající se plánu evakuace osob a nástupních ploch požární techniky, neboť původně uvažovaná evakuační shromaždiště a nástupní plochy byly v prostoru budoucí stavební jámy. Dále bylo nutné v rámci stavby nutné otočit výstup z bezbariérového výtahu ze stanice Pankrác C, který na úrovni terénu původně směřoval přímo do staveniště metra D na druhou stranu. Po dokončení veškerých přeložek byly otevřeny obě stavební jámy. Zajištění výše uvedených jam je provedeno kombinací železobetonových pilot, záporového pažení z profilů HEB 360 s ocelovými převázkami a výdřevou a stříkaných betonů s hřebíky z IBO kotev průměru 51 mm. Stěny jsou kotveny pramenovými kotvami a dále rozepřeny ocelovými rozpěrnými rámy a ocelovými trubními rozpěrami, resp. svařencem ze štětovnic Larsen. Trubní ocelové rozpěry v jámě vestibulu Arkády současně zajišťují objekt stávající stanice Pankrác C proti jejímu případnému posunu směrem do přilehlé jámy. V současnosti je stavební jáma pro vestibul Arkády dokončena a v její severní polovině byly zahájeny hydroizolační práce a realizace železobetonových konObr. 6 – Demolice VZT kanálu v jámě 1 pro vestibul Arkády Obr. 7 – Výkop stavební jámy 1 pro vestibul Arkády Obr. 9 – Vestibul Arkády – realizace železobetonových konstrukcí Obr. č. 8 – Vestibul Arkády – hydroizolace základové desky
10 NO DIG 30 / 2-3 NA ODBORNÉ TÉMA / TECHNICAL TOPICS strukcí vestibulu o dvou podzemních podlažích. Této fázi však předcházely poměrně složité demolice stávajících konstrukcí VZT kanálu a další úpravy okolních objektů vestibulu metra Pankrác C a objektu OC Arkády Pankrác, kde bylo nutno vyřezat v železobetonových konstrukcích otvory ve stěnách a stropech či naopak dobetonovat nepotřebné prostupy a realizovat nové nosné sloupy. Část objektu OC Arkády, která byla ve stavební jámě obnažena, bylo nutno podchytit na etapy prováděnými železobetonovými trámy s mikropilotami. V jižní části jámy je portál eskalátorového tunelu Arkády, kde v současné době probíhá úpadní ražba eskalátorového tunelu. Stavební jáma přestupu mezi linkami C a D je dotěžena na úroveň stropů stávajících traťových tunelů linky C. Tato jáma je zajištěna obdobně jako jáma pro vestibul Arkády. Momentálně probíhá hloubení mezi stávajícími traťovými tunely linky C, které bude v nejhlubším místě dosahovat hloubky cca 30 m, do něhož bude následně proražen eskalátorový tunel přestupu C-D, který bude Obr. 11 – Výkop jámy přestupu mezi tunely linky C Obr. 10 – Výkop jámy přestupu mezi linkami C a D ražený dovrchně z přestupní chodby stanice Pankrác D. Traťové tunely jsou v této části rozepřeny ocelovými trubními rozpěrami a v místě prohloubení budou ještě podchyceny železobetonovými trámy s mikropilotami. Současně s tím probíhají úpravy stávajících konstrukcí stanice Pankrác C spočívající v přemístění technologií a inženýrských sítí v dotčené části interiéru stanice Pankrác C, stavebních úpravách stávajících konstrukcí umožňující budoucí realizaci nové přestupní chodby, montáž eskalátorů přestupu a přesun tranzitní nefekální čerpací jímky stanice, která se aktuálně nachází v obnažené části troj-traktu mezi traťovými tunely za stanicí Pankrác C. Po dobu nefunkčnosti této nefekální jímky, která bude následně zřízena v nové poloze v budovaných konstrukcích přestupu je nutné zajistit provizorní čerpání v nepřetržitém provozu. V souvislosti s výstavbou metra D bude také nutné v roce 2025 stanici Pankrác C uzavřít pro veřejnost. Během této doby, kdy bude stanice částečně modernizována a stavebně připravena Obr. 12 – ZS PAD3 – Podpůrná konstrukce mostu na ulici 5. května Obr. 13 – ZS PAD3 – Podpůrná konstrukce středníchpilířů a rampy mostu na ulici 5. května
11 NO DIG 30 / 2-3 NA ODBORNÉ TÉMA / TECHNICAL TOPICS na propojení s linkou D, budou vlakové soupravy stanicí pouze projíždět. V tomto období dojde k avizovanému ubourání části troj-traktu za stanicí a probourání čelní stěny stanice Pankrác C do stavební jámy přestupu. Aby mohla být stanice Pankrác C v závěru roku 2025 opět otevřena pro veřejnost, bude na jejím konci zřízena dočasná oddělující protipožární stěna, která umožní výstavbou bezprostředně přiléhajícího objektu přestupu. Součástí stavby je také staveniště PAD3, které slouží pro provedení opatření k podepření a případné rektifikaci mostu na ulici 5. května na křížení s ulicí Sdružení během ražeb podzemních objektů za stanicí Pankrác D. Příprava rektifikace spočívala v obnažení nosných konstrukcí mostu a osazení mostních podpor přípravky pro případnou rektifikaci mostu 5. května a nájezdové rampy za pomocí zdvihacích lisů. Po dobu ražby prováděné pod tímto mostem probíhal každodenní monitoring, který měřil případné pohyby. Limitní hodnoty nerovnoměrného sedání nebo stoupání byly 15 mm u hlavního mostu a 10 mm u nájezdové rampy. Současně byla v pohotovosti pracovní skupina zahrnující mimo jiné Polici ČR či Magistrát hl. m. Prahy, která byla dle předem připravených postupů připravena v rámci hodin omezit provoz na magistrále a zahájit případnou rektifikaci mostu. Poslední a zatím nezřízeným staveniště je ZS PAD5, které vznikne až v roce 2026. Jeho využití je primárně určeno pro realizaci vestibulu a výstupu z eskalátorového tunelu ze stanice Pankrác D do budovy Gemini, který je ražeb ražen dovrchně z prostoru budoucí stanice. Samotná budova Gemini již byla při výstavbě podzemních podlaží projekčně a stavebně přizpůsobena pro plánované zaústění eskalátorového tunelu ze stanice Pankrác D a vestavbu vestibul pro přímý výstup na povrch. V návaznosti na výše uvedenou plánovanou výluku stanice Pankrác C v současnosti probíhá výstavba prodloužení tramvajové trati až do prostoru před OC Arkády. Zprovoznění této trati, které proběhne do konce roku 2024, je podmínkou pro uzavření stanice Pankrác C v roce 2025, neboť po dobu výluky stanice metra bude tramvaj zajišťovat dopravu cestujících o dostatečné kapacitě. Součástí stavby tramvajové trati je i podchod pod ulicí Na Pankráci, který bude sloužit pro výstup ze stanice Pankrác C přímo na nové tramvajové zastávky. V první fázi proběhne výstavba dilatačního dílu I. pod jízdním pásem směrem z centra a dilatačního dílu II. pod tramvajovou tratí. V roce 2026 bude spolu se zřízením zařízení staveniště PAD5 realizován dilatační díl III. pod jízdním pásem směrem do centra a dilatační díl IV. pod chodníkem, který propojí celý podchod na suterén objektu Gemini. Zprovoznění podchodu v celé délce nastane až se spuštění nové linky metra D. V zadávacích podmínkách této části stavby byl požadavek na umožnění trvalého provozu v ulici Na Pankráci směrem do centra bez možnosti uzavření ulice. Z tohoto důvodu bylo nutné vypracovat celkem 16 etap dopravně inženýrských opatření tzv. DIO a s tím souvisejících úprav SSZ, ve kterých je provoz upraven v dílčích etapách výstavby. Stavba tramvajové trati a podchodu byla zahájena v únoru 2024 bouracími pracemi, kácením stromů a demontáží stožárů veřejného osvětlení. Následovalo hloubení přeložky vodovodu DN400 mm a kanalizace DN300 mm. Před výkopem první části stavební jámy pro podchod bylo vymístěno vedení slaboproudů a vysokého napětí na předem připravenou lávku vedoucí přes budoucí jámu. Následovala přeložka horkovodu, kdy bylo nutné nejprve zrealizovat provizorní vedení DN 150 mm, které zásobuje přilehlé okolí budovy po dobu realizace definitivní přeložky potrubí DN 500 mm a DN 350 mm. Práce pokračovaly i výkopem stavební jámy pro podchod. Jáma podchodu je zajištěna pomocí ocelových zápor HEB 300 s výdřevou a rozpěrným rámem z HEB 300 a HEB 400 umístěným v úrovni terénu. V současnosti je jáma dokončena v rozsahu dvou dilatačních dílů, které jsou předmětem realizací pro tento rok. Dokončena je železobetonová konstrukce I. dilatačního dílu včetně hydroizolace a zásypů a aktuálně probíhá realizace II. dilatačního dílu, který zahrnuje i výstupní schodiště na budoucí tramvajové zastávky. Od dubna 2024 probíhají práce také na samotné tramvajové trati. V první fázi byla tramvajová trať protažena pouze za křižovatku ulic Na Pankráci - Hvězdova a po dokončení II. dilatačního dílu podchodu bude zrealizována nová zastávka Pankrác před OC Arkády a zbudován dočasný kolejový přejezd pro obracení obousměrných tramvajových vozů. V roce 2026 bude tramvajová trať v rámci výstavby metra D prodloužena za křižovatku ulic Na Pankráci – Na Strži do zastávky Bystřická, umístěnou před budovou pankrácké pošty, kde bude do dalšího pokračování směr Budějovická zřízena dočasná konečná. Obr. 14 – Výkop jámy I. dilatačního dílu podchodu
12 NO DIG 30 / 2-3 NA ODBORNÉ TÉMA / TECHNICAL TOPICS Zatahování potrubí PE 300 ve skalním svahu Závěr Po dvou letech výstavby jsou dokončeny přeložky většiny inženýrských sítí a hloubení stavebních jam. Zatímco na jámě Arkády spolu s ražbou eskalátorového tunelu Arkády probíhají již betonářské práce na budoucím vestibulu, tak v jámě přestupu probíhá ještě dohloubení prostoru mezi provozovanými traťovými tunely linky C. Zároveň probíhá intenzivní příprava na plánovanou výluku stanice Pankrác C a to nejen přímo ve stanici metra C, ale hlavně na povrchu, kde je nutné Obr. 15 –Výstavba II. dilatačního dílu podchodu s dvojící výstupů Obr. 16 – Výstavba tramvajové trati v křižovatce Hvězdova – Na Pankráci do konce roku dokončit a zprovoznit novou tramvajovou zastávku a částečně obnovit povrchy v ulici Na Pankráci. Rozsah prací, které je v souvislosti s výstavbou metra D na Pankráci ještě nutné zrealizovat je však natolik rozsáhlý, že zabere ještě několik dalších let výstavby. Po dokončení všech stavebních prací se však obyvatelé Prahy mohou těšit na novou přestupní stanici pražského metra a kompletně zrekonstruované povrchy s novou tramvajovou tratí, která výhledově bude pokračovat až ke stanici Budějovická, kde se napojí na plánovaný tramvajový okruh. TRASKO BVT, s.r.o. – ROZŠÍŘILI JSME PORTFOLIO SANAČMÍCH METOD O SYSTÉM PRIMUS LINE® Petr Zedník, TRASKO BVT, s.r.o. Otakar Cígler, RÄDLINGER PRIMUS LINE GMBH Recenze: Ing. Michal Sodomka Bezvýkopovými technologiemi se zabýváme již téměř 15 let. Hlavním zaměřením TRASKO BVT, s.r.o., s celorepublikovou působností bylo a je vložkování kanalizačních potrubí vložkami vytvrzovanými UV světlem. Mimo toto hlavní zaměření se po celou dobu zabýváme instalacemi a sanacemi vodovodních a tlakových potrubí. V případě sanací především klasickým reliningem převážně HDPE potrubím. V případě nové pokládky pak protlaky pneumatickým protlačovacím zařízením a horizontálním řízeným vrtáním, které vlastním vybavením realizujeme do průměru 355 mm. Záměr rozšířit portfolio metod pro sanaci tlakových potrubí jsme měli v plánu déle a nějakou dobu jsme hledali systém, který by měl přidanou hodnotu oproti standardně používaným systémům. Zároveň jsme hledali systém, který bude dostatečně robustní, s dobrými referencemi a jehož instalace nebude „raketová věda“. Zkrátka spolehlivý systém s přidanou hodnotou. Zvolili jsme systém Primus Line®, německé společnosti Rädlinger primus line GmbH, který je na trhu již od roku 2003 a má za sebou přes 1100 km instalací celosvětově. Systém Primus Line® je založený na kevlarem vyztužené vysokotlaké vložce s vnitřní vrstvou na bázi PE, umožňující obnovu potrubí přes ohyby standardně až do 45° (v některých případech až 90°), a to v délkách až 2500 m na jeden zátah. Tkaná konstrukce vložky a volné mezikruží umožňuje dilataci celého systému a lze tak bezpečně sanovat i nadzemní potrubí podléhající teplotním změnám. Systém je dostupný v dimenzích od DN 150 do DN 500 a v rozsahu maximálních provozních tlaků od 12 až do 82 barů v závislosti na dimenzi a stupni vyztužení vložky. Provozní tlaky jsou po sanaci plně přenášeny vložkou, přičemž stávající potrubí funguje nadále jen jako chránička. Vložka se nesvařuje, nelepí, nevytvrzuje ani nepropařuje. Své finální pevnostní charakteristiky má vložka dány z výroby. Instalace je tedy efektivní a spolehlivá. Flexibilní konstrukce vložky s možností instalací přes ohyby společně s dlouhými instalačními délkami předurčuje systém zejména pro sanace: - Shybek (pod vodními toky i liniovými stavbami) - Přivaděčů a výtlaků (i kanalizačních)
13 NO DIG 30 / 2-3 NA ODBORNÉ TÉMA / TECHNICAL TOPICS - Potrubí na mostních konstrukcích a nadzemních vedeních s dilatací - Potrubí v seizmicky aktivních oblastech a poddolovaných území - Potrubí umístěných v kolektorech a štolách - Potrubí v průmyslových areálech První instalaci systémem Primus Line® jsme provedli na jaře 2023 a do srpna letošního roku jsme prozatím nainstalovali 2900 m v rámci několika projektů. V rámci prováděných projektů to byly 2 přivaděče a tři shybky pod vodními toky. Ostatní projekty byly převážně kratší úseky na vodovodní síti, které by byly jinými technologiemi obtížně realizovatelné, jelikož na trase se vyskytovaly ohyby, změna dimenze, případě změna trubního materiálu a tím i vnitřní světlosti potrubí. V rámci realizovaných projektů jsme sanovali potrubí z azbestocementu, litiny a oceli, a to i přes několik 45° ohybů. Nejdelší úsek prováděný na jeden zátah byl prozatím 625 m. Systém hodnotíme velice pozitivně. Největší přínos vidíme v možnosti překonávat ohyby na trase a také nezávislost systému na stávajícím potrubí (systém se instaluje s volným mezikružím a nepotřebuje oporu stávajícího potrubí). Tato vlastnost se hodí převážně u potrubí z různých materiálů, případně se změnou dimenze. Poznatky z praxe ukazují, že podklady od investorů nejsou exaktní co do vnitřní dimenze potrubí, tak do použitých materiálů včetně změn dimenzí a kombinací materiálů na plánované trase. Dobrým příkladem jsou nedávné projekty z praxe, kde se objevily nepředvídané změny, nicméně díky instalaci s volným mezikružím a schopností vložky Primus Line® samostatně přenášet vnitřní tlak se nám je vždy podařilo překonat. Karlovy Vary, Becherplatz V listopadu 2023 jsme úspěšně dokončili sanaci vodovodního potrubí v Karlových Varech na náměstí Republiky (tzv. Becherplatz). Stávající litinové potrubí z roku 1890 vedlo pod rušnou křižovatkou, kde se rovněž nacházel 30° ohyb na potrubí. Další ohyby byly předpokládány dále po trase. Investor se rozhodl pro systém Primus Line®, jelikož nechtěl zřizovat monstrózní jámu na ohybech situovaných v křižovatce. Pro ověření průběhu trasy přistoupil investor ke kamerové prohlídce v před-realizační fázi projektu, která jednak lokalizovala ohyby a zároveň odhalila i redukci stávajícího potrubí na DN 250 zhruba uprostřed trasy. Úsek však byl zredukován jen na pár metrech. V místě startovací i cílové jámy byla dimenze DN 300. Tato komplikace by v případě volby ostatních standardních technologií znamenala nutnost zřídit v místech se změnou dimenze montážní jámu. U systému Primus Line® stačilo zaměnit dimenzi vložky z DN 300 na DN 250 a provést sanaci celého úseku v dimenzi DN 250 z plánované startovací a cílové jámy. Vlastní sanace trvala 2 dny. Čištění stávajícího litinového potrubí od inkrustů před vlastní sanací bylo provedeno vysokotlakým vodním paprskem. Technické údaje o projektu: Stávající potrubí: Litina (z roku 1890) Dimenze: DN 300 s redukcí na DN 250 Délka: 90 m Provozní tlak: 6 bar Ohyby: 2 x 15°, 1 x 30° Investor: Vodárny a kanalizace Karlovy Vary, a.s. Instalace vložky Primus Line
14 NO DIG 30 / 2-3 A ODBORNÉ TÉMA / TECHNICAL TOPICS Přivaděč pitné vody, Mohelnice Přivaděč pitné vody pro závod Siemens v Mohelnici jsme realizovali v červenci a srpnu letošního roku. Asbestocementové potrubí DN 250 v délce 625 m s plánovanou montážní jámou zhruba v polovině trasy se navzdory 11 ohybům (do 30°) na trase jevilo pro systém Primus Line® jako standardní aplikace. Původní pracovní postup byl potrubí vyčistit z mezilehlé a z koncových montážních jam, provést monitoring kamerou, vytvořit lanové propojení a zatáhnout vložku. Při kamerové prohlídce jsme však narazili na zainkrustovaná litinová kolena, cca. 40m úsek vloženého litinového potrubí a 2 kratší úseky potrubí ocelového. Mezi jednotlivými trubními materiály bylo navíc vloženo potrubí asbestocementové. Problémem pro většinu sanačních metod by zde byly rozdílné vnitřní světlosti různých trubních materiálů. U systému Primus Line®, který se standardně instaluje s volným mezikružím tento problém zcela odpadl. Zbývalo se zde vypořádat s čištěním potrubí na jiných trubních materiálech na trase. Každý trubní materiál vyžaduje jiné metody čištění – především u azbestocementu je potřeba postupovat velice citlivě, což není zrovna kompatibilní s litinovým a ocelovým potrubím, které se od inkrustů čistí především mechanickým škrabáním nebo vysokotlakým vodním paprskem. Ideální by bylo na rozraní takto rozdílných materiálů zřídit montáží jámu. To však nebylo v tomto případě žádoucí. Při čištění jsme museli tedy postupovat obzvláště citlivě tak, aby nedošlo k poškození azbestocementového potrubí. Čištění jsme tedy realizovali vysokotlakým vodním paprskem se zatažením trysky do úseku na laně s lokalizací přechodu trubního materiálu inspekční kamerou a ověřením pozice trysky, jak před vlastním spuštěním vysokotlakého vodního paprsku, tak během vlastního čištění. Tento postup nám umožnil bezpečně vyčistit vsazené kusy litinového i ocelového potrubí i litinové ohyby. Stavba se tím o pár dní protáhla a přirozeně vznikly vícenáklady. Nebylo však potřeba zřizovat dodatečné montážní jámy. Zatažení vložky probíhalo na 1 zátah v celkové délce 625 m. Zatažení proběhlo hladce v průběhu 2 hodin a to i přes 11 ohybů na trase. Zatahovací síla nepřesáhla 1,8 tuny. Současně s vložkou byl zároveň nainstalován trasovací vodič. Na tomto projektu jsme si ověřili, že vložkou Primus Line lze sanovat dlouhé úseky na jeden zátah i přes násobné ohyby na trase. Nicméně stěžejní disciplínou zůstává čištění a podklady o materiálu stávajícího potrubí. Technické údaje o projektu: Stávající potrubí: Azbestocement, ocel, litina Dimenze: DN 250 Délka: 625 m Provozní tlak: 4 bar Ohyby: cca. 11 ohybů do 30° Investor: Vodohospodářská zařízení Šumperk, a.s. Shybka pod Bečvou ve Valašském meziříčí Sanaci ocelové shybky DN 300 jsme provedli začátkem srpna letošního roku. Prvotní záměr investora byla instalace nového potrubí horizontálním řízeným vrtáním. V místním terénu a geologických podmínkách by to znamenalo násobně delší trasu nové shybky a s hloubkou uložení až 10 m a se zřízením nové vodoměrné komory na parkovišti před služebnou Městské Policie což by se neobešlo bez stavebního řízení. Po představení řešení a cenové nabídky se systémem Primus Line® investor od prvotního záměru upustil a rozhodl se pro sanaci stávající shybky vložkou Primus Line®. V před realizační fázi byl proveden kamerový průzkum a byl tak ověřen průběh trasy. Na trase byly identifikovány 3 ohyby 45° a jeden 15° ohyb. Instalace vložky Primus Line® tedy mohla proběhnout standardním způsobem. Čištění jsme realizovali vysokotlakým vodním paprskem s následným proplachem a vytěžením inkrustů tlako-sacím vozem. Po čištění zbývalo roboticky ofrézovat vyčnívající odbočku kalníku a drobný defekt svaru na trase pomocí robota. Přípravu se podařilo zrealizovat během 2 pracovních dní. Samotnou instalaci vložky včetně konektorů se pak podařilo zrealizovat během jednoho pracovního dne. Přidanou hodnotou tohoto projektu byla realizace přes stávající komory, a to bez nutnosti snesení zákrytových desek. Čištění i vlastní sanaci jsme tedy zrealizovali jen přes stávající vstupní poklopy. Schéma průběhu sanovaného vodovodu „Becherplatz“
15 NO DIG 30 / 2-3 NA ODBORNÉ TÉMA / TECHNICAL TOPICS Technické údaje o projektu: Stávající potrubí: Ocel Dimenze: DN 300 Délka: 54 m Provozní tlak: 7 bar Ohyby: 3 x 45°, 1 x 15° Investor: Vodovody a kanalizace Vsetín, a.s. Závěrem mohu jen dodat, že rozšíření našeho portfolia sanačních metod o systém Primus Line® nám umožnilo nabídnou sanaci vodovodů a tlakových potrubí i v těch případech, kde standardní metody narážejí na své limity. Instalace je bezpečná, spolehlivá a nezávislá na technologických krocích na stavbě (vytvrzovaní, propařování nebo lepení na místě). Při dobré přípravě a plánovaní je možné instalovat vložku do dlouhých úseků potrubí s ohyby bez přerušení. Současně lze instalovat vložku do netěsných a zavodněných potrubí pod hladinou podzemní vody a potrubí s ohyby (typicky shybky). Zároveň se však vložka instaluje jen z malých ploch s minimálními zábory, což výrazně eliminuje majetkoprávní projednávání. Nezřídka lze instalaci provést přes stávající komory a šachty, v čemž spatřujeme velikou přidanou hodnotu. S realizovanými projekty můžeme nabídnout patřičné know-how a reference při řešení různých sanačních požadavků. Zároveň se zajímáme i o další typy aplikací například na kanalizačních výtlacích, nebo potrubích na mostních konstrukcích. Tyto typy projektů jsme prozatím neprováděli, ale s některými investory o nich diskutujme, jelikož systém Primus Line® je vhodný i na tyto aplikace a reference jsou k dispozici z instalací z jiných zemí. Těšíme se tedy, že vám v budoucnu budeme moci představit i některý z těchto projektů. Montáž přírubového konektoru Primus Line Instalace vložky Primus Line v Mohelnici Zatahování vložky do shybky pod Bečvou přes poklop komory
16 NO DIG 30 / 2-3 ZE STAVEB / FROM CONSTRUCTION SITES TĚRLICKO - HRADIŠTĚ (TÉMĚŘ KOMPLETNÍ KANALIZACE BEZVÝKOPOVĚ) Ing. Karel Franczyk, Ph.D. - samostatný geotechnik Recenze: Ing. Jan Frantl V čísle 1/24 jsem uveřejnil článek s názvem „Skalní vrtání při výstavbě kanalizace Těrlicko – Hradiště“. Zaměření čísla bylo na skalní prostředí, proto tento název i obsah. Z hlediska CzSTT a bezvýkopových metod však šlo v celém projektu o velmi pozoruhodný případ, kdy gravitační kanalizace v hornatém prostředí je budována takřka výhradně bezvýkopově. Proto mi dovolte, abych se k projektu ještě jednou vrátil a tentokrát popsal stavbu jako celek. 1. Obecné informace Především je třeba říci, že obec Těrlicko se nachází v přímém sousedství s městem Havířov, pro které představuje určitou rekreační oblast (známá přehrada je využívána jachtaři, rybáři, prostě rekreačními návštěvníky). Taky vodoprávní úřad, který stavbu schvaloval, sídlí v Havířově. Místní část Hradiště se ovšem nachází dál jak od Havířova, tak i od přehrady, a to v místech, kde se již na obzoru jasně rýsují kopce Těšínských Beskyd. Místní část Hradiště je vlastně samostatný kopec od vlastního centra obce několik kilometrů vzdálený. Tato elevace, tedy kopec náležící geologicky do karpatského vrásnění, však není stavěna nijak jednoduše. Jsou zde rozlehlé vrásy, erozní rýhy, dílčí roviny i prohlubně a geomorfologicky jde o velmi složitý a proměnlivý terén. Oblast je celkem důsledně zastavěna domy a statky a vzhledem k atraktivní poloze mezi přehradou a horami a v relativní blízkosti velkého města, tato zástavba pokračuje dál. Městská část Hradiště má vlastní školu i školku, vlastní kulturní dům a představuje v rámci Těrlicka jakousi autonomní oblast. Avšak investorem stavby byla obec Těrlicko a hlavním partnerem tak byli starosta celé obce a vedoucí tamního stavebního odboru. Ti prosadili stavbu včetně jejího spolufinancování přes MŽP z fondů na snižování ekologických zátěží, což bylo sice fajn, ale pořád dost velký podíl financování vycházel na obec samotnou. Navíc podmínky fondu byly nesmlouvavé jak k vícepracím, ať už jakkoliv objektivním, tak zejména i ke konečnému termínu. Jak složité jsou v obci poměry geologické, tak složité byly i vztahy mezilidské. Napjaté byly nejen vztahy mezi obyvateli místní části Hradiště a vedením obce o několik kilometrů blíže k Havířovu, ale i vztahy mezi stranami soupeřícími o přízeň voličů. Proto došlo ke klíčovému rozhodnutí vedení obce – stavba se bude provádět kompletně jako bezvýkopová a tím nedojde k narušení provozu a života obyvatel v okolí stavby. Prozradím hned, že volby přesně uprostřed průběhu výstavby přinesly doslovnou revoluci na radnici, kdy do vedení se dostali největší odpůrci stavby (a právě oni ji museli v termínu dokončit) a také to, že se brzy ukázalo, že „bezvýkopově“ zdaleka neznamená „bezbolestně“. 2.Technické a organizační údaje Stavba se prováděla v období: červen 2021 až červen 2023. Zahrnovala: - Více než 8 km kanalizace - 193 přípojek (myšleno veřejné části) - Téměř 300 šachet - Přeložku vodovodu v rozsahu asi 1000 m Vodovod, stoka i přípojky se dělaly bezvýkopově, konkrétně technologií HDD se zatahováním polyetylénového potrubí. Pro stoku šlo o profily 300 – 250 mm. Potrubí se v naprosté většině spojovalo elektrotvarovkami. Stavbu projektovala ing. Jana Kalužíková z AWT a je nutno ocenit, že se stavbě věnovala naplno od začátku až do konce, že nikdy neutekla od problému, ale vždycky se snažila problémy eliminovat. To se samozřejmě neobešlo bez spolupráce všech účastníků výstavby a největším problémem tak nakonec byla již výše zmiňovaná změna ve vedení obce. Nicméně i tuto záležitost se povedlo vyřešit. Pro obec pracovala inženýrská společnost ASA Expert jako technický dozor investora a stavbu realizovalo sdružení zhotovitelů Metrostav a.s. a „Vodovody a kanalizace Cingel“. 3. Problémy - Výkopy Bezvýkopové provedení kanalizace v plném rozsahu zní velmi efektně. Nicméně to neznamená, že se v obci nekopalo. Kopat se muselo samozřejmě všech bezmála tři sta HDD vrtání
RkJQdWJsaXNoZXIy NTc1ODM=