10 NO DIG 29 / 2-3 NA ODBORNÉ TÉMA / TECHNICAL TOPICS 1.2 Úskalí původního návrhu Největším problémem zadávací dokumentace byl předpoklad, že beranění štětovnic obou stavebních jímek bude možné provádět z mobilních jeřábů stojících na komunikaci podél nábřežních zdí. Na jeřábu pak měla být zavěšena vibrační hlavice pro instalaci štětovnic, a to při vyložení 25-28 m! (obr. 2) Přitom váhu břemene na jeřábu (tj. beranící mechanismus + štětovnice Larsen dl. 8 m) bylo nutné uvažovat cca 10 tun. Pro toto zadání vyvstala nutnost použít jeřáb o nosnosti 200 tun. Ovšem v případě zavěšení beranícího mechanizmu, který by zatížil autojeřáb dynamickými rázy, požadovali majitelé jeřábu použít stroj s dostatečnou kapacitní rezervou. Z toho důvodu nabízeli stroje o nosnosti 300 tun. Kromě astronomické ceny bylo nutné u těchto jeřábů počítat s tím, že vlastní zapatkování a nastrojení 90 tun protizávaží potrvá 3 hodiny a stejnou dobu i balení soupravy po ukončení prací. Z toho jasně plynulo, že by v tomto případě bylo nutné zcela uzavřít silnic I. třídy na ulici Poříčí (naproti stadionu Rondo). A to na dobu, kterou by nebylo při sebelepší vůli možné přesně stanovit, protože pravděpodobnost, že při beranění dojde k nečekaným komplikacím se blížila jistotě. Rovněž způsob pažení etážových šachet bylo potřeba z časových důvodů, pokud možno co nejvíce zjednodušit a vyhnout se tak nebezpečí kolize vrtů (pro zápory z HEB profilů) s neočekávanými překážkami. To se nakonec ukázalo jako velmi prozíravé. 1.3 Alternativní návrh postupu prací na podchodu řeky Pro výkop etážových šachet byl navržen léty prověřený „ingstavácký“ způsob pažení pomocí zátažného nebo hnaného pažení z pažnic UNION rozepřených do vodorovných rámů z I-profilů. Dále byly přehodnoceny směry protlačování ocelových chrániček DN 1620/10 mm, protože se jevilo jako jednoznačně výhodnější realizovat činnost prováděnou hornickým způsobem, tj. protlačování z bytelně zapažených etážových šachet, nežli ze stavebních jímek uprostřed řeky s obtížným přístupem a s permanentní hrozbou průniku říčních vod do nitra těchto jímek. Rovněž by bylo nesnadné v nich zřizovat opěrné stěny pro zapření tlačné stolice. Nejpodstatnější změnou, která sice úplně nesouvisí s bezvýkopovými technologiemi, bylo však upuštění od jakékoliv realizace štětových stěn pomocí beranidel zavěšených na jeřábu. Návrh trval na zřízení sjezdu do koryta řeky a provádění beranících prací přímo z řeky. Jen tak bylo možné garantovat plynulý postup prací a možnost učinit operativní řešení při výskytu neočekávaných překážek v trase křížení s řekou. 1.4 Administrativní překážky Zřízení sjezdu do řeky Ihned při počátečních jednáních o možnosti zřízení sjezdu do koryta řeky byla tato varianta správcem toku kategoricky zamítnuta. Na nějakou dobu se jednání ohledně postupu výstavby dostala do slepé uličky, když se pracovalo s variantou, že pásový bagr s upínací hlavou pro beranění o hmotnosti 43 tun bude do řeky spouštěn jeřábem. Ten pak bude držet neustálou pohotovost, aby mohl do 3 hodin z koryta řeky vytáhnout pásový bagr v případě, že bude nenadále stoupat hladina řeky. Tudy ovšem cesta evidentně nevedla. Jen pro ilustraci 5-denní nasazení 130 t jeřábu včetně jeho mobilizace a pohotovosti vyšlo na 498 000,- Kč. Práce ve vodním toku Při jednání s odborem životního prostředí a správcem toku bylo nutné deklarovat bezpečnost mechanizace ve vodním toku včetně technologických postupů a manuálů pro práci stroje ve vodoteči. Což znamenalo například výhradně používat k přírodě šetrné oleje (biodegradovatelné nebo ekologicky odbouratelné) Dále bylo požadováno použití speciálních norných stěn, které by odpovídaly kolísajícím průtokům v řece Svratce. Jednak běžnému průtoku cca 2-4 m3/s a jednak špičkovému průtoku 16-20 m3/s, který nastává 1-2krát denně, když je v činnosti vodní elektrárna na Brněnské přehradě. Povolení k vjezdům Zahájení prací se celkem zbytečně zpožďovalo zdlouhavým vyřizováním povolení vjezdu na cyklostezku ze strany Bakalovo nábřeží, kde se původně předpokládalo, že práce mohou být zahájeny již koncem roku 2019. Místo toho se řešila doprava těžké mechanizace na stavbu (bagry, beranidla, jeřáby, domíchávače). Ve všech předchozích vyjádřeních se totiž objevovala nerozumná podmínka maximálního zatížení komunikace vozidly o hmotnosti do 18 tun. Do procesu povolování vjezdu stavební techniky na cyklostezku se vložila i cyklistická lobby. Zástupci cyklistů argumentovali, že tuto pro město Brno významnou trasu nelze v žádném případě přerušit ani na tak krátkém úseku jaký byl požadován (cca 200 m). Argument, že v polovině ledna na cyklostezce přece jenom není tak velký provoz, nebyl brán v potaz. Cyklostezka musela být promptně přeložena a vedla provizorně po přilehlém školním hřišti. Dodejme, že v současné době je tato cyklostezka v délce 2 km přerušena bez náhrady z důvodu výstavby protipovodňové ochrany města Brna. (Platilo v roce 2022, pozn.red.) S odstupem času se ještě poukázalo na to, že kanalizace vedoucí pod cyklostezkou je na hraně své životnosti a bylo nutné prokázat výpočtem, že ještě dalších několik měsíců vydrží fungovat. Správce kanalizace logicky a pragmaticky trval na pasportizaci kanalizačního sběrače a v případě poškození na uvedení do původního stavu. Před pasportizací a statickým výpočtem bylo nutné kanalizaci důkladně vyčistit. Po cyklostezce tak jezdil – a zároveň tak testoval pevnost vejčité stoky – těžký čistící vůz firmy Wombat o hmotnosti 40 tun. Vše nakonec dobře dopadlo, protože zúčastněné strany věděly, že inkriminovaný úsek kanalizačního sběrače bude do dvou let zlikvidován a přeložen. Rovněž bylo dodatečně vyžádáno posouzení stability nábřežní zdi s ohledem na pojezd těžké techniky a zřízení sjezdu do koryta řeky. Z archívů se našly fragmenty původní projektové dokumentace nábřežních zdí z konce sedmdesátých let. Ty byla předány statikovi, aby posoudil míru jejich stability. Nejdříve dospěl na základě výpočtu k výsledku, že by tato zeď měla spadnout sama od sebe, aniž by bylo potřeba kolem jezdit těžkou technikou. Brzy se vše ovšem vysvětlilo jako nedorozumění,
RkJQdWJsaXNoZXIy NTc1ODM=