a prvních metrů štol se dá tedy konstatovat, že v místě provádění prací se nachází nesourodé geologické vrstvy a naplaveniny. K tomu je podstatná část tras vedena v bezprostřední blízkosti chráněných historických budov Ekotechnického muzea v areálu Staré čistírny. Jejich stabilitu neustále sleduje hustá síť monitorovacích bodů, které zaznamenávají i drobné odchylky od běžného stavu. Další postup prací je pak možný pouze v případě dodržení limitních hodnot. Z těchto důvodů je samotná realizace podzemních částí díla spojená se souvisejícími sanačními a injektážními pracemi, které zajišťují jak bezpečný postup prací v podzemí, tak stabilitu sousedících objektů. Výstavba kanalizační sítě probíhá za nepřerušeného provozu vlastní čistírny, kde prioritou je volný průjezd nákladní dopravy do areálu ÚČOV. Ten bude omezen pouze a je možný jen po nezbytně nutnou, v předstihu naplánovanou dobu. Dalším konstrukčním specifikem je umístění nové stoky v bezprostřední blízkostí stávající rušené trasy kanalizace (původní stoka A, viz obrázek 2), část původní trasy bude zachována pro další potřeby Ekotechnického muzea jako technická památka. Zbývající rušené a nepoužívané stoky budou zazděny a zajištěny popílkovou stabilizací jako opatření proti havárii této stoky. 4 Realizace Hloubení šachet Konstrukce Těžních šachet je tvořena ocelovými šachetními rámy z válcovaných profilů z I-profilů č. 240 v kombinaci s předráženými pažnicemi UNION. Pažnice Union musí být řádně vyklínovány do výrubu. Rámy byly umísťovány postupně během hloubení těžní šachty. Na povrchu se na vhodný vyrovnávací podklad (např. silniční panely) osadil úvodní ohlubňový rám tvořený svařencem ze svisle osazených U-profilů č. 240. Na tento rám se pomocí ocelových trubek stabilizují všechny vodorovně osazované šachetní rámy z I-profilů č. 300, a to ve vzdálenostech max. 800 mm. S přibývající hloubkou se osová vzdálenost rámů snižovala tak, aby se lépe vyztužilo ostění jámy proti zemnímu tlaku. Ražba Samotná ražba štol se provádí za využití principů NRTM s použitím strojní mechanizace a s postupným budováním výztuže raženého díla. Výztuž je navržena jako důlní ocelový korýtkový profil OO-O-04 váhového stupně K21. Rámy důlní výztuže jsou stavěny na ocelový rozpěrný práh z U č. 160 vč. navařených zarážek z L 50/50, zabraňujících sevření bočnic rámu. V podélném směru je rozepření zajištěno ocelovými rozpínkami z trubek min. 53 x 5 mm. Rámy jsou i vzájemně spojeny třmenovými spojkami. Pažení je předrážené z pažnic typu UNION po celém paženém obvodu. V případě zhoršené geologické situace se provede v místě výskytu chemická injektáž. V druhé etapě je na takto provedený výrub realizován nástřik betonu C 16/20 tl. 150 mm na ocelovou svařovanou síť B 500 A-Q 443-8-150/150. Ve třetí etapě se provede prohloubení dna, položení drenáže DN 100 chráněné geotextilií s nástřikem betonu C 16/20 tl. 150 mm na ocelovou svařovanou síť stejných parametrů jako v případě zajišťování kaloty. Ke konci června 2026 bylo vyraženo jak v kalotě, tak i protiklenbě 16 m. Do takto připravených štol bude následovat pokládka litinového potrubí DN1400 v provedení s vnitřní cementací s těžkou protikorozní ochranou proti bludným proudům, v případě stoky D. Dále pak vybudování stoky přímo ve štole, konkrétně vejčitého profilu DN 1400/2200 Obr. 2: stávající stoka A Obr. 3: Vstup z těžní šachty TŠ1 - ražené části štoly BD Obr. 4: Stoka B – příčný řez NODIG MAGAZÍN 16 02-03 | www.nodigmagazin.cz
RkJQdWJsaXNoZXIy NTc1ODM=