ÚVOD / LEADING ARTICLE OBSAH CONTENS Editorial Ing. Michal Sodomka .............................................................04 Úvodník - EUTIT s.r.o. Pavel Dragoun ...........................................................................05 Z ČINNOSTI ISTT / NEWS FROM ISTT Co nového v ISTT Ing. Karel Franczyk, Ph.D......................................................06 Z ČINNOSTI CzSTT / NEWS FROM CzSTT Členská schůze CzSTT Ing. Karel Franczyk, Ph.D......................................................07 Studentská soutěž Ing. Karel Franczyk, Ph.D......................................................08 Školení bezvýkopových technologií pro Správu železnic s.o. Ing. Karel Franczyk, Ph.D ....................................................09 NA ODBORNÉ TÉMA / TECHNICAL TOPICS 75 LET EUTIT. 30 LET POD ZEMÍ Robert Kostolány........................................................................10 Stavba č. 6963: Celková přestavba a rozšíření ÚČOV na Císařském ostrově, etapa 0004 - Nátokový labyrint Ing. Jakub Mazal, Ing. Stanislav Kotouček ..............15 Když rozhodují milimetry Ing. Michal Sodomka...............................................................18 ZE STAVEB / FROM CONSTRUCTION SITES UHERSKÝ BROD, rekonstrukce sběrače CIII – Když je startovací šachta násobně složitější a dražší než vlastní protlak Igor Fryč..........................................................................................28 Protlaky DN800 pod železniční stanice Kladno pro horkovod BD Stromovka Ing. Marek Varga ......................................................................32 Mikrotunelování pro budoucí výrobu elektrovozidel v Georgii Todd M. Kilduff, Denver, Colorado, USA......................35 RŮZNÉ / MISCELLANEOUS INFORMATION 99 kilogramů na rameni Jak se český tavený čedič prosadil na bezvýkopových stavbách v Polsku Robert Kostolány ......................................................................37 Digitalizace v bezvýkopových technologiích: od inspekce k prediktivní údržbě ............................41 Ženy a bezvýkopové technologie .............................42 Kalendář akcí pořádaných ve světě i v ČR .........44 Seznam členů ............................................................................45 ZPRAVODAJ ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO BEZVÝKOPOVÉ TECHNOLOGIE MAGAZINE OF CZECH SOCIETY FOR TRENCHLESS TECHNOLOGY Vychází třikrát ročně / Issued three times a year Oficiálním partnerem tohoto čísla je společnost EUTIT s.r.o. toto číslo vyšlo dne 14.9.2026 The official partner of this issue is the company EUTIT s.r.o. this issue was published on September 14th 2026 Redakční uzávěrka 13.7.2026 Editorial close on July 13th 2026 REDAKČNÍ RADA: Předsedkyně: Ing. Bc. Lucie Karásková Nenadálová, Ph.D. Členové: Ing. Karel Franczyk, Ph.D. Ing. Ladislav Haška, Vodárenská akciová společnost, a.s. Ing. Pavel Král, Brněnské vodárny a kanalizace, a.s. Ing. Jan Frantl, Subterra a.s. Ing. Marek Helcelet, Brněnské vodárny a kanalizace, a.s. Robert Kostolány, EUTIT s.r.o. Ing. Petra Niedlová, Steinzeug Keramo s.r.o. Ing. Igor Fryč, FIRESTA - Fišer, rekonstrukce, stavby, a.s. Ing. Michal Sodomka, OHLA ŽS, a.s. Grafická úprava a sazba: Stanislav Jakubík, Stavebniserver.com Vydává CzSTT Česká společnost pro bezvýkopové technologie, Bezová 1658/1, 147 14 Praha 4 Adresa redakce: CzSTT, Bezová 1658/1, 147 14 Praha 4 E-mail: czstt.office@gmail.com www.czstt.cz Registrace: MV CR II/6 - OS/1 - 25465/94-R Tisk: Graphic factory s.r.o., Beranových 65, 199 00 Praha 9 Příspěvky uveřejněné v tomto časopise nemusí vyjadřovat názory redakce. Přetisk článků je možný pouze se souhlasem redakce a s uvedením zdroje. ISSN 1214-5033 Evidenční číslo MK: MK ČR E 24787 NODIG MAGAZÍN 03 02-03 | www.nodigmagazin.cz Železniční uzel Česká Třebová – kanalizace a propustek z železobetonových trub Ing. Michal Sodomka..............................................................21 Jak kontinuální teplotní monitoring mění pravidla hry při instalaci CIPP vložek Ing. Jakub Ulbrich ....................................................................25
čas běží strašně rychle a v zářijovém termínu se tradičně koná naše odborná konference, na níž jste obdrželi další číslo našeho zpravodaje NO-DIG. Co se v něm dočtete? Číslo patří jednomu z našich nejvýznamnějších a nejaktivnějších členů CzSTT, a to firmě EUTIT, která v letošním roce slaví významné jubileum: 75 let od zahájení výroby. Číslo je to úžasné. Pro běžného smrtelníka to znamená již důchodový věk, ale pro firmu je to zcela jistě pouze začátek. Proto není náhodou, že úvodníku se chopil spolumajitel a jednatel společnosti EUTIT Pavel Dragoun. V textu vzpomíná na své začátky ve firmě a období, kdy firma začala koketovat s potrubím pro kanalizace a potrubím pro bezvýkopové technologie. Na tento úvodník navázal Robert Kostolány, který šel již více do hloubky a historii firmy krásně popsal ve svém článku, kde se dočtete o postupném prosazování čediče na trhu, včetně historických fotografií a dokumentů. V článku je zmíněno jméno dalšího člověka, který se významně podílel na postupném zavedení čedičových trub do běžné stavební praxe. Je to zasloužilý „protlakář“ Tomáš Krzák z firmy MT, který v krátkém rozhovoru vzpomíná na začátky s čedičovými troubami a zároveň popisuje práci s nimi. Samozřejmostí jsou i stručné informace jak z ISTT, tak i z naší CzSTT. Zde se dozvíte informace, které byly projednány na naší valné hromadě, včetně vyhodnocení studentské soutěže. Dále je zde stručná zpráva o průběhu dvou školení zaměstnanců Správy železnic. Dále je v tomto čísle několik článků ze staveb, které jsou dosti obsáhlé a popisují nejedno úskalí. Jedním z klasických autorů je Igor Fryč, který popisuje problémy, se kterými se Firesta musela potýkat při výstavbě kanalizace v Uherském Brodě. Za pomoci komplikované konstrukce šachty mohl být proveden protlak železobetonových trub DN 1200 s dodatečně osazenými čedičovými půlžlaby. I firma Subterra se může pochlubit krásnou stavbou, kdy v náročných geologických podmínkách pomocí mikrotuneláže dokončila delší protlaky železobetonových trub DN 800 pod železnicí. Více informací naleznete v článku od kolegy Marka Vargy. V tomto čísle můžete nahlédnout i do zahraničí, kde o mikrotunelování v USA hovoří Karel Franczyk. Po delší době se v našem zpravodaji objevuje i článek od firmy Redeton o monitoringu teplot při vytvrzování rukávců na místě (CIPP). Zde kolega Jakub Dirhan popisuje nové možnosti kontroly distribuce teploty pomocí optických vláken. I za OHLA ŽS jsem zpracoval článek o další železniční stavbě, kde jsme se ještě nedávno potýkali s velkými komplikacemi při ražbě protlaku z železobetonových trub DN 1200. Z výčtu je patrné, že toto číslo zpravodaje je naplněno zajímavými články, a proto vám vřele doporučuji si ho vzít a v klidu si ho s něčím dobrým k pití přečíst. Myslím si, že jsou zde popsány stavby, které mohou pro ostatní sloužit jako velká inspirace a zároveň varování, co všechno se může na stavbě stát. Ing. Michal Sodomka Místopředseda spolku CzSTT a člen redakční rady EDITORIAL Vážené čtenářky a vážení čtenáři časopisu NODIG, NODIG MAGAZÍN 04 02-03 | www.nodigmagazin.cz
ÚVODNÍK Vážené čtenářky, vážení čtenáři, NODIG MAGAZÍN 05 letošní rok je pro společnost EUTIT mimořádný. Připomínáme si 75 let od zahájení výroby taveného čediče ve Staré Vodě. Za tu dobu se změnilo téměř všechno – technologie, výrobní postupy, zákazníci i trhy. Jedno však zůstalo stejné. Snaha vyrábět kvalitní výrobky, které obstojí i po desítkách let provozu. Výjimečný je tento rok i pro mne osobně. Před šedesáti lety jsem po absolvování Střední průmyslové školy strojní v Lokti nastoupil do společnosti EUTIT. Tehdy mě ani nenapadlo, že se tato firma stane mým celoživotním působištěm. Letos je to zároveň šedesát let od mé maturity a také poslední rok, kdy můj věk ještě začíná sedmičkou. Člověk si při takových výročích uvědomí, jak rychle čas běží. Měl jsem možnost zažít výstavbu nového závodu, období státního podniku, privatizaci i následnou přeměnu EUTITu v moderní společnost, která dnes vyváží své výrobky do celého světa. Za největší úspěch ale nepovažuji samotný růst firmy. Vždy jsem měl radost především z toho, když se podařilo najít nové uplatnění pro tavený čedič tam, kde to mělo technický smysl. Právě proto si letos připomínáme také třicet let kanalizačního programu společnosti EUTIT. Když jsme v polovině devadesátých let začínali vyvíjet první čedičové žlaby podle pražských normálií, nikdo z nás netušil, že o třicet let později budou naše výrobky součástí kanalizačních staveb nejen v České republice, ale i v řadě dalších zemí. Stejně tak jsme tehdy netušili, že se tavený čedič stane součástí rozvoje bezvýkopových technologií. Když se dnes podívám zpět, uvědomuji si, že za každým úspěchem stáli konkrétní lidé. Zaměstnanci EUTITu, projektanti, pracovníci vodárenských společností, stavebních firem i naši obchodní partneři. Mnozí z nich už dnes mezi námi nejsou, ale jejich práce zůstala zachována v dílech, která dodnes spolehlivě slouží. Tento úvodník není jen připomínkou historie naší společnosti. Je především poděkováním všem, kteří byli součástí jejího příběhu. Bez jejich práce, odbornosti a odhodlání by EUTIT nikdy nedosáhl toho, čím je dnes. Děkuji Vám za důvěru, kterou nám po celá desetiletí projevujete, a přeji Vám příjemné čtení tohoto čísla časopisu. Pavel Dragoun spolumajitel a jednatel společnosti EUTIT s.r.o. 02-03 | www.nodigmagazin.cz
Co nového v ISTT? ISTT oslaví v letošním roce 40 let existence. Byli jsme jako zástupci jednotlivých afilací požádáni, abychom napsali nebo namluvili krátkou zdravici na téma „Co pro mě znamená ISTT“ . Uvádím v překladu, co jsem poslal já: „Co pro mě znamená ISTT? Vodítko od prvních let našeho byznysu s BT v devadesátých letech. Účast na některých mezinárodních konferencích a akcích, kde vždy vládla vřelá a pozitivní atmosféra. Konferenční on line hovory a utrpení během nich z důvodu nutnosti sledovat obsah v angličtině a kvůli neznalosti mnoha střídajících se lidí. Setkávání s milými a inspirativními osobami – za všechny Kyoko, Dec, John (Castle), Matthew, Andrzej, Yann, Pierro (Berardi), a letos i Mark Andre (Haebler – současný předseda). To tedy rozhodně. To vidím asi jako to nejdůležitější. Pocit sounáležitosti k široké rodině s podobnými zájmy a shodnými cíli. Vědomí nebo alespoň víra, že se mohu obrátit v případě nutnosti na kohokoliv na světě s rozumnou prosbou o pomoc či spolupráci a budu vyslyšen. V neposlední řadě vzpomínka na mé české předchůdce, kteří zprostředkovávali spojení s ISTT přede mnou – na Standu, Jiřího, Miloše i Standu č. 2. Velká radost a vděčnost, že mohu být součástí celého tohoto dobrodružství. Přeji vše nejlepší ISTT, velmi gratuluji ke skvělému výročí a věřím, že udržíme současné kouzlo spolupráce i pro další léta.“ Můj příspěvek spolu s příspěvky ostatních afilací bude zřejmě časem zveřejněn na stránkách www.istt.com. Zájemci o informace přímo takříkajíc od zdroje mohu s potěšením odkázat na naši zářijovou konferenci v Mikulově, protože předseda ISTT Mark Andre Haebler již potvrdil svou účast a v úvodu konference přednese krátkou osvětovou přednášku. Jinak je činnost ISTT v jubilejním roce již zcela podřízena přípravám na konferenci NO DIG INTERNATIONAL, která bude v Aucklandu ve dnech 28. – 29. 10. 2026. Ing. Karel Franczyk Ph.D., předseda společnosti CzSTT Ing. Karel Franczyk, PhD. Z ČINNOSTI ISTT NODIG MAGAZÍN 06 - Jsou vyhlášeny soutěže No Dig Award, a to v těchto kategoriích: • Akademický projekt • Stavba • Zařízení, technologie nebo materiál • Studentská práce Termín odevzdání je 31.7. Podmínky jsou na stránkách istt.com. Určitě přihlásíme ul. Muglinovskou v Ostravě. Také pokračuje evropská spolupráce. Z té vybírám některé informace: - Němci pracují na celoevropských direktivách pro využití BT pro vodu. Požádal jsem o pracovní verzi. - Turci pořádají velkou vodařskou konferenci a výstavu v Istanbulu 4-5.11. Prý přes tisíc účastníků potvrzených už teď. Velmi zvou. - Celkově ale zaznívá ze všech stran, že největší rozmach představuje energetika, optokabely, geotermální vrty, apod. (USA, Německo, Británie atp. má v těchto oborech největší, až geometricky nárůsty prací). Naopak prý stagnuje plyn. Dále připomínám, že konference NO DIG International bude další rok (2027) v italské Boloni 11.-13.10.2027. Na předsednictvu zvažujeme podpořit masovou účast z české strany, a to i proto, že v rámci ISTT lze zajistit mnohé programy, granty, podpory, školení atp. (foto - Auckland) 02-03 | www.nodigmagazin.cz
Z ČINNOSTI CzSTT Valná hromada (Členská schůze) CzSTT se konala 14. dubna v budově Golden Office v Praze. Jednalo se o běžnou (tedy nevolební) každoroční schůzi, kde byly schváleny zprávy o činnosti a plány na další období. Přiložen je zápis s usnesením, který se v originále nachází v sekretariátu CzSTT. Kopie usnesení a jednotlivých schválených dokumentů jsou i na stránkách www.czstt.cz. Na schůzi proběhlo i seznámení s výsledky studentské soutěže a předání odměn. O výsledcích informujeme v samostatném článku. V závěrečné diskuzi, která trvala asi 20 minut, se účastníci valné hromady shodli na tom, že CzSTT by neměla preferovat konkrétní firmy při vypracování případných posudků nebo při školeních. Naopak prezentace všech řádných členů CzSTT jako profesionálně osvědčených subjektů, za které CzSTT svým způsobem „ručí“, je žádoucí. Co naopak v diskuzi zaznělo jako důležité, je, aby se CzSTT soustředila na to podstatné, což je kromě pořádání konferencí zejména vydávání Zpravodaje NO DIG. Zde bylo zdůrazněno, že v letošním roce přešla výroba časopisu na renomovanou firmu Stavební server. Tento vydavatel byl schopen zabezpečit nejen vyšší kvalitu zpracování, ale také možnost propojení tištěné a elektronické verze včetně interaktivní práce s textem, jako je vyhledávání, archivování nebo překryv s jinými periodiky. Je nutno říci, že tato změna si vyžádala větší finanční náklady a také enormní pracovní nasazení pracovníků redakční rady. Bylo by proto velmi žádoucí, aby členové CzSTT vycítili tuto změnu jako příležitost pro sebe. Na stránkách Zpravodaje je možné zdarma prezentovat zajímavé stavby, výrobky, případně jiné úspěchy v oboru. Za velmi nízkou cenu (50 % oproti nečlenům) si mohou členové společnosti pořídit i cílenou reklamu. To vše se nyní může dostat k širšímu okruhu odborné veřejnosti a v lepší kvalitě. S tímto konstatováním účastníci valné hromady souhlasili a schůze tak byla v poklidu ukončena. Ing. Karel Franczyk Ph.D., předseda společnosti CzSTT NODIG MAGAZÍN 07 Usnesení z členské schůze CzSTT konané dne 14. 4. 2026 v Praze 1. Členská schůze společnosti CzSTT bere na vědomí: a) Zprávu o činnosti CzSTT za období 2025 – 2026 přednesenou Ing. Karlem Franczykem, Ph.D. b) Informaci o stavu členské základny společnosti CzSTT přednesenou Ing. Pavlem Králem 2. Členská schůze společnosti CzSTT schvaluje: a) Zprávu o hospodaření v roce 2025 přednesenou Ing. Karlem Franczykem, Ph.D. b) Návrh rozpočtu společnosti CzSTT „Finanční plán na rok 2026“ přednesený Ing. Karlem Franczykem, Ph.D. c) Plán činnosti společnosti CzSTT na rok 2026 přednesený Ing. Karlem Franczykem, Ph.D. d) Zprávu revizní komise o hospodaření společnosti v roce 2025 přednesenou Ing. Markem Helceletem Členské schůze se zúčastnilo: - Korporativní členové: 13 … v průběhu jednání + 1 člen, tedy 14 - Individuální členové: 1 - Přidružení členové: 1 Zapsali a podepsali za komisi pro usnesení: Ing. Bc. Lucie Karásková Nenadálová,Ph.D. Ing. Radomír Foukal V Praze 14. 4. 2026 (Ručně psaný originál přepsal a uložil do PDF: Ing. Karel Franczyk, Ph.D.) 02-03 | www.nodigmagazin.cz Členská schůze CzSTT
NODIG MAGAZÍN 08 Na úvod bych rád vzpomněl na loni zesnulého docenta Šrytra. Mezi jeho velké zásluhy patřilo vždy nadšené angažování v oblasti studentských soutěží. Doc. Šrytr nejen že tyto práce propagoval, neúnavně doporučoval a pomáhal organizovat, on byl v této činnosti navíc extrémně úspěšný. Asi není v našem povědomí nikdo, kdo by se mu mohl z akademické oblasti v tomto směru vyrovnat. Jestli jsou historické záznamy správné, ocenění ISTT Student Award získalo celkem pět jeho studentů. S dalšími dvěma vítězstvími tak patří České republice celosvětově první místo ve studentské úspěšnosti, a je to bezesporu zásluha především doc. Šrytra. Nepíšu to jako nostalgickou vzpomínku na bývalého druha. Píšu to jako postesknutí nad prázdným místem, které tu po něm zůstalo. Nenašel se zatím nikdo, kdo by s podobnou vervou a podobným způsobem na poli studentských prací působil. To samozřejmě souvisí i s neblahou situací na českých vysokých školách technického typu. Jako člověk, který sám kdysi absolvoval technickou univerzitu v Ostravě v magisterském i doktorském programu a který má na toto období nejen skvělé vzpomínky, ale i vysoké mínění o technické úrovni výuky a pedagogů té doby, se jen těžko smiřuji s tím, co slyším od lidí akademického světa dnes. Na technických oborech panuje zoufalý nedostatek studentů. Katedry se doslova perou o každého mladého člověka, který je vůbec ochotný se technickým oborům věnovat a má na to alespoň základní předpoklady. To vše pak dopadá logicky i na diplomové a bakalářské práce a jejich případné využití v našich soutěžích. Takto jsme třeba v loňském roce nenašli žádnou práci z oboru a nebyli jsme schopni studentské ceny udělit. Letos byla situace maličko lepší. Objevily se dvě studentské práce – jedna bakalářská a jedna diplomová. Obě byly z VUT v Brně, od studentů vedených Jardou Raclavským. Šlo o tyto práce: - Michal Kuchařík – Studie sanace vybrané části stokové sítě (bakalářská práce) - Michal Pokluda – Sanace velkých profilů stokových sítí (diplomová práce) Porota složená z členů předsednictva a M. Helceleta se prakticky jednomyslně rozhodla udělit první místo bakalářské práci a diplomová práce obsadila místo druhé. Oba studenti dostali finanční ocenění v souladu s platnými směrnicemi a rozhodnutím předsednictva. Sympatické bylo, že M. Kuchařík se dostavil osobně na valnou hromadu, kde si převzal diplom a zúčastnil se celého jednání i diskuze, kdy vyslovil naději, že v oboru bezvýkopových metod bude pokračovat i nadále. Což ostatně vyjádřil i M. Pokluda, kterému ovšem již pracovní důvody účast na VH neumožnily. Závěrem bych doplnil, že obě práce vykazovaly slušnou úroveň i orientaci v problematice, ale ani jedna nakonec nezískala nominaci pro účast v International No-Dig Award. Čekání na nového doc. Šrytra i na rene sanci technického školství vůbec tak pokračuje. Ing. Karel Franczyk, Ph.D., předseda společnosti CzSTT Studentská soutěž foto nebo inzerce 02-03 | www.nodigmagazin.cz
NODIG MAGAZÍN 09 Školení bezvýkopových technologií pro Správu železnic s.o. Na jiném místě zmiňujeme diskusi mezi členy CzSTT na téma, nakolik by měla naše společnost provádět školení o bezvýkopových metodách. Zatímco obsah a doporučení těchto školení jsou mnohdy citlivou a komplikovanou otázkou, fakt, že k činnosti našeho spolku jako osvětové profesní organizace školení neodmyslitelně patří, je asi jasný a zřejmý. V uplynulých měsících proběhly shodou okolností dvě školicí akce zaměřené na využívání bezvýkopových metod u železnic a obě navíc byly vyvolány iniciativou státního podniku Správa železnic. První školení se konalo v Olomouci v budově Oblastního ředitelství Olomouc dne 15. prosince 2025. K dispozici byl konferenční sál pro asi tak 100 lidí, převážně projektantů a přípravářů SŽ, a čas zhruba 90 minut. Za CzSTT vedli školení M. Sodomka a K. Franczyk. Školení bylo vyloženě zaměřeno na metody nové pokládky. V rozsáhlé diskuzi se objevilo mnoho dotazů na rozpracované nebo připravované stavby, ze kterých mimo jiné vyplynulo, že povědomí techniků Správy železnic o bezvýkopových metodách je skutečně relativně malé. Dotazů neubývalo, ale vyměřený čas byl nakonec neúprosný a bylo nutné školení ukončit. Zřejmě i proto se letos objevil požadavek na další školení v tomtéž oboru. Tentokrát šlo o součást dvoudenního vnitropodnikového semináře pro pracovníky SŽ, které se konalo v Hradci Králové v hotelu Alessandria. Přednáška o bezvýkopových technologiích se konala až druhý den – 15. května od ranních hodin, kdy řady účastníků byly po večerním programu předchozího dne nejdřív poněkud prořídlé, ale brzy se zaplnily a sál pro asi 60 osob byl opět plný. Za CzSTT vedli školení opět M. Sodomka a K. Franczyk a zaměření bylo tedy opět směřováno na novou pokládku. V interaktivním prostředí s mnoha dotazy posluchačů se v druhé části prezentace stočilo téma na podcházení modernizovaných úseků tratí, kde vysoká frekvence vlakových spojů a obrovské náklady na případné výluky představují stavitelsky a technicky velkou výzvu. Byly probírány možnosti skutečně špičkových světových technologií, jako je mikrotuneling velkého profilu nebo zabezpečení nízkého nadloží pomocí pipe roofingu. Ostatně určitou variantou pipe roofingu se před léty stal i podchod pro pěší a cyklisty ve stanici Červenka poblíž Olomouce, který realizoval jako vedoucí týmu právě M. Sodomka a který je stále v dobrém povědomí pracovníků SŽ. Z diskuze jednoznačně vyplynulo, že právě projekty obdobného charakteru budou v budoucnu častější, nutnější, ale i ekonomicky účelnější. Školení zajistila CzSTT bezplatně, což je další otázkou do budoucna, jestli v tom z osvětových důvodů pokračovat, nebo jestli tyto akce zpoplatnit a vytvářet tak alternativní zdroje financí, jak je obvyklé u ISTT a některých národních afilací. Zatím se zdá, že čas v ČR pro zpoplatnění těchto akcí neuzrál, a ani mezi členy na valné hromadě nepanovala na toto téma jednoznačná shoda. Chápeme tak tyto akce zatím jako součást propagace CzSTT ve prospěch členské základny a celkového rozvoje bezvýkopových metod. Ing. Karel Franczyk Ph.D., předseda společnosti CzSTT foto nebo inzerce 02-03 | www.nodigmagazin.cz
Čedič Asi není nikdo v České a Slovenské republice, kdo by se s čedičem nesetkal již v předškolním věku díky ikonické, na Vánoce pravidelně uváděné pohádce Pyšná princezna, kdy se za čedičovými varhanami u Kamenického Šenova (jednou z národních přírodních památek) skrývají princezna Krasomila NODIG MAGAZÍN 10 NA ODBORNÉ TÉMA 75 LET EUTIT 30 LET POD ZEMÍ Jak se tavený čedič stal součástí českých a světových bezvýkopových technologií obr. 1 - Ukrývající se dvojice - Zdroj Filmová místa.cz Autor: Robert Kostolány, EUTIT s.r.o. Recenzent: Ing. Marek Helcelet Historická fotografie výroby taveného čediče EUTIT ve Staré Vodě v 50. letech Z pohledu exaktních věd je čedič výlevnou vyvřelou horninou s tvrdostí mezi 6. a 7. stupněm Mohsovy stupnice tvrdosti. Tavený čedič potom dosahuje až stupně tvrdosti 8. Jeho kvalitu a složení ovlivňuje přítomnost nejrůznějších minerálů, které mohou ovlivnit možnost jeho využití pro výrobky z taveného čediče. Jedním z čelných světových výrobců je plně česká společnost EUTIT s.r.o. se sídlem ve Staré Vodě u Mariánských Lázní, jen několik málo kilometrů od státních hranic se SRN. Historie vzniku kanalizačního programu EUTITu V roce 1951 byla ve Staré Vodě zahájena výroba taveného čediče. V poválečném Československu se tak začal vyrábět materiál s mimořádnou odolností proti otěru, chemickému namáhání a vysokým teplotám. Co se týká chemické odolnosti, za stu-dena je čedič odolný vůči všem kyse-linám, zásadám i roztokům různých solí. Porušuje ho jen kyselina fluorovodíková. Po desetiletí nacházel uplatnění především v energetice, hutnictví, cementárnách a těžkém průmyslu. Ale jeho výhody pro uplatnění v prostředí kanalizací 02-03 | www.nodigmagazin.cz
NODIG MAGAZÍN 11 byly popsány Ing. Dr. Václavem Štíchou a kolektivem již v Technickém průvodci č. 8 - Odvodnění měst, vydaném SNTL v r. 1959, kde se uvádí, že: „Vyhláška Vládního výboru pro výstavbu z 30.12.1955 (vydána v Úředním listu č. 3/1956) stanovuje povinné používání výrobků z taveného čediče u stok všude tam, kde je průtoková rychlost při kapacitním plnění stoky větší než 3 m/s.“ Takže tavený čedič se začal v kanalizacích používat již krátce po zahájení výroby - první známé realizace vznikly v roce 1952 v Mníšku pod Brdy, následovala Opava a v roce 1956 Uherské Hradiště, leč jednalo se spíše pouze o jednotlivé aplikace, což znamená, buď že Vládní vyhlášku nebrali tehdejší účastníci výstavby příliš vážně, nebo že nebyla obecně známa, zejména u provozovatelů kanalizací. Ucelený kanalizační program společnosti EUTIT tedy vznikl až o více než čtyřicet let později, přestože čedičové obklady stěn a přepadových hran byly např. využity při realizaci obří odlehčovací komory po soutoku dvou kmenových stok u dálniční křižovatky D1 x D2 v Brně - Komárově. Ale skutečná renesance použití čediče v kanalizaci vylétla jako Fénix z popela až po změně celospolečenské situace v r. 1989. Privatizace přinesla nové myšlenky Po privatizaci společnosti v začátcích 90. let se z původně výrobního podniku stala obchodně orientovaná firma, která začala aktivně hledat nové trhy. Jednou z oblastí se stalo do té doby opomíjený vodohospodářský trh a jeho možnosti. Nikdo tehdy netušil, že rozhodující impuls přijde zcela náhodou. V roce 1995 se jeden z jednatelů společnosti p. Jan Neústupný vydal představit výrobní program společnosti EUTIT k jednomu znejprestižnějších a nejrenomovanějších provozovatelů kanalizací v ČR, do Pražských kanalizací a vodních toků. Přijal jej technický náměstek Ing. Jiří Šejnoha. Při prohlížení fotografií výrobků zaujal Ing. Šejnohu prohnutý čedičový dílec určený pro vyložení plavicího kanálu v Japonsku. Zeptal se, zda by bylo možné podobným způsobem vyrobit i dno kanalizační stoky. Pan Neústupný odpověděl zcela jednoduše prostě: „Zkusíme to!“ A právě tímto okamžikem začal příběh kanalizačního programu společnosti, který nejenže trvá do dnešního dne, ale stal se odrazovým můstkem pro mnoho dalších inovativních myšlenek pro nové produkty i v dalších segmentech výrobků EUTITu. Obr. 2 - – “prohnutá dlaždice v Japonsku”- EUTIT Obr. 3 - konečné vyložení v Japonsku- EUTIT 02-03 | www.nodigmagazin.cz
NODIG MAGAZÍN 12 Od prvního prototypu k pražským normáliím Následoval vývoj forem, zkoušky a společná práce s Pražskými kanalizacemi a vodními toky, dnešními Pražskými vodovody a kanalizacemi, a.s. (PVK). V roce 1996 byly největším odborníkem na materiály pro kanalizace v ČR schváleny první technické podmínky a přejímací pravidla pro používání výrobků z taveného čediče v pražských kanalizacích. V tomto duchu byl třem “dvorním” zhotovitelům PKVT zaslán požadavek na používání čedičových žlabů při rekonstrukcích a opravách jimi provozovaných kanalizací. Postupně vznikl kompletní sortiment čedičových žlabů pro vejčité profily dle pražských normálií od PN0 až po PN10. byly popsány Ing. Dr. Václavem Štíchou a kolektivem již v Technickém průvodci č. 8 - Odvodnění měst, vydaném SNTL v r. 1959, kde se uvádí, že: „Vyhláška Vládního výboru pro výstavbu z 30.12.1955 (vydána v Úředním listu č. 3/1956) stanovuje povinné používání výrobků z taveného čediče u stok všude tam, kde je průtoková rychlost při kapacitním plnění stoky větší než 3 m/s.“ Takže tavený čedič se začal v kanalizacích používat již krátce po zahájení výroby - první známé realizace vznikly v roce 1952 v Mníšku pod Brdy, následovala Opava a v roce 1956 Uherské Hradiště, leč jednalo se spíše pouze o jednotlivé aplikace, což znamená, buď že Vládní vyhlášku nebrali tehdejší účastníci výstavby příliš vážně, nebo že nebyla obecně známa, zejména u provozovatelů kanalizací. Ucelený kanalizační program společnosti EUTIT tedy vznikl až o více než čtyřicet let později, přestože čedičové obklady stěn a přepadových hran byly např. využity při realizaci obří odlehčovací komory po soutoku dvou kmenových stok u dálniční křižovatky D1 x D2 v Brně - Komárově. Ale skutečná renesance použití čediče v kanalizaci vylétla jako Fénix z popela až po změně celospolečenské situace v r. 1989. Od několika žlabů ke kompletnímu systému Vývoj se ale nezastavil a mílovými kroky pokračoval výrobou dalších tvarů a velikostí. To, co začalo několika prototypy, se během několika let stalo standardním výrobním programem společnosti EUTIT pro PKVT a následně PVK. První realizace z přelomu tisíciletí jsou dodnes v provozu a nové realizace stále vznikají. Obr. 4 - Jan Neustupný a jeho legendární fotoalbum - EUTIT Obr. 5 – Dopis PKVT z ledna 1996 zhotovitelům staveb - EUTIT Obr. 6 – Současná realizace čedičových žlabů - EUTIT, PVK 02-03 | www.nodigmagazin.cz
NODIG MAGAZÍN 13 Jenže cesta k všeobecnému používání čediče v kanalizacích tím ale stále nebyla otevřena. Opravy a rekonstrukce pražských, z kanalizačních cihel vybudovaných, stok byly prováděny vyfrézováním dnové části s následným vložením žlabů a jejich zafixováním. Ale zbytek republiky takový technický skvost jako Praha nemá. Proto byly hledány možnosti jak se dostat i na trh pro ostatní provozovatele kanalizací. A podobnou osobností, jakou byl v Praze Ing. Šejnoha, byl v Brně p. Stanislav Absolon z Brněnských vodáren a kanalizací, a.s. (BVK). Na jedné z prvních výstav VOD-KA o čedičové žlaby projevil zájem a tak byla domluvena prezentace jejich použití v terénu. Na tomto místě je nutno říci, že čedičové výrobky jsou z 99,9 % naprosto dokonalé a kvalitní. Avšak jaké maličkosti mohou kolikrát změnit chod dějin, svědčí i tato úsměvná historka. Pan Absolon tedy souhlasil s jejich použitím, ale při úplně první montáži, během spouštění žlabu do šachty, jeden z našich žlabů praskl. Jen šťastnou shodou okolností se nikomu nic nestalo. Pan Absolon tehdy rezolutně prohlásil: „Tak tohle tady nechci!“. Jen díky obrovskému úsilí pana Neústupného se mu podařilo vysvětlit, že nešlo o vlastnost materiálu, ale o ojedinělou výrobní vadu. Následný rozbor ukázal, že v odlitku zůstalo cizí těleso – pravděpodobně porcelánová pojistka, kterou některý z elektrikářů nedbale náhodou odhodil do zásobníku kamene. P. Absolon si prasklý střep schoval, ale když jsme jej o něj později žádali, vždy s úsměvem říkal: „Dám vám ho, až půjdu do důchodu.“. Přiznám se, že jsem na to časem úplně zapomněl. O to větší bylo moje překvapení, když jsem ho krátce před jeho odchodem do důchodu navštívil. Sáhl do skříně, podal mi onen legendární střep a řekl: „Bobe, tady máš něco na památku.“. Dodnes jej mám schovaný. Připomíná mi to, jak málo někdy chybí k tomu, aby byla dobrá věc znovu zapomenuta. Kromě této politováníhodné nedbalosti může k prasknutí dojít zejména z důvodu přítomnosti odolných minerálů při tavení surové horniny a následném odlití, nebo nedodržením technologického postupu při postupném zchlazování v chladících tunelech. Co však bylo daleko důležitější, byla skutečnost, že p. Absolon svůj původní negativní pohled změnil a stal se aktivním spolutvůrcem v programu výroby prefabrikovaných trub kruhových i vejčitých profilů s vyložením dna z čedičových žlabů. V první fázi přesvědčil brněnskou Prefu o nutnosti výroby vejčitých profilů „vídeňského“ typu, tj. v poměru šířky a výšky 2/3. Při prvních pokusech se Prefa trochu bránila při reklamacích BVK, že žlaby ve dně trub nejsou zarovnané. Následně jsme ve výrobě zajistili měření šířky a výšky každé tvarovky a podle mírných rozměrových rozdílů jsme je začali barevně rozlišovat tak, aby jak výrobci trub, tak i zhotovitelé staveb měli ulehčenou práci při zabudovávání žlabů do konečné podoby kanalizací. Na základě již vyrobených trub s čedičovým obložením se o ně začali zajímat další a další provozovatelé kanalizací, kteří požadavky na jejich užívání přenášeli do projektové sféry. Na tomto místě nelze nezmínit zejména pražskou projekční kancelář KO-KA s.r.o. a Ing. Štěpána Moučku. Ten plně pochopil výhody, které čedič v oblasti odkana-lizování měst a obcí přináší a neustále nás stavěl, a stále staví, před nové výzvy ohledně tvarů a velikostí nových výrobků. Podle mě je jím navržené řešení stažení průtoku splaškových vod ve více jak třicetimetrové spadišťové šachtě nad Novou Libní pomocí čedičové šroubovice podobný technický klenot jako Eiffelova věž. Bezvýkopové technologie otevřely další cestu Další významný milník přišel v roce 2001. Společnost EUTIT představila první čedičovou troubu určenou pro mikrotunelování o délce 1000 mm a světlosti DN 300. Právě na mezinárodní konferenci No-Dig Praha 2001 byla dne 11. září odborné veřejnosti představena možnost využití taveného čediče i při bezvýkopové výstavbě potrubí. I přes toto poněkud nešťastné načasování se tím otevřela další kapitola využití tohoto materiálu. Od té doby nachází čedič své místo nejen při výstavbě nových stok, ale také při jejich obnově pomocí moderních bezvýkopových technologií. Třicet let pod zemí Při příležitosti 75 let společnosti EUTIT si připomínáme také třicet let od okamžiku, kdy se tavený čedič vydal pod zem - do světa kanalizací a bezvýkopových technologií. Obr. 7 – ukázka možné příčiny ve střepu prasklého žlabu - EUTIT Obr. 8 - První trouba pro mikrotunelování z roku 2001 - EUTIT 02-03 | www.nodigmagazin.cz
NODIG MAGAZÍN 14 Za uplynulých třicet let byly čedičové prvky společnosti EUTIT použity při stovkách staveb kanalizačních stok v České republice i v zahraničí. Technologie se mezitím výrazně změnily. Dnes se stále častěji využívají bezvýkopové metody výstavby i sanací. Přesto zůstává základní požadavek stejný jako před třiceti lety – vytvořit konstrukci s co nejdelší životností a minimálními nároky na údržbu. Právě zde nachází tavený čedič své místo i v současnosti. Ne proto, že by byl nejmodernějším materiálem, ale proto, že dlouhodobě potvrzuje své vlastnosti přímo v náročném provozu, kdy kanalizace trpí transportem sedimentujících látek. Ale nejedná se jen o to ochránit dno a stěny stok, ale v souvislosti se vzrůstající síranocementovou korozí betonových konstrukcí v důsledku stále více omezovaného odvětrávání kanalizací jsou čedičové prvky vhodné i pro ochranu stropů. O tom by mohli vyprávět zejména polští pracovníci kanalizačního provozu v Krakově. Poděkování průkopníkům Když se dnes ohlédneme za třiceti lety kanalizačního programu společnosti EUTIT, je vhodné připomenout jména lidí, kteří stáli u jeho zrodu, byť samozřejmě nelze zmínit všechny. Především to byli pánové Jan Neustupný a Pavel Dragoun z firmy Eutit, kteří se rozhodli přijmout výzvu a věnovali obrovské množství času, energie a odvahy vývoji zcela nového výrobního programu. Z PVK kromě již zmíněného Ing. Šejnohy za myšlenku a vstřícnost poděkování patří pánům Sojkovi, Vojtěchovi Karáskovi, Petrovi Lukešovi, Františkovi Janouškovi a dalším odborníkům z Pražských kanalizací a vodních toků, Ing. Petrovi Sýkorovi a Ing. Petrovi Kocourkovi, přičemž nelze opomenout ani bohužel tragicky zemřelého Ing. Michala Dolejše (PVK), který byl velkým příslibem a nadějí stát se největší osobností v oboru kanalizací nejen v ČR. Ze stavebních firem to jsou Janoušek a Krovoza, Kankol, Čermák a Hrachovec, za to, že dokázali spojit zkušenosti projektantů, provozovatelů a výrobce do společného vývoje. Projektantům z firmy Ko-Ka za inovativní myšlenky, v Brně kromě p. Absolona poděkování za šanci použít čedič patří také jeho nejbližším kolegům Ing. Markovi Helceletovi a Ing. Pavlovi Královi. Ing. Tomášovi Krzákovi a Bobovi Petrželkovi z fy MT, a.s. za to, že se nebáli a sami nabídli pomoc s prvními protlaky a testováním, a za úspěšné stovky metrů, které realizovali. Práce všech jmenovaných i těch, které jsem nezmínil, položila základy výrobního programu, který se během tří desetiletí stal běžnou součástí českého vodohospodářství. Slovo na závěr Výrobky z taveného čediče v kanalizacích nejsou na rozdíl od dlažeb na první pohled vidět. Jsou ukryty několik metrů pod našima nohama. Právě tam však již více než třicet let chrání kanalizační systémy před opotřebením a pomáhají prodlužovat jejich životnost. Možná právě to je největší ocenění každého technického materiálu. Když o něm není slyšet, protože spolehlivě plní svou práci. Ale stejně jako se zeptal český velikán Jára Cimrman ruského dramatika Čechova při psaní jeho divadelní hry o dvou sestrách: „Ale není to málo, Antone Pavloviči?!“, tak i my bychom se sami sebe měli takto ptát. Není na čase, aby se podzemní svět dostal do širšího povědomí obyvatelstva, aby čedič neznali jen z půvabné pohádky? K tomu nám - výrobcům, ale i vám všem čtenářům tohoto časopisu přeji nejen odborné znalosti, ale i ochotu a sílu prezentovat svoje znalosti, zkušenosti a propagování kvalitních výrobků pro kanalizace, protože ty jsou obecně tou nejdražší inženýrskou sítí, a s ohledem na jejich výměnu nejvíce zatěžují veřejný prostor. Pokud ovšem nejsou realizovány pomocí bezvýkopových technologií. A proto: -zástupci investorů, nebojte se přesvědčovat ty, kteří mají měšce v rukou, aby je pro takovéto stavby otevřeli -projektanti, vzdělávejte se v tomto krásném, budoucnost majícím technickém oboru a snažte se většinu staveb inženýrských sítí projektovat pomocí BT -zástupci provozovatelů, požadujte realizování staveb kanalizací chráněných čedičovými obklady a požadujte realizovat pomocí technologií BT I vodovody. S těmito ne zrovna skromnými přáními se s vámi loučím citátem římského císaře Julia Césara: „Čedič je stejně věčný jako pyramidy v Gíze!“ A že to možná nepronesl? Komu to vadí? Obr. 9 –Realizace kanalizační stoky z protlačovacích čedičových trub - EUTIT Obr. 10 Ing. Jiří Šejnoha a Jan Neustupný při jedné z prvních realizací - EUTIT Obr. 11 Ing. Petr Lukeš s kolektivem při jedné z prvních realizací - EUTIT :) 02-03 | www.nodigmagazin.cz
NA ODBORNÉ TÉMA Stavba č. 6963: Celková přestavba a rozšíření ÚČOV na Císařském ostrově, etapa 0004 - Nátokový labyrint – levý břeh Autoři: Ing. Jakub Mazal, Ing. Stanislav Kotouček, Subterra a.s. Recenzent: Ing. Jan Frantl Obr.1: situace stavby (stavební objekty) jedné z prvních realizací - EUTIT 1 Úvod V březnu 2025 byla podána nabídka na realizaci Nátokových labyrintů v areálu Ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově v Praze, a to Sdružením firem CH vodní stavby, Subterra a.s. a Energie stavební a báňská. Zadavatelem prací je Pražská vodohospodářská společnost s.r.o. (PVS). Doba realizace dle uzavřené smlouvy o dílo je 30 měsíců, vedoucím účastníkem sdružení je společnost CH vodní stavby. Vlastní práce jsou prováděny v městské části Praha 6-Bubeneč, především v ulicích Papírenská a Bezejmenná. Stavba byla zahájena na konci roku 2025 a její dokončení je naplánováno v prvním pololetí roku 2028. 2 Představení projektu Celková koncepce výstavby spočívá ve vytvoření nátokového labyrintu stok pro odpadní vody, které budou čerpány do přítokového kolektoru Ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově. Realizace se skládá ze tří stavebních celků, kterými jsou přeložení stokové sítě B a D, novostavba budovy čerpací stanice včetně kompletního technologického vybavení a v poslední řadě objekt odvodnění přilehlého areálu Ekotechnického muzea. S tímto řešením souvisí také zajištění veškerých procházejících kabelových a potrubních vedení, jejich přeložení, případně napojení uvažovaných přípojek. 3 Vlastní realizace A) Přeložka stok B a D Jedná se o výstavbu páteřních stok B (PN 1300/2100) a D (DN 1400), které se postupně setkají v nově vybudované spojné komoře SK BD a v tomto místě pokračují jako stoka BD (PN 1400/2200) dále k nové šnekové čerpací stanici ČS BD. Především práce spojené s výstavbou nové sítě stok jsou velkou výzvou. Celková délka ražených částí díla je bezmála 320 metrů a je umístěna v hloubce 8,5 metru pod povrchem. Vlastní ražba těchto stok probíhá činností prováděnou hornickým způsobem z předem vytyčených a vyhloubených těžních šachet, a to v neustále se měnících geologických podmínkách. Při hloubení těchto šachet se procházelo navážkami tuhé až sypké konzistence, pod kterými se nacházely jíly tuhé konzistence, které nakonec přecházely do teras tvořených písky a hrubými štěrky s výplní hlíny a písků. Dohloubení šachet již probíhalo v relativně stabilním prostředí šáreckých vrstev slabě zvětralých, a tedy i vlastní ražby probíhají v přechodu kvartéru (písky, hrubé štěrky) a ordoviku. Po vyhloubení šachet NODIG MAGAZÍN 15 02-03 | www.nodigmagazin.cz
a prvních metrů štol se dá tedy konstatovat, že v místě provádění prací se nachází nesourodé geologické vrstvy a naplaveniny. K tomu je podstatná část tras vedena v bezprostřední blízkosti chráněných historických budov Ekotechnického muzea v areálu Staré čistírny. Jejich stabilitu neustále sleduje hustá síť monitorovacích bodů, které zaznamenávají i drobné odchylky od běžného stavu. Další postup prací je pak možný pouze v případě dodržení limitních hodnot. Z těchto důvodů je samotná realizace podzemních částí díla spojená se souvisejícími sanačními a injektážními pracemi, které zajišťují jak bezpečný postup prací v podzemí, tak stabilitu sousedících objektů. Výstavba kanalizační sítě probíhá za nepřerušeného provozu vlastní čistírny, kde prioritou je volný průjezd nákladní dopravy do areálu ÚČOV. Ten bude omezen pouze a je možný jen po nezbytně nutnou, v předstihu naplánovanou dobu. Dalším konstrukčním specifikem je umístění nové stoky v bezprostřední blízkostí stávající rušené trasy kanalizace (původní stoka A, viz obrázek 2), část původní trasy bude zachována pro další potřeby Ekotechnického muzea jako technická památka. Zbývající rušené a nepoužívané stoky budou zazděny a zajištěny popílkovou stabilizací jako opatření proti havárii této stoky. 4 Realizace Hloubení šachet Konstrukce Těžních šachet je tvořena ocelovými šachetními rámy z válcovaných profilů z I-profilů č. 240 v kombinaci s předráženými pažnicemi UNION. Pažnice Union musí být řádně vyklínovány do výrubu. Rámy byly umísťovány postupně během hloubení těžní šachty. Na povrchu se na vhodný vyrovnávací podklad (např. silniční panely) osadil úvodní ohlubňový rám tvořený svařencem ze svisle osazených U-profilů č. 240. Na tento rám se pomocí ocelových trubek stabilizují všechny vodorovně osazované šachetní rámy z I-profilů č. 300, a to ve vzdálenostech max. 800 mm. S přibývající hloubkou se osová vzdálenost rámů snižovala tak, aby se lépe vyztužilo ostění jámy proti zemnímu tlaku. Ražba Samotná ražba štol se provádí za využití principů NRTM s použitím strojní mechanizace a s postupným budováním výztuže raženého díla. Výztuž je navržena jako důlní ocelový korýtkový profil OO-O-04 váhového stupně K21. Rámy důlní výztuže jsou stavěny na ocelový rozpěrný práh z U č. 160 vč. navařených zarážek z L 50/50, zabraňujících sevření bočnic rámu. V podélném směru je rozepření zajištěno ocelovými rozpínkami z trubek min. 53 x 5 mm. Rámy jsou i vzájemně spojeny třmenovými spojkami. Pažení je předrážené z pažnic typu UNION po celém paženém obvodu. V případě zhoršené geologické situace se provede v místě výskytu chemická injektáž. V druhé etapě je na takto provedený výrub realizován nástřik betonu C 16/20 tl. 150 mm na ocelovou svařovanou síť B 500 A-Q 443-8-150/150. Ve třetí etapě se provede prohloubení dna, položení drenáže DN 100 chráněné geotextilií s nástřikem betonu C 16/20 tl. 150 mm na ocelovou svařovanou síť stejných parametrů jako v případě zajišťování kaloty. Ke konci června 2026 bylo vyraženo jak v kalotě, tak i protiklenbě 16 m. Do takto připravených štol bude následovat pokládka litinového potrubí DN1400 v provedení s vnitřní cementací s těžkou protikorozní ochranou proti bludným proudům, v případě stoky D. Dále pak vybudování stoky přímo ve štole, konkrétně vejčitého profilu DN 1400/2200 Obr. 2: stávající stoka A Obr. 3: Vstup z těžní šachty TŠ1 - ražené části štoly BD Obr. 4: Stoka B – příčný řez NODIG MAGAZÍN 16 02-03 | www.nodigmagazin.cz
Obr. 6: Čerpací stanice – příčný řez na stoce BD a PN 1300/2100 u stoky B, skládající se z osazeného ŽB dna opatřeného odolnou povrchovou vrstvou z čedičových tvarovek („radiálek“) a dále dozděného do profilu z odolných kyselinovzdorných kanalizačních cihel ve dvou pásech s nadbetonováním stříkaným betonem C 16/20 zajištěným KARI sítí. Zbylý prostor kolem konstrukce bude vyplněn stříkaným betonem. Přístup a veškerý transport vytěženého materiálu i všech potřebných konstrukcí pro výstavbu probíhá těžními šachtami. Což je samo o sobě logisticky náročné. B) Nová šneková čerpací stanice ČS BD Budova bude držet technický ráz sousedních budov ČOV, zaujímá půdorysnou plochu 26 x 27 metrů a většina konstrukcí je schována pod povrchem. Objekt čerpací stanice je realizován otevřeným výkopem stavební jámy se zajištěním převrtávanými pilotovými stěnami. Toto řešení bylo zvoleno vzhledem k místním geologickým podmínkám, potřebě vysoké únosnosti a konstrukční hloubce, která zasahuje pod hladinu spodní vody. Takto bude dosaženo potřebné hloubky pro výstavbu monolitických ŽB konstrukcí jímek, která v nejnižším bodě přesahuje 22 metrů. Do těchto podzemních objektů bude osazena čerpací technologie. Mimo další vybavení jsou stěžejními součástmi 3 šneková čerpadla, každé o maximální kapacitě 1,5 m³/s, která budou zajišťovat řízené čerpání odpadních vod o celkové maximální kapacitě 4500 litrů/s. Následují dvě kalová čerpadla v jímkách objektu o kapacitě 2 x 1000 l/s. V nadzemní části budovy je pak situována strojovna zařízení, obslužné a manipulační prostory. V současné době je stavební jáma čerpací stanice s výjimkou její nejhlubší části dohloubena a bude probíhat instalace věžového jeřábu. Následovat budou chemické injektáže, a to nejen základů historické budovy truhlárny. Odvodnění v areálu Ekotechnického muzea Součástí výstavby je také realizace přípojky pro odvedení dešťových vod ze střechy kancelářského objektu a přilehlého přístřešku v areálu Staré ČOV Praha. 5 Závěr Výstavbu doprovází již od zahájení prací mnohé změny jak místních podmínek, tak specifické potřeby vyplývající z širokého zásahu do okolního prostředí. Tyto změny jsou typické pro tento druh stavby, ať již se jedná o změnu v zajištění stavební jámy (štětovnice na převrtávané piloty), a to především z důvodu nemožnosti zarazit navržené štětovnice v závěrečných metrech do tvrdého podloží, doplnění protiklenby v rámci ražeb z důvodů zvýšených konvergencí, čerpání podzemní vody, doplnění chemických injektáží nebo objevení neznámých podzemních prostor, kavern či IS, nároky na nové objízdné trasy či záležitosti související s rozšířením geotechnického průzkumu. Na základě těchto změn a doplnění pak v průběhu realizace dochází k dalším úpravám technologických řešení a vznikají nové požadavky na koordinaci a kooperaci, což klade na realizační tým, společně s proječním týmem, zadavatelem a budoucím provozovatelem vysoké nároky. O dalším postupu této zajímavé, ale mimořádně náročné stavby Vás čtenáře budeme informovat v jednom z následujících čísel časopisu. Obr. 7 - Tezni_sachta-stola_hl Obr. 5: zajištění stavební jámy čerpací stanic NODIG MAGAZÍN 17 02-03 | www.nodigmagazin.cz
RkJQdWJsaXNoZXIy NTc1ODM=