Využití technologie Primus Line pro kapacitní bypassy

Autor: Ing. Jan Kánský, MBA    Foto: HOMOLA

Při opravách, rekonstrukcích nebo odstávkách potrubních systémů je často nezbytné zachovat přepravu média i v době, kdy je původní potrubí mimo provoz. Tento požadavek se týká vodovodních sítí, plynovodů i průmyslových produktovodů. S rostoucí dimenzí, průtokem, tlakem a délkou dočasné trasy však výrazně rostou nároky na realizaci klasického bypassu.

Jednou z možností je využití flexibilního potrubního systému Primus Line jako samostatného dočasného tlakového potrubí – kapacitního bypassu. Systém je pro tyto aplikace dostupný v dimenzích DN 150 až DN 500. Flexibilní potrubí je dopravováno v dlouhých délkách navinuté na cívkách a na stavbě rozvinuto v požadované trase. Materiály výrobce uvádějí možnost instalace až 2,5 km bez propoje a vedení přes více ohybů až do 90°. Výhodou je omezení množství spojů a průběžného svařování, což je významné zejména v technologických provozech, kde jsou horké práce nebo manipulace s pevnými potrubními díly komplikované.

Praktické zkušenosti s kapacitními bypassy

První aplikací Primus Line na VTL plynovodu v České republice bylo přibližně 50 m dlouhé propojení v Mohelnici, které umožnilo zachovat zásobování odběratelů během opravy přípojky regulační stanice. Výrazně větší aplikací byl následně bypass VTL plynovodu v Ostravě. Dočasná trasa DN 150 zde dosahovala délky přibližně 800 m a byla provozována při tlaku zemního plynu 23 barů. Bypass zajišťoval přepravu plynu nepřetržitě po dobu čtyř měsíců. Před uvedením do provozu byla provedena standardní tlaková zkouška za přítomnosti Technické inspekce České republiky.

Významným aspektem ostravské realizace byla také logistika. Celých 800 m flexibilního potrubí DN 150 bylo na stavbu dopraveno jediným nákladním vozidlem o celkové hmotnosti do 15 t. U obdobně dlouhé dočasné trasy z klasického ocelového potrubí by bylo nutné zajistit více přeprav jednotlivých trubních dílů a jejich následnou manipulaci a spojování na stavbě. Flexibilní řešení tak omezuje nejen dobu montáže, ale také logistické nároky.

Kapacitní bypassy nacházejí uplatnění rovněž ve vodárenství. Při rekonstrukci Posázavského vodovodu byly použity pro zachování dodávky pitné vody a díky flexibilitě bylo možné vést trasu i obtížně přístupným terénem a vodotečí. Podrobněji je tato realizace popsána v samostatném článku tohoto vydání.

Dalším připravovaným projektem je bypass DN 500 na vodovodním přivaděči do Karviné s provozním tlakem okolo 10 barů. Stávající přivaděč zde není možné odstavit na dobu delší než přibližně 14 hodin bez rizika omezení zásobování města pitnou vodou. Bypass proto není pouze pomocným potrubím v místě opravy, ale stává se nástrojem pro zajištění kontinuity zásobování a vytvoření dostatečného časového prostoru pro provedení prací.

Flexibilita trasy a délky provozu

Aktuálním příkladem je také připravovaný bypass DN 150 pro zemní plyn s provozním tlakem 1 bar, navržený přibližně pro půlroční provoz. Specifikem bude vedení části trasy ve výšce po stávajících potrubních mostech a dočasných nosných konstrukcích. Ukazuje se tak možnost přizpůsobit trasu místním podmínkám bez nutnosti budovat souvislé pevné potrubí v úrovni terénu.

Použití není omezeno pouze na vodu a zemní plyn. V Litvínově byl například realizován bypass procesní vody Primus Line DN 500 PN10 v délce 60 m při provozním tlaku 2,5 baru. Zkušenosti existují také z Jaderné elektrárny Temelín, kde byly bypassy DN 150 použity na systémech požární a technologické vody.

Environmentální přínosy a ESG

Flexibilní bypass lze po dokončení prací demontovat, navinout zpět na cívku a při splnění technických podmínek opakovaně použít. Tím se omezuje množství materiálu pořizovaného pouze pro jednu dočasnou trasu i materiálu určeného po skončení realizace k likvidaci či dalšímu zpracování.

Environmentální přínos lze současně kvantifikovat. Orientační hodnoty používané při hodnocení technologie uvádějí pro výrobu jednoho metru ocelového potrubí DN 150 uhlíkovou stopu přibližně 10–37 kg CO₂ podle výrobce a způsobu výroby, zatímco pro jeden metr rukávce Primus Line DN 150 je uváděna hodnota přibližně 21 kg CO₂. Samotné výrobní hodnoty však nevystihují celý rozdíl. U opakovaně používaného bypassu lze výrobní zatížení rozložit mezi více realizací a do porovnání zahrnout také dopravu, montáž, svařování, zemní práce, mechanizaci, demontáž a vznik odpadu.

Výsledkem mohou být konkrétní ukazatele, například úspora materiálu, omezení počtu přeprav nebo snížení emisí vyjádřené v kg či tunách CO₂e. Metodicky doložené hodnoty lze následně využít jako vstup do ESG reportingu provozovatelů a vlastníků infrastruktury. Ve vodárenství, kde jsou vlastníky infrastruktury často města, obce nebo jejich svazky, mohou zároveň sloužit jako srozumitelný podklad pro komunikaci odpovědného přístupu k obnově majetku a životnímu prostředí.

Závěr

Kapacitní bypassy Primus Line v dimenzích DN 150 až DN 500 představují možnost dočasného zajištění provozu vodovodů, plynovodů i průmyslových potrubních systémů. Dosavadní realizace ukazují provoz od několika hodin či dnů až po několik měsíců a trasy od desítek po stovky metrů. Kombinace přepravní kapacity, flexibility vedení, rychlé instalace, omezení svařování, nižších logistických nároků, opakovaného použití a kvantifikovatelných environmentálních přínosů je významná zejména tam, kde jsou rozhodující kontinuita provozu, čas a minimalizace zásahů do okolí.

www.homola.com