„V příštích letech bude velký tlak na odkanalizování zbývajících obcí,“ predikuje VPK Suchý

Vodohospodářstvím stále víc hýbe ekologie. Čistírny splaškových vod hledají nové způsoby, jak vodu vyčistit od mikroplastů i zbytků léků, výrazně víc se řeší, jak šetrně likvidovat kaly z čistíren. A taky nás v příštích letech čeká velký tlak na to, aby se na kanalizaci napojily další vesnice. Takový vývoj očekává Ladislav Suchý mladší, který je jednatelem VPK Suchý a vodohospodářskými stavbami žije už dlouhé roky. Firma patří k lídrům ve stavbách vodovodů a kanalizací ve Středočeském kraji, působí ale i v jiných regionech.

OTÁZKY REDAKCE pro Ladislava Suchého ml., jednatele VPK Suchý

Jak dlouho už je VPK Suchý na trhu?

Firma fungovala cca od roku 1995 jako fyzická osoba Ladislav Suchý VPK, která realizovala především plynovody a podobné menší stavby. V roce 2007 fyzická osoba přešla na VPK Suchý s.r.o., kde se stal společníkem dlouholetý kolega pan Martinek a dále Suchý ml. Od roku 2001 jsme začali dělat mimo plynovody také vodovody a kanalizace, v roce 2008 jsme začali stavět i čistírny odpadních vod a vodojemy. Jako fyzická osoba jsme se pohybovali v obratech cca 20–40 milionů, od roku 2007 jsme poskočili na 170–200 milionů, dále to postupně stoupalo a nyní se pohybujeme obratově kolem 800–950 milionů čistě ve vodohospodářských stavbách.

Kolik máte zaměstnanců? Nemáte problém je sehnat?

Nyní máme kolem 75 zaměstnanců a stále hledáme další odborníky a kolegy do naší společnosti. Odborníků na trhu je všeobecně málo, a především je málo lidí, kteří umí vykonávat tyto vodohospodářské práce. Dá se říci, že jsme si 70 až 80 % zaměstnanců ve firmě postupně vychovali k činnostem, které my potřebujeme. A myslím si, že máme skvělý tým.

Kdo jsou vaši zákazníci – nejvíc obce, nebo soukromníci?

Naší zákazníci jsou cca z 60 % obce, z 20 až 30 % vodárny, tedy správci a majitelé vodohospodářských sítí, a 10 až 20 % tvoří soukromí investoři a developeři.

Budovali jste vodovody i kanalizace ve spoustě vesnic. Jsou tyto projekty vždy podobné, nebo má každá obec svá specifika?

Je to tak, tyto infrastruktury jsme vybudovali už v desítkách obcí, možná už to bude i něco přes sto. Každý projekt je trochu odlišný, zejména v náročnosti, která závisí na místních podmínkách, geologii, hydrogeologii a podobně. Každou akci, kterou jsme započali, jsme také vždy dokončili.

Byl nějaký projekt, který se zcela vymykal? Třeba tím, že se objevila velká neočekávaná překážka?

Takových bylo několik. Největší a nejdražší překážky jsou skalnaté podloží, tekoucí písky, vysoká hladina spodních vod a také úzké a slepé ulice, ve kterých se buduje kanalizace či vodovody. Mezi nejsložitější projekty patřil, když se ohlédnu zpět, asi Sloup v Čechách – splašková kanalizace. Tato stavba byla pekelná, spodní voda a tekoucí písky, úzké ulice a domy s minimálním založením základů, tato stavba byla pro nás velkou školou. Dále Krnsko – splašková kanalizace a vodovod, kde byly velké hloubky a skalnaté podloží. A aktuálně teď jedna dost náročná stavba, kterou už naštěstí dokončujeme, je menší část Neratovic, kde ta geologie byla velmi složitá a nevyzpytatelná, střídající se tekoucí písky s těžko rozebíratelným skalnatým podložím, a do toho se nám pletl stávající vodovod. A ještě bych také rád zmínil jednu hezkou akci, kterou teď dokončujeme: Skupinový vodovod Kácov – Zbizuby a Podveky, stavba je celkem vč. přípojek za cca 215 milionů bez DPH a čítá cca 35 kilometrů vodovodu a cca 800 kusů vodovodních přípojek.

Ve Středočeském kraji už patříte mezi vodohospodářské lídry. Působíte i v jiných regionech?

Především je to zmíněný Středočeský kraj, ale dělali jsme i v Ústeckém, Libereckém kraji, například i u Chebu a také na severní Moravě u Opavy. Tam jsme realizovali společně ve sdružení s jednou fi rmou velký projekt tlakové kanalizace za 200 milionů.

Změnila se během let práce s vodou? Mění se výrazně postupy, technologie?

Řekl bych, že práce s vodou se až tolik nezměnila, nicméně je určitě kvalitněji prováděná. Také jsou lepší materiály, posunuly se technologie, ale razantní rozdíl oproti třeba 15 letům zpět tam nevidím. U technologických zařízení typu ČOV se stále hledají nové postupy, jak vody vyčistit od mikroplastů a zbytkového množství léků. Tedy od látek, které se běžně ve vodách dříve nevyskytovaly

A mění se třeba i přání zákazníků? Přece jen se v posledních letech výrazně víc řeší ekologie a hospodaření s vodou…

Přání zákazníku se určitě mění, jsou čím dál více náročnější! (Smích.) Důraz na ekologii skutečně roste a v příštích letech bude velký tlak, aby se odkanalizoval i zbytek obcí řekněme nad 200 obyvatel. A těch je ještě docela dost.

Jak myslíte, že se bude vodárenství dál vyvíjet? Čeká nás nějaký velký převrat třeba právě z ekologických důvodů? Nebo třeba s větším zapojením robotiky a dalších technologií?

Nějaký závratný převrat nás, domnívám se, úplně nečeká. Bude se například řešit, aby veškeré čistírny odpadních vod a úpravny vody byly energeticky soběstačné, na to jsou teď různé dotační programy na pořízení solárních panelů a podobně. Dále se bude asi více řešit zpracování kalů z čistíren odpadních vod a jejich následné ekologické zpracování, například se kal usuší a následně ekologicky vysokou teplotou spálí. Takových zařízení tady u nás v Česku máme několik, a to u větších aglomerací a různé typy. Aktuálně probíhá vyhodnocování efektivity sušení, energetické náročnosti a ekonomické návratnosti. Myslím si, že se náš obor bude do budoucna zabývat myšlenkou úpravy kalů a jejich navrácením do polí, to je ale primárně záležitost legislativní. Robotiku si v tomto odvětví zatím úplně neumím představit.

Ladislav Suchý ml. V rodinné firmě VPK Suchý pracuje od roku 2005, od roku 2007 je jednatelem a výkonným ředitelem společnosti. Posbíral už řadu zkušeností, úspěchy i neúspěchy. Jeho cílem jsou spokojení zákazníci, dále mít kolem sebe ve fi rmě skvělý a loajální tým lidí. Chce, aby se všichni společně i nadále posouvali úspěšně vpřed a nechávali za sebou precizně odvedenou práci.