Úniky vody: skrytý problém, který stojí obce statisíce

Na povrchu vše funguje. Kohoutky tečou, obyvatelé mají vodu, faktury se platí. Ale pod zemí může obec každý měsíc přicházet o tisíce korun – jen o tom nikdo neví. Ztráty vody z vodovodní sítě jsou problém, který v tichosti zatěžuje finance, infrastrukturu i bezpečnost zásobování.

Z tabulek vypadá, že si Česká republika v oblasti hospodaření s vodou vede skvěle – s průměrnými ztrátami vody kolem 15 % se držíme na šestém místě v Evropě. Ale jak upozorňuje Jiří Paul, ředitel společnosti Vodovody a kanalizace Beroun, a.s. a zároveň místopředseda Asociace pro vodu, zdání klame.

„To číslo je zavádějící. Zhruba 50 procent provozovatelů vodovodní sítě v Česku má velký problém s úniky vody. Zejména někteří malí provozovatelé úniky nemonitorují vůbec, jiní mají ztráty vysoké a výsledkem je zkreslená realita,“ říká Paul.

Příliš mnoho provozovatelů, příliš málo odborníků

Jedním z důvodů, proč jsou ztráty vody tak rozšířený problém, je roztříštěnost vlastnictví a provozování. V Česku existuje přes 8 000 vlastníků vodohospodářského majetku a více než 3 000 provozovatelů – často jsou jimi samotné obce. „Každý z těchto provozovatelů by měl mít odborný tým. Ale kde vzít tisíce odborníků na vodárenství?“ ptá se Paul. „Spousta malých obcí, které si vodu provozují samy, nemá dostatečné znalosti. A když někdo neplní ani zákonnou povinnost posílat základní provozní údaje, znamená to, že buď ignoruje zákon, nebo ani neví, co v něm stojí.“

Nestačí mít nový vodovod – klíčové je vědět, co měřit, jak často, jak data vyhodnocovat a jak efektivně hledat poruchy. A taky jak je opravit bez dalších škod. Nejde jen o vodu – jde o peníze. Každý kubík ztracené vody znamená přímou finanční ztrátu. Pokud obec s tisíci obyvateli nakupuje vodu za 30 Kč/m2 a má 50% ztráty, přichází měsíčně o desítky tisíc korun. „Tento příklad je o provozních nákladech. Pokud navíc přicházíte o vodu v době sucha, můžete mít problém obsloužit obyvatele.“

Co dělat? Sbírat data, vzdělávat se a konzultovat

Chce to mít systém. Výrazně pomoct může to, když si provozovatel poslechne, jaké postupy dodržují jinde. A jaká je k tomu na trhu aktuálně technika. Skvělou příležitostí byl například nedávný seminář Asociace pro vodu, odborné skupiny Vodárenství nazvaný Ztráty vody 2025. „Zájem nás mile překvapil, sešlo se sto účastníků a na dvacítce přednášek byl vždy plný sál. Je skvělé, že se tam lidé třeba seznámili s různými diagnostickými metodami a pak mohli rovnou skočit za vystavujícími, kteří tu techniku nabízí, a zjistit si víc. Třeba jsme se nejspíš poprvé v českém prostředí seznámili s optickými kabely, které se dají za provozu natáhnout do potrubí a nepřetržitě monitorovat úniky. Nebo jsme viděli metodu, o které jsme se tak před deseti lety bavili jako o úplné science fiction, a dnes se běžně používá. Jde o smart ball, tuhle kuličku prostě pustíte do potrubí a ona vám trochu jako trikordér ze Star Treku posbírá milion informací,“ zmiňuje ředitel VAK Beroun.

Podobné setkání by Asociace pro vodu ráda uspořádala zase za dva roky, kdy už jistě budou mít vystavovatelé zase spoustu novinek a provozovatelé nové výsledky.

Další příležitost ke vzdělávání byly například webináře zaměřené právě na malé obce a provozovatele, které asociace pořádala v minulém roce. „Říkáme tomu Obce a malá voda. Cílem bylo ukázat, jaké má vlastník a provozovatel povinnosti, jak přistupovat ke ztrátám vody, nakládání s dešťovkou, nebo jak se rozhodnout mezi vlastním zdrojem a napojením na větší systém.“ Webináře budou brzy dostupné i volně na YouTube. Navíc účastníci měli možnost navštívit reálné provozy v rámci exkurzí a inspirovat se přímo v terénu.

Obrátit se na odborníky není ostuda, ale i povinnost

„Setkáváme se s případy, kdy nový starosta dostane při nástupu od svého předchůdce šanony dokumentů, razítko a svazek klíčů se slovy ‚někde je tam i klíček od vodárny‘. Takhle už se dnes vodohospodářský majetek provozovat nedá.“ Každý provozovatel musí mít ze zákona odborného zástupce. To 17 by neměl být jen člověk, který posílá za obec hlášení a statistiky, ale skutečný poradce pro provozování. Bohužel, skutečnost je jiná a obce často provozují bez potřebné odbornosti.

Chybějící zkušenosti vedou ke špatným rozhodnutím – například ke snaze vrtat vlastní zdroje tam, kde by bylo lepší napojit se na existující přivaděč. „Rychlá řešení jako ‚vyvrtáme si studnu‘ končí často nutností vybudovat drahou úpravnu vody. A to jen proto, že se obec nechtěla připojit na kvalitní a stabilní zdroj, který je kousek za hranicí katastru.“

Pokud danou obec teprve budování vlastního vodovodu či kanalizace čeká, radí Jiří Paul hlavně nešetřit na přípravě projektu. Vyplatí se obrátit se na nezávislé odborníky, pomoct může například právě Asociace pro vodu.

„Nezávislý pohled je klíčem ke správnému rozhodnutí. Opravdu odborné posouzení může ušetřit spoustu starostí i peněz. Nehledejte projektanta, který vám rovnou navrhne vlastní vrt, protože ho chcete, ale takového, který vám komplexně zhodnotí všechny vaše možnosti,“ uzavírá Paul.

Chcete-li se dozvědět víc o správném přístupu ke ztrátám vody, povinnostech vlastníků a provozovatelů, sledujte Asociaci pro vodu ČR (CzWA) a připravované akce. Ušetřit vodu, peníze a nervy může být snazší, než si myslíte.

Článek vyšel v magazínu Vodárenství | Stavebniserver.com | 2025 

https://www.stavebniserver.com/magazin/022025/