Stavby přes zimu budou stále častější, říká šéf ŘSD

Hodně zajímavá podívaná se nám v zimě naskytla na D1 kolem Brna. Dva obří vyhřívané stany tam umožnily pokračovat v činnostech, ke kterým jsou potřeba plusové teploty. Práce na rozšíření páteřní dálnice na šest pruhů se tak nemusely zastavit. „Nebyl čas nechávat tu dálnici uzavřenou,“ vysvětluje generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl a dodává, že podobné stany budeme nejspíš vídat na dopravních stavbách stále častěji

Ve stanech o rozměrech 18 x 70 metrů zůstávala stabilní teplota kolem dvaceti stupňů Celsia, i když venku mrzlo.

„Je potřeba zrychlovat na stavbách tak, aby omezení provozu bylo co nejkratší. Nám se to daří, zhotovitelé teď už často nabídnou velmi atraktivní a zkrácený čas. Dneska jsme schopní i desetikilometrové úseky opravovat v řádech prakticky dnů, což historicky nebylo zvykem,“ podotýká Mátl.

Tepelné stany a podobná technická opatření samozřejmě zvedají cenu zakázky, v případě D1 u Brna mezi 194. a 196. kilometrem šlo o jednotky milionů. Úspora, která plyne z dřívějšího otevření, je podle ŘSD větší. „Omezení a komplikace, které se kvůli opravám tvoří, jsou z hlediska celospolečenských ztrát daleko horší než těch několik milionů, kolik si připlatíme za urychlení. Myslím, že česká veřejnost si to zaslouží,“ je přesvědčený generální ředitel.

Silničářům po část zimy hrálo do karet i příznivé počasí, leden byl jeden z nejteplejších za posledních 60 let. Na řadě staveb se tak dalo pokračovat i bez vyhřívaných stanů a výsledkem je, že se otevřou dříve, než bylo v plánu. „Samozřejmě se snažíme stavby urychlit, jak to jde. D35 Hořice – Sadová, obchvat Vysokého Mýta, obchvat Olomouce – to jsou všechno stavby, které se měly otevřít v roce 2026, ale díky urychlení je předáváme řidičům už letos,“ upřesňuje Mátl.

Do provozu letos půjde i poslední chybějící úsek D1 Říkovice – Přerov, původně se měl stavět až do března 2026. „Už na konci tohoto roku se řidiči po posledním úseku svezou, to znamená, že dokončíme dálnici D1 v její kompletní celé délce,“ vyzdvihl šéf ŘSD.

Fakticky dokončená už letos bude také D6 ve Středočeském kraji. Poté na ni navážou stavby dalších úseků v kraji Karlovarském. „Dokončíme například také křižovatku Kosmonosy na dálnici D10 a samozřejmě i řadu silnic 1. třídy, ze kterých bych mohl jmenovat například obchvat Nové Paky nebo severovýchodní obchvat Pardubic,“ doplnil Mátl.

V dlouhodobějším výhledu vnímá ŘSD jako jednu z nejdůležitějších staveb severní úseky Pražského okruhu. Budovat je chce od roku 2028. „Výrazně nám pomohlo, že jsme získali kladné stanovisko EIA na úseky 518 a 519, čili od Ruzyně až po Březiněves, takže de facto od dálnice D8 po dálnici D7. To svým způsobem odšpuntovalo přípravu této stavby,“ přibližuje generální ředitel a dodává, že aktuálně už se zpracovávají dokumenty pro společné stavební povolení. „V tuto chvíli vytváříme pro oba úseky základní koncepci, ještě letos chceme začít s výkupy pozemků.“

Na konci ledna navíc ministerstvo životního prostředí vydalo souhlasné závazné stanovisko EIA k oběma variantám úseku D0 Březiněves – Satalice. Jak uvedl Radek Mátl, je to důležitý milník pro dokončení Pražského okruhu a naplno tak začala investiční příprava tohoto 13 kilometrů dlouhého úseku D0.

Některé obce stavby odmítají

Některé dotčené městské části a obce stavbu ale odmítají. ŘSD se s nimi snaží jednat. „Shromáždili jsme veškeré připomínky a pokud to bude jen trochu možné, pokud to umožní legislativa, finance a technické řešení, tak se pokusíme připomínkám vyhovět. Samozřejmě nejspíš nepůjde vyhovět úplně všemu, pak už to bude o rozhodnutí těch samospráv a odpůrců, zdali budou podávat námitky. Případně dojde na soudní přezkum,“ konstatuje Mátl.

Možnost, že by ŘSD stavělo zatím jen ty části severního Pražského okruhu, kde žádné spory nebudou a o zbytku mezi tím jednali, není na stole. Je potřeba povolit stavbu jako celek. „Vnímáme, že jakmile bychom z toho vytrhli nějakou část, tak by to negativně ovlivnilo to území,“ vysvětluje ředitel.

Zároveň dodává, že stavba se nedá nepovolit jen na základě toho, že ji tam někdo nechce. „To bychom v republice nepostavili nic, protože vždycky to má nějakého odpůrce, vždycky narazíme na někoho, komu se ta stavba u něj nelíbí. Na druhou stranu je to o tom, aby veškeré procesy byly řádně provedeny, aby byly splněny veškeré zákonné povinnosti, které máme, tedy ochrana území z hlediska hlukových limitů, emisí, a tak dále. A pokud toto bude splněno, tak si myslím, že ta stavba prostě povolená bude a bude se realizovat,“ uzavřel.

Zdroj: Text: Redakce Foto: ŘSD a MI Roads