"Stát dluží Moravě lepší dopravní infrastrukturu," říká Libor Lukáš

OTÁZKY REDAKCE
pro Libora Lukáše, předsedu SRDIM

„Stát dluží Moravě lepší dopravní infrastrukturu“

Před lety ho tížilo vědomí, že dopravní propojení střední a východní Moravy je tristní. Jak silniční, tak železniční. A rozhodl se s tím něco udělat. Libor Lukáš, mimo jiné bývalý hejtman Zlínského kraje, tehdy založil Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě (SRDIM). To jedná se zástupci státu, institucí, jednotlivých krajů, s firmami i akademickou sférou. Tvoří důležitý propojovací článek, díky kterému se jednotlivé projekty posouvají kupředu. „Když se po letech podívám na současnou situaci, vidím, že společné úsilí všech progresivních sil regionu přineslo velmi pozitivní výsledky,“ hodnotí předseda SRDIM Libor Lukáš. Víc prozradil v rozhovoru.

Proč sdružení vůbec vzniklo?

Před 15 lety trpěl náš region střední a východní Moravy velmi špatnou úrovní dopravní dostupnosti, jelikož neexistovala kapacitní dopravní infrastruktura ve směru sever–jih ani východ–západ. Postrádali jsme tehdy kvalitní propojení se sousedními regiony, stejně jako napojení na mezinárodní dopravní síť – zvláště pak na Slovensko. Hledali jsme příčiny a mimo jiné jsme je našli v dlouholetém kumulování dluhu České republiky vůči této části Moravy, který byl způsobený slabým zájmem střídajících se centrálních vlád. Došlo nám, že musíme na regionální úrovni v této věci udělat mnohem více, a že je v životním zájmu Moravy zmobilizovat regionální sílu i občanskou společnost, aby se tento nepříznivý trend změnil.

inspirovali jste se někde?

Příkladem nám byl mimo jiné aktivní přístup našich severomoravských kolegů ze Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje. Ti dlouholetým působením pomohli zvrátit nepříznivý porevoluční vývoj v regionu severní Moravy a výrazně tak urychlili přípravu a výstavbu dálnice D1 od Olomouce až po státní hranici s Polskem.

Jaké hlavní cíle jste si na začátku kladli?

Především rozpohybovat intenzivní přípravy výstavby dálnice D1 v okolí Přerova, dálnice D55 od Přerova směrem k Břeclavi a v neposlední řadě také dálnice D49 od Hulína až po státní hranici se Slovenskem v obci Střelná. Pro to bylo zapotřebí vytvořit odpovídající tlak a využít metody zdravého lobbingu směrem k ústředním orgánům státu. Cílem bylo spojit všechny relevantní síly, které mají vliv a zájem řešit špatnou dopravní dostupnost v regionu a co nejdříve ji napravit. Docházelo tak k systematickému a efektivnímu propojení parlamentních, krajských i municipálních autorit, včetně mnoha odborníků působících v sektoru dopravy.

Jakou má vlastně SRDIM právní formu a s kým spolupracuje?

Sdružení jsme založili jako občanský spolek dobrovolníků, a protože jsme chtěli působit transparentně i konstruktivně, formalizovali jsme naši činnost dle zákona o obchodních společnostech zápisem do příslušného rejstříku právnických osob. Věděli jsme, že bez výrazné podpory aktivních sil z regionu se neobejdeme, proto jsme v rámci našich stanov vytvořili prostor pro spolupráci formou vázaného partnerství. Těmito partnery se pak postupem času staly jak municipality, tak průmyslové podniky, projekční a stavební společnosti či fyzické osoby, které – stejně jako my – hledaly cestu k nápravě špatně vybaveného regionu dopravní infrastrukturou.

Můžete zmínit konkrétní organizace?

Navázali jsme spolupráci nejen s vedením Zlínského a Olomouckého kraje, ale i s akademickou sférou reprezentovanou VUT v Brně, UTB ve Zlíně či Žilinskou univerzitou, stejně jako s mnoha městy a obcemi našeho regionu. Velkým přínosem je rovněž spolupráce s hospodářskou sférou, především s klíčovými podniky v regionu, stejně jako s hospodářskými komorami na české i slovenské straně hranice. Společný zájem na vybudování kapacitního dopravního propojení se Slovenskem nás pochopitelně dovedl i ke spolupráci s Trenčínským a Žilinským samosprávným krajem, ale rovněž s klíčovými podniky a podnikateli z oblasti Pováží, jako je například Continental či Mikona (Púchov), jejichž dopravní potřeby se výrazně shodují s podniky na naší straně hranice, kde můžeme zmínit například Continental-Barum, Českou zbrojovku, Tescomu či Prechezu.

Jaké už za sebou máte výsledky?

Když se po letech podívám na současnou situaci, vidím, že společné úsilí všech progresivních sil regionu přineslo velmi pozitivní výsledky. Daří se postupně propojit sever a jih Moravy dálnicí D55, celý středomoravský region bude na konci letošního roku propojen dálnicí D1 ve směru Praha–Ostrava a staví se navazující úseky dálnice D55 v oblasti Pomoraví. Taktéž je ve výstavbě a částečném provozu dálnice D49 z Hulína směrem k Fryštáku a Slušovicím, která je dlouhá léta trnem v oku ekologických aktivistů. Mimo silniční stavby se sdružení věnuje také podpoře přípravy železničních projektů, především pak projektu modernizace a elektrizace železniční trati Otrokovice–Zlín-střed–Vizovice, který by měl zrychlit a zkultivovat veřejnou železniční dopravu jak na lokální, tak i dálkové trati při přepravě cestujících směrem k hlavnímu městu Praha.

Je těžké dotčené úřady a instituce přesvědčit?

Nebylo až tak složité přesvědčit příslušná ministerstva a další státní orgány o potřebě klíčových investic do prioritních moravských infrastrukturních projektů. Mnohem náročnější však bylo vypořádat se s extrémním množstvím překážek v přípravné fázi, především pak v průběhu legalizace jednotlivých staveb. Problém spočívá v tom, že do stavebně-správních procesů bezdůvodně a nekontrolovatelně vstupují občanští aktivisté, kteří záměrně narušují a prodlužují proces legalizace jednotlivých staveb bez jakékoliv odpovědnosti. Praktickým důsledkem činnosti těchto samozvaných ekologických pseudoodborníků je stav, kdy realizace dálnice D49 v úseku Hulín–Fryšták, u které byla podepsána smlouva se stavebním dodavatelem již v roce 2008, dodnes neslouží svému účelu v plné délce (tj. 17 km), byť je v zásadě postavená a Státní fond dopravní infrastruktury zde vynaložil již přibližně 7 miliard korun.

Takže hlavní překážka, se kterou se setkáváte, jsou námitky ekologů?

Je to tak. Neskutečné množství námitek, odvolání, podaných žalob, protichůdných soudních rozhodnutí a dalších obstrukčních postupů u zmíněné D49 způsobilo, že ani po 17 letech od zahájení stavby nedošlo k jejímu úplnému dokončení. Určitě nejsme tak bohatá země, abychom si mohli dovolit takto neefektivní způsob přípravy a výstavby strategické infrastruktury. Jako příklad ekologického fanatismu a destruktivní činnosti směřované vůči České republice chci ještě zmínit stížnost (žalobu podanou do Bruselu) ekologických organizací na postup státu v rámci povolovacích procesů pro dálnici D49, kterou adresovali Evropské komisi. Na tuto stížnost či spíše rozmar ekologů jsme reagovali vlastním, obsáhlým dopisem adresovaným Evropské komisi, v němž jsme vysvětlili skutečnou podstatu věci a poskytli odbornou argumentaci týkající se povolovacích procesů souvisejících se stavbou dálnice D49.

Řešil to tedy i Brusel. Jaké další kroky jste v případě D49 podnikali?

S podporou ŘSD a místních samospráv jsme v roce 2017 sepsali petici na podporu staveb dálnic D49 a D55. Podepsalo ji přes 20 000 občanů a byla s velkým zájmem projednána jak v Senátu, tak v Poslanecké sněmovně. Přestože tato petice neměla přímý vliv na realizaci těchto infrastrukturních projektů, výrazně přispěla k zesilujícímu názorovému proudu v českém parlamentu, který vedl k několika postupným úpravám legislativy. V roce 2021 jsme zorganizovali další petiční akci za dostavbu dálnice D1 Říkovice–Přerov, která se rovněž setkala s výraznou podporou tisíců občanů Přerovska. Petice však tento problém v zásadě nevyřeší a stále nad námi visí otázka: Proč nejsme schopni připravovat a povolovat infrastrukturní stavby stejně rychle a předvídatelně jako v sousedním Polsku?

Dobrá otázka. Proč tedy?

Odpověď je logická a většině z nás dobře známá. Zkrátka musíme ve stavebním právu prosadit, aby zájmy většiny měly větší důležitost než zájem několika málo podivných jedinců, kteří se tváří, že chtějí zachránit svět, přičemž opak je pravdou. Činí tak navíc bez jakékoliv zodpovědnosti za finanční ztráty i bez zájmu o hospodářsko-sociální rozvoj regionu.

Jak pracujete na tom, aby ke změně zákonů opravdu došlo?

Abychom mohli otevřeně komunikovat tento i další problémy při rozvoji dopravní infrastruktury s laickou i odbornou veřejností, ale především pak s orgány veřejné správy, založili jsme tradici pořádání odborných dopravních konferencí. Každoročně na podzim probíhá v Luhačovicích mezinárodní konference „Střední Morava – křižovatka dopravních a ekonomických zájmů“. Letošní již XV. ročník se uskuteční 25. září. Právě tyto odborné konference slouží k výměně názorů na to, jak v ČR zlepšit proces přípravy a realizace jednotlivých infrastrukturních projektů, a co je vhodné změnit v legislativě. Nemalá část odborných debat na konferenci je věnována také otázkám předvídatelného fi nancování staveb dopravní infrastruktury.

Máte ještě nějaký příklad, kdy zásahy ekologů uškodily?

Z poslední doby je v této souvislosti vhodné připomenout počínání ekologických organizací při přípravě a povolování stavby přehrady Nové Heřmínovy, kdy se důsledky projevily během povodní na podzim roku 2024. Tyto povodně způsobily devastaci Krnova, Opavy a přilehlých obcí. Je to stále ta stejná písnička, a proto je nutné podstatně zpřísnit podmínky pro ekologické iniciativy, které reálně vstupují do stavebně-správních procesů a nekonečně je prodlužují.

Teď na veselejší notu: které projekty naopak nyní běží dobře?

S uspokojením konstatujeme, že letos bude s předstihem zprůjezdněn poslední úsek dálnice D1 u Přerova, včetně křižovatky, která vyřeší budoucí napojení na dálnici D55 vedoucí od Olomouce až po Bzenec a dále do Břeclavi. Intenzivně se staví první část dálnice D55 od Olomouce do Kokor, přičemž v roce 2026 bude zahájen propojující úsek z Kokor do Přerova. Taktéž letos dojde k dokončení dálničního mostu D55 přes řeku Moravu v Napajedlích a v příštím roce bude zahájena stavba posledního, 7 km dlouhého úseku „špuntu D55“ v úseku Napajedla–Babice. Rovněž alternativní dálniční propojení republiky od západu k východu dálnicí D35 je v plném proudu. Počítá se s realizací metodou PPP, a tak s uspokojením konstatujeme, že i tento projekt má předpoklad dokončení kolem roku 2029. V letošním roce se dokončuje krátký, 3 km dlouhý úsek obchvatu Olomouce (Křelov–Slavonín), který umožní tranzitní dopravě plynulé propojení na dálnici D46 ve směru na Brno a současně i ve směru na Ostravu po dálnici D1.

A co na železnici?

Důležitým projektem, i když lokálního významu, je modernizace a elektrifi kace železniční trati Otrokovice–Zlín–Vizovice a s ní spojený projekt dopravního terminálu ve Zlíně. Jsem přesvědčen, že díky společnému úsilí všech zainteresovaných stran se tento komplikovaný projekt vedoucí městskou aglomerací podaří zahájit v roce 2026.

Jaké má sdružení další plány?

Efektivně spolupracovat, být aktivní, odstraňovat byrokracii, tlačit věci kupředu a dosahovat výsledků.