Podobné články
23.1.2026
Pokles populace komplikuje provoz vodovodní sítě. VaK Zlín hledá cesty k úsporám
Vodárenské společnosti čelí mnoha výzvám. Jednou z těch méně zmiňovaných, zato ale zcela zásadních, je populační pokles. Velké téma je to i pro Vodovody a kanalizace Zlín, a.s. (dále VaK Zlín), které patří mezi desítku největších vlastníků vodárenské infrastruktury v Česku. Vodárenská síť je předimenzovaná, stavitelé totiž počítali s mnohem větším populačním růstem. Co s tím? I to jsme probrali v rozhovoru s ředitelkou VaK Zlín Miriam Chmelovou Holbovou a zástupcem ředitelky Oldřichem Hlaváčkem.
Můžete představit společnost Vodovody a kanalizace Zlín a oblast, kterou obsluhujete?
Historie zásobování města Zlína pitnou vodou sahá až do roku 1925, kdy byl vodovod vybudován fi rmou Baťa. Samotná společnost VaK Zlín byla založena 1. prosince 1993 Fondem národního majetku. Dnes patří VaK Zlín mezi desítku největších vlastníků vodárenské infrastruktury v České republice. Více než 96 % akcionářské struktury tvoří města a obce, na jejichž území se zároveň nachází infrastruktura ve vlastnictví společnosti. Oblast, kterou VaK Zlín obsluhuje, má rozlohu téměř 2 500 km2 . Zatímco na západě sahá až k obci Tlumačov poblíž Otrokovic, na východě zasahuje až k lokalitám na slovenském pohraničí. Východní – valašská – část je navíc charakteristická složitým reliéfem, který přináší specifické technické i provozní výzvy. Provozovatelem infrastruktury ve vlastnictví společnosti je Vodárna Zlín a.s., v níž má VaK Zlín podíl 75 %. Od 1. ledna 2030 se VaK Zlín stane jediným, tedy stoprocentním vlastníkem této provozní společnosti.
V jakém stavu je nyní vodovodní a kanalizační infrastruktura na Zlínsku?
Samozřejmě se snažíme stav naší infrastruktury neustále zlepšovat. V roce 2025 jsme aktualizovali plán fi nancování obnovy na další období, který zohledňuje potřebu zvýšených investic. Oproti roku 2023 jsme téměř ztrojnásobili objem investic ze 120 milionů Kč na téměř 400 milionů Kč. Stejně tak výrazVodárenské společnosti čelí mnoha výzvám. Jednou z těch méně zmiňovaných, zato ale zcela zásadních, je populační pokles. Velké téma je to i pro Vodovody a kanalizace Zlín, a.s. (dále VaK Zlín), které patří mezi desítku největších vlastníků vodárenské infrastruktury v Česku. Vodárenská síť je předimenzovaná, stavitelé totiž počítali s mnohem větším populačním růstem. Co s tím? I to jsme probrali v rozhovoru s ředitelkou VaK Zlín Miriam Chmelovou Holbovou a zástupcem ředitelky Oldřichem Hlaváčkem. 47 ně vzrostl počet investičních akcí – z 36 v roce 2023 na přibližně 70 v roce 2025. Ani toto rapidní navýšení však stále není dostačující. VaK Zlín sice splňuje požadované tempo obnovy, avšak podle vedení společnosti bude nutné investice ještě dále navyšovat, aby bylo možné realizovat všechny plánované projekty.
Jaký je aktuální rozsah vaší sítě – počet kilometrů vodovodů, kanalizací a počet obsluhovaných obyvatel?
VaK Zlín prostřednictvím společnosti provozovatele Vodárna Zlín a.s. zásobuje vodou více než 170 000 obyvatel. V majetku VaK Zlín je přibližně 1 500 km vodovodního řadu, délka kanalizační sítě dosahuje přibližně délky 975 km. Na území bývalého okresu Zlín se nachází 7 úpraven vody, téměř 190 vodojemů a čerpacích stanic a 14 čistíren odpadních vod.
Jaké hlavní výhody a nevýhody má tento model, kdy VaK Zlín vlastní vodovody a kanalizace a jiný subjekt je provozuje?
Na tuto otázku nelze odpovědět úplně jednoznačně, neboť vše je v čase značně proměnlivé. To, co se na první pohled zdá jako přínos, se může později ukázat spíše jako nevýhoda – a naopak. Z čistě pragmatického pohledu mezi výhody určitě patří přenos odpovědnosti za nesmírně náročný provoz kritické infrastruktury na jiný subjekt. Nevýhodou pak jistě leckdy snížená efektivita pramenící z mnohdy duplicitních procesů. Ovšem kolegové z Vodárny Zlín jsou profesionálové se vším všudy a provoz zvládají na jedničku. O vše ostatní se pak staráme my.
Jaké klíčové investiční projekty jste realizovali v posledních letech a jaký měly dopad na kvalitu služeb?
V roce 2024 jsme zahájili rekonstrukci více než 6 km dlouhého přivaděče surové vody z přehrady ve Slušovicích do naší úpravny ve Zlíně-Klečůvce v hodnotě téměř 150 milionů Kč. Po čtyřiceti letech provozu si tato klíčová stavba vyžádala zásadní obnovu.
Obce na Valašsku získaly stabilní zdroje pitné vody díky propojení přivaděčů Tichov–Drnovice a Vysoké Pole–Újezd za cca 23 milionů Kč. Investiční akce bude dokončena v září 2025.
Za zmínku stojí i náročná rekonstrukce kanalizačního přivaděče na Lázeňském náměstí v Luhačovicích, která probíhala v 1. ochranném pásmu lázeňských vod – jeden špatný krok a bylo by po Vincentce.
Zaměřujeme se také na generální opravy vodojemů. Postupujeme komplexně, takže výsledkem je prakticky nový objekt včetně upraveného okolí. Dáváme si záležet i na vizuální stránce – spolupracujeme jak se streetartovými umělci, tak i s renomovanými architekty. Ve všech rekonstrukcích navíc systematicky zapojujeme obnovitelné zdroje energie, zejména solární a větrné elektrárny.
Velkým tématem jsou také bleskové povodně, které nás v poslední době potrápily. Proto jsme spustili přípravu stavby nového odlehčovacího přivaděče v Otrokovicích-Baťově. Paradoxně my vodaři si spolu s obyvateli postižených částí oddechneme, když budou trvale v suchu.
Spolupracujete při obnově a rekonstrukci vodovodní a kanalizační infrastruktury s obcemi? Jak přesně?
Samozřejmě, že ano. Velký důraz klademe na intenzivní a pravidelnou komunikaci s jednotlivými městy a obcemi na námi obsluhovaném území. V poslední době jsme do této spolupráce zahrnuli také správce pozemních komunikací všech tříd a další síťaře. Cílem je využívat synergie investičních činností VaKu Zlín na jedné straně a uvedených subjektů na straně druhé, stejně jako předcházet případným střetům. Pořádáme pravidelná setkání se zástupci municipalit a v dostatečném předstihu je informujeme o našich záměrech. Obcím a městům poskytujeme i metodické vedení a poradenství. Naši úlohu vůči municipalitám vnímáme jako servisní a maximálně podporující.
Jaké kroky podnikáte pro optimalizaci provozu a snížení nákladů na údržbu?
Postupně zavádíme systémy, které porovnávají například spotřebu energie a vyhodnocují stav zařízení v různých provozech. Naši pracovníci pak s ohledem na potenciální náklady navrhují výměny některých provozních komponent nebo optimalizaci provozu. Samozřejmostí je i tlak na výměnu osvětlení za úsporné varianty a na rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Snažíme se rovněž o vybudování vlastní stavební divize a o postupné snižování zadávání externích stavebních zakázek, zejména těch úzce specializovaných.
Využíváte při investicích moderní technologie, například bezvýkopové metody nebo chytrá měření?
Ano, v rámci naší činnosti vždy hledáme co nejmodernější a nejúspornější řešení. Samozřejmostí je využití trhem nabízených bezvýkopových technologií – od burstliningu, reliningu po vložkování, které využíváme u rekonstrukce a výstavby jak u vodovodního řadu, tak i kanalizační sítě. Nicméně v určitých lokalitách, kterými jsou například původní baťovská zástavba města Zlína, je potřeba využití klasické výkopové metody z důvodu složité přístupnosti terénu.
Co je aktuálně největší bolavou patou vodovodní a kanalizační infrastruktury na Zlínsku?
Za hlavní problém do budoucna považujeme populační pokles a s ním související snížení tržeb z vodárenské činnosti. Naše společnost intenzivně připravuje strategii, která zajistí nahrazení poklesu příjmů novými zdroji a současně optimalizaci provozních nákladů. Problémem obecně je fakt, že v době budování současné vodárenské sítě v 70. a 80. letech počítali tehdejší stavitelé s mnohem větším populačním růstem a adekvátně tomu volili odpovídající řešení. Bohužel je tedy síť, respektive některé její části, předimenzovaná, a její provoz je proto poměrně nákladný. Rozhodnutí o optimalizaci celé sítě je obrovsky náročné, neboť na jedné straně stojí náklady a na straně druhé odpovědnost za případné rezervy pro případ potřeby. Nicméně naše společnost nyní zpracovává velmi důkladné modely, jak u vodovodní, tak i kanalizační sítě. Nechceme být jen dědici, ale i tvůrci – a to tvůrci racionální a pokorní.
Máte projekty zaměřené na využití obnovitelných zdrojů energie?
Ano. Velmi intenzivně aplikujeme a budujeme solární elektrárny, zkoušíme i větrné elektrárny. Zpracováváme projekt na instalaci turbíny na přítoku do jedné z úpraven vody, stejně jako na výměníky tepla – a to jak v čistírnách odpadních vod, tak i v úpravnách vody. Naším cílem je zvýšit energetickou soběstačnost o desítky procent do roku 2035.
Článek vyšel v magazínu Vodárenství | Stavebniserver.com | 2025