Podílí se na výstavbě metra D a dodávala díly i pro urychlovač částic: Firma OSTROJ slaví úspěchy u nás i v zahraničí

Foto: OSTROJ a.s

Opavská společnost OSTROJ a.s. na strojírenském trhu působí již od roku 1948. Aktuálně ji tvoří přibližně osm set zaměstnanců především z Opavska. Svou činnost staví na hodnotách, jakými jsou rychlost, flexibilita, týmová práce, profesionalita, loajalita a ctižádost. Ostatně pokud jste četli vydání našeho magazínu Stavební stroje ze září minulého roku, firma OSTROJ vám není zcela neznámá. Nyní jsme si pro naše čtenáře připravili souhrnný přehled toho, co se firmě za poslední rok podařilo a kam se posunula a neustále posouvá.

Expanduje do Asie i Ameriky

Opavský OSTROJ si svou pověst vybudoval na dodávkách technologií pro podpovrchovou těžbu uhlí. V minulém roce oslavil hned dvě polokulatá výročí. Uplynulo 145 let od založení první opavské strojírny a 75 let od položení základního kamene výrobního závodu. Firma v minulosti dodávala produkty také pro Evropskou vesmírnou agenturu nebo pro urychlovač částic CERN. Kromě toho se svými produkty podílela i na rekonstrukci vodního díla Gabčíkovo. Své důlní stroje neposkytuje jen českým, slovenským nebo německým firmám, ale také uskutečnila dodávky do Mexika, Turecka nebo Kolumbie. Bez šikovných, pracovitých a loajálních zaměstnanců by se však nic z toho neuskutečnilo. Proto OSTROJ spolupracuje s několika středními školami, které jim vychovávají budoucí pracovníky. V úzkém kontaktu je například s opavskou Střední školou technickou, která začínala jako ostrojácké učiliště. Z této školy vycházejí vyučení zámečníci, svářeči i obráběči CNC. Stejně tak je v úzkém kontaktu se Střední školou umělecko-průmyslovou, z níž vycházejí například specializovaní pracovníci na CNC programování.

Úspěchy z posledních měsíců

V letošním roce se může firma pochlubit rozšířením produkce zápustkových výkovků pro automobilový průmysl a tím zároveň rozšiřuje výrobní tým na divizi Kovárna a kalírna. Rovněž otevřela dvacet pět nových míst na pracovištích kovacích linek, technické kontroly, broušení, balení výkovků a CNC obrábění.

OSTROJ se může pyšnit i novou spoluprací. Rozjel sériovou výrobu letištní techniky pro americkou společnost Oshkosh AeroTech, která působí na trhu pozemní podpůrné techniky pro letiště. Partnerství ovšem nečítá jen výrobu velkých svařenců, ale též kompletní montáž mechanických, hydraulických a elektrických komponentů včetně fi nálního odzkoušení provozuschopnosti výrobku.

Další větší zakázkou je kompletní dodávka dopravníkového systému pro společnost Model Obaly. K prezentaci prototypu OSTROJ dokonce využil virtuální realitu. S pomocí simulačního programu a virtuální reality OSTROJ navrhl řešení pomáhající vykrýt dočasné přetížení mezi výrobní a balicí částí linky tak, aby byla zajištěna plynulost v celém výrobním procesu.

V říjnu letošního roku zástupci společnosti oznámili, že na své závěsové zinkovací lince, která slaví dvouleté výročí, pozinkovali už na pět set tisíc metrů čtverečních ploch. A to je úctyhodné číslo. Firma se tak dostala na předcovidová čísla. Hlavní záběr v této oblasti spadá do průmyslových odvětví, jako je automobilový průmysl, energetika nebo stavebnictví.

OTÁZKY REDAKCE
pro Aleše Martínka generálního ředitele společnosti OSTROJ a.s.

Před dvěma lety jste se pustili do nové oblasti podnikání. Rozhodli jste se vstoupit do projektování a konstruování mobilních bednění pro výstavbu tunelů. Bylo to úspěšný krok? Jak jste se v této oblasti posunuli?

Rozhodnutí vstoupit do oblasti projektování a konstruování mobilních bednění pro výstavbu tunelů bylo pro naši firmu strategickým a úspěšným krokem. Díky našim zkušenostem a odbornosti se nám podařilo rychle navázat na potřeby trhu a přinést vysoce kvalitní řešení, která získala důvěru zákazníků. V uplynulých dvou letech jsme v této oblasti udělali značný pokrok – rozšířili jsme naše know-how, optimalizovali výrobní procesy a přizpůsobili technologie specifickým požadavkům na stavby tunelů. Naše mobilní bednící systémy se staly jedním z klíčových prvků projektů, na kterých spolupracujeme, a umožňují rychlejší, bezpečnější a efektivnější výstavbu.

Aktuálně se plně věnujeme dodávkám pro stavbu metra vPraze, konkrétně pro trasu D, kde jsme zavázáni dodávat až do roku 2026. Nedávno jsme také úspěšně ukončili hlavní část prací na bednění pro náročný projekt v Norsku. Zároveň se aktivně účastníme výběrových řízení na všech hlavních plánovaných stavbách v České a Slovenské republice, kde naše zařízení pro betonáže tunelů nachází široké uplatnění. Tento rozvoj a přítomnost na klíčových projektech potvrzují naši silnou pozici na trhu a dlouhodobý závazek přinášet kvalitní a spolehlivá řešení.

V minulém roce jste zmínil, že kráčíte vstříc lepšímu životnímu prostředí snižováním emisí. Daří se to i nadále? Plánujete nějaké další kroky tímto směrem?

Nedávno jsme dokončili první výpočet uhlíkové stopy podniku s využitím dat za rok 2023. Jedním ze dvou podstatných zdrojů CO2 je spotřeba elektrické energie, na kterou se chceme zaměřit, tedy na její snižování. Pro období let 2023 – 2025 jsme si proto naplánovali poměrně rozsáhlé in vestice do modernizace trafostanic s cílem podstatně snížit ztráty el. energie z transformace elektřiny na vysokém napětí 22kV na nízké napětí 400 V.

Chystáte ve firmě nějaké inovace? Před rokem jste zmínil, že jste investovali do robotické kovací linky či závěsové zinkovací linky. Máte v plánu investovat i do další modernizace?

Na podzim letošního roku nám správní rada společnosti schválila velkou investici do pořízení nové částečně robotizované kovací linky LZK 4000-2. Nahradí naši stávající největší kovací linku LZK 4000-1. Do provozu ji chceme uvést v prosinci 2025 s tím, že manipulace s výkovky mezi ohřívačkou a kovacími válci a první kovací operací a rovněž mazání kovacího lisu budou zastávat průmysloví roboti. Linka bude připravena k plné robotizaci, její nasazení bude záviset pouze na velikosti kovacích dávek (sériovosti) výkovků, které budeme na lince kovat.

Co se vám v uplynulém roce podařilo? Z čeho máte největší radost?

Letos na jaře se nám podařilo úspěšně zahájit dodávky zařízení pro betonáž silničních tunelů do Norska a krátce na to i zařízení na betonáž staničních úseků nové trasy metra D v Praze. Opravdu velkou radost mám z toho, jak dobře naše nová zařízení fungují a jak si práci s nimi pochvalují naši zákazníci.

Navázali jste velmi zajímavou spolupráci s firmou Oshkosh AeroTech ohledně výroby letištní techniky. Na čem konkrétně se podílíte?

S firmou Oshkosh Aerotech jsme se dohodli na převedení kompletní výroby transportně-nakládacích plošin pro letecké kontejnery CLT-8 k nám do Opavy. Projekt to byl a je velmi náročný. Každá plošina se skládá z více než 2000 dílů a do výroby postupně zavádíme i nové typy (prototypy) plošin s pohonem zajišťovaným elektrickým místo naftovým motorem anebo plošinu s otočnou částí horního rámu, které umožňuje letecké kontejnery se zavazadly cestujících nebo s jiným nákladem před nakládkou nebo po vykládce z letadla otáčet o 90 nebo i 180 stupňů.

Velkou zakázku máte také v Norsku, kde stavíte 400metrový tunel. To je velmi lukrativní záležitost. Zmíníte i nějaké další? Představují pro vás zahraniční zakázky velkou výzvu nebo je berete jako každou jinou?

Zakázka do Norska pro nás byla nejen výzvou technickou, kdy jsme na stavbu dálničního tunelu, na jehož povrchu bude vedena silnice I. třídy, zkonstruovali svého druhu prototyp, ale také výzvou administrativní, po stránce zajištění všech potřebných povolení a dodržení všech administrativních kroků, které vyžaduje Norská pracovně právní legislativa. Legalizovat zaměstnání a pracovní výkony zahraničních pracovníků, tedy našich zaměstnanců na stavbě v Norsku, bylo opravdu velmi náročné

Kolegům z divize Důlních a průmyslových technologií se letos podařilo, kromě realizace dodávek několika zařízení pro firmu HOCHTIEF na stavbu trasy metra D, uspět s mobilním bedněním pro betonování ostění tunelu na nově budované trase metra D i u společnosti STRAGAG a na podzim jsme na tuto stavbu dodali hřeblový dopravník typu OSTROJ TH 502 pro odtěžení rubaniny firmě POHL CZ.

Děkujeme za rozhovor
redakce