Končí poslední aktivní důl. Nahradí jej výroba zelené energie i skladování dat

Bude to velký přelom nejen pro Karvinsko, ale vlastně celou republiku. Začátkem roku 2026 skončí těžba v posledním aktivním dole v Česku ve Stonavě na Karvinsku. LIkvidace Dolu ČSM bude stát 3,3 miliardy a potrvá téměř tři roky, už během nich tam ale OKD, a.s. rozjede nové podnikání včetně výroby zelené energie. Víc nám řekl generální ředitel OKD Roman Sikora.

OTÁZKY REDAKCE pro Romana Sikoru Ředitele OKD

Od roku 2021 těží uhlí už jen jediný důl v Česku – Důl ČSM ve Stonavě na Karvinsku s lokalitami Sever a Jih. Na základě loňského usnesení vlády k zahlazení hornické činnosti budeme technickou likvidaci Dolu ČSM po ukončení hornické činnosti na přelomu let 2025 a 2026 provádět sami a z vlastních prostředků. Předpokládané náklady činí 3,3 miliardy korun.

Ve stávajícím areálu tedy budeme provádět práce související s likvidací včetně úprav povrchové části a zároveň zde zahájíme další podnikání, na něž se již několik let pečlivě připravujeme. Budovy budou buď využity k dalšímu podnikání, nebo odstraněny. Z části areálu bude vytvořen brownfield. Ten nabídneme k dalšímu podnikání externím průmyslovým firmám.

Jaké typy projektů připadají v úvahu – průmyslové zóny, logistika, bydlení, rekultivace?

V rámci technické likvidace dolu provedeme rekultivaci našich pozemků a částí, které to vyžadují, jako například odvaly, kalové nádrže atd. V oblasti našeho dalšího podnikání, pro které máme připraven plán na roky 2025 – 2050, se budeme zaměřovat zejména na energetické projekty. Již v příštím roce uvedeme do provozu kogenerační jednotku na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny z důlního plynu a budeme provádět míchání a prodej uhelných směsí, spočívající v nákupu uhlí a využití stávající infrastruktury a know how úpravny uhlí a obchodního týmu k produkci energetických směsí na míru zákazníkům, dále máme v plánu pyrolýzu uhelných kalů, která zajistí ekologickou likvidaci materiálu vznikajícího při úpravě uhlí a výrobu energetických produktů, a výstavbu přečerpávací elektrárny, využívající výškového rozdílu mezi nádržemi Stanislavice a čerpací stanicí Těrlicko.

Na pozemcích dolu ČSM-Sever máme v úmyslu vybudovat a pronajímat vysoce kapacitní datacentrum a na našich pozemcích v Karviné postavit průmyslový areál, kde nabídneme k dlouhodobému pronájmu prostory vhodné pro lehkou výrobu a skladování podle individuálních požadavků klientů.

Spolupracujete na přípravě projektů s obcemi a krajem? Jaký je jejich zájem a očekávání?

Naše projekty jsou navrženy v souladu s územním plánem. Probíhá koordinace s rozvojovou regionální agenturou MSID a městem Karviná, abychom zajistili, že budou stávající a nové pohornické brownfi eldy strategicky obsazeny tak, aby si vzájemně nekonkurovaly.

Jaký časový horizont lze reálně očekávat – kdy by se první projekty mohly začít stavět?

Technická likvidace dolu započne ihned po ukončení hornické činnosti v 1. čtvrtletí 2026 a bude trvat přibližně 3 roky. Paralelně s tím začneme také nově podnikat v oboru, který je nám blízký – míchání a prodej uhelných směsí. Aktuálně jsme také podepsali smlouvu na pořízení kogenerační jednotky v hodnotě přes 20 milionů korun, která bude vyrábět elektrickou energii a teplo z důlního plynu. Do provozu bude uvedena ve 4. čtvrtletí 2026. Bude spalovat důlní plyn obsahující více než 40 % metanu a vyrobí z něj 1 MW elektrické energie za hodinu, což představuje roční výkon 7 500 MWh. Staneme se tak výrobcem zelené energie, jelikož kombinovaná výroba elektřiny a tepla má ve srovnání s oddělenou výrobou vyšší účinnost a nižší emise CO2. Vyrobenou elektřinu a teplo budeme využívat ve svých zařízeních a prodávat do sítě. Další projekty budou následovat.

Jakou roli bude hrát financování – zapojí se i soukromí investoři?

Nejsme závislí na externím fi nancování. Těžbu ukončíme s rezervou na účtech ve výši přes 8 miliard korun, kterou jsme si vytvořili v letech 2022 – 2024, kdy už měl být poslední černouhelný důl podle původních plánů uzavřen. Prodloužení těžby do roku 2025 sehrálo důležitou roli zejména při řešení energetické krize a zabezpečování plynulých dodávek elektrické energie a tepla. V té době jsme vytvořili zmíněnou rezervu na technickou likvidaci Dolu ČSM, ekologické sanace, dohodnutý sociální program pro odcházející zaměstnance i realizaci nových podnikatelských záměrů. Vše jsme tedy připraveni hradit z vlastních prostředků.

Jak se počítá s ekologickou stránkou transformace – například rekultivace, nové zelené plochy?

Území, která to vyžadují, budou rekultivována způsobem blízkým přírodě. Vzniknou tak například nové zelené plochy. Mimo jiné i citlivým rekultivacím po ukončení těžební činnosti Ostravsko a Karvinsko vděčí za to, že patří k oblastem Česka, které se mohou chlubit vysokým zastoupením chráněných a vzácných druhů rostlin i živočichů. Rozsah rekultivací je velmi rozmanitý a dá se shrnout do dvou navazujících etap: technické rekultivace, která obnáší například tvarování území, obnovu vodotečí a přeložky inženýrských sítí, a biologické rekultivace, jenž zahrnuje ozelenění krajiny (výsadba stromů, zatravnění) a vytvoření vhodných podmínek pro živočišné i rostlinné druhy. Z obzvláště zdařilých dosavadních rekultivačních projektů OKD bych uvedl například Darkovské moře, obnovu Louckých rybníků nebo rekultivaci údolí v Karviné-Dolech včetně rekonstrukce „šikmého“ kostela sv. Petra z Alkantary

Jak velký přínos může mít tento proces pro zaměstnanost v regionu po konci těžby?

Přibližně 600 zaměstnanců budeme nadále potřebovat pro zahájení technické likvidace dolu a dalších asi 150 pro nové podnikání. Věřím, že se nám podaří úspěšně transformovat, abychom mohli i v budoucnu vytvářet pracovní místa, a přinášet tak užitek již bývalému hornickému regionu.

Text: Redakce Foto: OKD, a.s.