„Každá stavba je kompromisem chtěného a možného“

Jsou podepsaní pod velmi významnými projekty, například pod rozšířením D1 u Brna na šest pruhů. Jejich nespornou výhodou je ale fakt, že se nespecializují jen na velké stavby, nýbrž podstatnou část jejich činnosti tvoří stále městské inženýrství. Projekční kancelář OSSENDORF s.r.o. zajišťuje pro investory veškerou projekční a inženýrskou přípravu, podrobnosti nám prozradil v rozhovoru ředitel Vlastislav Novák.

OTÁZKY REDAKCE
pro Vlastislava Nováka, ředitele PK OSSENDORF

Vraťme se na úplný začátek – jak a kdy projekční kancelář OSSENDORF vznikla?

Vznikla stejně jako většina ostatních kanceláří v té době – rušením či štěpením státních nebo městských projekčních organizací po roce 1990. PK OSSENDORF zahájila svou činnost odchodem jedné projekční skupiny z městské organizace Brnoprojekt. A to nejprve jako sdružení samostatných osob a v roce 1992 jako PK OSSENDORF s.r.o. pod zakladatelem Ing. Janem Ossendorfem. Firma se pak postupně rozvíjela a v roce 2007 došlo ke spojení s firmou Via Consult Projekt. Dalším milníkem byl rok 2020, kdy odchází Ing. Ossendorf na zasloužený odpočinek a firma je prodána do vlastnictví Metroprojektu Praha a.s.

Jak jste se vypracovali až k největším státním zakázkám?

Jelikož firma vnikla odštěpením z čistě městského projektového ústavu, počáteční práce směřovaly právě do stejné oblasti – městského inženýrství, a to jak na bázi silničních, tak tramvajových projektů. V té době byla „vyšší dopravařina“ určená pouze historickým firmám nebo těm, které vznikly odštěpením od těch již zavedených. Tehdy byl firmě jako PK OSSENDORF statní investor ŘSD poměrně novým partnerem. Ke zlomu došlo v momentě, kdy projekční a investorskou přípravu Velkého městského okruhu v Brně částečně přebírá pod vedením ŘSD městská organizace – současné Brněnské komunikace a. s. Tímto krokem se PK OSSENDORF dostala k velmi komplexním dopravním zakázkám – byť především na území města Brna – jako např. sil. I/23 – Pražská radiála, sil. I/42 VMO Tunel Dobrovského atd.

Takže toto byl první moment, který firmu nasměroval výš?

Byl to první větší krok. Následný hlavní zlom, kdy jsme se zařadili do portfolia dodavatelů nejen pro ŘSD, nastal v roce 2008, kdy firma dostala úkol zabývat se v první fázi koncepcí D1 a navazujících radiál v aglomeraci města Brna a následně i v širším okolí Jihomoravského kraje. Vyústěním koncepční činnosti jsou aktuální projekty Zkapacitnění dálnice D1 na šestipruhové uspořádání či přestavba křižovatky dálnic D1 a D2 - MÚK Brno Jih.

Projekční cesta od čistě městských zakázek až po největší dálniční stavby byla velmi složitá. Zpětně lze poděkovat někdejším pracovníkům Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), že našli odvahu a věřili, že i nová, postupně se vyvíjející firma může představy zadavatelů splnit a dovést stavby od počátečního stupně studie až po zprovoznění.

Které období za těch 26 let bylo pro PK OSSENDORF nejtěžší?

Určitě kritické období let 2008-2012, kdy jednak došlo k úplnému útlumu financí do stavebního sektoru a jednak přišly do vedení ŘSD a Ministerstva dopravy ČR osobnosti s novým pohledem na věc ve stylu „co se doposud udělalo je již překonáno – zkusme to znovu a ideálně s novými lidmi a cíli“. Jak dnes víme, trvalo pak poměrně dlouho, než došlo k narovnání stavu jak po stránce ekonomické, tak i po stránce odborné, a to na straně investorů i zadavatelů.

A které bylo naopak nejlepší?

Nejlepší se určuje těžko, ale nejhezčí bylo období po revoluci, kdy se pracovalo “na vlastním“ s úplně novým elánem, mnohdy mnoho hodin denně a výsledky přinášely obrovskou radost. Tenkrát bylo větším odměněním zadání nových zakázek (tedy přístup investora) než vlastní finanční zisk. Ano, toto byla určitě krásná 41 I/42 Brno VMO MÚK Ostravská radiála doba, byť nemohla trvat věčně. Z profesního hlediska lze za velmi úspěšné období považovat posledních cca 8 let, což je dáno jistě i určitou stabilizací partnerů na straně investorské.

Kdo nyní stojí v čele společnosti?

Dnes je držitelem stoprocentního podílu PK OSSENDORF s.r.o. firma METROPROJEKT Praha a.s. V čele v pozici jednatelů jsou dlouhodobí představitelé firmy Kateřina Šťastná ve funkci obchodní ředitelky a já jako ředitel společnosti. Management pak doplňuje ve funkci technického ředitele Jakub Nykodym. My jednatelé jsme pak zároveň i jednateli v nové firmě, kterou PK OSSENDORF s.r.o. vlastní, a to JV PROJEKT VH s.r.o., která se zabývá vodohospodářskou problematikou a specializací na hospodaření s dešťovou vodou, tzv. modrozelenou infrastrukturou.

Proberme vaši aktuální pozici na trhu. Co vše nyní nabízíte?

Aktuálně nabízíme vlastně veškerou projekční a inženýrskou přípravu pro dopravní a infrastrukturální stavby, a to primárně pro státní, krajské či městské investory, výjimečně pak pro soukromý sektor. Za náš hlavní benefit určitě považujeme fakt, že se nespecializujeme jen na velké dálniční a silniční stavby, ale podstatnou část naší činnosti tvoří stále městské inženýrství jak z pohledu koncepce (územní plány měst a krajů, studie a územní příprava), tak z pohledu realizace městského urbánního prostoru jako jsou městské třídy, náměstí a ulice. Vedle projekční přípravy je jednou z hlavních náplní naší práce inženýrská a majetkoprávní činnost, a to nejen pro dopravní sektor.

Jaké projekty nejčastěji připravujete a pro koho?

Primárními zadavateli jsou ŘSD a Statutární město Brno, dále pak krajské úřady. Určitou roli zastává i soukromý sektor, vždy ale ve spojení s městskou, krajskou či státní infrastrukturou. Co se týká typu projektů, vycházíme z přesvědčení, že není malý projekt. Každý projekt, každé zadání je pro nás určitou výzvou a přistupujeme ke všem stejně zodpovědně. Od rekonstrukce ulice až po dálniční křižovatku. V neposlední řadě prostřednictvím naší dceřiné firmy JV PROJEKT VH s.r.o. se zaměřujeme na, dle nás v budoucnu vysoce preferovanou problematiku, hospodaření s dešťovou vodou ve spojení s dopravními stavbami a urbánním prostředím.

Pod jakými stavbami jste podepsaní, na které jste nejvíc pyšní?

Je jich mnoho, nicméně za jedinečné lze považovat ty, které firma tvořila od úplného začátku – od koncepce přes usazení v územních plánech, přes projekční a inženýrskou přípravu až po realizaci a uvedení do provozu. Z opravdu velkých staveb můžu zmínit úseky Velkého městského okruhu v Brně – Tunel Dobrovského, Pražská radiála či aktuálně dokončené stavby Žabovřeská a Bauerova – a také zprovozněný první šestipruhový úsek dálnice D1 v Brně – stavba D1 01191.C. Co se týká městských staveb, tam jsme se podíleli například na rekonstrukci náměstí Svobody v Brně nebo na systému komunikací v centrální oblasti Moravského Krumlova.

Co všechno jste u těchto projektů měli na starost?

Koncepční část přípravy. Naše práce zahrnuje i předprojektovou přípravu z pozice územně plánovací dokumentace, technicko-ekonomických studií, územních studií a expertíz. Tato činnost je pro nás velmi důležitá, neboť takto naši pracovníci vnímají širší obzor – ne jen ten úzce spjatý se samotnou stavbou. Projednáváme záměry jak s dotčenými ministerstvy, tak státní správou i samosprávou, což v českém prostředí je velmi zdlouhavé, složité a mnohdy i frustrující. Mnohdy je to o hledání přijatelného kompromisu. Každá stavba je určitým kompromisem chtěného a možného a zároveň finančně uchopitelného a územně prosaditelného.

Je nějaký projekt, který vám utkvěl v paměti z nějakého „zvláštního“ důvodu? Že byl třeba hodně nezvyklý, pokrokový…?

Za zvláštní lze považovat aktuálně realizovatelný projekt Multifunkční areny v Brně ve spojení s realizací dopravního tramvajového terminálu a částí sil. I/42 Velkého městského okruhu a celkové dopravní a technické infrastruktury. Nezvyklé je to právě ve skloubení vícero záměrů a také investorů (ŘSD, město Brno, tamní dopravní podnik, teplárny, Arena Brno), ale především v rychlosti přípravy – v našich podmínkách se to téměř vymyká realitě. Od prvního náčrtu po první zprovoznění tramvajového terminálu a částečné zprovoznění jednotlivých staveb neuběhlo ani 6 let. Za pokrokovou aktuálně považujeme přípravu městské třídy Nová Šámalova – Nová Dukelská v Brně, kde se snažíme začlenit do dopravní stavby prvky modrozelené infrastruktury dle moderních měřítek a parametrů.

Podílíte se i na přípravě železničních vysokorychlostních tratí (VRT). Řeknete nám víc?

Projekt má dvě samostatné části, z hlediska projekční přípravy se podílíme na přípravě „dopravní“ části úseku Světlá nad Sázavou – Velká Bíteš, kde především křížení železniční tratě s dálnicí D1 bude určitě velkým tématem, jak z hlediska realizace, tak z hlediska organizace dopravy během výstavby. Velmi zajímavá je však část VRT na území města Brna a okolí ve spojení s umístěním Terminálu VRT Brno – Vídeňská. Ve spojení s okolními stavbami v území, ať již vyvolanými či již samostatně připravovanými, a i soukromým sektorem v dotčeném území, se předpokládá realizace v období 10 až 15 let a v hodnotě mnoha desítek miliard korun. Nyní připravujeme především koordinační činnost cca deseti staveb, územní a předprojektovou přípravu.

Už jste někdy museli nějakou zakázku odmítnout? Případně proč?

Ano, ale zcela výjimečně. Hlavním a vlastně rozhodujícím důvodem byly kapacitní možnosti firmy. Stejně jako většina firem našeho zaměření se v posledním období potýkáme s nedostatkem kapacit, což může v určitých časových intervalech vést i k odmítnutí zakázky. Většinou se však snažíme vyhovět požadavkům zadavatele, a to vnitřní změnou organizace práce.

Dá se říct, že je příprava každého projektu úplně jiná, nebo jsou to dost podobné postupy?

Na jedné straně je nutno si uvědomit, že každá – velká či malá – zakázka je svým způsobem jedinečná a takto je potřeba k ní přistupovat. Obecné postupy jsou však dané. Chtěl bych vyzdvihnout dvě věci. Zaprvé komunikaci se zadavatelem, potažmo s dotčenými orgány, neboť právě díky komunikaci může vzniknout dílo, které projde celým procesem až k realizaci. Uvědomujeme si, že projektant je jen jednou z částí celého procesu a jeho úkolem je komplexně řešit, předkládat, vysvětlovat. Rozhodovací procesy jsou však na straně investorů, zadavatelů či samospráv. Za druhé, a to je velmi důležité, nebereme zakázky jako obchodní případ. Náš hlavním zájmem je, aby dílo odborně, funkčně i esteticky dopadlo tak, abychom se za něj nikdo ze zúčastněných nemuseli stydět, ba naopak.

Kam podle vás směřují sektory, ve kterých se pohybujete? Jak se budou v Česku stavět silnice třeba za 20 let?

Domnívám se, že do dvaceti let se náš sektor podstatně změní. Je to dáno faktem, možná z mé strany zidealizovaným, ale myslím si, že budeme mít v tomto období převážnou většinu naší hlavní sítě zrealizovanou nebo minimálně vyprojektovanou a dané kapacity např. pro dálniční sektor nebudou tolik potřeba. Ano, zůstane určitá část na opravy, výstavby obchvatů atd., ale nové projekty v dnešní míře nebudou. Naopak bude neustále poptávka po revitalizacích měst, uličních prostorů atd., a to ve spojení právě s požadavky na parkování, hromadnou dopravu, modrozelenou infrastrukturu atd. Zde vedle projekční činnosti půjde o expertní a poradenskou činnost. Důležité bude umět se v urbánním prostředí pohybovat, a to už z hlediska vnějších vlivů – samospráva, obyvatelstvo, environmentální dopady i z pohledu technické infrastruktury.

A kam by se ráda posunula PK OSSENDORF? Chcete třeba ještě rozšiřovat služby?

Naším zájmem je jistě rozvoj, což je vlastně vnitřní motor každé fi rmy. Ale ctíme určitou hranici, která nám zachová to, co je naší předností. Jako vedení fi rmy víme o každém projektu, o každém problému, o každém pracovníkovi. Nechci říkat, že jde o „rodinnou fi rmu“, ale duch tohoto směru bychom rádi zachovali. Což je určitá unikátnost na našem trhu. Co se týká rozšiřování služeb, tak k velmi podstatnému došlo zapojením vodohospodářské složky do procesu fi rmy, a zvláště pak zaměřením na modrozelenou infrastrukturu. Ta je velice sledována, vidíme tam velkou budoucnost. V současné době přicházíme do styku s řešením vysokorychlostních železničních tratí, respektive s novým investorem – Správou železnic, což je vzhledem k náročnosti a objemu prací také velká výzva. Chtěli bychom i zde dokázat a přesvědčit investora, že se i v těchto stavbách umíme pohybovat a můžeme být přínosem.

Text: Redakce Foto: PK Ossendorf