Historický viadukt, teď jedinečná zubačka. Chládek & Tintěra se nebojí specifických projektů

V historii snad každé stavební firmy se najdou projekty, které trochu ční nad ty ostatní. Například mimořádnou výší finanční investice anebo tím, že jde o velmi specifický druh prací. Obnova jediné ozubnicové trati v Česku k takovým mimořádným projektům jistě patří. Za zhotovitele vybrala Správa železnic společnost Chládek & Tintěra, a.s. z Litoměřic, která má s ojedinělými projekty zkušenosti. Nedávno například rekonstruovala historický 150metrový viadukt u Sepekova, který se stal Železniční stavbou roku v kategorii Historické dědictví.

Zubačka z Tanvaldu do Kořenova je zcela mimořádné dílo, které je zároveň nejstrmější tratí u nás. Oprava má zlepšit stavebně-technický stav trati a zvýšit bezpečnost. „Práce zahrnují výměnu dřevěných a ocelových pražců za ocelové ve tvaru ypsilon, a to v celém úseku z Tanvaldu do Kořenova včetně hlavní koleje v dopravnách Desná a Dolní Polubný. Dále dojde k výměně kolejnic, strojnímu čištění štěrkového lože a opravě výhybek,“ informovala Správa železnic.

Významnou součástí projektu je revitalizace ozubnice v mezistaničních úsecích a její opětovná instalace ve stanici Dolní Polubný. Stavbaři také provedou obnovu odvodnění a sanaci skalních zářezů. Vymění rovněž přejezdové konstrukce na sedmi přejezdech a opraví nástupiště na nádražích Desná, Dolní Polubný a Kořenov zastávka

Vítězná nabídka firmy Chládek & Tintěra, a.s. byla ve výši přes 432 milionů korun. Během prací je na trati nutná nepřetržitá výluka, hotovo bude v únoru 2026.

Společnost Chládek & Tintěra už má s ojedinělými a specifickými projekty zkušenosti, nedávno například měla na starost opravu historického železničního viaduktu u Sepekova. Rekonstrukce přišla po víc než sto třiceti letech od zahájení provozu a díky ní nyní na viadukt můžou vjíždět vlaky s větším zatížením. Na trati Tábor–Písek je tak možné obnovit vojenské přepravy a pro nákladní dopravu vzniklo alternativní spojení přes Vltavu mimo železniční uzel Praha.

Součástí první komplexní rekonstrukce Sepekovského viaduktu byla především oprava izolací, odvodnění a celkové zpevnění nosné konstrukce pomocí injektáží. „V rámci rekonstrukce jsme most také rozšířili o pochozí lávky, které jsou navázané na nové římsy,“ doplňuje výčet nejdůležitějších prací stavbyvedoucí Miroslav Běhavý ze závodu mostních a inženýrských staveb firmy Chládek & Tintěra.

Součástí prací byla také kompletní obnova železničního svršku a úprava kabelových tras.

Téměř sto padesát metrů dlouhý historický železniční most z roku 1889 převádí trať přes údolí říčky Smutné. Nad údolím ční do výšky přibližně 20 metrů. Viadukt tvoří deset polokruhových kamenných kleneb, všechny stavbaři opravili. K tomu i devět pilířů a dvě opěry, obnovit bylo třeba také kamenné zádlažby u mostních opěr. „Součástí byla také náročná sanace spodní kamenné stavby,“ podotýká Miroslav Běhavý.

Samotné rekonstrukci předcházely i náročné přípravné práce, například bylo nutné zřídit přístupové cesty pro těžkou techniku v délce přes 300 metrů, včetně provizorních přemostění. „Museli jsme také připravit pevné podloží přímo pod mostem, na které jsme potřebovali postavit pevné lešení do výšky až 20 metrů,“ dodává stavbyvedoucí. K dopravě materiálů a odvozu suti využívali i nedaleký železniční přejezd, ze kterého bylo možné po snesení kolejového roštu dojet kolovou technikou až k mostu.

Důležitým aspektem celé rekonstrukce byl její vliv na životní prostředí. V lokalitě se totiž nachází významné druhy rostlin a živočichů. Na průběh oprav tak dohlížel nejen investor, ale také ekologové.

„Sepekovský viadukt ukazuje, jak kvalitní práci naši předci odváděli“

OTÁZKY REDAKCE

pro Miroslava Běhavého, stavbyvedoucího firmy Chládek & Tintěra

U Chládek & Tintěra, a.s. jste se podílel už na řadě zajímavých projektů. Který Vás bavil nejvíc?

byla určitě rekonstrukce Sepekovského viaduktu. Probíhala vcelku klidně, což není v dnešní době rozhodně samozřejmostí. Na hladkém průběhu stavby mají zásluhu všichni pracovníci pracující na této stavbě, dále projektant Ing. Matěj Mikšovský a technický dozor stavby pan Václav Pospíšil, kteří jakýkoliv vzniklý problém okamžitě řešili, a proto nedocházelo ke zdržení výstavby. Tímto jim všem děkuji.

Viadukt má velkou historickou hodnotu. Jak byste ho zhodnotil ze stavebního hlediska?

Na této stavbě je opravdu vidět, jak naši předci prováděli kvalitní práci, byť neměli takové stavební stroje a zařízení, jako máme v dnešní době. Rekonstrukci provedenou námi hodnotím ze svého pohledu jako kvalitní, ale musím podotknout, že hodnotit by měli druzí. Samochvála smrdí.

Byla naopak nějaká investiční akce, na kterou nevzpomínáte rád, která Vás nějak výrazně potrápila?

Ano, takové stavby by se určitě našly, ale člověk na ně brzy zapomene a vzpomíná na ty zdařilejší.

Na čem pracujete nyní?

Aktuálně pracuji jako jeden z mnoha pracovníků na projektu Rekonstrukce traťového úseku Přibyslav – Pohled. Provádí se tam kompletní rekonstrukce celé trati do Pohledu, včetně železničních stanic Přibyslav a Pohled.

Máte nějaký vysněný projekt, na kterém byste jednou rád pracoval?

Rád bych pracoval na podobném projektu, jako byl Sepekovský viadukt.