„Do pár let budou po českýchdálnicích jezdit autonomní vozidla“

Ministerstvo dopravy aktuálně hospodaří s výjimečně vysokým rozpočtem. Obrovské částky pumpuje do výstavby silnic a dálnic, soustředí se ale také na vysokorychlostní železnice a pozornost obrací dokonce i k vesmíru. Zároveň rozšiřuje Portál dopravy, takže si třeba pro řidičák brzo budeme chodit k výdejnímu boxu. Na všechny tyto projekty jsme se zeptali ministra dopravy Martina Kupky.

OTÁZKY REDAKCE
pro Martina Kupku, ministra dopravy

Jaké jsou teď priority ministerstva dopravy, pokud jde o silnice a dálnice?

Jasnou prioritou vlády je dokončit či modernizovat českou dopravní infrastrukturu včetně propojení s našimi sousedy. I díky tomu má letos ministerstvo dopravy k dispozici výjimečně vysoký rozpočet přesahující 160 miliard korun. Ředitelství silnic a dálnic má z této částky k dispozici historicky nejvíce finančních prostředků, a to 80,7 miliard korun.

Pokud jde o silnice a dálnice, soustředíme se především na dostavbu základní dálniční sítě do roku 2033. A bereme to opravdu vážně. V minulém rekordním roce jsme do provozu uvedli 110 km dálnic a letos budeme ve vysokých číslech pokračovat – otevřeme 74,1 km nových dálnic a 25,2 km silnic I. třídy. Dokončena bude například D1, kde přibude 10 km u Přerova a rozšíření na šest pruhů na obchvatu Brna. Zprovozníme také čtyři úseky (přes 32 km) dálnice D35, což výrazně usnadní severní propojení Čech a Moravy.

Aktuálně je ve výstavbě 195 km nových dálnic a 79,4 km silnic I. tříd a do konce roku zahájíme dalších 64 km dálnic a 45 km silnic I. třídy. Půjde například o úsek D11 mezi Jaroměří a Trutnovem, což znamená, že D11 bude letos rozestavěná v celé své délce. Dokončíme také D6 ve středních Čechách a navážeme úseky v Karlovarském kraji.

Důraz klademe i na obchvaty měst a obcí, které zlepší životní podmínky obyvatel, a zároveň zrychlí dopravu. U Litomyšle, Přeštic či Náchoda už se obchvaty staví a v létě začneme stavět ten nejvýznamnější, na silnici I/12 Běchovice – Úvaly, který bude napojený na rozestavěný úsek Pražského okruhu Běchovice – D1.

A co plánujete v nejbližší době na železnici nebo v dalších oblastech?

Na železnici pak dokončujeme modernizaci sítě, jejíž součástí bylo také spuštění výhradního provozu vlakového zabezpečovače ETCS na více než 600 km tratí letos v lednu. Modernizací aktuálně procházejí velká pražská nádraží – hlavní, Smíchovské a Masarykovo, v plném proudu je projekt nového nádraží Praha-Bubny a propojení centra metropole s Letištěm Václava Havla a Kladnem. Zároveň probíhají rekonstrukce desítek nádražních budov po celé republice, abychom mohli cestujícím nabídnout pohodlné a funkční zázemí. Velmi výjimečná je v této souvislosti druhá etapa restaurování Fantovy budovy v Praze, secesního skvostu evropského významu.

Ovšem asi největším a nejnáročnějším projektem na železnici je modernizace České Třebové. Jde o jeden z nejvýznamnějších železniční uzlů ve střední Evropě, kde poslední významné úpravy proběhly před více než sedmdesáti lety. Jde o ohromný projekt na několik let, hotovo by mělo být na konci roku 2031.

Nutno dodat, že řadu zmíněných projektů realizujeme nebo připravujeme v režimu PPP, tedy se zapojením soukromého kapitálu. Loni jsme takto úspěšně otevřeli úsek dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem. Vláda následně rozhodla o příštích PPP projektech – o posledním úseku D35 a o třech částech rychlých železničních spojení. PPP zvažujeme také pro další vybrané úseky na D0, D3 a D55.

Ale nesoustředíme se jen na rozvoj pozemní dopravy. Věnujeme se i moderním technologiím a jejich budoucímu využití. Z tohoto pohledu je pro nás důležitý projekt Česká cesta do vesmíru, který podporuje rozvoj České republiky v oblasti vědy a technologií.

Ministerstvo dopravy dlouhodobě pracuje také na digitalizaci. Osvědčil se Portál dopravy a jaké novinky nás čekají?

Portál dopravy úspěšně funguje přes dva roky. Aktuálně přes něj lze on-line vyřídit například zápis do registru silničních vozidel nebo převod vozidla na nového vlastníka, podat žádost o výměnu řidičského průkazu nebo změnu údajů v registru silničních vozidel, získat výpis z bodového konta, nahlížet na údaje o vozidlech včetně povinného ručení, koupit si dálniční známku a podobně.

Všechny tyto a další služby Portálu dopravy řidiči hojně využívají, a proto dál pracujeme na jeho vylepšování. Přidáváme nové funkcionality, nové agendy… Teď připravujeme doručování řidičských průkazů do výdejních boxů, elektronickou úhradu správních poplatků či nasazujeme agendu plných mocí pro oblast dopravy

Jak jsme na tom se stavbou vysokorychlostních tratí?

Příprava vysokorychlostních tratí intenzivně pokračuje. Z plánovaných 767 km je již 484 km ve fázi projektu. Na jaře začneme stavět první části trati z Brna do Přerova, která přinese druhou kolej a zvýšení rychlosti vlaků na 200 km/h. Dokončení plánujeme na konec roku 2028. V tomto úseku například vznikne 744 m dlouhý Němčický tunel a osm nových železničních mostů, z nichž nejdelší bude měřit 122 m.

Od začátku roku projektujeme poslední část vysokorychlostní trati z Prahy do Brna – VRT Vysočina II – ze Světlé nad Sázavou do Velké Bíteše a také běží výběrové řízení na poradenské služby pro projekt PPP VRT Moravská brána.

Současně probíhá geologicko-inženýrský průzkum v Prosenicích a Přerově-Čekyni na trase budoucí VRT Moravská brána a předběžný geologický průzkum pro Krušnohorský tunel, klíčovou část plánované vysokorychlostní trati z Prahy do Drážďan. Pokračují také architektonické soutěže, například pro plánovaný terminál Kořenice-Bečváry VRT, jehož podobu bychom měli znát na jaře.

Řešíme i nový dispečink pro řízení provozu na vysokorychlostních tratích a v železničním uzlu Praha, který začneme stavět do tří let. Budova bude stát na pražské Balabence a dokončení plánujeme v roce 2030.

Ovšem nezapomínáme ani na komunikaci. Pořádáme desítky setkání s obyvateli obcí a měst, jichž se stavby rychlotratí týkají, vysvětlujeme, nasloucháme. Velmi nám záleží na tom, aby veřejnost pochopila a vzala za své přínosy tohoto dlouhodobého projektu, který změní Česko a způsob, jakým dnes cestujeme za prací, do školy či za zábavou. Projektu, který významně napomůže (nejen) rozvoji našich regionů.

Různé dopravní stavby blokují aktivisté/jednotlivci různými odvoláními a dotčené instituce i města volají po změně zákona. Je něco takového aktuálně na stole? Je to vůbec možné změnit?

V praxi už velmi dobře funguje řada opatření zavedených v posledních letech různými novelami, například novelou Zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury. A je třeba říct, že skutečné blokování staveb se nevyskytuje zdaleka tak často, jak to vnímá široká veřejnost, ačkoli ke zdržením může docházet.

Jsme demokratická země, která ctí právo a principy. Právní stát respektuje právo na vlastnictví, na účast veřejnosti v procesu projednávání nebo na příznivé životní prostředí. Tudíž právo jednotlivců či organizací podat odvolání, námitky a připomínky v procesu pořizování územně plánovací dokumentace, posuzování vlivů na životní prostředí a v řízení podle stavebního zákona, je přirozenou součástí naší společnosti.

Klíčové pro nezdržování staveb je, jakým způsobem a jak rychle se vypořádávají se vznesenými připomínkami či námitkami příslušné úřady či soudy, které rozhodují o případných přezkumech či sporech.

Jednou z klíčových novinek, které zavádí legislativní změny v tzv. devítinovele, je vznik Inspekce silniční dopravy (INSID) od července 2025. Jak INSID ovlivní silniční dopravu a její bezpečnost?

Předně je důležité říct, že nezřizujeme nový úřad. Jde pouze o transformaci současného Centra služeb pro silniční dopravu tak, aby inspektoři získali nové, širší pravomoci a mohli efektivněji pracovat. Z 80 zaměstnanců INSIDu bude 58 inspektorů v terénu kontrolovat zejména kamiony, nákladní vozy či dálkové autobusy, a to bez asistence policie nebo celní správy. Celkem 22 mobilních expertních jednotek vybavených moderní technikou jim umožní provádět kontroly hmotnosti a rozměrů kamionů, technického stavu vozidel, dodržování povinných přestávek řidičů a případné manipulace s tachografy, správného upevnění nákladu a přepravy nebezpečného nákladu a podobně.

Díky tomu inspektoři odhalí více kamionů, které kvůli svému technickému stavu na silnici nepatří, zachytí přetížené kamiony, které ničí naše silnice a dálnice, odhalí porušování předpisů a zabrání nefér podnikání v kamionové dopravě. V nejzávažnějších případech budou moci na místě udělovat pokuty a sankce za přestupky nebo odebírat doklady a SPZ. To vše bude znamenat větší bezpečnost na českých silnicích a dálnicích, a zároveň volné kapacity policie a celní správy na plnění jiných úkolů.

Devítinovela se zabývá také autonomními vozidly, která jsou otázkou velmi blízké budoucnosti. Jsme na ně tedy připraveni?

Na novele spolupracujeme se Sdružením automobilového průmyslu a se Svazem dovozců automobilů. Chceme umožnit maximální využití současných technických možností automobilů prodávaných v ČR a EU a stanovit podmínky provozu automatizovaných vozidel na další úrovni automatizace a s ohledem na budoucí provoz. Hlavní přínos automatizovaných vozidel vidíme ve zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu.

Novela dává legislativní rámec technologiím, které vycházejí z již používaných asistentů řízení, jako jsou např. adaptivní tempomat nebo hlídání jízdních pruhů. Ovšem zatímco tito asistenti řidiče pouze podporují a nezodpovídají za řízení, systémy automatizovaného řízení odpovědnost už plně přebírají. Jedná se o přirozenou technologickou evoluci, která má přísné mezinárodní regulace. Vozidla jsou schvalována podle celoevropsky platných homologačních předpisů.

V nejbližších letech bude možné automatizovaná vozidla použít – až do rychlosti 130 km/h – na těch typech silnic, kde nejsou cyklisté ani chodci a kde jsou fyzicky oddělené směry jízdy. To znamená na vybraných dálničních úsecích.

Aktuální novelizace upravuje především otázku odpovědnosti a povinností řidiče související s řízením vozidla v autonomním režimu. Schválený systém takového vozidla rozpozná, jestli může autonomní režim jízdy bezpečně spustit, a teprve potom nabídne řidiči možnost ho aktivovat. Nicméně řidič musí být připraven převzít řízení kdykoli zpět a nebude odpovídat za přestupky spáchané automatizovaným vozidlem. Povinností řidiče (potažmo výrobce) bude také zpřístupnit údaje o řízení automatizovaného vozidla policii.

Když mluvíme o budoucnosti – zmínil jste projekt Česká cesta do vesmíru. Jaký vlastně bude jeho přínos pro Českou republiku?

Naším úkolem je připravit tuto zemi na budoucnost. A v ní budou zcela nepochybně hrát významnou roli technologie. Hlavním cílem projektu Česká cesta do vesmíru je proto rozvoj české vědy a výzkumu, stejně jako českých fi rem z oblasti technologií a kosmického průmyslu. Spolupracujeme s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) a do pěti let plánujeme vyslat Aleše Svobodu, prvního českého astronauta, který byl vybrán do záložního týmu astronautů ESA, s vědeckými experimenty do vesmíru.

Ovšem zdaleka nejde jen o vědecké či strategické cíle jeho mise. Jedním z velmi důležitých aspektů je inspirace mladé generace ke studiu technických a přírodovědných oborů. Kosmický průmysl je u nás na vzestupu, věnuje se mu na 150 fi rem, start-upů a akademických institucí, ale potřebuje investice a mladé vědce, aby tento trend udržel. A to je problém, protože české fi rmy i akademická sféra se potýkají s nedostatkem odborníků. Proto spoléháme na sílu inspirace.

Součástí České cesty do vesmíru je totiž program Zero-G. V celorepublikové kampani do něj bylo vybráno dvacet nejlepších studentů, kteří prošli tréninkem inspirovaným skutečným výcvikem astronautů. Na jeho konci byl velký zážitek – studenti měli možnost zažít stav beztíže během parabolického letu. Věříme, že jsme tak v žácích a studentech, kteří se do programu přihlásili, zažehli zájem o vědu a vesmír. A že budou informace o celém projektu sdílet dál se svými spolužáky.