Decentralizovaný zmatek

Autor Mgr. Oldřich Hlaváček, ředitel pro investice a strategický rozvoj

Společnost Vodovody a kanalizace Zlín, a.s. je akciová společnost, jejíž akcionářskou strukturu tvoří z více než 95% města a obce zlínského regionu a je desátým největším vlastníkem vodárenské infrastruktury v České republice. V roce 2025 společnost VaK Zlín oslavila 100 let vodárenství na Zlínsku. 100 let rozvoje, ale i stagnace. Celkově naše síť spojuje více 170 tisíc zákazníků naší 75% dceřiné společnosti Vodárna Zlín a.s. na ploše více než 1.000 km². VaK Zlín celkově vlastní více než 975 km kanalizačního potrubí a 12 čistíren odpadních vod, které byly z drtivé většiny vybudovány v minulém století.  Celý systém odpovídá době svého vzniku a nyní je nejvyšší čas posoudit míru efektivity fungování celého systému právě i ve světle odkanalizování dalších velkých oblastí, které dosud bohužel odkanalizovány nejsou. Díky celkové revizi celého systému, počtu čistíren odpadních vod (ČOV), vyhodnocení role a smyslu jednotlivých prvků systému lze nalézt zcela nové synergické efekty, které výrazně zvýší právě efektivitu a míru racionality systému i s ohledem na Směrnici o čištění městských odpadních vod.

Jeden ze zásadně negativních aspektů v rámci budování a provozování vodárenské infrastruktury podle VaK Zlín představuje budování malých obecních čistíren odpadních vod právě obcemi a městy, tedy tzv. decentralizované čištění odpadních vod. Z pohledu společnosti VaK Zlín zcela chybí v rámci takové investiční činnosti ekonomická úvaha rentability takových provozů, jakož i schopnost vytvářet adekvátní prostředky na budoucí obnovu, ale i modelace důsledků takového projektu z pohledu jak provozního, tak i ekonomického. Dochází tak k vytváření paralelních struktur rozdílných kvalit, které mají nepochybně přímé i nepřímé negativní důsledky na občany žijící v dané obci, ale rovněž na kvalitu vod v tocích a vodních nádržích.

Odhadované investiční náklady na vybudování ČOV pro 500–1000 EO činí cca. 20–40 mil. Kč, přičemž roční provozní náklady na provoz takového zařízení činí cca. 1 mil. Kč, roční rezerva v rámci PFO pak dosahuje min. úrovně 375–500 tis. Kč, přičemž odhad stočného pro území odkanalizované do takové ČOV pak může dosahovat úrovně 120–200 Kč/m³. Všechny tyto náklady (kromě investice) zatíží obecní rozpočet částkou min. 1 mil. Kč ročně, což při rozpočtu takové obce cca. 3-4 mil. Kč je zcela zásadní výdaj. S ohledem na řečené není patrná žádná ekonomická či faktická výhoda navrženého řešení, argumenty o strategických důvodech jsou s ohledem na míru negativ spíše úsměvné a svědčí spíše o zásadní neznalosti věci. Při umělém snižování ceny pro obyvatele ze strany obci panuje nemalé riziko, že bude takový přistup interpretován jako porušení péče řádného hospodáře, obdobně může být interpretován i fakt, že daný projekt zatíží obecní rozpočet na několik budoucích desítek let, nehledě na skutečnost, že neustále zpřísňující se legislativní požadavky (terciární čištění, energetická soběstačnost…) mohou být pro hospodaření takové obce zdrcující.

Daný stav je nepochybně dán určitými historickými zkušenostmi obcí, jakož mnohdy i dřívější dotační politikou státu a EU.

A právě při řešení odkanalizování obcí v regionu, které jsou obsluhovány infrastrukturou ve vlastnictví společnosti VaK Zlín, shledává Vak Zlín svou další zásadní roli. A sice, že není možno ponechat rozvoj vodárenské infrastruktury v regionu bez aktivní účasti společnosti VaK Zlín především z důvodu, že zvolená technická řešení bez vyjasnění role v rámci celého vodárenského systému, jejich pozitiv, negativ jsou s to právě negativně ovlivňovat určitá území na poměrně dlouhou dobu a vytvářet tak limity právě pro rozvoj celého území a kvalitu života v něm. Proto VaK Zlín velmi aktivně komunikuje se všemi municipalitami s cílem eliminovat decentralizovaná řešení, což se daří.

Vedení společnosti si plně uvědomuje zcela zásadní význam v pozitivním posunu vztahu mezi akcionáři a společností, stejně jako si plně uvědomuje odpovědnost, kterou zahájením daných projektů přebírá. Nicméně jest nabíledni, že jedním z úkolů a cílů společnosti je maximalizace efektivního fungování vodárenské infrastruktury a její kontinuální rozšiřování ve prospěch právě jednotlivých akcionářů a rovněž i metodické vedení a vzdělávání zástupců akcionářů právě s cílem o zmíněné zefektivnění fungování.

Prvním obrovským úspěchem je projekt odkanalizování obcí kolem budoucího vodního díla Vlachovice, kdy původně plánované decentralizované řešení bude díky neúnavnému aktivnímu přístupu vedení společnosti nahrazeno řešením, které navrhla společnost VaK Zlín. Původní systém decentralizovaného čištění odpadních vod z 9 obcí o téměř 10 000 obyvatelích na 4 malých ČOV provozovaných obcemi bude nahrazen centralizovaným čištěním na 1 velkokapacitní ČOV, která bude v majetku a provozování společnosti VaK Zlín.

Obdobně je tomu i v případě projektu odkanalizování Luhačovického Zálesí. Jedná se o 11 obcí s bezmála 11000 obyvateli, přičemž některé z nich již mají zpracovány projekty na decentralizované čištění ve svých malých ČOV, které díky aktivitě vedení VaK Zlín opouštějí tyto plánované investice ve prospěch centralizovaného čištění na 1 velkokapacitní ČOV v Luhačovicích. Díky tomuto projektu by mělo dojít i k odstranění zdroje potencionálního znečištění pro 1 vodárenskou nádrž, která by měla být díky spolupráci s Povodím Moravy, s.p. i následně vyčištěna. Tedy opět maximalizace využívání synergií s cílem dosažení maximální efektivity a optimalizace celé soustavy.

Oba projekty znamenají náklady v souhrnné výši nejméně 4 mld. Kč, zahájení jejich realizace spadá do nejbližšího období a jak řečeno výše, obě akce budou mít zásadně pozitivní ekologické, ekonomické a faktické dopady jak pro jednotlivé obce a jejich občany, tak i pro společnost VaK Zlín, která tak získá 2 desítky tisíc nových zákazníků, vybuduje zcela nové a progresivně moderní provozy, díky kterým bude moci plně po dlouhá desetiletí využívat významné úspory z rozsahu provozování takto masivních systémů. V rámci obou projektů společnost VaK Zlín velmi těsně spolupracuje se zástupci municipalit, Zlínského kraje, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí, přičemž po odborné stránce je jejím partnerem Vysoké učení technické v Brně.

Oba výše uvedené projekty rovněž zapadají do tzv. Strategického rámce rozvoje společnosti do r. 2050, který v minulém roce schválila Valná hromada společnosti. Daný rámec reaguje na stav majetku společnosti, populační vývoj a řadu dalších aspektů tak, aby byl umožněn zásadní rozvoj společnosti:

• Optimalizace – jen účelné využívání prostředků, sil a energie může vést k cíli. Proto se analyzuje každý jednotlivý proces, každá součást celku tak, aby byla nalezena jeho správná poloha a nastavení tak, aby nikdo a nic nekladlo odpor.  S mírou efektivity úzce souvisí i míra transparentnosti všech procesů a tím zvyšování motivace všech zainteresovaných subjektů spolupracovat právě s VaKem Zlín. S optimalizací souvisí i dokonalá znalost majetku, jeho rozmístění, životnosti a nákladů na jeho obnovu a rozvoj. To vše dnes již VaK Zlín zpracovává, resp. pracuje na detailním zjištění všech potřebných hodnot včetně pořízení počítačových softwarů, systémů a samozřejmě adekvátních odborníků, kteří mají tuto problematiku na starosti.
• Inovace – VaK Zlín chce být špičkou v oboru, využívat nejmodernější technologie, podílet se na jejich vývoji. Společnost má ambici vytvořit maximální nezávislost na energetické síti budováním vlastních zdrojů energie, VaK Zlín chce překročit hranice vodárenství a využít multikriteriální synergie, které se při zpracování zejména odpadních vod nabízejí, a to jak v energetice, tak odpadovém hospodářství. Jen tak je možno bez zásadního zvyšování ceny vody udržet tempo obnovy vodárenské infrastruktury, kdy do r. 2050 bude třeba do infrastruktury investovat min. 14 mld. Kč.  Cílem je rovněž v návaznosti na zvolený model fungování podrobně vytvořit přesnou analýzu jednotlivých kroků v jednotlivých obdobích včetně detailního obchodního modelu.
• Spolupráce – společnost VaK Zlín chce a bude se potkávat ruku v ruce na startu i cíli se všemi, se kterými si bude přínosní a nápomocní, lhostejno, zdali to bude pán či kmán. Rozhodně ale bude vždy spolupracovat se svými akcionáři, chce hrdě rozvíjet vztahy s odbornou sférou napříč různými obory a úrovněmi, s entitami samospráv, státu a Evropské unie, s kolegy z ostatních vodárenských společností, jak v České republice, tak z celého světa. Ale vždy bude mít VaK Zlín na paměti, že jeho partnerem je i ten nejmenší odběratel kdesi v klínu valašských hor.
• Adekvátní cena – všechno něco stojí, stejně tak i dodávka vody a odvádění a čištění odpadních vod byly, jsou a budou nákladné procesy. VaK Zlín bude dodávat a odvádět vodu za cenu, která bude odrážet jednak všechny náklady požadované zákonem, tj. náklady související s výrobou pitné vody a odváděním vody odpadní, ale rovněž i náklady na údržbu a obnovu celé vodárenské infrastruktury ve svém vlastnictví. Je fér říct, že cenová strategie společnosti bude vždy s ohledem na stav infrastruktury a růst všech vstupních nákladů a inflaci předpokládat růst ceny vodného a stočného, míra zvyšování pak ovšem závisí na způsobu práce vedení společnosti, způsobu a formě provozování vodárenské infrastruktury VaKu Zlín.

Myslíme jinak, myslíme VaK...smysl a cíl (v) každé kapce.