Česko má první kvantový počítač. Využívat ho bude celá Evropa

Česká republika se zapsala na mapu evropské sítě pro vysoce výkonné počítání. Má svůj první kvantový počítač, slavnostně ho spustili koncem září na VŠB – Technické univerzitě Ostrava.

VLQ je instalován v IT4Innovations národním superpočítačovém centru v Ostravě a vznikl díky spolupráci v rámci konsorcia LUMI-Q, které sdružuje 13 partnerů z osmi evropských zemí. Celková cena projektu činí 5 milionů eur (125 milionů korun), polovinu hradilo konsorcium, polovinu EuroHPC Joint Undertaking.

„Tento milník představuje další krok k vybudování špičkové kvantové infrastruktury v Evropě. Je to významná událost nejen pro univerzitu, ale i pro Ostravu,“ podotkl rektor VŠB-TUO Igor Ivan.

Pro průmysl i veřejný sektor

Kvantový počítač VLQ je propojen se superpočítačem Karolina, což umožňuje kombinovat klasické a kvantové výpočty. Bude součástí evropské sítě. „Kapacity budou přístupné všem evropským uživatelům prostřednictvím EuroHPC JU – od akademických institucí přes průmysl až po veřejný sektor,“ doplnil ředitel IT4Innovations Vít Vondrák.

Podle výkonného ředitele EuroHPC JU Anderse Jensena jde o důkaz evropské spolupráce. „Spojením superpočítačů s nejmodernějšími kvantovými technologiemi poskytujeme uživatelům nástroje k řešením, která byla dosud nedosažitelná.“

VLQ disponuje 24 supravodivými qubity v tzv. hvězdicové topologii, která zvyšuje efektivitu výpočtů. Qubity jsou udržovány v extrémně nízké teplotě asi –273 °C, to je větší chlad než ve vesmíru. Tento „mrazivý“ stav zajišťuje speciální kryostat, jehož část připomíná lesklý zlatý lustr o několika patrech a vážící přibližně 300 kg. Takové chlazení je nezbytné, protože i nepatrné zahřátí by mohlo zničit křehké kvantové stavy qubitů. Samotný čip je umístěn ve spodní části kryostatu a pro dosažení takto extrémně nízké provozní teploty se využívá kvantových efektů, ke kterým dochází při smíchávání izotopů helia.

Kvantový počítač najde uplatnění v oblastech kvantového strojového učení, vývoje léků, návrhu nových materiálů, optimalizace dopravy, finančního sektoru či energetiky. Od konce roku 2025 bude dostupný výzkumníkům, firmám i veřejným institucím z celé Evropy.

Text: Redakce Foto: VŠB – Technická univerzita Ostrava