bezhlavě za uhlíkovou stopou, může se totiž stát, že snížením uhlíkové stopy vznikne jiný problém,“ řekl Lukáš Ferkl. Revitalizované sklady symbolem Rotterdamu Jedním z příkladů šetrné rekonstrukce, která je v souladu s okolní zástavbou, je multifunkční komplex Fenix I v nizozemském Rotterdamu. Komplex o rozloze 45 tisíc metrů čtverečních vznikl revitalizací rozsáhlých skladů, které byly postaveny v roce 1922. Od roku 2015 byl objekt nevyužívaný. „Při revitalizaci jsme vzali v úvahu kontext objektu, tedy jeho historickou, estetickou, ale i společenskou stránku,“ popsal principy projektu architekt Robert Platje z architektonického studia Mei architects, které podobu projektu navrhlo. Výsledkem přestavby je multifunkční objekt, který zahrnuje obchodní prostory, byty, ale i místa pro kulturu a setkávání. Projekt, který byl realizován v letech 2013 až 2019, se stal symbolem Rotterdamu. Získal na dvacet prestižních architektonických ocenění, mimo jiné na World Architecture Festival v roce 2021. Jedním z hlavních pilířů projektu byla udržitelnost. V maximální míře byly využity původní části objektu, a to včetně kovových konstrukcí. Nové prosklené stěny mají schopnost regulovat sluneční záření, díky venkovním žaluziím se snižuje potřeba tepla a chlazení. Ve společných prostorách bylo instalováno LED osvětlení a systém mechanického větrání s vysoce účinnou rekuperací. Střechy byly osázeny zelení, stejně tak i vertikální vnitřní stěny. Zelené střechy zachycují dešťovou vodu, která se v komplexu dále využívá. Privatizace by byla překážkou Zvýšit energetickou náročnost až o 90 procent a snížit tak emise skleníkových plynů se podařilo díky revitalizaci obecních domů v Milíně na Příbramsku. Obec vlastní 20 bytových domů s 250 jednotkami, které byly postaveny za minulého režimu pro obyvatele pracující v nedalekých trestaneckých lágrech. Tyto byty měly velmi nízký standard, který se jejich obyvatelé snažili v průběhu let zvýšit a živelně prováděly různé úpravy. V roce 2007 přišla obec se záměrem zvýšit v domech energetickou efektivitu a pohodlí. Projekt ale narážel na nedostatek financí. Ty by v podstatě vystačily na úpravy pouze v jednom domě. Proběhla proto ve všech domech jen výměna oken. Jenže se ukázalo, že se podařilo důležité naslouchat, dům vás totiž vede, jak postupovat s pracemi. Rekonstrukce historického domu je potom jednodušší než postavit novostavbu,“ podotkl Michal Hošek. V citlivě rekonstruovaném domě je nyní butikový hotel s restaurací a pekárnou. Pro vlastní bydlení rekonstruovali v historickém jádru jihočeské obce Trhové Sviny manželé, architekti Barbora a Jiří Weinzettlovi tři zchátralé sousední domy, které propojili. Vznikl Dům Na Kozině, který za citlivý mix původní a moderní architektury získal loni Českou cenu za architekturu. „Odstranili jsme nevhodné novodobé prvky. Využívali jsme recyklovaných materiálů, například kámen, který jsme položili místo zámkové dlažby. Dbali jsme na to, aby materiály byly v maximální míře lokální. Většinu nábytku jsme sami vyrobili. Využíváme dešťovou vodu,“ vyjmenoval některé z prvků udržitelnosti architekt Jiří Weinzettl. 85 Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC) spojuje společnosti a organizace z oblasti šetrného stavebnictví: od projektantů, architektů přes dodavatele materiálů a technologií až po stavební firmy a developery. Chce podněcovat tuzemský trh k přeměně způsobů, jakými se navrhují, staví, rekonstruují a provozují budovy a urbanistické celky. Cílem je vytvořit zdravé, prosperující, ekologické a společensky ohleduplné prostředí s vyšší kvalitou života. Je součástí celosvětově zaštiťující organizace – Světové rady pro šetrné budovy (World Green Building Council), sdružující přes 90 zemí. V současné době má více než 90 členů. Všechny informace o činnosti Rady a jejích členech naleznete na www.czgbc.org dosáhnout pouze malé úspory energií a v bytech navíc rozšířily plísně. Teprve v roce 2017, kdy bylo možné čerpat na rekonstrukce bytových domů unijní peníze, předložila obec komplexní projekt, jehož součástí byla i snaha zachovat původní charakter výstavby. „Výhodou bylo, že Milín nikdy neprivatizoval byty. Kdyby se tak stalo, revitalizace by nikdy neproběhla,“ konstatoval Aleš Brotánek z ABateliér, který je autorem návrhu revitalizace. Díky ní je v bytech zdravé vnitřní prostředí, zavedeno bylo například řízené větrání s rekuperací. Benefity však nejsou jen na straně nájemníků. „Po rekonstrukci domů se zvýšila atraktivita obce. Ukazuje se, že když má obec vlastní byty, daří se jí například lákat kvalitní učitele,“ dodal Aleš Brotánek. Nové využití Příkladů zdařilých udržitelných rekonstrukcí lze nalézt řadu. Ukazuje se, že velmi důležité je nalézt vhodné využití pro revitalizovaný objekt. Majitelé Křížové chalupy V Bezovém údolí, které se nachází nedaleko Liberce, zakoupili dům před třemi lety. Pět set let starý objekt, který je kulturní památkou, je unikátní ukázkou vesnické lidové architektury. „Chtěl bych, aby dům stál dalších 500 let. Záleží nám na kvalitě života. Dům jsme rekonstruovali pro sebe, chtěli jsme ale zároveň jít příkladem i ostatním,“ řekl Michal Hošek, který dům vlastní se svou manželkou. Kde to bylo možné, byl použit recyklovaný materiál, objekt je vytápěn čerpadly, zachovány byly historické prvky, jako jsou šoupačky či půdovky. „Je
RkJQdWJsaXNoZXIy NTc1ODM=