56 jde o „zničení“ kusu krajiny. Proto co si z přírody bereme je potřeba na stavbu navrátit. Je to věc odpovědnosti. Každá stavba v historii musela zohledňovat existenci srážek a pracovat s nimi. Architektura i stavění se od těchto principů postupně odvrátily navzdory tomu, že jde o naprosto základní funkci.“ vysvětluje. „Nelze ale ignorovat také estetickou stránku věci. Mít stavby zahalené v zeleni je prostě krásné a inspirace v lidovém stavění předchozích národů je jasně cítit. V kultivovaném západním světě je tento návrat k původním metodám obrovský trend. Iniciativa, ze které mám občas pocit, že funguje všude jenom ne u nás. Berte to tak, že doba pyramid je pryč – tím myslím doba samoúčelných, megalomanských staveb. Teď přišla doba Zahrad Semiramidiných.“ Pokud vrátíme rostliny všude tam, kam lze, eliminujeme potíže s globálním přehříváním našich měst a nedostatkem vody. Systematický postup tímto směrem v podobě konkrétních stavebních projektů včetně příkladů státní podpory lze již v posledních letech pozorovat napříč celým světem. Nezbývá než doufat, že se podobná iniciativa bude dále intenzivněji rozrůstat i u nás. Materiály a technologie Referenční projekty zivestavby.cz Místo polí beton. Denně v Česku zmizí 15 hektarů půdy ČT24, ČTK Jedna z největších zelených fasád v Evropě. Kö-Bogen II v Dusseldorfu. (Zdroj: ingenhoven architects / HGEsch) Jedna z největších zelených fasád v Evropě. Kö-Bogen II v Dusseldorfu. (Zdroj: ingenhoven architects / HGEsch) „Nelze ale ignorovat také estetickou stránku věci. Mít stavby zahalené v zeleni je prostě krásné a inspirace v lidovém stavění předchozích národů je jasně cítit. V kultivovaném západním světě je tento návrat k původním metodám obrovský trend. Iniciativa, ze které mám občas pocit, že funguje všude jenom ne u nás. Berte to tak, že doba pyramid je pryč – tím myslím doba samoúčelných, megalomanských staveb. Teď přišla doba Zahrad Semiramidiných.“ Pokud vrátíme rostliny všude tam, kam lze, eliminujeme potíže s globálním přehříváním našich měst a nedostatkem vody. Systematický postup tímto směrem v podobě konkrétních stavebních projektů včetně příkladů státní podpory lze již v posledních letech pozorovat napříč celým světem. Nezbývá než doufat, že se podobná iniciativa bude dále intenzivněji rozrůstat i u nás. Vložte QR KOD [1] ČT24, ČTK s popiskem: Místo polí beton. Denně v Česku zmizí 15 hektarů půdy ČT24, ČTK Vložte QR kod s popiskem: Projekty Zdroje: [0] Neobyvatelná země, David Wallace-Wells, ISBN: 978-80-275-0254-7 KONEC Kontakt: Teplotní snímek rostliny za horkého letního dne. Povrchová teplota chodníku a země přesahuje 50 °C, zatímco divizna si udržuje teplotu kolem 30 °C. (Zdroj: doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc.) u 1500 došlo po roce 2002 a panel IPCC varuje, že při současné míře emisí, nás do roku 2100 čeká oteplení o 4 °C. Při takovém oteplení budou smrtící vlny veder v roce 2003, kdy denně umíraly 2000 lidí představovat né léto. jasných dnů od jara do podzimu dopadá na jeden metr čtvereční až 1000 W sluneční energie. Běžné užívané pelně odrazivé materiály odráží až 30 % této energie – tím se přehřívají a teplem, které nazýváme „zjevné“ vají i okolní vzduch, který stoupá rychle vzhůru a odnáší veškerou vlhkost a vysušuje tak okolí. Piloti tento jev ývají „termika“ a nikdy jej nenajdeme například nad lesem.“ vysvětluje doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc. a ává: „A víte proč? Protože pokud sluneční energie dopadá na rostliny, je efektivně zužitkována na ochlazení. ze 1 % paprsků rostlina využívá ke tvorbě další biomasy – ke svému růstu. Zbytek investuje do výparu vody. en metr čtvereční rostlin tak své okolí chladí výkonem až několik set wattů. Příroda je nejlepší chladící hnologie.“ plotní snímek rostliny za horkého letního dne. Povrchová teplota chodníku a země přesahuje 50 °C, zatímco divizna si udržuje teplotu kolem 30 °C. (Zdroj: doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc.) momentě, kdy zeleň nahradíme něčím jiným je jedno o jakou stavbu jde – jestli barák, halu na louce nebo koviště. Všechen ten původně obrovský chladící výkon v podstatě vyměníme za rozpálený radiátor. [1]A teď si adiátory představme ve vztahu k faktu, že v Česku denně mizí 15 hektarů půdy.“ vysvětluje Libor Musil - Foto: LIKO-S
RkJQdWJsaXNoZXIy NTc1ODM=