Zakázku spolufinancovanou z programu Nástroj Evropské unie pro propojení Evropy (CEF), provádí sdružení firem Metrostav TBR, OHLA ŽS a Elektrizace železnic Praha. „Jako lídr sdružení má náš tým z Metrostavu TBR za úkol vrcholově řídit celou zakázku a kompletně koordinovat její průběh. Kromě toho dostal na starost výstavbu hlavního mostního objektu – již zmíněné estakády v km 0,900 – a vybudování nové železniční stanice Praha- -Bubny. S železniční stanicí Praha Bubny nám bude pomáhat závod 3 Metrostavu DIZ. Mezi naše další úkoly patří i oprava zdi Královské obory, přizvednutí mostu přes Bubenské nábřeží, stavba nové lávky pro pěší v zastávce Výstaviště a provedení řady souvisejících přeložek sítí a komunikací,“ dopřesňuje vedoucí projektu Ing. Petr Hanzal. Starý železniční most bude exponátem nového muzea V sobotu 15. dubna odpoledne proběhlo snesení historického železničního mostu přes ulici Dukelských hrdinů v pražských Holešovicích. Most z roku 1890 převzalo Národní technické muzeum a stane se exponátem připravovaného Muzea železnice a elektrotechniky. Most byl postaven v souvislosti s Jubilejní zemskou výstavou 1891. Příhradová nýtovaná konstrukce je typickým příkladem drážního stavitelství přelomu 19. a 20. století. Ve své době byly klíčovým stavebním prvkem mostních konstrukcí. 49 Most ležel na dopravně vytížené a důležité železniční trati původní Buštěhradské dráhy, která se z primárně uhelné dráhy později stala klíčovou spojnicí mezi okresy Kladno, Praha-západ a hlavním městem, kterou využívají denně tisíce dojíždějících. Autorem mostní konstrukce je český inženýr František Prášil, který je podepsaný i pod projektem Petřínské rozhledny. Samotnému snesení mostu předcházelo detailní naplánování a příprava celé akce. Bezpečnostní opatření si vyžádalo pětidenní výluku tramvají včetně omezení automobilové dopravy. Původně měl být most snesen do prostoru stávající trasy a tam rozpálen a odvezen do šrotu. Na základě dohody mezi Správou Železnic a Národním Technickým Muzeem k tomu nedošlo a bude zachován jako muzejní exponát. Po odtěžení stávajícího náspu a odbourání prostupu pro pěší byly odstraněny závěrné zídky a ocelová konstrukce uvolněna z původních mostních ložisek pomocí lisů. Následně byl most zavěšen na kolový jeřáb LIEBHERR LTM 1350 a přesunut na připravenou soupravu. Celková hmotnost mostu včetně mostnic a kolejnic byla 42 t. Přesun od Výstaviště na Masarykovo nádraží proběhl v brzkých ranních hodinách následujícího dne. V prostoru budoucího muzea byl most uložen na připravené provizorní podpory. V průběhu stavebních prací na novém Muzeu železnice a elektrotechniky pak bude most renovován do vystavitelného stavu a vyzvednut do výšky několika metrů. Stane se tak jednou z dominant a ústředním exponátem. “NTM si nesmírně váží již několik let trvající spolupráce se Správou železnic, díky které se již podařilo zachránit celou řadu hodnotných technických památek z oblastí železničního stavitelství a zabezpečení kolejové dopravy,“ doplnil Karel Ksandr, generální ředitel NTM. Nová estakáda Dalším postupem bude odborné rozebrání nárožních kamenů a kyklopského zdiva obou opěr. Vše musí být detailně nafoceno a očíslováno tak, aby bylo možné opěry poskládat v prostoru muzea. Následně proběhne demolice zbylých částí opěr a budou zahájeny práce na výstavbě nové ŽB estakády v délce 589 m, která zahrnuje štětovnicové jímky a záporové pažení, pilotové založení, základy a dříky podpěr mostu, nosné předpjaté konstrukce mostovky a další konstrukce. Založení estakády je navrženo jako hlubinné na vrtaných velkoprůměrových pilotách o různých délkách od 3,6 do 11 m, vetknutých do skalního podloží. Spodní stavbu mostu vytvoří opěry a pilíře. Osm pilířů bude sdružených, společných pro dva samostatné dilatační celky. Pilíře se dvěma dříky průřezu 2,5 x 1,4 m se u sdružených zvětší na 3,5 x 1,4 m. Vodorovná nosná konstrukce bude uložena na každé podpěře přes dvojici kalotových ložisek se zdvojenou dolní deskou. Po betonáži nosné konstrukce mostu a jejím předepnutí stavbaři provedou betonáž říms, závěrných zídek a křídel, osadí dilatační závěry, provedou izolace a dolní vrstvy přechodových oblastí. Jako poslední doplní protihlukové stěny, zábradlí a zbylé části vybavení estakády. Železniční stanice Praha-Bubny Nová, bezbariérově přístupná stanice Praha-Bubny bude postavena jižněji než původní budova, a to v místě kolejiště současného nádraží. V první fázi výstavby stanice bude zrealizována 240 m dlouhá přízemní budova, ve které bude umístěna železniční zastávka se čtyřmi kolejemi a třemi nástupišti. Součástí budovy bude železobetonová stropní deska s 84 kruhovými světlíky o průměru 5,4 m, která bude sloužit jako vyhlídka. Návrh vytvořili autoři ze studia Jakub Cigler Architekti. Později ovlivní vzhled stanice plánovaná výstavba nové pražské čtvrti v lokalitě Bubny-Zátory. Spolu s ní má totiž přímo nad nádražím Praha-Bubny vyrůst šestipodlažní administrativní budova. Při návrhu základů i nos-
RkJQdWJsaXNoZXIy NTc1ODM=