Magazín | 3 | 2019

Projekt Zastřešení Masarykova nádraží v Praze Autoři: SUDOP PRAHA a.s. a Jakub Cigler Architekti; Vizualizace: SUDOP PRAHA a.s. Většina z čtenářů nepochybně v posledních měsících zaregistrovala, že se v okolí Masarykova nádraží v Praze připravuje několik poměrně rozsáhlých projektů nových budov. Investorem těchto objektů je společnost Penta Investments a jejich prvotní návrh vznikl v londýnské architektonické kanceláři ZahaHadid Architects. Mezi těmito budovami je aleMasarykovo nádraží, a tak se Správa železniční dopravní cesty rozhodla „přijít se svou troškou do mlýna“ a nechala zpracovat dokumentaci pro územní řízení zastřešení Masarykova nádraží, které by s těmito projekty korespondovalo. Zastřešení by mělo nad kolejištěm vytvořit pochozí platformu ve formě parku, jež by zároveň sloužila jako lávka pro přechod cestujících mezi ulicemi Na Florenci a Hybernská a současně jako alternativní přístup na jednotlivá nástupiště. jako podchod nebo běžná lávka, tj. vytvářet spojnici mezi ulicemi Na Florenci a Opletalova. Zastropení rovněž přebírá funkci druhého vstupu do nádraží. Z toho vyplývá požadavek na bezbariérový přístup na jednotlivá nástupiště (schodiště, eskalátory, výtah) a také do ulic Na Florenci, Opletalovy, Hybernské a dále směrem na Žižkov a na hlavní nádraží. Místo pro zastřešení/zastropení Masarykova nádra- ží se nachází nad prostorem kolejiště. Z jižní a západní strany je ohraničen historickou zástavbou nádraží a před- pokládanou zástavbou podél ulice Hybernské. Ze severní strany odkazuje na studii zastavující území podél ulice Na Florenci. Z východní strany je pak prostor ohraničen Wilsonovou ulicí (magistrálou). Funkční a provozní návrh pracuje primárně s proudy pěších v této oblasti, jeho dopady jsou však širší. Platfor- ma zastropení vytváří propojení mezi ulicemi Na Florenci – Opletalova/Hybernská. Toto propojení má však širší Jako rozhodující podklad pro zpracování této DUR byla použita předchozí studie projektu „Modernizace a dostavba ŽST Praha Masarykovo nádraží“. Nový návrh přebírá rovněž kolejové řešení, ve kterém mění pouze výškové uspořádání kolejí, aby všechny koleje začínaly na stejné výšce nivelety a byly v maximálním možném rozsahu vodorovné. I další řešení technologií, jako jsou silnoproudá i slaboproudá za- řízení, zabezpečovací zařízení atd., zůstávají v maximální míře zachována dle této dokumentace. Koncepce zastřešení/zastropení vychází ze zadání studie, kde bylo základní snahou dodržet co nejvíce otevře- ného prostoru nad kolejištěm tak, aby bylo možno z požár- ního hlediska považovat prostor pod zastropením stále jako „venkovní“. Jak již bylo řečeno, dalším zásadním vstupempro návrh byla návaznost na novou výstavbu společnosti Penta Investments, podél ulice Na Florenci a v ulici Hybernská. Návrh zastropení dále musí splňovat stejné provozní funkce 10 dosah, protože výrazně zkracuje pěší trasu mezi železniční stanicí Praha hlavní nádraží a ÚAN Florenc. V návrhu také nověvznikápropojenímeziulicemiNaFlorenci/Havlíčkova – Opletalova/Hybernská. Zkracuje se tak i dostupnost na linku Metra B směrem od Seifertovy ulice. Koncepce zastropení je rozdělena na dvě části. První částí jako zastřešení, konstrukce se zde přimykají k his- torickým budovám. Druhou částí je zastropení, vymeze- né novou zástavbou podél ulice Na Florenci, magistrálou a ulicí Hybernská. Plocha celého zastřešení/zastropení, které je přibližně ve tvaru obdélníku, je tak uhlopříčně rozdělena na dva protilehlé trojúhelníky. První část, která se přimyká k historickým budovám, je navržena jako lehká konstrukce horizontálního charak- teru s plochým zastřešením, která by neměla konkurovat původní zástavbě. Návrh se odkazuje na původní technic- ké řešení zastřešení nástupišť z roku 1938 a především úroveň napojení zastřešení na historické budovy. V této části je zastřešení pouze nad plochu nástupišť, obdobně jako u většiny železničních stanic. Limitem světlé výšky přístřešků je právě jejich napojení na historické budovy v linii původních přístřešků, tj. cca 4,7 metru. Druhá část, přisazená k nově navržené zástavbě u ulic Na Florenci, Hybernské a k magistrále, je navr- žena jako železobetonová deska, podepřená ocelovou konstrukcí fraktálních podpor. Spodní líc konstrukce je navržen v jednotné úrovni nad celou plochou zastrope- ní jak nad nástupišti, tak i nad kolejištěm. Světlá výška nad TK je ve vodorovné části kolejí 6,23 m a směrem k magistrále se zmenšuje na cca 5,85 m. Prostor nad nástupišti je opatřen sníženým podhledem, který pro- bíhá i pod ocelovými (sníženými) částmi přístřešků. Spodní líc podhledu je navržen také jako vodorovný. Světlá výška je ve vodorovné části 4,75 m a zmenšuje se na cca 4,37 m.