Poslední aktivní důl ukončí těžbu začátkem příštího roku. a městem Karviná, abychom zajistili, že budou stávající a nové pohornické brownfieldy strategicky obsazeny tak, aby si vzájemně nekonkurovaly. Jaký časový horizont lze reálně očekávat – kdy by se první projekty mohly začít stavět? Technická likvidace dolu započne ihned po ukončení hornické činnosti v 1. čtvrtletí 2026 a bude trvat přibližně 3 roky. Paralelně s tím začneme také nově podnikat v oboru, který je nám blízký – míchání a prodej uhelných směsí. Aktuálně jsme také podepsali smlouvu na pořízení kogenerační jednotky v hodnotě přes 20 milionů korun, která bude vyrábět elektrickou energii a teplo z důlního plynu. Do provozu bude uvedena ve 4. čtvrtletí 2026. Bude spalovat důlní plyn obsahující více než 40 % metanu a vyrobí z něj 1 MW elektrické energie za hodinu, což představuje roční výkon 7 500 MWh. Staneme se tak výrobcem zelené energie, jelikož kombinovaná výroba elektřiny a tepla má ve srovnání s oddělenou výrobou vyšší účinnost a nižší emise CO2. Vyrobenou elektřinu a teplo budeme využívat ve svých zařízeních a prodávat do sítě. Další projekty budou následovat. Jakou roli bude hrát financování – zapojí se i soukromí investoři? Nejsme závislí na externím financování. Těžbu ukončíme s rezervou na účtech ve výši přes 8 miliard korun, kterou jsme si vytvořili v letech 2022 – 2024, kdy už měl být poslední černouhelný důl podle původních plánů uzavřen. Prodloužení těžby do roku 2025 sehrálo důležitou roli zejména při řešení energetické krize a zabezpečování plynulých dodávek elektrické energie a tepla. V té době jsme vytvořili zmíněnou rezervu na technickou likvidaci Dolu ČSM, ekologické sanace, dohodnutý sociální program pro odcházející zaměstnance i realizaci nových podnikatelských záměrů. Vše jsme tedy připraveni hradit z vlastních prostředků. Jak se počítá s ekologickou stránkou transformace – například rekultivace, nové zelené plochy? Území, která to vyžadují, budou rekultivována způsobem blízkým přírodě. Vzniknou tak například nové zelené plochy. Mimo jiné i citlivým rekultivacím po ukončení těžební činnosti Ostravsko a Karvinsko vděčí za to, že patří k oblastem Česka, které se mohou chlubit vysokým zastoupením chráněných a vzácných druhů rostlin i živočichů. Rozsah rekultivací je velmi rozmanitý a dá se shrnout do dvou navazujících etap: technické rekultivace, která obnáší například tvarování území, obnovu vodotečí a přeložky inženýrských sítí, a biologické rekultivace, jenž zahrnuje ozelenění krajiny (výsadba stromů, zatravnění) a vytvoření vhodných podmínek pro živočišné i rostlinné druhy. Z obzvláště zdařilých dosavadních rekultivačních projektů OKD bych uvedl například Darkovské moře, obnovu Louckých rybníků nebo rekultivaci údolí v Karviné-Dolech včetně rekonstrukce „šikmého“ kostela sv. Petra z Alkantary. Jak velký přínos může mít tento proces pro zaměstnanost v regionu po konci těžby? Přibližně 600 zaměstnanců budeme nadále potřebovat pro zahájení technické likvidace dolu a dalších asi 150 pro nové podnikání. Věřím, že se nám podaří úspěšně transformovat, abychom mohli i v budoucnu vytvářet pracovní místa, a přinášet tak užitek již bývalému hornickému regionu. 9 Roman Sikora Generálním ředitelem těžební společnosti OKD byl jmenován na jaře 2023, před tím zastával pozici obchodního ředitele. Do OKD nastoupil v dubnu 2022 z pozice výkonného ředitele černouhelného polského dolu PG Silesia Czechowice - Dziedzice, kde byl zodpovědný za řízení a organizaci všech povrchových činností. Předtím pracoval v hutnictví. Vystudoval Vysokou školu báňskou – Technickou univerzitu Ostrava, Fakultu strojní, obor strojní zařízení dolů a hutí. Je držitelem titulu MBA v oboru ekonomika řízení podniků.
RkJQdWJsaXNoZXIy NTc1ODM=