náš průmysl a energetiku. Investice do dekarbonizace se staly nedílnou součástí trendu nastaveného v posledních letech, takže musíme rozumně využít finance, které budeme mít k dispozici. Současně je třeba chránit strategické sektory pro zajištění naší konkurenceschopnosti, zmíním zejména automobilový průmysl nebo ocelářství, ale podporovat i digitální ekonomiku. Shrnuto a podtrženo, musíme chytře nastavit vnitrostátní politiku a být aktivní na evropské úrovni. Jaké klíčové kroky by měla nová vláda podniknout hned na začátku svého funkčního období, aby zmírnila růst cen energií? Vítěz voleb říká, že má zázračné recepty na snížení cen energií, proto je asi zbytečné mu radit. Dosluhující vláda udělala řadu důležitých kroků, které se projeví v delším horizontu, myslím tím hlavně diverzifikaci dodávek a energetických zdrojů, včetně tendru na nové jaderné bloky. Z mé pozice europoslance bych zmínil dva kroky, které by pomohly na evropské úrovni, navedení povolenek ETS1 do rozumného cenového koridoru a masivní unijní investice do rozvoje sítí, především přeshraničních propojení. Zmínil jste potřebu intenzivnějších jednání s Evropskou komisí – kde dnes ČR nejvíce zaostává a co by mělo být vyjednáno jako priorita? Evropskou politiku sleduji 20 let a v posledních letech vidím obrovský posun, podařilo se nás dostat mezi aktivní a konstruktivní členské státy, které umí získávat spojence a mají silnější roli při vyjednáváních. Nepomůže, pokud bychom se měli vrátit do role troublemakera, který jen bouchá do stolu. Spíše se musíme ještě více zaměřit na ovlivňování legislativních návrhů předtím, než je Evropská komise předloží. Tady musí být aktivní naše státní správa i firmy, na které regulace dopadne. Musíme systematicky monitorovat, co se připravuje a včas identifikovat priority. Aktivní musíme být i u věcí, kde již legislativa působí, ale je šance ji změnit, viz v poslední době odvrácené pokuty pro automobilky, nebo úspěch s faktickým zastropováním povolenek systému ETS2. V posledních týdnech ale byla prioritou číslo jedna snížení ambice klimatického cíle 2040. Deklarovaná decentralizace energetiky přináší nejen příležitosti, ale i rizika. Co podle Vás budou největší výzvy v příštích 5–10 letech? Měli bychom se pozitivně zaměřit hlavně na příležitosti, které nám decentralizace energetiky mohou přinést. V nadcházejících letech ale bude bezpochyby potřeba řešit modernizaci sítí a podstatné urychlení schvalovacích procesů pro zapojování nových zdrojů. Jak může digitalizace pomoci lépe řídit decentralizovanou energetiku a zajistit stabilitu sítě? Digitalizace se stala klíčovou součástí řízení energetiky a zajištění stability sítě, výrazně přispívá i k jejímu efektivnějšímu využití nebo integraci obnovitelných zdrojů. Její role bude do budoucna čím dál vyšší, proto je důležité nepodcenit element kybernetické bezpečnosti. Na úrovni EU čekáme před koncem roku na legislativní balíček pro sítě, který má podpořit jejich modernizaci. Takže předpokládáme, že digitalizace tam bude jedním z důležitých témat. Kde vidíte největší potenciál pro rozvoj biometanu a obnovitelného vodíku v ČR? Potenciál pro vodík vidím velký, ale bohužel jsme nyní spíše postaveni před otázku, zda vůbec se bude obnovitelný vodík v České republice vyrábět. Metodika výroby obnovitelného vodíku, tak jak je nastavená, je pro nás velmi nevýhodná, a snažíme se tlačit Komisi, aby ji upravila. Aktuálně proběhla také debata k nízkouhlíkovému vodíku, předložený delegovaný akt jsme se snažili shodit a donutit Komisi k jeho přepracování, aby zahrnul i jádro. Oproti tomu je rozvoj biometanu v pokročilejší fázi, ale i v jeho cestě stojí překážky. Třeba podle směrnice o obnovitelných zdrojích není možné na něj získat investiční podporu, protože se využívá cíleně pěstovaná biomasa, a dalším faktorem je cena v porovnání se zemním plynem. Jak by měl vypadat realistický český plán implementace nové industriální strategie EU, aby nebyl jen formálním dokumentem? Chybou by bylo vnímat ji izolovaně, jak jsem zmínil, nejdříve by se měl opravit legislativní rámec Fit for 55, abychom zajistili konkurenceschopnost Evropy a České republiky. Jsme zemí s výrazným podílem průmyslové výroby a specifickou strukturou energetiky. Proto musíme evropské strategie důkladně analyzovat, abychom z nich mohli efektivně těžit a promítat je do domácích dokumentů a konkrétních opatření. 63 Ondřej Krutílek Pochází z Nového Jičína, usadil se ale v Brně. Vystudoval politologii, mezinárodní vztahy a evropská studia na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Od roku 2004 působil jako analytik legislativy EU v Centru pro studium demokracie a kultury a jako asistent v Evropském parlamentu. Zkušenosti sbíral také v soukromém sektoru a think-tancích. V letech 2019–2024 vedl kancelář europoslance Alexandra Vondry, s nímž dotáhl do konce normu Euro 7. Ve volbách v červnu 2024 byl zvolen europoslancem za ODS. Specializuje se zejména na oblast průmyslové politiky, energetiky a výzkumu.
RkJQdWJsaXNoZXIy NTc1ODM=