OTÁZKY REDAKCE pro Matěje Novotného z Metrostavu Norge „Zdokonalujeme se v ukládání betonu v extrémních podmínkách“ Jakým způsobem jste koordinovali spolupráci mezi českými, polskými a norskými týmy, aby byla zachována přesnost a návaznost všech montážních fází? Z našeho smluvního pohledu jsme měli jenom jednoho partnera na výrobu ocelové konstrukce, a to Metrostav DIZ. Jinak se ale jedná o klasickou stavební zakázku, jednotliví dodavatelé mají smluvní závazky, kde jsou definované i kvalitativní požadavky a ty musí být dodrženy. Když jsou dodrženy, tak do sebe vše zapadne. Když ne, řeší se odchylky od projektu a je potřeba jednotně najít řešení. Jakou roli hrála digitalizace a BIM technologie při projektování a řízení takto rozsáhlé mezinárodní stavby? BIM je standardem v Norsku již nějakou dobu, poslední tři mostařské projekty pro Metrostav Norge byly kompletně v BIM bez PDF výkresů. V čem se lišil návrh mostu v Ramfjordu od obdobných projektů, které Metrostav realizoval ve střední Evropě? Jiné je to hlavně díky interakci s mořem. V Norsku se navíc samozřejmě používají lokální příručky a národní přílohy při navrhování. Jaké zkušenosti z tohoto projektu podle vás nejvíce posunou české inženýrství a jak je plánujete využít v budoucích zahraničních zakázkách? Zdokonalujeme se v ukládání betonu v extrémních podmínkách – teplotou prostředí, nebo hloubkou v moři či náročnou logistikou. Máme za sebou již řadu náročných a těžkých zdvihů. Využívání BIM prostředí a také komunikačních nástrojů je pořád lehce napřed oproti České republice. Na norských stavbách je často velký tlak na životní prostředí. Rád bych třeba vyzdvihl práci mých kolegů z Metrostavu TBR, kteří po zkušenostech z Norska vyvinuli vlastní software na analýzu vývoje hydratačního tepla betonu a aktivně to sledují po betonáži. 31
RkJQdWJsaXNoZXIy NTc1ODM=