91 ti slouží dosud. Tento první krok zajistil přivedení odpadních vod do Bubenče. Druhou zásadní částí této koncepce byla čistírna odpadních vod umístěná před jejich vyvedením do Vltavy. A tady začíná vlastní historie čištění a čistírenských procesů v Čechách a na Moravě. Čištění odpadních vod v Praze, a vlastně na území dnešní České republiky vůbec, bylo zahájeno uvedením do provozu první čistírny odpadních vod v roce 1906. Použitou technologií bylo v té době už ověřené mechanické čištění. Z dnešního pohledu pouze první z navazujících technologických procesů, ale ve své době se jednalo o velice zásadní krok k ochraně Vltavy. A zároveň o naprosto ojedinělé moderní řešení. Technologická linka se skládala z česlí pro zachycení největších nečistot (hadry, větve, papíry), lapáku písku pro separaci těžších minerálních částic (písek, štěrk) a usazovacích nádrží pro oddělení jemných nerozpuštěných části organického původu v pěti dvojicích dekantačních nádržích. Získaný kal byl dopravován na kalová pole na Císařském ostrově a po odvodnění na kalových polích užíván jako hnojivo. Pro pohon strojů byla užívána pára, významný objem prací byl ruční. V této vývojové fázi byl provoz nenáročný z hlediska potřebné energie, avšak vysoké nároky kladl na obsluhu jak z hlediska fyzické náročnosti, tak pokud jde o velice nepříjemné pracovní prostředí. S růstem Prahy po roce 1920 bylo nutné rozšířit kanalizační síť i do nově připojených čtvrtí. Zvýšený přítok odpadních vod si vyžádal zvýšení kapacity čistírny odpadních vod. První významná modernizace byla dokončena v roce 1927. Ručně stírané česle byly nahrazeny mechanicky stíranými, byl vybudován nový tříkomorový lapák písku pro efektivnější separaci hrubších minerálních částic a přistavěny čtyři nové usazovací nádrže s cílem zvýšit sedimentační kapacitu. I po modernizaci zůstal technologický proces v zásadě mechanický, bez biologického stupně. Hlavním přínosem byl přechod od ruční práce k mechanizaci, energetické nároky zatím stále nebyly příliš vysoké. V roce 1933 zvítězil v soutěži na novou čistírnu odpadních vod projekt s velmi moderní koncepcí mechanicko-biologického čištění založené na aktivačním procesu se separací aktivovaného kalu v kruhových dosazovacích nádržích, ale bohužel nebyl realizován. Nedostatek finančních prostředků Prahy a zhoršující se politická situace způsobily, že projekt byl odložen a čistírna odpadních vod v Bubenči musela sloužit dalších více než 30 let. Prudký nárůst počtu obyvatel připojených na stokovou síť po roce 1950 způsobil, že část nečištěných odpadních vod bylo nutné vypouštět přímo do Vltavy Nová Ústřední čistírna odpadních vod byla slavnostně uvedena do provozu v roce v roce 1965, ale pro vážné nedostatky bylo mechanické čištění funkční fakticky až od roku 1967 a biologická část technologické linky dokonce o rok později. Technologická linka se skládala z česlí, lapáků písku a osmi kruhových usazovacích nádrží, dále mechanicky předčištěná odpadní voda natékala do aktivačních nádrží a aktivovaný kal byl separován v šesti kruhových dosazovacích nádržích. První kalové hospodářství využívalo kapacitu usazovacích nádrží Staré čistírny ke gravitačnímu zahuštění primárních a přebytečných kalů, které byly po anaerobním vyhnívání dopravovány kalovými loděmi do kalojemů v povodí dolní Vltavy či čerpány na kalová pole v lokalitě Drasty. Návrhová kapacita mechanického stupně představovala 8,8 m3/s, zatímco kapacita biologického stupně 4,8 m3/s. Z tohoto důvodu docházelo při vysokých nátocích na ÚČOV k odlehčování přečištěné odpadní vody do Vltavy pouze za jejím mechanickým stupněm. V průběhu let došlo z provozních důvodů ke snížení kapacity biologického stupně na 2 m3/s. První intenzifikace zahájená v roce 1973 trvala až do roku 1983. Kapacita biologického stupně byla zvýšena na 4 m3/s, ale i tak bylo stále nutné část mechanicky předčištěných odpadních vod odlehčovat do Vltavy. Přitom účinnost čistících procesů postavená na technologických procesech známých v podstatě na konci padesátých let přestávala stačit na rostoucí požadavky ochrany přírodního prostředí. Při tom zejména díky provzdušňování aktivačních nádrží biologické části vodní linky výrazně stoupla potřeba elektrické energie oproti nárokům předchozího pouze mechanického čištění. Na konci osmdesátých let byla prakticky připravena k zahájení stavbě nová moderní čistírna v Hostíně u Mělníka. Jedním z důsledků politických a hospodářských změn po roce 1989 bylo, že hlavní město Praha muselo od tohoto pražské aglomerace zůstane v Trojské kotlině, na Císařském ostrově. Vlastní realizace byla po dlouholeté příp hledání optimálního technického řešení, a především způsobu financování, zahájena po dalších 11 létech, 2015. Pro návrh finálního technického řešení byly mimo jiné rozhodující dvě podmínky. Poměrně přísně ohran prostor pro stavbu a povinnost navrhnout a postavit NVL jako plně zakrytou. Tomu bylo třeba přizpůsobit sta technické řešení. Sekce mechanického čištění se skládá zjemných česlí a kompaktních jednotek označ dodavatelem jako Densadeg D4D, kde po separaci písku a tuků v první části navazuje primární sedime Vpřípadě potřeby může být mechanické čištění intenzifikovánochemickým srážením. Při návrhu byly využity zkušenosti s funkcí regenerační zóny z intenzifikace ÚČOV v devadesátých létech. Po zkušenostech jak z Ú tak z řady dalších úspěšných aplikací na čistírnách vČR byla zvolena jiná varianta aktivačního procesu, kaskádou D-N (tzv. ALPHA proces), přičemž každé kaskádě je předřazena regenerační zóna. Od (pravoúhlých, podélně protékaných) dosazovacích nádrží je veden na jednotky Densadeg D2D. Ty za v případě potřeby terciární srážení fosforu. Odtok vyčištěných odpadních vod je veden přes dezinfekci ÚV lam Kapacita NVL vnormálním provozu má zajistit vyčištění poloviny odpadních vod zúzemí HMP, což předs hydraulicky max. 7,1 m3/s na mechanickém stupni a 4,1 m3/s na biologickém a terciárním stupni. Protože kon přestavby ÚČOV počítá s plným odstavením SVL po dobu její rekonstrukce a modernizace, je biologickou s terciární čištění možné hydraulicky zatížit až na 6,0 m3/s, s tím že parametry čištění jsou plně zabezpečeny po jedné hodiny. NVL je v současné době v trvalém provozu (s výjimkou sekce ÚV lamp) od roku 2020. P v historii pražského čistírenství vyčištěné odpadní vody z ní svými parametry vyhovují požadavkům na vypou do povrchových vod v citlivých oblastech. I když zatím jen pro polovinu celkového přiváděného objemu. Pro modernizaci a rekonstrukci je připravena od roku poloviny roku 2023 Stávající vodní linka (SVL). Vsou době probíhá proces výběru zhotovitele stavby, který bohužel vpodmínkách České republiky může být dlouhý nebo i delší, než je projektová a inženýrská příprava. Vtuto chvíli je předpoklad uzavření smlouvy o dí čtvrtletí 2026. Stavba by potom byla zahájena v druhé poloviněroku2026 a při plánované době výstavby 43 m dokončena a uvedena do zkušebního provozu v roce 2030. Je skutečností, že teprve po jejím dokončení ÚČOV vplném rozsahu plnit požadavky na vypouštěné vyčištěné odpadní vody podle Směrnice 91/271/EHS. Ta však byla s účinností od 1.1.2025 nahrazena novou Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2024/3019 ze dne 27. listopadu 2024 o čištění městských odpadních vod, která požadavky na para vyčištěných odpadních vod zpřísňuje. U ČOV nad 150.000 PE zjednodušeně u terciárního čištění vyž celkový dusík nejvýše 8 mg/l a celkový fosfor nejvýše 0,5 mg/l. Oba parametry by měly ČOV této velikos nejpozději do roku 2039. Nově Směrnice zavádí povinnost zajistit kvarterním čištěnímodstranění vybr mikropolutantů postupně do roku 2045 a dále zvyšovat energetickou soběstačnost postupně až do dos plné energetické neutrality ve smyslu Směrnice nejpozději do roku 2045. Obr. 1 Časový plán zavádění Kvartérního čištění Článek 23 Národní program provádění stanovuje vodst. 1 povinnost členským státům zavést národní prog provádění Směrnice do 1.1.2028. Pro přípravu a schválení národních plánů implementace jsou sice k dispo roky, avšak teprve na konci tohoto období bude jasné, v jakém čase bude pro které ČOV Směrnice jak pro ter tak pro kvartérní čištění uplatněna. Při tom se v obou případech bude jednat o náročné investiční progra Časový plán zavádění Kvartérního čištění
RkJQdWJsaXNoZXIy NTc1ODM=