PROJEKT 90 120 let čištění odpadních vod v Čechách a na Moravě Foto: Pražská vodohospodářská společnost a.s. První ucelené řešení odvedení odpadních vod z území Prahy a jejich čištění na první čistírně odpadních vod v na území dnešní České republiky bylo navrženo před více než 120 lety. V současnosti téměř jedna pětina všech odpadních vod České republiky vzniká na území hlavního města Prahy a je před vypuštěním do významného toku Vltava čištěna na Ústřední čistírně odpadních vod, která prochází rozsáhlou rekonstrukcí a modernizací. Odvádění odpadních vod z území měst prošlo během staletí velkými změnami, které určovaly technický pokrok, rozvoj města a postupně i poznání směřující k ochraně lidského zdraví. První kanalizační systémy vznikaly již ve starověku, ale jejich účelem bylo hlavně odvádění odpadních vod za hranice měst, ne jejich čištění. Odpadní a dešťové vody byly po staletí odváděny především jednoduchými povrchovými rigoly, zpravidla do nejbližší vodoteče. Až do 19. století byly podzemní stoky v evropských městech spíš ojedinělými technickými díly. To platí i pro Prahu. První známá stoka sloužila ve 12. století pro odvodnění areálu Strahovského kláštera premonstrátů a šlo na svou dobu o výjimečné dílo. V období 14. – 18 století vznikaly v Praze jednotlivé stoky, avšak náhodně, bez jakéhokoliv uceleného systému. Odpadní vody byly vypouštěny přímo do Vltavy nebo do žump, které bylo třeba vyvážet. První veřejná kanalizace byla vybudována až v první polovině 19. století. Do roku 1828 bylo postaveno 44 km stok, které ústily přímo do Vltavy. Obdobná situace byla i v ostatních evropských zemích. V průběhu 19. století v důsledku rychlého nástupu industrializace dochází k prudkému rozvoji měst s průmyslovou výrobou a na relativně malém prostoru vzniká vysoká koncentrace obyvatel. Životní podmínky, které se ani před tím zdaleka nepodobaly současným standardům, se samozřejmě pronikavě zhoršily. Už tak nepříjemný zápach se stával nesnesitelný a velice ztěžoval běžný život všem. Mimo jiné se v městech opakovaně šířily epidemie cholery, tyfu a dalších nemocí u kterých byla zjištěna přímá souvislost se znečištěnou vody a špatnou hygienou vůbec. Rozvoj mikrobiologie a bakteriologie (Pasteur, Koch, Snow) potvrdil přímou souvislost epidemií se znečištěnými vodami. To vedlo k tlaku na budování kanalizačních systémů k odvádění odpadních vod a souběžně i k hledání způsobů zajištění nezávadné pitné vody. Odvedení odpadních vod do nejbližšího toku však problém jen posunulo a odpadní vody rychle zhoršily kvalitu vody v nich. Dalším krokem se tedy logicky stal problém čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do vodoteče. Průkopníkem v postupném hledání cesty odvedení a následném čištění odpadních v druhé polovině 19. století byl především Londýn. Praha rovněž hledala v tomto období koncepční řešení. V roce 1884 vyhlásilo město soutěž na generelní projekt kanalizace, která měla řešit nejen domácnosti, ale i továrny a odvedení dešťových vod. Rozhodujícím krokem pro další vývoj odkanalizování území Prahy, a nakonec i prvního čištění odváděných odpadních vod, byl příchod inženýra Williama Heerleina Lindleyho. Navrhl jednotný gravitační systém kanalizace pro celé město v jeho tehdy známých hranicích, který z velké čás-
RkJQdWJsaXNoZXIy NTc1ODM=