87 Inzerce Povrch otvoru se následně ošetří penetračním nátěrem, většinou dvousložkovou pryskyřicí, která chrání přerušenou výztuž proti korozi, zaceluje drobné defekty po vrtání a uzavírá otevřenou strukturu betonu. Poté se mezi potrubí a stěnu umístí pryžová těsnicí vložka a dotáhne se na předepsaný moment. „Těsnicí vložky jsou k dispozici v různých provedeních – článkové, kompaktní či dělené, které umožňují montáž i na již napojené potrubí. Existují i excentrické varianty pro situace, kdy potrubí není v otvoru vystředěno. S tímto atestem pro pitnou vodu jsou vložky na vyžádání a dodávají se dle potřeby jen tam, kde je to potřeba. Jsou testovány na tlak od 2 do 5 bar, v některých případech i na 10 bar,“ popisuje Stanislav Schejbal. Hlavní výhodou těsnicích vložek je podle něj rychlost a jednoduchost provádění. Díky široké škále variant se dokážou přizpůsobit konkrétní situaci, a navíc pryž částečně omezuje přenos vibrací z technologie do konstrukce. Významná je i možnost budoucí demontáže. „Nevýhodou však je, že těsnicí vložky nejsou nosným prvkem, a proto je nutné potrubí podepřít nebo zavěsit,“ podotýká. Univerzální řešení neexistuje, vždy je vhodné volbu prostupu a těsnicích prvků konzultovat se specialisty. Schejbal k tomu dodává: „Obavy o spolehlivost prostupu jsou při použití kvalitních materiálů a dodržení technologických zásad zbytečné. Naopak jednoduchost a rychlost provádění pomocí systémových řešení jednoznačně převyšují nad konvenčními, pracnými a rizikovými postupy.“ ®
RkJQdWJsaXNoZXIy NTc1ODM=