z Vodárny Zlín jsou profesionálové se vším všudy a provoz zvládají na jedničku. O vše ostatní se pak staráme my. Jaké klíčové investiční projekty jste realizovali v posledních letech a jaký měly dopad na kvalitu služeb? V roce 2024 jsme zahájili rekonstrukci více než 6 km dlouhého přivaděče surové vody z přehrady ve Slušovicích do naší úpravny ve Zlíně-Klečůvce v hodnotě téměř 150 milionů Kč. Po čtyřiceti letech provozu si tato klíčová stavba vyžádala zásadní obnovu. Obce na Valašsku získaly stabilní zdroje pitné vody díky propojení přivaděčů Tichov–Drnovice a Vysoké Pole–Újezd za cca 23 milionů Kč. Investiční akce bude dokončena v září 2025. Za zmínku stojí i náročná rekonstrukce kanalizačního přivaděče na Lázeňském náměstí v Luhačovicích, která probíhala v 1. ochranném pásmu lázeňských vod – jeden špatný krok a bylo by po Vincentce. Zaměřujeme se také na generální opravy vodojemů. Postupujeme komplexně, takže výsledkem je prakticky nový objekt včetně upraveného okolí. Dáváme si záležet i na vizuální stránce – spolupracujeme jak se streetartovými umělci, tak i s renomovanými architekty. Ve všech rekonstrukcích navíc systematicky zapojujeme obnovitelné zdroje energie, zejména solární a větrné elektrárny. Velkým tématem jsou také bleskové povodně, které nás v poslední době potrápily. Proto jsme spustili přípravu stavby nového odlehčovacího přivaděče v Otrokovicích-Baťově. Paradoxně my vodaři si spolu s obyvateli postižených částí oddechneme, když budou trvale v suchu. Spolupracujete při obnově a rekonstrukci vodovodní a kanalizační infrastruktury s obcemi? Jak přesně? Samozřejmě, že ano. Velký důraz klademe na intenzivní a pravidelnou komunikaci s jednotlivými městy a obcemi na námi obsluhovaném území. V poslední době Za hlavní problém do budoucna považujeme populační pokles a s ním související snížení tržeb z vodárenské činnosti. Naše společnost intenzivně připravuje strategii, která zajistí nahrazení poklesu příjmů novými zdroji a současně optimalizaci provozních nákladů. Problémem obecně je fakt, že v době budování současné vodárenské sítě v 70. a 80. letech počítali tehdejší stavitelé s mnohem větším populačním růstem a adekvátně tomu volili odpovídající řešení. Bohužel je tedy síť, respektive některé její části, předimenzovaná, a její provoz je proto poměrně nákladný. Rozhodnutí o optimalizaci celé sítě je obrovsky náročné, neboť na jedné straně stojí náklady a na straně druhé odpovědnost za případné rezervy pro případ potřeby. Nicméně naše společnost nyní zpracovává velmi důkladné modely, jak u vodovodní, tak i kanalizační sítě. Nechceme být jen dědici, ale i tvůrci – a to tvůrci racionální a pokorní. Máte projekty zaměřené na využití obnovitelných zdrojů energie? Ano. Velmi intenzivně aplikujeme a budujeme solární elektrárny, zkoušíme i větrné elektrárny. Zpracováváme projekt na instalaci turbíny na přítoku do jedné z úpraven vody, stejně jako na výměníky tepla – a to jak v čistírnách odpadních vod, tak i v úpravnách vody. Naším cílem je zvýšit energetickou soběstačnost o desítky procent do roku 2035. 48 jsme do této spolupráce zahrnuli také správce pozemních komunikací všech tříd a další síťaře. Cílem je využívat synergie investičních činností VaKu Zlín na jedné straně a uvedených subjektů na straně druhé, stejně jako předcházet případným střetům. Pořádáme pravidelná setkání se zástupci municipalit a v dostatečném předstihu je informujeme o našich záměrech. Obcím a městům poskytujeme i metodické vedení a poradenství. Naši úlohu vůči municipalitám vnímáme jako servisní a maximálně podporující. Jaké kroky podnikáte pro optimalizaci provozu a snížení nákladů na údržbu? Postupně zavádíme systémy, které porovnávají například spotřebu energie a vyhodnocují stav zařízení v různých provozech. Naši pracovníci pak s ohledem na potenciální náklady navrhují výměny některých provozních komponent nebo optimalizaci provozu. Samozřejmostí je i tlak na výměnu osvětlení za úsporné varianty a na rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Snažíme se rovněž o vybudování vlastní stavební divize a o postupné snižování zadávání externích stavebních zakázek, zejména těch úzce specializovaných. Využíváte při investicích moderní technologie, například bezvýkopové metody nebo chytrá měření? Ano, v rámci naší činnosti vždy hledáme co nejmodernější a nejúspornější řešení. Samozřejmostí je využití trhem nabízených bezvýkopových technologií – od burstliningu, reliningu po vložkování, které využíváme u rekonstrukce a výstavby jak u vodovodního řadu, tak i kanalizační sítě. Nicméně v určitých lokalitách, kterými jsou například původní baťovská zástavba města Zlína, je potřeba využití klasické výkopové metody z důvodu složité přístupnosti terénu. Co je aktuálně největší bolavou patou vodovodní a kanalizační infrastruktury na Zlínsku? ROZHOVOR
RkJQdWJsaXNoZXIy NTc1ODM=