Z vinice zpět do přírody bez znečištění. HUTIRA inovuje zpracování odpadních vod Text redakce Foto: HUTIRA Ve vinařstvích zabírají moc místa a jsou neefektivní. Konvenční technologie využívané k nakládání s odpadními vodami z výroby vína přestávají stačit současným rostoucím požadavkům a stává se z toho mimořádně velké téma nejen v Česku, ale i v celé Evropě. To je důvod, proč se přední česká společnost HUTIRA s.r.o. spojila s Ústavem procesního inženýrství Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně a pustili se do vývoje inovativní technologie, která například dokáže zajistit, že se velká část vyčištěné vody z vinařského provozu bude moct opětovně využít, neublíží půdě a také vykryje náročné špičky během vinobraní. „Impulsem pro spolupráci byla poptávka provozovatelů vinařských provozů po technicky efektivní a cenově dostupné technologií, která by umožnila reflektovat rostoucí legislativní a environmentální nároky na nakládání s odpadními vodami. Cílem současné spolupráce je vývoj kompaktní recyklační jednotky,“ objasňuje Petr Hajný, obchodní ředitel HUTIRA s.r.o. V podstatě veškerá voda vstupující do procesu výroby vína je ve větší či menší míře kontaminována znečišťujícími látkami. Odhaduje se proto, že na každý litr vyprodukovaného vína připadá 1–4 l vzniklé odpadní vody. Celosvětově tak vinařství vyprodukují až miliardu hektolitrů odpadních vod ročně. V příštích letech má navíc růst podíl vín s chráněným označením původu, cificky v Evropě tento přístup není oficiálně praktikovatelný již od dob Směrnice rady č. 91/271/EHS [7] a jejích pozdějších dodatků. Důvod je zřejmý: odpadní voda z vinařství je kyselá, fytotoxická, vykazující vysokou spotřebu kyslíku a obsahující baktericidní fenoly [1]. Obzvláště problematické je období vinobraní, které je zodpovědné za většinu produkce odpadních vod z vinařství [8] a současně ovlivňuje složení, s vyšším podílem cukrů na úkor obvykle dominujícího ethanolu a obecně vyšším organickým zatížením [9]. Kromě vinobraní k celkové produkci OVZV z pohledu objemu nejvíce přispívají výplachy zbytků z potrubí (přibližně čtvrtina), oplachy nádrží (přibližně 14 %) a lahvování (přibližně 8 %) [8]. Odpadní vody z vinařství jsou charakteristické svým nestálým a rozmanitým složením. Během vinobraní dosahuje organické zatížení vody, vyjádřené ukazatelem CHSK, běžně hodnoty přes 50 g/l, výjimečně až 200 g/l [3]. Právě výrazná variabilita parametrů odpadních vod z vinařství vyvíjí tlak na inovativní zpracovatelskou technologii, která bude robustní pro zvládání vysokého organického zatížení, ale zároveň schopná flexibilně zpracovat vodu jak v obvyklém provozu, tak při výskytu špičkových hodnot. V současnosti jsou OVZV nejčastěji zpracovávány na biologických čistírnách odpadních vod, a to buď přímo v podniku, nebo na konci kanalizační sítě. Byť aktuální 18 chráněným zeměpisným označením a organických vín. Protože se tento segment často pojí s menšími či středními vinařstvími, je důležité očekávaný vývoj akcentovat také ve směřování technologií pro zpracování odpadních vod z vinařství nezávisle na jejich velikosti. Takové technologie by měly vykazovat vysokou škálovatelnost a účinnost, malou zastavěnou plochu, produkty o přidané hodnotě a příznivé náklady na pořízení i provoz. Vedle změn na trhu roste rovněž tlak v oblasti ochrany životního prostředí, udržitelnosti a s tím související legislativy. Zatímco historicky byly odpadní vody z vinařství vypouštěny na zemědělskou půdu [5], novější poznatky ukazují negativní vliv na půdní hmotu a pěstované plodiny [6]. SpeTECHNOLOGIE
RkJQdWJsaXNoZXIy NTc1ODM=