ROZHOVOR 112 OTÁZKY REDAKCE pro Davida Stránského z ČVUT „V hospodaření se srážkovou vodou obcím často chybí koncepce“ Česká města a vesnice si stále víc uvědomují potřebu hospodařit se srážkovou vodou. Často ji ale řeší jen na úrovni jednotlivých staveb, což je zbytečně neefektivní. Jak tedy postupovat, aby projekty měly smysl? A co přináší novelizace evropské směrnice o čištění městských odpadních vod? Na tyto i další otázky jsme se zeptali docenta Davida Stránského, vedoucího Katedry vodního hospodářství obcí na Fakultě stavební ČVUT v Praze. Vaše katedra se dlouhodobě věnuje výzkumu v oblasti hospodaření s vodou ve městech. Jaké aktuální trendy v této oblasti vnímáte jako nejzásadnější? Katedra se věnuje jak výzkumu, tak i metodické podpoře a praktickým aplikacím. Jednoznačnými trendy v oboru jsou hospodaření se srážkovou vodou a rozvoj modrozelené infrastruktury, snižování vlivu odlehčovacích komor na recipienty, snižování energetické náročnosti systémů, nové metody úpravy a čištění odpadních vod včetně odstraňování mikropolutantů a obecně také přístupy k minimalizaci rizik spojených s poskytováním vodohospodářských služeb v kontextu klimatické změny. Jaké typické chyby nebo nedostatky vidíte v přístupu českých měst a obcí ke srážkovým vodám a jejich využití? Myslím, že česká města si stále více uvědomují potřebu efektivně hospodařit se srážkovou vodou. Často však chybí koncepční přístup navázaný na územní plánování – srážková voda se řeší většinou pouze na úrovni jednotlivých staveb, bez širšího kontextu urbanizovaného území. Dále je nutné, aby si města nastavila jasná organizační pravidla pro celý proces – od povolování přes výstavbu až po správu a údržbu objektů pro hospodaření se srážkovou vodou. Pokud taková pravidla neexistují, mohou být stanoviska různých odborů nebo městských společností protichůdná, což v důsledku vede ke vzniku systémů, které neplní očekávané funkce. Existují u nás města, která by mohla sloužit jako příklad dobré praxe v hospodaření se srážkami? Co konkrétně dělají jinak? Určitě ano, nechci konkrétně jmenovat, abych na některá města nezapomněl, ale řada z nich si nechala nebo nechává zpracovat tzv. Standardy HDV, které stanovují, jak hospodařit se srážkovou vodou s ohledem na místní podmínky. Tyto standardy bývají doplněny implementačním dokumentem, který specifikuje, jak efektivně nastavit rozhodovací procesy na úrovni města, aby byla opatření HDV funkční a přínosná. Co by měl znát starosta menší obce, pokud chce začít řešit dešťovou vodu systémově – a ne jen formou jednorázových projektů? Měl by si uvědomit, že řešení dešťových vod je mezioborová záležitost. Vedle vazby na zásobování vodou a odvodnění je potřeba zohlednit i sídelní zeleň, dopravní řešení, inženýrské sítě, geologii a další faktory. Kvůli omezenému prostoru ve městech je důležité, aby opatření HDV byla multifunkční – tedy aby kromě hospodaření s vodou přispívala také k mikroklimatu, kvalitě života a dalším ekosystémovým službám. Doporučuji například Analýzu dokumentů pro koncepční hospodaření se Text: Redakce Foto: ČVUT
RkJQdWJsaXNoZXIy NTc1ODM=