onalita a zkušenost lidí se pak odráží i v plynulém chodu celé stavby. Jaké klíčové objekty (mosty, přeložky) jsou na tomto úseku nejnáročnější a proč? Z hlediska mostních objektů, kterých je na této stavbě celkem 28, spočívá ta složitost jednak v rozmanitosti typů a technologií jednotlivých mostů (máme zde železobetonové mosty, spřažené mosty, mosty budované klasicky na pevné skruži, ale i mosty realizované tzv. výsuvem, nebo mosty budované tzv. letmou betonáží) a dále i samotným umístěním těchto mostů (překlenují hluboká údolí, železniční tratě, nebo jdou prakticky přímo nad městskou zástavbou). K technicky nejzajímavějším a nejsložitějším mostním objektům pak patří zejména tři mostní estakády budované tzv. letmou betonáží, z nichž nejvyšší dosahuje výšky mostu až 43 metrů a nejdelší má délku téměř 732 metrů. Kromě mostů patří k velmi náročným objektům i tunely, které jsou na stavbě dva a každý má délku kolem 500 metrů. Tunely se realizují tzv. novou rakouskou tunelovací metodou spočívající v postupné ražbě a stabilizaci ostění stříkaným betonem. Hornina je rozpojována pomocí trhavin, které jsou přizpůsobovány geologickým podmínkám. Do jaké míry využíváte moderní technologie nebo inovativní postupy při výstavbě této dálnice? V posledních letech se již v dopravním stavitelství prakticky neobejdeme bez využití moderních technologií. Nejčastěji využíváme zejména navádění strojů pomocí tzv. 3D technologie. V praxi to znamená, že se pro určité ucelené části vytvoří dílčí 3D modely, které se přes systém navádění propojí s jednotlivými stavebními stroji a ty už pak realizují jednotlivé části stavby podle tohoto modelu. Nejvíce se tyto modely a navádění strojů využívá při zemních pracích a pokládce konstrukčních vozovkových vrstev včetně pokládky asfaltů. Samozřejmě to klade velký důraz nejen na kvalitní vytvoření samotných 3D modelů, ale i na zkušenou obsluhu stavebních strojů a nezbytnou spolupráci s geodety a projektanty stavby. Dále pak moderní technologii využíváme pro tzv. geodetické práce, kde už se u takto rozsáhlých staveb neobejdeme bez zaměřování pomocí dronů. Ty využíváme zejména k zaměřování kubatur provedených prací a případně zaměření původního, nebo finálního terénu. Jak stavba ovlivňuje okolní obce a jak se snažíte minimalizovat dopady na místní obyvatele? Bohužel, tak jako na každé takto rozsáhlé stavbě, kde se přemisťuje podobně enormní objem materiálu a zejména zeminy, tak i zde je přirozeně ta zátěž na okolí stavby značná. Stavba se samozřejmě snaží co nejvíce tyto dopady eliminovat ať už navyšováním kapacit na čištění komunikací zejména v jarních a podzimních měsících, nebo naopak kropením za účelem snižování prašnosti zejména v letních měsících. Z hlediska hlukové zátěže se snažíme většinu prací ukončit do 22. hodiny (vyjma realiza35
RkJQdWJsaXNoZXIy NTc1ODM=