ROZHOVOR 14 Brána a před ní rychlé spojení mezi Brnem a Přerovem uvolní kapacitu na „ferdinandce“ v počtu 38 vlaků. V roce 2031 vejde v platnost nové Evropské nařízení o přídělu kapacity, kde každý z módů železniční dopravy bude mít přidělené své sloty, tedy nákladní dopravci se skutečně nemusí bát, že by se uvolněná konvenční síť, od nejrychlejších vlaků osobní dopravy zaplnila pouze dalšími příměstskými vlaky. Musíme také řešit úzká hrdla. Od osobních i nákladních dopravců máme seznam míst, která chtějí prioritně řešit, a na prvním místě je stavba Libeňského přesmyku v Praze, který vyřeší křížení tratí od Masarykova a hlavního nádraží se spojkou Holešovice – Malešice. Další úzké hrdlo odstraníme díky Hlízovské spojce na trati mezi Kolínem a Kutnou Horou, tato stavba začíná už letos. Jak hodnotíte dosavadní průběh zavádění ETCS? Z hlediska bezpečnosti jde o zásadní posun a zkušenosti s výhradním provozem jsou velmi pozitivní. Zároveň ale otevřeně říkám, že u regionálních tratí musíme postup znovu racionálně posoudit. Hledáme řešení, která budou bezpečná, ale také ekonomicky smysluplná a zvládnutelná pro dopravce. Tím může být takzvaný Prostředek k zastavení vlaku – jednodušší systém, který při projetí červené dokáže vlak automaticky zastavit a do budoucna může umět i kontrolu rychlosti. Přitom je kompatibilní s palubní částí ETCS ve vozidlech a nevyžaduje po dopravcích další specifické investice. Očekáváte stabilitu financování, nebo spíš nutnost prioritizace? Musíme být realisté. Veřejné zdroje nejsou nekonečné, proto jsme se s Ministerstvem dopravy dohodli na přípravě jasného investičního rámce na několik let dopředu, který se budeme snažit obhájit každoročně při sestavování rozpočtu. Tento střednědobý výhled nám umožňuje skutečnou prioritizaci a rozložení staveb v čase. Pro mě je klíčové, aby veřejné peníze byly vidět – tedy aby každá investice měla jasný přínos a byla obhajitelná. S pokorou a respektem k náročnosti sestavování státních rozpočtů je třeba doplnit, že velká investice zahájená z daného rozpočtu jednoho roku z pravidla v daném roce díky časové náročnosti nekončí, a tak je třeba počítat s tím, že zatíží i rozpočty let následujících. Z tohoto důvodu závidím situaci kolegům v Rakousku, kde se schvaluje právě takový střednědobý plán / rozpočet, jako jeden celek a pak mají jasný výhled co mohou a nemohou v následujících letech stavět. Jak chcete zlepšit koordinaci s dopravci a objednateli? Jde o naše zákazníky a podle toho k nim musíme přistupovat. Poprvé se podařilo, že osobní i nákladní dopravci společně definovali své investiční priority a my se jimi řídíme. Změnu přístupu už dnes vidíme třeba v plánování výluk nebo v transparentnějším dlouhodobém výhledu investic. Scházíme se pravidelně se sdružením SVOD Bohemia, které soustředí dopravce osobní dopravy a ŽESNAD.CZ, který reprezentuje hlas nákladních dopravců. Pravidelně jednáme s dopravci i bilaterálně. Chci obnovit i kulaté stoly s objednateli. Skvělá příležitost, jak u jednoho stolu mít dopravce osobní dopravy působící v daném regionu a zároveň jejich objednatele. Společně se informovat o novinkách, problémech a možnostech k řešení z jednotlivých stran. Jak se Správa železnic připravuje na klimatické změny? Adaptace na klimatické změny je dnes standardní součástí projektování. Řešíme odolnost vůči povodním, extrémním teplotám i suchu, posilujeme zabezpečení kritických míst a přehodnocujeme technická řešení tam, kde se ukazuje, že historické přístupy už nefungují. Zároveň je železnice sama o sobě jedním z nástrojů, jak dopravu dekarbonizovat. Modernizace železničních koridorů je jednou z cest, jak zvýšit kapacitu a rychlost na stávající síti. Zkušenosti s ETCS jsou pozitivní, přesto Správa železnic s ohledem na finance zvažuje, zda na regionálních tratích nevyužít jiné zabezpečení.
RkJQdWJsaXNoZXIy NTc1ODM=