SLOVO ÚVODEM Vážení čtenáři, doprava v Česku se mění rychleji, než jsme byli ještě před několika lety zvyklí. Rostoucí intenzita provozu, tlak na modernizaci infrastruktury i proměňující se potřeby cestujících a firem staví celý sektor před nové výzvy. Aktuální vydání magazínu Doprava proto přináší témata, která nejsou jen popisem současného stavu, ale především hledáním cest, jak se s těmito změnami vyrovnat. Výraznou pozornost věnujeme rozhovoru s novým ministrem dopravy Ivanem Bednárikem, který přichází s ambicí rozhýbat výstavbu dopravní infrastruktury tempem, jež Česká republika dlouhodobě postrádá. Otevřeně mluví o nutnosti stabilního financování, zrychlení přípravy staveb i o vizích, které přesahují jedno volební období – od vysokorychlostních tratí až po digitalizaci celého sektoru. Na ministerskou perspektivu navazuje i pohled z praxe. Nový generální ředitel Správy železnic Tomáš Tóth v rozhovoru přibližuje, jaké projekty budou pro českou železnici v následujících letech klíčové a co je potřeba udělat, aby železniční doprava dokázala lépe konkurovat silniční. Právě silniční doprava zažívá v posledních letech výrazný růst. Data Ředitelství silnic a dálnic ukazují, že provoz na dálnicích v posledních pěti letech výrazně zhoustl. To je důkazem rostoucí závislosti na kvalitní infrastruktuře, ale zároveň varováním – na řadě úseků už kapacita přestává stačit. V tomto čísle proto analyzujeme, kde jsou nejrizikovější úzká hrdla a jaké kroky mohou situaci změnit. Doprava však není jen o velkých stavbách a strategických projektech. Připomínáme si také významná výročí firem, které dlouhodobě stojí za rozvojem oboru. Jejich příběhy ukazují, jak se české dopravní stavitelství a projektování za poslední dekády proměnily. A pozornost věnujeme i detailům, které mají ve výsledku zásadní dopad na každodenní fungování dopravy. Zastávky veřejné dopravy – často opomíjený prvek – se dostávají do centra zájmu díky nové metodice společnosti Koordinátor veřejné dopravy Zlínského kraje. Ta ukazuje, že kvalitně navržená zastávka může rozhodovat o tom, zda lidé veřejnou dopravu skutečně využijí. Věříme, že toto vydání nabídne inspiraci i konkrétní podněty všem, kdo se na rozvoji dopravy podílejí – od státní správy přes projektanty až po provozovatele. Protože právě schopnost spojit strategii s každodenní realitou bude rozhodovat o tom, jak bude česká doprava vypadat v příštích letech. Přeji příjemné čtení. Ondřej Štěpán STAVEBNISERVER.com/MAGAZÍN 15 - číslo 01/2026 Vydavatelství SebiCom s.r.o. Sídlo: Podvesná IV/1376, Zlín 76001 Kancelář: Kvítková 248, Zlín 76001 IČ: 27862691 OR: Krajský soud v Brně oddíl C, vložka 65013 E-mail: info@stavebniserver.com Internet: www.stavebniserver.com Témata Číslo 01/2026 DOPRAVA Číslo 02/2026 VODÁRENSTVÍ Číslo 03/2026 STAVBY Číslo 04/2026 STAVEBNÍ STROJE Ředitel redakce Ondřej Štěpán e-mail: stepan@stavebniserver.com Redaktorka Šárka Holubcová Obchodní manažer Ing. Tomáš Kozubík Projektová manažerka Ing. Marie Čevorová Grafické oddělení Stanislav Jakubík e-mail: jakubik@stavebniserver.com Grafické zpracování a tisk magazínu Graphic factory s.r.o. www.graphicfactory.cz All rights reserved, všechna práva vyhrazena SebiCom s.r.o. Magazín je zařazen do programu celoživotního vzdělávání České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT). Odběratelé a členové ČKAIT získají 1 kredit, taktéž autoři článků, členové ČKAIT, získají 1 kredit. Registrační číslo MK ČR E 20742 Mezinárodní standardní číslo ISSN 1805-3998 (Print) ISSN 1804-7327 (Online) Odborné posouzení Obsah Magazínu STAVEBNISERVER.com je chráněn autorským zákonem. Kopírování a šíření obsahu magazínu v jakékoli podobě bez písemného souhlasu vydavatele je nezákonné. Redakce neodpovídá za obsah placené inzerce, za obsah textů externích autorů a za obsah zveřejněných dopisů a zpráv. Předplatné a distribuci zajišťuje redakce Cena 150 Kč / 7 € bez poštovného a balného Odkaz a QR kód pro celoroční předplatné https://www.stavebniserver.com/ predplatne-magazinu/ Titulní strana foto: FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby a.s. STAVEBNISERVER.com/MAGAZÍN Ročník 13 - číslo 02/2024 Vydavatelství SebiCom s.r.o. Sídlo: Podvesná IV/1376, Zlín 76001 Kancelář: Sokolská 5369, Zlín 76001 IČ: 27862691 OR: Krajský soud v Brně oddíl C, vložka 65013 E-mail: info@stavebniserver.com Internet: www.stavebniserver.com Témata Číslo 01/2024 DOPRAVA Číslo 02/2024 VODÁRENSTVÍ Číslo 03/2024 STAVBY Číslo 04/2024 STAVEBNÍ STROJE Ředitel redakce Ondřej Štěpán tel.: (+420) 602 608 444 e-mail: stepan@stavebniserver.com Redaktor Ing. Lucie Zrnová Redaktor Michaela Dočkalová Projektová manažerka Ing. Marie Čevorová Asistentka Petra Štěpánová e-mail: info@stavebniserver.com Grafické oddělení, sociální sítě, e-mailing Stanislav Jakubík e-mail: jakubik@stavebniserver.com Grafické zpracování a tisk magazínu Graphic factory s.r.o. www.graphicfactory.cz Redakční rada PhDr. Alois Surynek, Ph.D., Ing. Filip Bušina, Ph.D., MBA, JUDr. Daniel Telecký, Ph.D., Ing. Martin Šikýř, Ph.D., Doc. Ing. Otakar Němec, CSc. All rights reserved, všechna práva vyhrazena SebiCom s.r.o. Magazín je zařazen do programu celoživotního vzdělávání České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT). Odběratelé a členové ČKAIT získají 1 kredit, taktéž autoři článků, členové ČKAIT, získají 1 kredit. Registrační číslo MK ČR E 20742 Mezinárodní standardní číslo ISSN 1805-3998 (Print) ISSN 1804-7327 (Online) Odborné posouzení Obsah Magazínu STAVEBNISERVER.com je chráněn autorským zákonem. Kopírování a šíření obsahu magazínu v jakékoli podobě bez písemného souhlasu vydavatele je nezákonné. Redakce neodpovídá za obsah placené inzerce, za obsah textů externích autorů a za obsah zveřejněných dopisů a zpráv. Předplatné a distribuci zajišťuje redakce Cena 150 Kč / 7 € bez poštovného a balného Odkaz a QR kód pro celoroční předplatné Vážení čtenáři, vodovody a kanalizace, stejně jako jiné obory, podléhají aktuálním světovým trendům. A je to dobře, protože každý nový trend, který se ve větší či menší míře projevuje také v Česku, přispívá k lepšímu životnímu prostředí a zelenější planetě. Výzvy, kterým aktuálně české vodní hospodářství čelí, jsou například stále se prodlužující délky stavebního řízení v ČR a jeho dopady na rozvoj vodohospodářské infrastruktury, problematika pesticidních látek ve vodách, recyklace odpadních vod, snížení spotřeby vody ve všech oblastech průmyslu, ale také investice do ochrany před následky sucha pro území ČR. Často se mluví i o nejnovějších technologiích pro zpracování surové vody a také o digitalizaci a umělé inteligenci, kterou je možné při úpravě vody efektivně využít. Edice, kterou aktuálně držíte ve svých rukou, se zaměřuje právě na vodárenství, kanalizace, vodní díla a nejdůležitější výzvy, nejnovější technologie a poznatky, které se vody a vodárenství jako takového týkají. Nezapomínáme ani na historii a zajímavá fakta. Proto se například na následujících stránkách dočtete o Vranovské přehradě, která letos slaví 90 let. Za velmi zajímavý považujeme i článek o vodohospodářské soustavě povodí Odry a její postupné adaptaci na nevyhnutelné klimatické změny. Věnujeme se i kalovému a energetickému hospodářství čistírny odpadních vod na pražském Císařském ostrově. Nabízíme vám toho ale mnohem víc. Věříme, že pro vás letošní edice Vodárenství bude velkým informačním přínosem a že se u čtení následujících stran dozvíte mnoho zajímavého a inspirativního. Bez vody by život na této planetě neexistoval. Voda je naším nejdůležitějším zdrojem, a proto je nutné o něj pečovat, šetřit jím a zároveň myslet ekologicky i ekonomicky nejen při využívání vody, ale při všech činnostech, které se třeba byť jen letmo vody dotýkají. ředitel redakce Inzerce
Obsah Magazín Stavebniserver.com 06 Ministr dopravy: „Stát musí stavět rychleji a bez přetížení rozpočtu“ 10 Extrémní počasí zvyšuje riziko pádu stromů. Správcům infrastruktury pomáhají kontroly i letecké snímky 13 „Je pro mě klíčové, aby veřejné peníze byly vidět,“ říká nový šéf Správy železnic 16 Letos se na D3 otevře 9 km. V roce 2027 bude na jihu D3 hotovo. Spojíme koridory E55 a E65 včas? 22 Máme kam růst a chceme se na českém trhu prosadit tak, jako v Rakousku 26 SÚS Zlínska modernizuje silničářské zázemí a připravuje se na rozšiřování dálniční sítě 28 Dvacet let mezi břehy. Link projekt kreslí mosty doma i ve světě 30 Poskládej si opěrnou zeď. Easyblock vydrží tlak zeminy i posypové soli 32 Doprava chce rychlost, krajina ohleduplnost. DOPRAVOPROJEKT Ostrava nachází rovnováhu už 35 let 34 Přemístit miliony kubíků zeminy. D11 u Trutnova je výzvou i pro ostřílené stavaře 38 Data jsou víc než pocit. Bez kvalitní dopravní analýzy hrozí miliardové omyly 40 Proměna historického vodního kanálu na cyklostezku 42 Dokončení dálničního tahu D1 Praha – Brno – Ostrava – stavba 0136 Říkovice – Přerov 46 Z garáže k novému majiteli. Online aukce mění pravidla obchodu s technikou 48 Preventivní bezpečnostní inspekce komunikací snižuje rizika dopravních nehod 50 HABA Drain – liniové odvodnění, které zvládne i přívalový déšť 52 Do náročného silničního provozu…Svodidla OMO z domácí produkce! 54 Od svodidel k bezpečným tunelům. DUO GATE® od Heintzmann ušetří životně důležité vteřiny 56 Design & Build v praxi. Jak SAGASTA formovala pardubický obchvat 58 Když se kreslí budoucnost dopravy. MORAVIA CONSULT slaví 30 let 60 „Technologie jsou důležité, ale základem zůstávají zkušenosti“ 60 „Příjemně mě překvapila otevřenost vůči novým věcem“ 62 Malý prostor, velký dopad. Zastávky určují kvalitu veřejné dopravy 64 Malý kruhový polštář z Plzně: osvědčené řešení pro moderní zklidňování dopravy 66 Pragnum Retain: velké trubní retenční nádrže pro efektivní hospodaření s dešťovou vodou u silnic a dálnic 68 Vlastní opravárenské centrum pro kolejovou mechanizaci i nová lokomotiva: HROCHOSTROJ posiluje svoji pozici nejen na českém kolejovém trhu 72 Dvorecký most: betonová brána, která propojuje břehy a vrací do Prahy kubismus 74 Na D1 houstne provoz. Pomůže dostavba D35 i Pražský okruh 76 Rekonstrukce mostu v km 1,279 trati Tábor – Bechyně z pohledu realizace 80 Cyklostezky už nejsou jen doplněk. Státní fond letos podpoří rekordní počet projektů 82 Boj o metry i minuty. Moderní systémy svodidel DELTABLOC zrychlují modernizaci dálnic 84 Absorbéry hluku z recyklované pryže jsou nejen funkční, ale také ekologické 88 Od divokých devadesátek k respektované autoritě. INFRAM hlídá stavby už tři dekády 92 Stavebnictví se vrací k růstu, brzdou zůstávají kapacity i povolování. Firmy čekají letos +2,4 % 94 Stav vozovek na dálnici D4 je nepřetržitě pod drobnohledem lidí, techniky a brzy i AI 96 Volvo představuje nová elektrická nákladní vozidla – s dojezdem až 700 km 98 Od reaktivního k proaktivnímu řízení: proč stavebnictví potřebuje chytřejší staveniště, nejen chytřejší stroje 100 Přídavná zařízení Kinshofer group zefektivňují opravy a údržbu železnic 102 Nová generace smykem řízených nakladačů Hyundai míří do ČR: modely HS a HT v praxi 104 Nová éra podbíjení: GJW Praha pořizuje první Universal Tamping Robot 4.0 v České republice 106 Elektrické smykové nakladače nabírají tempo. FIRSTGREEN otevírá novou továrnu 108 Kolik Vás stojí (ne)recyklovat železo 22 34 6 30
Hledáme zaměstnance na pozici DOPRAVNÍ INŽENÝR PROJEKTANT Chcete vědět více? Inzerce SEZNAM INZERENTŮ CIME 37 Connected Construction Days 2026 87 Česká silniční společnost 09 DELTABLOC CZ 83 Egoé noba 110 FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby 01 F TRUCKS 02 GELPO 110 HABA-BETON 51 HBH Projekt 41 Hřiště Maty 75 Husqvarna Construction 112 ChanGroup 45 INFRAM 90 Konference Dopravní infrastruktura 91 Mageba 71 MB CRUSHER 93 MEA WATER MANAGEMENT 25 MI Roads 111 MORAVIA CONSULT Olomouc 61 Ostendorf - OSMA 95 PRAGOPROJEKT 21 Prefa Brno 12 Rail Business Days 86 Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě 71 Správa a údržba silnic Zlínska 11 SWARCO 05 Sympozium SANACE 101 TRALYS 41 VeaCom Přebalová páska 48 42 68
HYBATELÉ DOPRAVY 6 OTÁZKY REDAKCE pro Ivana Bednárika ministra dopravy ČR Ministr dopravy: „Stát musí stavět rychleji a bez přetížení rozpočtu“ podřízených organizací. S tím jsme začali například už na Správě železnic a máme i první konkrétní výsledky. Česká republika dlouhodobě řeší pomalou přípravu staveb. Jaké konkrétní změny chcete prosadit, aby se vše urychlilo? Zrychlení přípravy staveb a odstraňování zbytečných administrativních překážek je mou prioritou, proto také rezort dopravy spolupracuje s ministerstvem pro místní rozvoj při přípravě novely stavebního zákona. Věřím, že jednotná soustava státních stavebních úřadů, které budou mít jednotné metodické vedení a kompetenci komplexně rozhodovat o stavebních záměrech, je správnou cestou ke zefektivnění celého procesu. Stavebník tím získá to, že bude komunikovat pouze s jedním úřadem v rámci jednoho řízení a získá jediné rozhodnutí. Naším záměrem také je, aby se takové veřejné zájmy, které byly posouzeny při schvalování územního plánu, v povolovacím řízení již znovu neposuzovaly. Tím odpadne zbytečné opakování procesů. V jaké fázi je aktuálně příprava vysokorychlostních tratí a jaký realistický harmonogram dnes ministerstvo nastavuje? Předně je potřeba otevřeně říct, že se bavíme o projektech na desítky let a za stovky miliard korun. Jde bezpochyby o nejnákladnější dopravní projekt v historii Česka. Smysl mají tam, kde dávají dopravní a ekonomický význam, a nejsou tak pouhým ideologickým projektem. Za mě má největší opodstatnění napojení na mezinárodní síť a propojení největších měst, Praha–Brno–Ostrava. Na to se chystáme, máme na to mandát od vlády a vykupujeme již potřebné pozemky. Letos má Správa železnic v rozpočtu na přípravu VRTek 1,5 miliardy korun. V nejpokročilejší fázi přípravy jsou úseky Moravská brána I a II mezi Brnem a Ostravou, které mají přímou návaznost na Polsko. Důležitým projektem je také vysokorychlostní spojení Praha–Bratislava a zkrácení cesty na 2 hodiny. Proto jsme také nedávno se slovenským ministrem dopravy Jozefem Rážem podepsali memorandum o železniční spolupráci při rozvoji železniční infrastruktury. Všichni také čekáme na podobu rozpočtu EU na dalších 6 let, abychom věděli, jak bude unie vysokorychlostní tratě spolufinancovat. V Evropě není stát, který by si mohl dovolit je postavit jen z vlastních zdrojů. Jak chcete zajistit stabilní financování dopravní infrastruktury v době konsolidace veřejných rozpočtů? Počítáte s větším zapojením PPP projektů? PPP projekty považuji za důležitý nástroj tam, kde umožňují stavět rychleji a efektivněji a zároveň ulevit státnímu rozpočtu. U velkých dopravních staveb nám dávají smysl jako doplněk ke standardnímu financování, se kterým pracujeme v souladu s programovým prohlášením vlády. Konkrétním příkladem je dostavba dálnice D35 mezi Opatovcem a Mohelnicí, kde jsme na Text: Redakce Foto: Ministerstvo dopravy ČR Česká doprava má nového šéfa. Nejvýznamnější post v oboru od prosince zastává Ivan Bednárik, který přichází s ambicí zásadně změnit tempo i způsob, jakým se v Česku plánují a staví dopravní projekty. V exkluzivním rozhovoru pro magazín Doprava nový ministr otevřeně popisuje své priority, od stabilního financování přes zrychlení přípravy staveb až po velké projekty typu vysokorychlostních tratí nebo digitalizace celého sektoru. Jak chce naplnit svůj slogan „stavět rychle, levně a kvalitně“ – a co to bude znamenat pro řidiče, obce i firmy? Pane ministře, jaké jsou Vaše tři hlavní priority pro českou dopravní infrastrukturu v období 2026–2030? Když to trochu odlehčím, mám takový slogan. Chci stavět, rychle, levně a kvalitně. To jsou tři věci, chcete-li priority z hlediska dopravních investic. Jak už jsem avizoval při svém nástupu do funkce, jedním z mých hlavních cílů je zajistit stabilní financování dopravní infrastruktury. Nemůže se nám stát to, co se stalo minulé vládě, které došly peníze na dopravní stavby a řada důležitých projektů byla v ohrožení. Chci také posílit transparentnost i efektivitu řízení
začátku roku vyzvali uchazeče v soutěžním dialogu k předložení finálních nabídek. Ty očekáváme v průběhu letošního léta, po schválení koncesionářské smlouvy zákonodárci bychom chtěli výstavbu odstartovat ještě letos. Prověřujeme a připravujeme i premiérové PPP projekty na železnici, včetně trati na pražské letiště nebo úseků vysokorychlostních tratí. Digitalizace dopravy a BIM modelování staveb jsou často zmiňované pojmy. Jak konkrétně chcete digitalizaci promítnout do praxe investorů a zhotovitelů? Digitalizace je pro nás cesta, jak zjednodušit přípravu i realizaci staveb. Proto už dnes zapracováváme práci s BIM do našich podmínek FIDIC tak, aby investoři i zhotovitelé měli jasně dané, jak s modelem pracovat a jaké informace má obsahovat. Díky tomu bude možné stavby nejen efektivněji řídit, ale také lépe spravovat po jejich dokončení. Nákladní železniční doprava ztrácí konkurenceschopnost vůči silniční. Jaké kroky připravujete pro podporu přesunu nákladů ze silnice na koleje? Tato záležitost se netýká jen České republiky, ale celé Evropské unie, a nedá se tak plně řešit pouze na úrovni jednotlivých států. Za hlavní problém považuji vysoké ceny trakční elektřiny, které v posledních letech výrazně vzrostly a dostaly železnici do složité pozice. V Evropě není stát, kde by železniční cargo nebylo v problémech, a to se bavíme i o tak železničně vyspělých státech, jako je třeba Švýcarsko. S kolegy z ministerstva nyní chystáme dokument, který chci prezentovat na červnovém zasedání ministrů dopravy v Lucemburku s návrhy, jak můžeme cargu pomoci. Ladíme to s dalšími členskými státy, aby byla koalice na pomoc nákladní železniční dopravě co nejširší. Omlouvám s Vám i čtenářům, ale momentálně nemohu být konkrétnější. Jak hodnotíte aktuální stav dálniční sítě a její dostavby? Je reálné dokončení základní dálniční kostry do roku 2033? V posledních letech vidíme, že se dálniční síť posouvá dopředu rychlejším tempem, než tomu bylo v minulosti. Děkovat za to můžeme ministru Ťokovi, který zvládl nevděčnou historickou úlohu a odblokoval dopravní výstavbu v Česku. My všichni ostatní v zásadě jen navazujeme na jeho práci. Pro naši vládu je výstavba nových dálnic a silničních obchvatů měst a obcí prioritou, odráží se to koneckonců i v programovém prohlášené vlády. Co se týče naší dlouhodobé vize, pak do konce volebního období plánujeme společně s ŘSD otevřít kolem 200 kilometrů nových dálnic. V té době budou také ve vysokém stupni přípravy či rozestavěnosti i další dálnice jako například konec severní části Pražského okruhu. Takže abych odpověděl na Vaši otázku, cílíme na to, aby rok 2033 byl opravdu rokem, kdy dobudujeme kompletní páteřní dálniční síť. Program řízení od 17 let pod dohledem mentora je v praxi už několik měsíců. Jaké jsou první vyhodnocené dopady na nehodovost mladých řidičů a plánují se případně úpravy systému? Musím konstatovat, že první statistiky nehodovosti řidičů skupiny L17 za rok 2025 mě potěšily. Data jasně ukazují, že mladí řidiči v doprovodu mentora jezdí výrazně zodpovědněji – způsobili pouze 18 lehčích nehod, při nichž bylo zraněno 8 osob. Pro srovnání: osmnáctiletí řidiči zavinili ve stejném období 1399 nehod, z toho bohužel šest smrtelných. To potvrzuje, že systém L17 má své opodstatnění a přináší pozitivní výsledky. V tuto chvíli proto neplánujeme žádné zásadní úpravy. Naší prioritou je pokračovat v důsledném vyhodnocování dopadů, práci s daty a posilování vzdělávacích aktivit, zejména směrem k mentorům a autoškolám. Tím chceme systém dále kultivovat, posilovat jeho kvalitu a dlouhodobě přispívat k vyšší bezpečnosti silničního provozu. Velké téma jsou také autonomní vozidla. Kdy můžeme reálně očekávat jejich nasazení na českých silnicích? Od začátku roku 2026 máme v Česku jasně daný legislativní rámec pro provoz automatizovaných vozidel třetí úrovně. To znamená, že auto může v určitých situacích řídit samo a řidič nemusí neustále sledovat provoz – typicky třeba při jízdě po dálnici. Zákon přesně popisuje, kdy má řízení převzít systém a kdy člověk, jak se ověřuje, zda byl autopilot aktivní, a také řeší odpovědnost za případné přestupky. V praxi to otevírá dveře technologiím, které už dnes řada výrobců vyvíjí a testuje. 7 Jedním z hlavních cílů ministra je zajistit stabilní financování dopravní infrastruktury.
Ivan Bednárik pochází ze slovenské obce Starý Tekov. Studoval v Austrálii na NSW Business College a následně získal titul MBA na The Central European Management Institute v Praze. V dopravě a logistice působí již téměř tři desetiletí. Významně se zapsal jako předseda představenstva a generální ředitel Českých drah, stal se poradcem ministra dopravy Slovenské republiky a stál také v čele společnosti Železnice Slovenskej republiky jako generální ředitel. Je prvním Slovákem v řídicím výboru Společenství evropských železnic a infrastrukturních podniků sídlícím v Bruselu. Plynně hovoří slovensky, česky, rusky a anglicky. Ve volném čase rád cestuje a věnuje se myslivosti či historii. ROZHOVOR 8 Už dnes si většinu řidičské agendy mohou občané vyřídit online, a to na Portálu dopravy. Jde o nejdůležitější úkony, jako je například možnost požádat o výměnu řidičského průkazu, zjištění stavu bodového konta či ověření platnosti průkazu. Online je dostupná také většina agendy týkající se vozidel. Občané i firmy si tak mohou vyřídit například přepis vozidla doslova na pár kliknutí. V tuto chvíli nám zbývá už jen několik drobných služeb, které by měly být zdigitalizovány k 1. 2. 2027, jak ukládá zákon o právu na digitální služby. Půjde například o nové digitální plné moci nebo notifikace platnosti dokladů. V oblasti městské mobility roste význam elektromobility a alternativních paliv. Jak chcete koordinovat státní a regionální strategii tak, aby investice byly efektivní a systémové? V oblasti tzv. čisté mobility je pro nás klíčové, aby státní a regionální strategie šly stejným směrem a navzájem se podporovaly. Proto spolupracujeme s kraji i obcemi na plánování dobíjecí infrastruktury a podílíme se na tvorbě Národního akčního plánu čisté mobility. Chceme, aby investice dávaly smysl nejen na papíře, ale hlavně v praxi. Proto pracujeme na metodikách, které samosprávám pomáhají plánovat infrastrukturu podle reálných dopravních potřeb. Jde nám o to, aby investice do moderní mobility byly vidět v praxi – tedy v lepší dostupnosti, pohodlí i kvalitě života. Rolí MD je rozvoj infrastruktury a v tomto směru si vedeme dobře. V Česku je aktuálně přes 7 500 veřejných dobíjecích bodů pro dobíjení elektromobilů, meziročně o zhruba 20 procent více. Pokud byste měl za čtyři roky hodnotit své působení ve funkci, podle jakých měřitelných ukazatelů byste chtěl být posuzován? Máme zde programové prohlášení vlády, které je vlastně takovým business plánem našeho kabinetu. Každý ministr tedy bude hodnocen podle toho, jak a v jaké míře se mu podaří svou část programového prohlášení realizovat. Jak jsem říkal už v úvodu, byl bych rád, aby se mi podařilo, že se u nás dopravní infrastruktura začne stavět rychle, levně, ale kvalitně. A kdo mi říká, že to nejde, nechť se prosím zajede podívat do světa. Co se týče běžného nasazení, půjdeme postupně. Výrobci musí splnit přísné podmínky a zároveň budujeme digitální infrastrukturu, která je pro tyto systémy nezbytná. Reálně tak mohou lidé očekávat první širší využití automatizovaných funkcí na dálnicích v příštích letech, ale plně autonomní provoz je stále otázkou delšího vývoje. Naším cílem je, aby se nové technologie dostávaly na silnice bezpečně a srozumitelně pro všechny řidiče. Jaké změny plánujete v oblasti mýtného systému a jeho případného rozšíření na další kategorie komunikací? Do budoucna chci, aby mýtný systém fungoval férově a zároveň pomáhal regulovat těžkou dopravu tam, kde to dává smysl. Proto zvažujeme rozšíření mýta na celou síť, aby kamiony neobjížděly zpoplatněné úseky po silnicích, které na to nejsou stavěné. Nejde mi o to mýto zdražovat – cílem je, aby systém byl chytřejší, ne dražší a využívali jsme všechny možnosti satelitního mýtného systému, když už jsme jako stát zaplatili za jeho vybudování. Jaký je aktuální harmonogram plné digitalizace agend řidičských průkazů a registru vozidel? Kdy budeme moct vyřídit většinu úkonů kompletně online? Vysokorychlostní tratě jsou nejnákladnější dopravní projekt v historii Česka.
Připravujeme pro Vás 33. ročník Silniční konference 20.–21. října 2026 Kongresové centrum Praha www.silnicnikonference.eu Kontakt, bližší informace: E-mail: info@silnicnikonference.eu l Tel.: +420 604 271 835
ANALÝZY A TECHNOLOGIE 10 Extrémní počasí zvyšuje riziko pádu stromů. Správcům infrastruktury pomáhají kontroly i letecké snímky nosti řešíme zhruba jeden až dva případy ročně. Jejich počet navíc klesá a jde spíše o ojedinělé události,“ uvádí Jan Rýdl, mluvčí ŘSD. Kácení na vytipovaných úsecích Pádům stromů na dopravní infrastrukturu se správci snaží předcházet pravidelnou kontrolou porostů v okolí silnic a tratí, ořezem rizikových větví i odstraňováním stromů ve špatném zdravotním stavu. Podle Jiřího Rozsypálka z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně patří obecně mezi nejčastější znaky špatné kondice stromu přítomnost plodnic dřevních hub, poškození hmyzími škůdci či objevující se dutiny, trhliny nebo zbytnělá báze kmene. Zároveň ale zdůrazňuje, že nebezpečný strom nelze spolehlivě poznat jen podle vitality. „Občas se setkávám s nepravdivým tvrzením, že nebezpečné stromy jdou identifikovat snadno, podle ztráty olistění, jednoduše prosychání. Je pravdou, že když je strom fatálně poškozen, tak často začne prosychat, ale rozhodně není možné prezentovat to tak, že zelený vitální strom není nebezpečný. Se selháváním vitálních stromů vývraty i zlomy se setkávám velmi často,“ upozorňuje odborník. Pomáhají i moderní technologie Stále větší roli přitom hrají při kontrole vegetace v okolí infrastruktury i moderní technologie, které umožňují oslabený porost odhalit a zásahy lépe cílit. „Věnujeme se pilotním projektům zaměřeným na mapování dřevin s využitím moderních technologií, jako je laserové skenování poskytující detailní informace o výšce, tvaru a struktuře vegetace,“ popisuje Nela Eberl Friebová. Dalším důležitým zdrojem dat jsou pak pro Správu železnic i letecké multispektrální snímky. Text: Martin Foral, foto: SDH Český Dub V České republice v důsledku klimatické změny přibývá extrémních projevů počasí. Orkány, vichřice nebo silné bouře přitom zvyšují riziko pádu stromů na silnice či železniční tratě. Správci infrastruktury proto musejí ještě důsledněji vyhledávat, posuzovat a případně odstraňovat rizikové dřeviny. Kromě běžných kontrol v terénu nabízí dnes významnou pomoc i moderní technologie, například data z leteckého snímkování. Počasí v posledních letech v České republice charakterizují častější silné bouřky, vichřice a další extrémní projevy. Ty s sebou přinášejí i vyšší riziko pádu stromů, které představují významné ohrožení pro dopravní infrastrukturu. Stovky případů ročně musí řešit například Správa železnic. „Průměrně za rok řešíme přibližně 800 pádů stromů do kolejiště. Počet narůstal do roku 2024, kdy jsme evidovali 896 pádů. Loni jejich počet klesl na 582,“ popisuje Nela Eberl Friebová, tisková mluvčí Správy železnic. S podobnou situací se pravidelně potýkají také silničáři, častěji ale na krajských a obecních komunikacích. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které spravuje dálnice a silnice I. třídy, se potýká s pády stromů na vozovku spíše výjimečně. „V současNaskenujte a dočtěte článek
spolehlivost kvalita záruka Nabízíme modernizaci, opravu a údržbu dopravní infrastruktury STAVEBNÍ SEZONA ZAČÍNÁ suszlin@suszlin.cz | www.suszlin.cz | SUSZlin Zlín, K Majáku 5001 | tel.: 577 044 220 Inzerce Karlovy Vary Plzeň Ústí nadLabem Liberec Jihlava České Budějovice Hradec Králové Pardubice Olomouc Ostrava Zlín Brno Praha 10 7 8 6 6 6 0 4 5 5 1 1 1 2 52 55 46 35 56 48 48 35 1 1 1 3 11 35 35 0 3 35 1 49 55 11 20 20 20 19 19 99 99 99 99 38 Geografická data poskytl VGHMÚř Dobruška, © MO ČR, 2018 0 20 40 60 80 km Česká republika Doplňující koridory dle studie Koridor k dalšímu prověření Hlavní koridory dle studie Dálnice a silnice I. třídy (dle současných plánů do roku 2050) po roce 2050 Rozvoj dálniční sítě
Kanalizace Prvky pro podzemní sítě a kanalizace Prefa dekor Komunikace Venkovní architektura Plotové systémy Nádrže a prostorové prefabrikáty Pozemní stavby Prvky pro výstavbu pozemních staveb Betonové prefabrikáty pro dopravní infrastrukturu
ROZHOVOR OTÁZKY REDAKCE pro Tomáše Tótha GŘ Správy železnic „Je pro mě klíčové, aby veřejné peníze byly vidět,“ říká nový šéf Správy železnic kde to pro naše dopravce bude mít největší přínos. Cestující osobní dopravy, ale i zákazníci dopravy nákladní musí díky našim investicím jasně pocítit vyšší spolehlivost a dostupnost železnice, zrychlení, komfort a plynulost dopravy. S tím neodmyslitelně souvisí také nárůst kapacity v úsecích, kde teď nejvíce chybí. Chci, aby železnice byla vnímaná jako moderní, spolehlivý a konkurenceschopný dopravní systém. Které projekty považujete za klíčové pro nejbližší období? Potřebujeme pokračovat zejména v těch projektech, které dávají racionálně největší smysl, tedy kde se investované peníze nejvíc projeví. Z konkrétních projektů pro osobní dopravu je to například spojení Praha – Letiště – Kladno, kde dosáhneme výrazného zrychlení cest mezi Prahou a největším středočeským městem a k tomu navíc napojíme letiště na železnici. Z projektů nákladní dopravy pak například zdvojkolejnění a elektrifikace trati mezi Velkým Osekem a Chocní, která přinese nákladním dopravcům dodatečnou kapacitu k přetíženému prvnímu tranzitnímu koridoru mezi Prahou a Českou Třebovou. Obecně je klíčové zvýšit kapacitu a rychlost na stávající síti. Jde tedy o úpravy koridorů, vybudování třetí a čtvrté koleje v místech s největším provozem, dále odstranění úzkých hrdel a zkusíme i zvýšit rychlost na 200 km/h tam, kde to bude dávat smysl, bez dopadu do snížení kapacity celého systému. Současně musíme hledat cesty pro nové tratě, protože bez nich se kapacitní problémy dlouhodobě vyřešit nedají. Důležité bude také pokračovat v projektu zvyšování bezpečnosti české železnice. Tady se bavíme o modernizaci přejezdů a implementaci systému ETCS. V jaké fázi je příprava vysokorychlostních tratí a jak je chcete posunout do realizace? VRT by neměly být megalomanský plán do šuplíku. Proto jsme provedli celkovou revizi, která projekt posunula k realizovatelnosti, jak finanční, tak časové. Soustředíme se na páteřní síť, která má největší přínos pro stát i Evropu, a výstavbu rozkládáme v čase tak, aby byla ufinancovatelná. Vysokorychlostní tratě nevnímáme jako luxus, ale jako řešení přetíženosti stávající sítě. Přetížené uzly jsou dlouhodobý problém. Co s tím? Bez kombinace opatření to nepůjde. Primárně potřebujeme přidat kapacitu, tedy nové koleje k těm stávajícím, nebo rovnou nové tratě, které odvedou část provozu mimo nejvytíženější místa. Právě tady nám mohou pomoci i vysokorychlostní spojení, jakmile na ně přejde část dálkové dopravy, uvolní se kapacita pro příměstské a nákladní vlaky. Pokud bych měl mluvit konkrétně, tak VRT mezi Prahou a Brnem uvolní denně kapacitu pro 31 vlaků mezi Prahou a Českou Třebovou, VRT Moravská Text: Redakce Foto: Správa železnic, státní organizace 13 Správa železnic má od 1. února nového generálního ředitele. Stal se jím dlouholetý výkonný ředitel Českých drah Tomáš Tóth. Které projekty považuje za klíčové a jak chce zajistit, aby železnice v Česku hrála významnější roli než dnes? I na to odpovídá v rozhovoru pro magazín Doprava. Do funkce generálního ředitele nastupujete v době intenzivních investic. Jaká je Vaše osobní vize na příštích pět až deset let? Moje vize je jednoduchá v tom smyslu, že chceme být profesionálním správcem infrastruktury, který umí správně hospodařit, dlouhodobě plánovat a také své plány dodržovat. Máme dlouhý seznam investic a s tím souvisí výzva, jak v následujících letech udržet tempo výstavby. V horizontu pěti až deseti let pro nás proto musí být prioritou chytře investovat tam,
ROZHOVOR 14 Brána a před ní rychlé spojení mezi Brnem a Přerovem uvolní kapacitu na „ferdinandce“ v počtu 38 vlaků. V roce 2031 vejde v platnost nové Evropské nařízení o přídělu kapacity, kde každý z módů železniční dopravy bude mít přidělené své sloty, tedy nákladní dopravci se skutečně nemusí bát, že by se uvolněná konvenční síť, od nejrychlejších vlaků osobní dopravy zaplnila pouze dalšími příměstskými vlaky. Musíme také řešit úzká hrdla. Od osobních i nákladních dopravců máme seznam míst, která chtějí prioritně řešit, a na prvním místě je stavba Libeňského přesmyku v Praze, který vyřeší křížení tratí od Masarykova a hlavního nádraží se spojkou Holešovice – Malešice. Další úzké hrdlo odstraníme díky Hlízovské spojce na trati mezi Kolínem a Kutnou Horou, tato stavba začíná už letos. Jak hodnotíte dosavadní průběh zavádění ETCS? Z hlediska bezpečnosti jde o zásadní posun a zkušenosti s výhradním provozem jsou velmi pozitivní. Zároveň ale otevřeně říkám, že u regionálních tratí musíme postup znovu racionálně posoudit. Hledáme řešení, která budou bezpečná, ale také ekonomicky smysluplná a zvládnutelná pro dopravce. Tím může být takzvaný Prostředek k zastavení vlaku – jednodušší systém, který při projetí červené dokáže vlak automaticky zastavit a do budoucna může umět i kontrolu rychlosti. Přitom je kompatibilní s palubní částí ETCS ve vozidlech a nevyžaduje po dopravcích další specifické investice. Očekáváte stabilitu financování, nebo spíš nutnost prioritizace? Musíme být realisté. Veřejné zdroje nejsou nekonečné, proto jsme se s Ministerstvem dopravy dohodli na přípravě jasného investičního rámce na několik let dopředu, který se budeme snažit obhájit každoročně při sestavování rozpočtu. Tento střednědobý výhled nám umožňuje skutečnou prioritizaci a rozložení staveb v čase. Pro mě je klíčové, aby veřejné peníze byly vidět – tedy aby každá investice měla jasný přínos a byla obhajitelná. S pokorou a respektem k náročnosti sestavování státních rozpočtů je třeba doplnit, že velká investice zahájená z daného rozpočtu jednoho roku z pravidla v daném roce díky časové náročnosti nekončí, a tak je třeba počítat s tím, že zatíží i rozpočty let následujících. Z tohoto důvodu závidím situaci kolegům v Rakousku, kde se schvaluje právě takový střednědobý plán / rozpočet, jako jeden celek a pak mají jasný výhled co mohou a nemohou v následujících letech stavět. Jak chcete zlepšit koordinaci s dopravci a objednateli? Jde o naše zákazníky a podle toho k nim musíme přistupovat. Poprvé se podařilo, že osobní i nákladní dopravci společně definovali své investiční priority a my se jimi řídíme. Změnu přístupu už dnes vidíme třeba v plánování výluk nebo v transparentnějším dlouhodobém výhledu investic. Scházíme se pravidelně se sdružením SVOD Bohemia, které soustředí dopravce osobní dopravy a ŽESNAD.CZ, který reprezentuje hlas nákladních dopravců. Pravidelně jednáme s dopravci i bilaterálně. Chci obnovit i kulaté stoly s objednateli. Skvělá příležitost, jak u jednoho stolu mít dopravce osobní dopravy působící v daném regionu a zároveň jejich objednatele. Společně se informovat o novinkách, problémech a možnostech k řešení z jednotlivých stran. Jak se Správa železnic připravuje na klimatické změny? Adaptace na klimatické změny je dnes standardní součástí projektování. Řešíme odolnost vůči povodním, extrémním teplotám i suchu, posilujeme zabezpečení kritických míst a přehodnocujeme technická řešení tam, kde se ukazuje, že historické přístupy už nefungují. Zároveň je železnice sama o sobě jedním z nástrojů, jak dopravu dekarbonizovat. Modernizace železničních koridorů je jednou z cest, jak zvýšit kapacitu a rychlost na stávající síti. Zkušenosti s ETCS jsou pozitivní, přesto Správa železnic s ohledem na finance zvažuje, zda na regionálních tratích nevyužít jiné zabezpečení.
Tomáš Tóth se narodil v roce 1981 v Pardubicích, vystudoval management, marketing a logistiku na Univerzitě Pardubice. Působil v řídicích pozicích ve skupině České dráhy, v letech 2018–2025 let byl výkonným ředitelem a v letech 2020–2025 zároveň předsedou představenstva největšího českého nákladního dopravce ČD Cargo. ležité je smysluplné zadání práce, stabilní prostředí a možnost odborného růstu. Zároveň pracujeme na tom, aby Správa železnic nebyla přebujelá administrativně, ale silná v odbornosti. Chceme, aby špičkoví odborníci věděli, že tady mají prostor ovlivnit klíčové projekty v zemi. Jaké místo má železnice v dopravní politice ČR? Významné, a navíc má potenciál hrát výraznější roli než dnes. Vyřešíme-li kapacitní problémy, dostaneme na koleje další spoje. Navýšíme-li rychlost, přilákáme nové cestující. Spolehlivou infrastrukturu potřebujeme i proto, že myslíme vážně přesun zboží ze silnic na železnici. Jak chcete komunikovat s veřejností u velkých projektů? Otevřeně a včas. Odpor často vzniká z nedostatku informací nebo z pocitu, že se o věcech rozhoduje bez místních. Chceme vysvětlovat přínosy, férově pojmenovat dopady a hledat řešení, která budou pro území přijatelná. Bez dialogu to dnes nejde. Jaký cíl byste chtěl mít splněný na konci funkčního období? Chtěl bych říct, že Správa železnic je organizace, která umí hospodárně pracovat s veřejnými penězi, má jasné priority, důvěru partnerů a rozběhnuté projekty, které reálně mění českou železnici. Pokud se tohle podaří, budu to považovat za splněný cíl. Jak chcete přilákat a udržet odborníky? Nové lidi nepřilákáte jen platem. DůZbrusu nová stanice Praha-Bubny funguje od léta. Budoucí podoba nádraží v Kladně. Modernizace trati Praha – Kladno a vybudování odbočky na Letiště Václava Havla by mělo být hotové v roce 2032. 15
16 STAVBY / INVESTICE Letos se na D3 otevře 9 km. V roce 2027 bude na jihu D3 hotovo. Spojíme koridory E55 a E65 včas? Text, tabulka, zákresy: Ing. Lukáš Mašín, PRAGOPROJEKT a.s., foto: ŘSD s. p., autor a další dle zdrojů V roce 2026 se na D3 otevřou dva úseky u Kaplice a Dolního Dvořiště, o rok později bude celých 113 km jihočeské dálnice hotovo. Nejde jen o dílčí stavby, ale o národohospodářskou skládačku propojující Balt s Jadranem. To je cílem sítě. Podíváme se na aktuální dění i výhled pro rok 2027. Dozvíte se, kudy se bude sjíždět u Kaplice, jak vznikají unikátní estakády z polské oceli a proč dálnice prozatím končí 383 metrů před hranicí. Odpovíme také, kdy se česká D3 a rakouská S10 konečně propojí. Rok 2025 prověřil obchvat Českých Budějovic. Městu ulevil od tranzitu a aglomeraci nabídl rychlé spojení mimo centrum. Sčítání dopravy za rok 2025 (prezentované v březnu 2026) potvrzuje účinnost: obchvatem projede průměrně 14 850 vozidel denně. Rakouský ASFiNAG navíc uvádí, že S10–A7 vykazuje jako jediná trasa v Horním Rakousku nárůst těžké nákladní dopravy (+6,1 %). To dokládá reálný přesun tranzitu na koridor E55. Zatímco jih Čech je díky D3 připraven, v Linci je obchvat v nedohlednu a tamní intenzity připomínají přetíženou pražskou D1. Napojení sítě na D3. Zákres (obr. 1) dokládá koordinovaný rozvoj dálnice a silnic I. a II. třídy v režii správy ŘSD (ředitelky Vladimíry Hruškové), Jihočeského kraje (hejtmana Martina Kuby) a ministerstva dopravy. Koncentrací investic v krátkém období se dálnice stává hospodářským hybatelem regionu. Cílem je odstranit „úzká hrdla“ dříve, než naroste mobilita. Právě to zajímá obyvatele i investory nejvíce: jak dálnice zlepší kvalitu života, pomůže podnikání a usnadní příjezd návštěvníků. 1 Text, tabulky, zákresy: Ing. Lukáš Mašín, PRAGOPROJEKT a.s., foto: PRAGOPROJEKT a.s., ŘSD s. p., zhotovitelé dle staveb, autor a další dle zdrojů Nadpis Mimořádné odlehčení dopravy v Budějovicích po otevření obchvatu Na D3 se staví až k Rakousku. Předcházející rok 2024 byl pro dálnici D3 skvělým a vmnohých aspektech přelomovým rokem. Byly zahájeny poslední stavby jihočeské D3 a před koncem rokubyl zprovozněn dlouho očekávaný obchvat Českých Budějovic až po Kaplici-nádraží. Zednické slavnostní „poklepávací“ kladívko tak „opouští“ jižní Čechy. Při posledním zahájení ho jihočeský hejtman Martin Kuba symbolicky předal do Středočeského kraje. Jak budějovický obchvat stáhl dopravu z města a jak přepóloval dopravu ve městě? Jak se D3 napojila a napojí na silniční síť Českobudějovicka? Kdy bude zprovozněna D3 až do Rakouska? Jak postupujepříprava středočeské D3? Kdy bude Rakousko na hranici s dálnicí S10? A kdy dokončíme celou českou dálniční E55 sever-jih? Obchvat stahuje dopravu z Budějovic Předvánoční čas roku 2024 byl křidičům celé ČR štědrý. V roce 2024 zprovoznilo ŘSD celkem 110 km dálnic vnovém dálničním českém rekordu! Některá média uváděla, že předchozí rekordní rok byl rok 1997 s 94 km dálnic, v některých zdrojích uváděn s 87 km, ale to to není zásadní. Podstatouje, že se české dopravní stavitelství vydalo na trajektorii, která konečně odpovídá průměru nad 50 zprovozněných km/rok, oproti dosavadnímu dlouhodobému průměru 25-30 km/rok. K otázkám, zda je reálné tempo udržet ajaké jsou aktuální deklarované termíny dokončení české dálniční sítě se vrátíme na konci článku. Nyní zpět do roku 2024 a konkrétně do prosince, který byl k řidičům a ke všem obyvatelům měst a obcí, kteří byli roky omezováni a zatěžováni tranzitní a zvláště kamionovou dopravou, zvlášť štědrý. Během jednoho týdne bylo zprovozněno 81 kmnových staveb na třech dálničních tazích: 17.12.24 bylo otevřeno 32 km dálnice D4 mezi Středočeským a Jihočeským krajem, 19.12.24 na Moravě 21 km na třech úsecích dálnice D55a ještě jako předvánoční dárek řidičům a Jihočechům byl 21.12.24 otevřen desítky let vyhlížený dálniční obchvat Českých Budějovic (stavby 0310/I a 0310/II) až ke Kaplici-nádraží (stavba 0311) vcelé délce 28 km. Nejen pro dálnici D3, ale pro celý mezinárodní tah E55 a samozřejmě pro jižní Čechy a celé Českobudějovicko to byl skutečně velký den. Na málokteré oficialitě zprovozňování dopravní stavby se sejde tolik lidí, kolik se sešlo na místě mimoúrovňové křižovatky u jižního portálu tunelu Pohůrka. Mnozí místní si s úlevou oddechli po mnohaletém zátěži průběhem stavby v sousedství jejich domovů, mnozí se těšili, že konečně budou moci využívat i pro dopravu v rámci Budějovicka novou dálnici, k čemuž přispělo i ministerstvo dopravy (MD) tím, že obchvat Č. Budějovic od Úsilného po Roudné, tj. mezi exity 131 –141 km (viz přiložený zákres) nezařadilo donovelizované vyhlášky mezi zpoplatněné úseky a od 1.1.2025 ponechalo tento úsek bez poplatku. To se samozřejmě týká jen časového poplatku (dálniční e-známky), formou mýtného je zpoplatněna celá nová dálnice D3. A je třeba říci, že ve svých očekáváních veřejnost nebyla zklamána. Zvláště řidiči pociťují snížení intenzit dopravy ve městě, ale zásadně úlevu od těžké nákladní/kamionové dopravy. Ta projížděla městem po Obr. 1: Zákres staveb na české D3, rakouské S10 a na silnicích I. a II. tříd ve správě ŘSD a kraje s uvedením termínu zprovoznění, příp. plánované realizace.
17 Co přináší rok 2026? Letos ŘSD otevře dva dálniční úseky, čímž se mezera na D3 zkrátí na minimum (uzavře se v roce 2027). Termíny potvrdili generální ředitel ŘSD Radek Mátl a ministr dopravy Ivan Bednárik při kontrolním dni 15. 4. 2026. Nažidla – Dvořiště (0312/II, 3,2 km): Otevření v srpnu 2026. Půjde o nejjižnější místo dálniční sítě. Řidiči již využívají pravý pás, původní I/3 přestavuje zhotovitel (Swietelsky) na druhou polovinu dálnice (viz foto). Bonusem je provizorní komunikace (600 m) pro plynulý sjezd k hranici mimo Dvořiště (obr. 2). Kraj navíc připravuje pro napojení Lipenska úpravu silnice Rybník – Vyšší Brod (II/163) na roky 2027–2028. Kaplicko (0312/I, 1. et., 5,8 km): Otevření v listopadu 2026. Dálnice od Kaplice-nádraží ke Kaplici eliminuje kolony u železničního přejezdu. Současně se zprovozní okružní křižovatka v Kaplici pro komfortní sjezd na I/3 (obr. 3). Do konceptu zapadá i napojení na obchvat Kaplice (II/154) dokončený v roce 2025. Propojení má zásadní význam pro mobilitu a kvalitu života v novohradském pohraničí. od Veselí k Budějovicím a realizaci dálnice od Kaplice k hranicím pak Závodu Praha (Tomáš Gross). Současně za každou stavbou stojí od přípravy po výstavbu neviditelný motor stovek lidí schopných vždy vytvořit unikátní „tým pro jeden cíl“. Kaplice – Nažidla (0312/I, 2. et., 6,2 km): Otevření v červenci 2027 jako poslední úsek. Trasa končí jižně od Nažidel, čímž dálnice po 24 letech definitivně eliminuje kritické místo tragické nehody autobusu z roku 2003. D3 0312/II Provoz je veden po novém jízdním pásu dálnice, původní I/3 se přestavuje, vpravo obec Dvořiště (ŘSD 04/2026) Obr. 3: D3 0312/I Sjezd z dálnice od Exitu Kaplice (vlevo) na silnici I/3 přes novou okružní křižovatku u Kaplice (leták ŘSD 04/2026) Obr. 2: D3 0312/II Provizorní komunikace na konci dálnice (modrozelená) převádějící dopravu na hranici mimo Dvořiště až do výstavby rakouské S10 (leták ŘSD 04/2026) D3 0312/II Současný konec dálnice 383 m před hranicí. Dole ve výstavbě provizorní komunikace pro napojení do Rakouska (ŘSD 11/2025) Rychleji do Krumlova i posílení údržby. ŘSD v srpnu 2026 zprovozní přivaděč I/39 Třebonín – Rájov (3,2 km), který odvede tranzit z osad Prostřední Svince a Horní Třebonín. To urychlí cestu do Krumlova (UNESCO) i na Lipensko. Údržbu dálnice vedle Chotovin posílí nové středisko SSÚD Borek, ke kterému se letos přidá zahájení stavby SSÚD Kaplice. Dokončení v roce 2027 Na jihu bude D3 příští rok kompletní (vyjma 383 m u hranic). Jde o symbolické výročí: v roce 2016 při restartu výstavby končila dálnice u Veselí (42 km), v roce 2027 bude mít 113 km. Za deset let 71 km. Tempo 7 km ročně je skvělý výsledek. Mimořádné uznání za přípravu staveb od Budějovic k hranicím a výstavbu úseků od Budějovic ke Kaplici patří budějovické správě ŘSD (Vladimíra Hrušková). Za dokončení přípravy a výstavbu úseků Provoz na nebezpečné silnici I/3 v lokalitě Nažidel, kterou obchází nová dálnice (autor) Estakády Zdíky a Suchdol (628 m a 873 m) tvoří dominanty úseku. Obě mají spřaženou konstrukci. Ocelové 24metrové díly se dopravují jako nadrozměrné náklady na vzdálenost 600 km z polské mostárny Mostostal Kielce. Výroba prostorově zakřivených nosníků osazovaných metodou výsuvu klade extrémní nároky na přesnost. U Zdíků již probíhají betonáže a izolace, na Suchdole zhotovitel (MI Roads) dokončil výsuv ocelové konstrukce pro levý most (viz foto). D3 0312/I Estakáda Zdíky (SO 211). Betonáže a pokládka izolací (ŘSD 04/2026)
www.stavebniserver.comRkJQdWJsaXNoZXIy NTc1ODM=