PROJEKT 96 gionální dopravě je slabý a náklady vysoké. Také v minulosti sledovaná varianta s centrální podzemní stanicí před Státní operou se ukázala jako nevýhodná vzhledem k příliš dlouhým přestupům z regionálních na dálkové vlaky, který je dominantní přepravní vazbou na hlavním nádraží. Ke zpracování studie byli přizváni zástupci Ministerstva dopravy, hlavního města Prahy, Středočeského kraje a řady odborných organizací a sdružení. Výsledkem participačního procesu bylo jednomyslné přijetí výsledné doporučené varianty rozhodujícími politickými i odbornými subjekty. Zahájení výstavby se předpokládá v roce 2035 a dokončení v roce 2047. Investiční náklady za komplexní dostavbu celého uzlu nad rámce již připravovaných a v současnosti realizovaných staveb by měly dosáhnout 185 miliard korun. Dálkové expresy od Brna přijedou po nové trati RS1 od Běchovic do terminálu Zahradní Město a přes Vršovice dojedou do východní části hlavního nádraží. Odtud mohou pokračovat přes Balabenku po nové trati RS4 do Ústí nad Labem, případně pojedou na provozní ošetření do nového odstavného nádraží na brownfieldu ve Strašnicích. Expresy z východních Čech sjedou v Běchovicích na stávající trať do Libně, kde bude doplněna 4. kolej a přijedou do západní části hlavního nádraží odkud mohou pokračovat do terminálu Smíchov a novým berounským tunelem na Plzeň. Pro vlaky z Jižních Čech a Benešovska bude sloužit nová trať ze Zahradního Města do Říčan, která může být prodloužena až do Benešova. Nová koncepce zásadně změní regionální dopravu. Praha získá robustní systém příměstských linek se špičkovým intervalem až 7,5 minuty na hlavních radiálách, vzdálenější okolí pak spěšné pásmové linky v 15 nebo 30minutovém intervalu, které přiblíží středočeská města. V centru budou postaveny dvě nové podzemní tratě s pěti novými zastávkami, které umožní průjezd vlaků v intervalu 3 až 4 minuty pod celým městem. První povede z Buben a Negrelliho viaduktu do zastávky Florenc a pod hlavní nádraží, a pak dále do Vršovic. Pražské letiště tím bude napojeno přímo na dálkové vysokorychlostní vlaky. Druhá trať povede ze Smíchova přes zastávky Karlovo náměstí, Václavské náměstí a hlavní nádraží do Karlína. Hlavní nádraží bude centrální přestupní stanicí a vedle 8 povrchových nástupišť bude mít dvě podzemní úrovně. Mělčí, na úrovni metra C, bude sloužit vlakům od Kladna a letiště směrem Benešov, hlubší pak vlakům od Berouna do Lysé a Kolína. Stanice Václavské náměstí bude umístěna přibližně pod Vodičkovou ulicí a umožní přestup na metro A i B. Součástí pražské železnice je i nákladní doprava. Posílena bude kapacita nákladního objezdu, v Hrdlořezech a Malešicích budou vybudována mimoúrovňová křížení, která umožní také rozvoj městských železničních linek na nákladních tratích. Studie proveditelnosti Nová koncepce byla stanovena ve Studii proveditelnosti železničního uzlu Praha včetně Rychlých spojení (SPŽUP), zadané Správou železnic, státní organizací a zpracovanou sdružením projekčních organizací pod vedením společnosti Mott MacDonald CZ, spol. s r.o. Studie se připravovala ve 4 roky a prověřila množství variant, mimo jiné i vedení vysokorychlostních vlaků v podzemí přes ruzyňské letiště, které sice přiláká na železnici jednotky tisíc nových cestujících za den, avšak efekt pro statisíce cestujících v dálkové a reStránka 4 z 6 Dvojice nových podzemních tratí pro regionální vlaky v centru města Dvojice nových podzemních tratí pro regionální vlaky v centru města
RkJQdWJsaXNoZXIy NTc1ODM=