systémy nemají své místo. Na nejzatíženějších úsecích se jedná o ideální řešení. Naše produkty vidíme jako alternativu vhodnou pro plošné nasazení (jak vidíme např. v Rakousku). Jaká je vize rozvoje moderních technologií na dálniční síti ČR? Věříme, že jsme do prostředí ČR přinesli směr kdy se provozovatelé silničních sítí nebudou soustřeďovat pouze na výstavbu velkých stamilionových projektů v okolí velkých měst, ale začneme rychle pokrývat stovky kilometrů stávajících silnic a dálnic lehkými, a přitom efektivními systémy řízení. Budeme klást důraz na identifikaci kritických a nehodových lokalit a budeme se řidičům snažit pomoci tyto lokality bezpečně projet tím, že je tzv. vysvítíme. Jak si podle vás stojí česká dopravní telematika ve srovnání se zahraničím? Kde vidíte největší rezervy? V ČR jsme stále soustředění na výstavbu páteřní sítě. Jedná se o prioritu, kterou naprosto chápu, ale zároveň nastává čas věnovat se optimalizaci a zvyšování bezpečnosti pomocí telematických systému. Intenzity dopravních proudů se začínají vyrovnávat s našimi sousedy, ale vybavenost je na daleko nižší úrovni. U našich západních sousedů, kde už mají postaveno, vypadá osazení telematickými prvky přece jen jinak. Před každým kritickým a exponovaným místem se komunikace rozsvítí a řidiče varuje, probudí, donutí ho dodržovat rychlost. V ČR se ještě pořád ve velké míře spoléháme na klasické plechové značky. Z výzkumu víme, že tyto se pro řidiče stávají čím dál více neviditelné a jejich akceptace klesá. Když si uvědomíme, jak vypadá a svítí kokpit moderního vozu, tak je vcelku pochopitelné, že špinavá plechová značka nebudí takovou pozornost jako vysoce svítivé LED panely a na nich zobrazené symboly. Můžeme se alibisticky přesvědčovat, že plechová značka tam byla a řidič ji měl registrovat, ale realita je bohužel jiná. V kritických místech bychom měli jít řidičům naproti. V posledních dvou letech vidíme, že i u nás se situace začíná měnit. Snad naše sousedy ve vybavenosti silnic a dálnic brzy doženeme. Jaké jsou hlavní požadavky investorů a klientů na inteligentní systémy v současných projektech? Obecně lze říci, že co se týče vybavenosti páteřních komunikací telematikou, je situace téměř stejná již posledních 10 let. I přesto, že byla vytvořena celá řada velice kvalitních strategických dokumentů rozvoje inteligentních systémů, tak až na výjimky, je požadováno stále to samé – SOS Hláska, Meteo stanice, indukční smyčka, ZPI Informační portál… Chtělo by to více inovativních projektů, nový směr a více oživení. Rozvoj technologií je rychlý a jsou k dispozici nové přístupy. Výjimkou posledních let jsou projekty C-ITS, kdy se vybavuje infrastruktura komunikačními jednotkami pro přímou komunikaci s vozidly. Tady je bohužel problém, že automobilky na své straně do vozidel komunikační protikusy zavádějí daleko pomaleji, než se předpokládalo. Přičemž v zahraničí se detekční a řídící prvky rozvíjejí velice dynamicky. Jakým způsobem využíváte strojové učení a predikční modely pro řízení dopravy? Jaký je dopad rozvoje AI pro dopravu a její řízení? Jak jsem psal výše. Nasazování mobilních řídících systémů na stále nové lokality vyžaduje neustálé předělávání řídích algoritmů. Jakmile přidáme řízení ramp bude algoritmus ještě složitější. V současné době trénujeme AI modul na průběžné vytváření řídích algoritmů. Jedná se o principiálně podobnou úlohu jakou nyní realizuje TSK Praha pro případ řízení křižovatek pomocí AI. Je to zcela nový směr. Zatím jsme ve fázi trénování a „krmení“ AI modulu historickými daty. Věříme, že AI je zrovna pro tuto úlohu ideální a do budoucna přebere část manuální dopravně inženýrské práce a složitého mikromodelování. Jaký je poměr mezi pořizovacími a provozními náklady vašich systémů oproti tradičním řešením? Obecně se jedná o řádové nižší náklady. Pořízení tradičního systému liniového řízení se pohybuje ve stovkách milionů. Lehké systémy liniového řízení v desítkách milionů. Na druhou stranu musíme říci, že velmi vytížené úseky tyto tradiční přístupy zkrátka potřebují. Oba přístupy se musí kombinovat a vytěžit z nich maximální efekt pro koncového uživatele, řidiče. Jak hodnotíte spolupráci s Fakultou dopravní ČVUT a VŠB-TUO? Jaké jsou klíčové přínosy tohoto propojení? Naše spolupráce s Fakultou dopravní ČVUT a VŠB-TUO vychází z dlouholeté praxe, kterou jsme získali již během působení v Centru dopravního výzkumu. S kolegy z akademického prostředí máme navázané pevné profesní vztahy a víme, že spolupráce na výzkumných projektech, které jsou svou povahou výzvou, funguje velmi dobře. Dočtěte rozhovor až do konce 85
RkJQdWJsaXNoZXIy NTc1ODM=