OTÁZKY REDAKCE pro Marka Ščerbu, jednatele společnosti MAI Jaké technologie a řešení MAI nejčastěji implementuje a v čem se liší od konkurence? Nejčastěji implementujeme mobilní LED systémy pro řízení dopravního proudu. Jsou to technologie nezávislé na napájecí a komunikační síti, což představuje velkou výzvu z pohledu energetické bilance a IT robustnosti systémů. Nezávislou napájecí infrastrukturu mobilních systémů pro liniové řízení jsme vyvíjeli a optimalizovali mnoho let. Nejedná se pouze o technologii samotnou, ale také o nastavení servisní činnosti, která je zejména v zimních měsících dynamická a poměrně náročná. Z pohledu IT jsme se potýkali s problémy, které způsobují často nestabilní mobilní sítě operátorů. Synchronizace jednotlivých prvků a zajištění celkové stability systému je při komunikaci vzduchem náročnější oproti tradičním datovým linkám. Bezproblémové provozování mobilních liniovek v zimních měsících považujeme za náš dosavadní vrcholný technologický úspěch, který se neztratí ani v celoevropském měřítku. V současné době jsme se pustili také do realizace klasických pevných ITS systémů (Informační portály, PDZ Meteo apod.) Z našeho pohledu se jedná o daleko klidnější a předvídatelnější prostředí. Můžete něco říct k systému mobilního řízení, které je instalovaného v Brně? Jaké jsou zkušenosti z provozu a jak na ně reaguje pokračující výzkum? Každá instalace mobilního řízení vyžaduje individuální přístup a nastavení nových řídících algoritmů pro danou lokalitu. S přibývajícími lety jsme nasbírali řadu praktických zkušeností a tyto jsme mohli v případě D1 a D2 v okolí Brna zúročit. Jednalo se zatím o bezesporu nejsložitější projekt. V první fázi nám velmi pomohla dálniční policie JMK. Dávali nám intenzivní zpětnou vazbu přímo z dálnice a my tak mohli ve spolupráci s ŘSD nasazené řídící algoritmy optimalizovat. Lokality v okolí Brna byly specifické nejen svou velkou intenzitou dopravního proudu, ale také jeho chováním. Vytváří se tam šokové vlny, které se přelévají až desítky kilometrů hluboko proti dopravnímu proudu. Zdaleka se nejedná o klasickou dálniční uzavírku. Řídící algoritmy zobrazující symboly na LED značkách se nám podařilo v relativně krátkém čase vyladit k plné spokojenosti dálniční policie a ŘSD, což považujeme za pěkný výsledek spolupráce soukromého a veřejného sektoru. Tato úzká praktická spolupráce také pomohla vydefinovat další oblasti pro zlepšení. Konkrétně se jedná o začlenění řízení ramp pro synchronizaci slévajících se dopravních proudů, využití poloportálů pro možnosti zobrazení více kombinací symbolů v jednom řezu, ale i dalších případů užití, které lze řešit po přechodnou dobu v kritických místech na silniční síti. Tyto poznatky jsme přetavili do výzkumných úkolů, které řešíme v rámci grantových programů TAČR s univerzitami. Jaké konkrétní přínosy přinášejí inteligentní systémy MAI provozovatelům komunikací? Zásadní přínos vidíme ve třech oblastech. První je v možnosti nasazení řídícího systému prakticky kdekoliv, kde je potřeba. Nejsme omezení výstavbou energetické a komunikační sítě, nákladných dálničních portálů. Doposud se systémy liniového řízení stavěly velmi omezeně prakticky pouze kolem Prahy. Výjimkou je projekt PPP dálnice D4. My jsme prokázali, že lehkou liniovku lze instalovat, provozovat a také přesunout na místa, kde je aktuálně nejvíce užitečná. Druhý přínos souvisí s rychlostí instalace. Vždy jsme dbali na to abychom řidičům zavázeli na dálnici co možná nejkratší dobu. Instalovat týden systém pro řízení provozu a tím vytvářet kolony postrádá smysl. V průběhu let jsme proces instalace dotáhli téměř k dokonalosti. Jsme schopni instalovat přes noc a systém nasadit a zprovoznit v řádu hodin. No a třetí přínos je samozřejmě ekonomický. Naše systémy se pohybují v řádově jiných částkách než klasické portálové systémy. Tímto nechci říci, že tyto klasické portálové TECHNOLOGIE 84
RkJQdWJsaXNoZXIy NTc1ODM=