47 ale i s akademickou sférou reprezentovanou VUT v Brně, UTB ve Zlíně či Žilinskou univerzitou, stejně jako s mnoha městy a obcemi našeho regionu. Velkým přínosem je rovněž spolupráce s hospodářskou sférou, především s klíčovými podniky v regionu, stejně jako s hospodářskými komorami na české i slovenské straně hranice. Společný zájem na vybudování kapacitního dopravního propojení se Slovenskem nás pochopitelně dovedl i ke spolupráci s Trenčínským a Žilinským samosprávným krajem, ale rovněž s klíčovými podniky a podnikateli z oblasti Pováží, jako je například Continental či Mikona (Púchov), jejichž dopravní potřeby se výrazně shodují s podniky na naší straně hranice, kde můžeme zmínit například Continental-Barum, Českou zbrojovku, Tescomu či Prechezu. Jaké už za sebou máte výsledky? Když se po letech podívám na současnou situaci, vidím, že společné úsilí všech progresivních sil regionu přineslo velmi pozitivní výsledky. Daří se postupně propojit sever a jih Moravy dálnicí D55, celý středomoravský region bude na konci letošního roku propojen dálnicí D1 ve směru Praha–Ostrava a staví se navazující úseky dálnice D55 v oblasti Pomoraví. Taktéž je ve výstavbě a částečném provozu dálnice D49 z Hulína směrem k Fryštáku a Slušovicím, která je dlouhá léta trnem v oku ekologických aktivistů. Mimo silniční stavby se sdružení věnuje také podpoře přípravy železničních projektů, především pak projektu modernizace a elektrizace železniční trati Otrokovice–Zlín-střed–Vizovice, který by měl zrychlit a zkultivovat veřejnou železniční dopravu jak na lokální, tak i dálkové trati při přepravě cestujících směrem k hlavnímu městu Praha. Je těžké dotčené úřady a instituce přesvědčit? Nebylo až tak složité přesvědčit příslušná ministerstva a další státní orgány o potřebě klíčových investic do prioritních moravských infrastrukturních projektů. Mnohem náročnější však bylo vypořádat se s extrémním množstvím překážek v přípravné fázi, především pak v průběhu legalizace jednotlivých staveb. Problém spočívá v tom, že do stavebně-správních procesů bezdůvodně a nekontrolovatelně vstupují občanští aktivisté, kteří záměrně narušují a prodlužují proces legalizace jednotlivých staveb bez jakékoliv odpovědnosti. Praktickým důsledkem činnosti těchto samozvaných ekologických pseudoodborníků je stav, kdy realizace dálnice D49 v úseku Hulín–Fryšták, u které byla podepsána smlouva se stavebním dodavatelem již v roce 2008, dodnes neslouží svému účelu v plné délce (tj. 17 km), byť je v zásadě postavená a Státní fond dopravní infrastruktury zde vynaložil již přibližně 7 miliard korun. Takže hlavní překážka, se kterou se setkáváte, jsou námitky ekologů? Je to tak. Neskutečné množství námitek, odvolání, podaných žalob, protichůdných soudních rozhodnutí a dalších obstrukčních postupů u zmíněné D49 způsobilo, že ani po 17 letech od zahájení stavby nedošlo k jejímu úplnému dokončení. Určitě nejsme tak bohatá země, abychom si mohli dovolit takto neefektivní způsob přípravy a výstavby strategické infrastruktury. Jako příklad ekologického fanatismu a destruktivní činnosti směřované vůči České republice chci ještě zmínit stížnost (žalobu podanou do Bruselu) ekologických organizací na postup státu v rámci povolovacích procesů pro dálnici D49, kterou adresovali Evropské komisi. Na tuto stížnost či spíše rozmar ekologů jsme reagovali vlastním, obsáhlým dopisem adresovaným Evropské komisi, v němž jsme vysvětlili skutečnou podstatu věci a poskytli odbornou argumentaci týkající se povolovacích procesů souvisejících se stavbou dálnice D49. Řešil to tedy i Brusel. Jaké další kroky jste v případě D49 podnikali? S podporou ŘSD a místních samospráv jsme v roce 2017 sepsali petici na podporu staveb dálnic D49 a D55. Podepsalo ji přes 20 000 občanů a byla s velkým zájmem projednána jak v Senátu, tak v Poslanecké sněmovně. Přestože tato petice neměla přímý vliv na realizaci těchto infrastrukturních projektů, výrazně přispěla k zesilujícímu názorovému proudu v českém parlamentu, který vedl k několika postupným úpravám legislativy. V roce 2021 jsme zorganizovali další petiční akci za dostavbu dálnice D1 Říkovice–Přerov, která se rovněž setkala s výraznou podporou tisíců občanů Přerovska. Petice však tento problém v zásadě nevyřeší a stále nad námi visí otázka: Proč nejsme schopni připravovat a povolovat infrastrukturní stavby stejně rychle a předvídatelně jako v sousedním Polsku? Dobrá otázka. Proč tedy? Odpověď je logická a většině z nás dobře známá. Zkrátka musíme ve stavebním právu prosadit, aby zájmy většiny měly větší důležitost než zájem několika málo podivných jedinců, kteří se tváří, že chtějí zachránit svět, přičemž opak je pravdou. Činí tak navíc bez jakékoliv zodpovědnosti za finanční ztráty i bez zájmu o hospodářsko-sociální rozvoj regionu. Jak pracujete na tom, aby ke změně zákonů opravdu došlo? Abychom mohli otevřeně komunikovat tento i další problémy při rozvoji dopravní infrastruktury s laickou i odbornou veřejností, ale především pak s orgány veřejné správy, založili jsme tradici pořádání odborných dopravních konferencí. Každoročně na podzim probíhá v Luhačovicích mezinárodní konference „Střední Morava – křižovatka dopravních a ekonomických zájmů“. Letošní již XV. ročník se uskuteční 25. září. Právě tyto odbor-
RkJQdWJsaXNoZXIy NTc1ODM=