dejších projektantů a stavitelů ocitujme z kroniky obce Boršova n/V z roku 1980 text starý 45 let: „Dne 22. 12. 1980 ve 14:00 hodin byla slavnostně otevřena a uvedena do provozu přeložka silnice E14 Boršov. Toto slavnostní otevření provedl předseda JčKNV s. Fr. Samec. Tato přeložka Planá – Kamenný Újezd je dlouhá 6 km a má 3 mosty. Celkový finanční náklad činil 75 miliónů Kč. Most přes Vltavu stavěly Vojenské stavby Praha, most pod dráhou ČSD v Boršově pak Stavby silnic a železnic.“ Dokončením celé přeložky E14 byla zcela přeložena tranzitní doprava z centra Č. Budějovic a okolních obcí až po Kamenný Újezd na levý břeh Vltavy. Tam na západě města za řekou postupně od 70. let vznikla sídliště Šumava, Vltava a Máj a dnes v této části města žije cca 34 tisíc obyvatel, tj. cca 36 % (viz přiložený zákres). Doposud byli blízko tranzitní levobřežní silnici I/3. Po zprovoznění nového dálničního obchvatu D3 na východě města se tranzitní doprava zase vrátila/přepólovala na pravý břeh. A musí na to reagovat i Budějovická aglomerace. Jde zejména o posílení dopravních vazeb západ – východ, což představuje také překonávání bariér řeky Vltavy, Malše a železniční tratě. První nový most přes Vl19 Podrobně v článku DOPRAVA 2024 (dnes Lidické) přímo přes centrum města na pravém břehu Vltavy. Nový silniční obchvat byl na tehdejší poměry (i s ohledem na směr k „železné oponě“ k „západnímu“ Rakousku) vybudován překvapivě velkoryse na území města Budějovice jako 4pruh, od výjezdu jižním směrem na Litvínovice a Planou jako 2pruh, ale s dlouhým stoupacím pruhem a zásadně s mimoúrovňovými křižovatkami až za Kamenný Újezd. Stavělo se postupně po jednotlivých stavebních úsecích v 70. – 80. letech, to pod názvem „objížďková silnice E14“, nebo „přeložka E14“, neboť podle starší mezinárodní dohody o E-silnicích platilo značení E14, které bylo později změněno na E55 (k tomu podrobně v článku Stavebniserver.cz 3/2024). Byla to skutečně důležitá stavba a patří velký dík našim předchůdcům, že postavili dílo, které sloužilo téměř 50 let pro regionální, ale hlavně i tranzitní nákladní dopravu, o jejíž intenzitách v budoucím sjednoceném evropském ekonomickém prostoru tehdy nemohli mít reálné představy. Význam stavby pro region dokládá i to, že kroniky dotčených obcí se výstavbě nové E14 téměř každoročně věnovaly. Tak si pro připomenutí technické práce tehtavu na silnici I/20 na severní spojce pod Budějovicemi již ŘSD staví. Druhý vltavský most nad Budějovicemi do Litvínovic připravuje Jihočeský kraj (JK) s plánem zahájení v roce 2026. Současně JK připravuje velkou stavbu podjezdu pod tratí IV. tranzitního koridoru a rozsáhlým budějovickým seřaďovacím nádražím (ranžírem) mezi centrem města a zanádražní komunikací vedoucí k dálnici D3 (viz přiložený zákres), o které jihočeský hejtman Martin Kuba hovoří jako o jedné z nejsložitější staveb v historii města. Stavba by se měla zahájit v příštím roce 2026 při odhadovaných nákladech 4,5 mld. Kč. Jak dál na E55? Výše jsme se věnovali podrobněji problematice nově zprovozněného dálničníD3 stavba 0312/I - posledního radostného jihočeského dálničního poklepání základního kamene D3 se mimo ministra Kupky, GŘ ŘSD Mátla a hejtmana Kuby zúčastnili i starostka Leopoldschlagu a starosta Rainbachu (28. 6. 24, ŘSD) D3 stavba 0312/I Kaplice-nádraží – Nažidla, betonáž pilířů estakády (10. 3. 25, Infram) D3 0310/I km 133,5 první vážná nehoda kamionu, kde řidič naštěstí vyvázl s lehkým zraněním. Vyproštění kamionu ze zcela zdemolovaných středových svodidel si vyžádalo obousměrnou uzavírku úseku vč. tunelu Pohůrka (23. 1. 25, HZS ČR/Police ČR)
RkJQdWJsaXNoZXIy NTc1ODM=