11 centra Prahy. Jak na projektování a prosazování této stavby vzpomínáte? Co bylo tehdy nejtěžší, ať už profesně, nebo „politicky“? K tomu jsem se dostal v době, kdy ten projekt přišel o hlavního inženýra. Já si o tu pozici řekl a dostal jsem ji. Rozvinuli jsem potom řešení, které už bylo na stole. Jsem na ten projekt hrdý, ale jeho duchovním otcem a buldozerem byl pan inženýr Cyril Suk, otec známých tenistů Heleny a Cyrila. Nedávno bohužel zemřel. Nové spojení kupodivu tehdy vzbuzovalo mnohem menší odpor, než s jakým se dnes potýká výtoňský most. Náš bývalý generální ředitel Josef Fidler říká, že to byl majstrštyk – nejenom nás jako projektantů a stavařů, ale i investora. Povedlo se to tehdy vše projednat a zabezpečit financování, a to pouze z národních zdrojů, prakticky během dvou let, což je dnes neuvěřitelné, neřku-li nemožné. Od roku 2007 jste pracoval tři roky v Bulharsku. Co jste tam měl na starosti? Měl jsem tam dvě zakázky. Jednou byla studie proveditelnosti modernizace železničního spojení Plovdiv–Burgas, druhou realizační dokumentace projektu novostavby železniční trati Svilengrad – státní hranice, včetně dnes už po SUDOP tak trochu „legendárního“ přemostění řeky Marici pro firmu OHL ŽS. Na tom jsme spolupracovali s kolegy-mostaři z hradeckého střediska SUDOP PRAHA. Pokud vím, vaše jméno je spjato i s tunelem mezi pražským Smíchovem a Berounem v trase budoucí vysokorychlostní trati, který letos získal souhlasné stanovisko posouzení vlivů na životní prostředí (EIA). Jen připomenu, že půjde o nejdelší plánovaný železniční tunel v Česku. Ten aktuálně nejdelší (Ejpovický) má něco přes čtyři kilometry, tento bude mít kilometrů 25. Opět jsem využil příležitosti. Měl jsem potřebnou kvalifikaci a kolega, který to dělal předtím, už neměl čas se tím zabývat. Naplňuje mě to, alespoň si mohu znovu osahat svou původní profesi. Na druhou stranu mi to dává i zpětnou vazbu o profesní kvalitě lidí, kteří na tom dělají, což se mi jako výrobnímu řediteli více než hodí. Mám tak kontakt s realitou a nesedím jen ve své kanceláři nebo na poradách. Mimochodem, ten tunel stlačí jízdu na trase Smíchov–Beroun přibližně na 11 minut. Kdy odhadujete, že se v Česku poprvé svezeme po vysokorychlostní trati? To lze jen velmi těžko říct. Bohužel současná světová politická konstelace dopadá i na Česko, obtížně v takové situaci cokoliv podobného predikovat. Peníze na VRT stále ještě jsou, ale myslím si, že se budeme asi muset zabývat trochu jinými věcmi a je otázka, zda na dopravu zbydou peníze. Určitě to bude po roce 2030, ale kdy přesně, opravdu netuším. Který aktuálně běžící projekt vám dělá největší radost? Největší radost mi dělají stavby, které běží, zvedají se ze země. Takže teď určitě Přestavba ŽST Smíchov a Masarykovo nádraží v Praze. Smíchov je ještě exponovaný tím, že nebude jen „naší“ železniční stavbou, ale jsou tam i další rozvojové stavební
RkJQdWJsaXNoZXIy NTc1ODM=