SLOVO ÚVODEM Vážení čtenáři, letošní rok je pro českou dopravní infrastrukturu výjimečný. Na silnicích i železnicích se točí rekordní objem peněz – Ministerstvo dopravy má k dispozici rozpočet přesahující 160 miliard korun. Z toho více než 80 miliard připadá Ředitelství silnic a dálnic, které tak hospodaří s nejvyšší částkou ve své historii. Co konkrétně se za tyto prostředky chystá? To prozrazují přímo ministr dopravy i šéf ŘDS v novém vydání magazínu Doprava. Aktuální vydání ale přináší i jedinečný pohled těch, bez kterých by se žádné velké plány neuskutečnily. Projektanti, stavební firmy, dodavatelé techniky. Dočtete se o projektech, které jsou hodně na očích, jako byly třeba obří vyhřívané stany, které urychlily rozšíření D1 u Brna na šest pruhů. Ale i o méně nápadných, přesto klíčových prvcích – třeba o speciálním potrubí, které vydrží extrémní zátěž pod dálnicemi. Velké věci se ale dějí také na české železnici – ať už jde o stavbu vysokorychlostních tratí nebo o modernizaci trati Praha-Bubny – Praha-Výstaviště, která zásadně promění část hlavního města. Na stránkách aktuálního čísla magazínu Doprava se vydáme i na východ republiky a zhodnotíme přeměnu železniční stanice ve Vsetíně či zjistíme, jak to vypadá s roky očekávanou elektrifikací trati přes Zlín. Ať už jde o silnice nebo koleje, jedno zůstává společné: každý velký projekt se skládá z drobných, často neviditelných střípků. V magazínu Doprava dostávají prostor všechny tyto střípky. Důležitost každého kroku dobře vystihují slova Benjamina Franklina: „Dávejte pozor na maličkosti; i malá trhlina potopí velkou loď.“ Ondřej Štěpán ředitel redakce STAVEBNISERVER.com/MAGAZÍN 14 - číslo 01/2025 Vydavatelství SebiCom s.r.o. Sídlo: Podvesná IV/1376, Zlín 76001 Kancelář: Kvítková 248, Zlín 76001 IČ: 27862691 OR: Krajský soud v Brně oddíl C, vložka 65013 E-mail: info@stavebniserver.com Internet: www.stavebniserver.com Témata Číslo 01/2025 DOPRAVA Číslo 02/2025 VODÁRENSTVÍ Číslo 03/2025 STAVBY Číslo 04/2025 STAVEBNÍ STROJE Ředitel redakce Ondřej Štěpán tel.: (+420) 602 608 444 e-mail: stepan@stavebniserver.com Redaktorka Šárka Holubcová Redaktorka Ing. Lucie Zrnová Redaktorka Michaela Dočkalová Projektová manažerka Ing. Marie Čevorová Grafické oddělení, sociální sítě, e-mailing Stanislav Jakubík e-mail: jakubik@stavebniserver.com Grafické zpracování a tisk magazínu Graphic factory s.r.o. www.graphicfactory.cz All rights reserved, všechna práva vyhrazena SebiCom s.r.o. Magazín je zařazen do programu celoživotního vzdělávání České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT). Odběratelé a členové ČKAIT získají 1 kredit, taktéž autoři článků, členové ČKAIT, získají 1 kredit. Registrační číslo MK ČR E 20742 Mezinárodní standardní číslo ISSN 1805-3998 (Print) ISSN 1804-7327 (Online) Odborné posouzení Obsah Magazínu STAVEBNISERVER.com je chráněn autorským zákonem. Kopírování a šíření obsahu magazínu v jakékoli podobě bez písemného souhlasu vydavatele je nezákonné. Redakce neodpovídá za obsah placené inzerce, za obsah textů externích autorů a za obsah zveřejněných dopisů a zpráv. Předplatné a distribuci zajišťuje redakce Cena 150 Kč / 7 € bez poštovného a balného Odkaz a QR kód pro celoroční předplatné https://www.stavebniserver.com/ predplatne-magazinu/ Titulní strana foto: Ondřej Štěpán
Obsah Magazín Stavebniserver.com 22 46 30 34 52 56 40 18 38 Elektrifikace u Zlína konečně začne. Přinese pohodlí a uleví silnicím Kratší verze: Elektrifikace u Zlína konečně začne Otázky redakce pro Libora Lukáše, předsedu SRDIM Projekt městského silničního tunelu Pětidomí pod nádražím v Českých Budějovicích Na železniční stanici Vsetín bych zpětně nic neměnil, hlásí hlavní inženýr Otázky redakce pro Petra Hanzala, šéfa projektu z firmy Metrostav TBR „Investoři už chápou, že nezávislý konzultant je pro úspěšnost stavby zásadní“ Mimořádné odlehčení dopravy v Budějovicích po otevření obchvatu. Na D3 se staví až k Rakousku. Další stavby zlepší přístup na nástupiště i k pokladnám 10 14 Mnohokrát jsem si říkal, že jsem radši nebyl zticha, jenomže… Jihu Čech uleví nové obchvaty i zjednodušení hromadné dopravy „Každá stavba je kompromisem chtěného a možného“
WWW.CHANGROUP.CZ ChanGroup s.r.o., Palackého 307, 356 04 Dolní Rychnov tel.: 352 352 751, e-mail: info@changroup.cz TOP PRODUKTY 2025! SILNIČNÍ A ŽELEZNIČNÍ METEOROLOGIE výhradní zástupce technologie G.Lufft v ČR Inzerce 86 Historický viadukt, teď jediná zubačka v Česku. Chládek & Tintěra se nebojí specifických projektů 66 76 Vytápěné stany na D1 podrobně: musely držet teplotu i vlhkost 1800 tun oceli. Napajedelský Golden Gate kombinuje inovace a osvědčené postupy
Zdroj: Ministerstvo dopravy ČR Ministerstvo dopravy aktuálně hospodaří s výjimečně vysokým rozpočtem. Obrovské částky pumpuje do výstavby silnic a dálnic, soustředí se ale také na vysokorychlostní železnice a pozornost obrací dokonce i k vesmíru. Zároveň rozšiřuje Portál dopravy, takže si třeba pro řidičák brzo budeme chodit k výdejnímu boxu. Na všechny tyto projekty jsme se zeptali ministra dopravy Martina Kupky. Jaké jsou teď priority ministerstva dopravy, pokud jde o silnice a dálnice? Jasnou prioritou vlády je dokončit či modernizovat českou dopravní infrastrukturu včetně propojení s našimi sousedy. I díky tomu má letos ministerstvo dopravy k dispozici výjimečně vysoký rozpočet přesahující 160 miliard korun. Ředitelství silnic a dálnic má z této částky k dispozici historicky nejvíce finančních prostředků, a to 80,7 miliard korun. Pokud jde o silnice a dálnice, soustředíme se především na dostavbu základní dálniční sítě do roku 2033. A bereme to opravdu vážně. V minulém rekordním proudu je projekt nového nádraží Praha-Bubny a propojení centra metropole s Letištěm Václava Havla a Kladnem. Zároveň probíhají rekonstrukce desítek nádražních budov po celé republice, abychom mohli cestujícím nabídnout pohodlné a funkční zázemí. Velmi výjimečná je v této souvislosti druhá etapa restaurování Fantovy budovy v Praze, secesního skvostu evropského významu. Ovšem asi největším a nejnáročnějším projektem na železnici je modernizace České Třebové. Jde o jeden z nejvýznamnějších železniční uzlů ve střední Evropě, kde poslední významné úpravy proběhly před více než sedmdesáti lety. Jde o ohromný projekt na několik let, hotovo by mělo být na konci roku 2031. Nutno dodat, že řadu zmíněných projektů realizujeme nebo připravujeme v režimu PPP, tedy se zapojením soukromého kapitálu. Loni jsme takto úspěšně otevřeli úsek dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem. Vláda následně rozhodla o příštích PPP projektech – o posledním úseku D35 a o třech částech rychlých železničních spojení. PPP zvažujeme také pro další vybrané úseky na D0, D3 a D55. Ale nesoustředíme se jen na rozvoj pozemní dopravy. Věnujeme se i moderním technologiím a jejich budoucímu využití. Z tohoto pohledu je pro nás důležitý projekt Česká cesta do vesmíru, který podporuje rozvoj České republiky v oblasti vědy a technologií. Ministerstvo dopravy dlouhodobě pracuje také na digitalizaci. Osvědčil se 6 roce jsme do provozu uvedli 110 km dálnic a letos budeme ve vysokých číslech pokračovat – otevřeme 74,1 km nových dálnic a 25,2 km silnic I. třídy. Dokončena bude například D1, kde přibude 10 km u Přerova a rozšíření na šest pruhů na obchvatu Brna. Zprovozníme také čtyři úseky (přes 32 km) dálnice D35, což výrazně usnadní severní propojení Čech a Moravy. Aktuálně je ve výstavbě 195 km nových dálnic a 79,4 km silnic I. tříd a do konce roku zahájíme dalších 64 km dálnic a 45 km silnic I. třídy. Půjde například o úsek D11 mezi Jaroměří a Trutnovem, což znamená, že D11 bude letos rozestavěná v celé své délce. Dokončíme také D6 ve středních Čechách a navážeme úseky v Karlovarském kraji. Důraz klademe i na obchvaty měst a obcí, které zlepší životní podmínky obyvatel, a zároveň zrychlí dopravu. U Litomyšle, Přeštic či Náchoda už se obchvaty staví a v létě začneme stavět ten nejvýznamnější, na silnici I/12 Běchovice – Úvaly, který bude napojený na rozestavěný úsek Pražského okruhu Běchovice – D1. A co plánujete v nejbližší době na železnici nebo v dalších oblastech? Na železnici pak dokončujeme modernizaci sítě, jejíž součástí bylo také spuštění výhradního provozu vlakového zabezpečovače ETCS na více než 600 km tratí letos v lednu. Modernizací aktuálně procházejí velká pražská nádraží – hlavní, Smíchovské a Masarykovo, v plném ROZHOVOR OTÁZKY REDAKCE pro Martina Kupku, ministra dopravy „Do pár let budou po českých dálnicích jezdit autonomní vozidla“
7 Portál dopravy a jaké novinky nás čekají? Portál dopravy úspěšně funguje přes dva roky. Aktuálně přes něj lze on-line vyřídit například zápis do registru silničních vozidel nebo převod vozidla na nového vlastníka, podat žádost o výměnu řidičského průkazu nebo změnu údajů v registru silničních vozidel, získat výpis z bodového konta, nahlížet na údaje o vozidlech včetně povinného ručení, koupit si dálniční známku a podobně. Všechny tyto a další služby Portálu dopravy řidiči hojně využívají, a proto dál pracujeme na jeho vylepšování. Přidáváme nové funkcionality, nové agendy… Teď připravujeme doručování řidičských průkazů do výdejních boxů, elektronickou úhradu správních poplatků či nasazujeme agendu plných mocí pro oblast dopravy. Jak jsme na tom se stavbou vysokorychlostních tratí? Příprava vysokorychlostních tratí intenzivně pokračuje. Z plánovaných 767 km je již 484 km ve fázi projektu. Na jaře začneme stavět první části trati z Brna do Přerova, která přinese druhou kolej a zvýšení rychlosti vlaků na 200 km/h. Dokončení plánujeme na konec roku 2028. V tomto úseku například vznikne 744 m dlouhý Němčický tunel a osm nových železničních mostů, z nichž nejdelší bude měřit 122 m. Od začátku roku projektujeme poslední část vysokorychlostní trati z Prahy do Brna – VRT Vysočina II – ze Světlé nad Sázavou do Velké Bíteše a také běží výběrové řízení na poradenské služby pro projekt PPP VRT Moravská brána. Současně probíhá geologicko-inženýrský průzkum v Prosenicích a Přerově-Čekyni na trase budoucí VRT Moravská brána a předběžný geologický průzkum pro Krušnohorský tunel, klíčovou část plánované vysokorychlostní trati z Prahy do Drážďan. Pokračují také architektonické soutěže, například pro plánovaný terminál Kořenice-Bečváry VRT, jehož podobu bychom měli znát na jaře. Řešíme i nový dispečink pro řízení provozu na vysokorychlostních tratích a v železničním uzlu Praha, který začneme stavět do tří let. Budova bude stát na pražské Balabence a dokončení plánujeme v roce 2030. Ovšem nezapomínáme ani na komunikaci. Pořádáme desítky setkání s obyvateli obcí a měst, jichž se stavby rychlotratí týkají, vysvětlujeme, nasloucháme. Velmi nám záleží na tom, aby veřejnost pochopila a vzala za své přínosy tohoto dlouhodobého projektu, který změní Česko a způsob, jakým dnes cestujeme za prací, do školy či za zábavou. Projektu, který významně napomůže (nejen) rozvoji našich regionů. Různé dopravní stavby blokují aktivisté/jednotlivci různými odvoláními a dotčené instituce i města volají po změně zákona. Je něco takového aktuálně na stole? Je to vůbec možné změnit? V praxi už velmi dobře funguje řada opatření zavedených v posledních letech různými novelami, například novelou Zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury. A je třeba říct, že skutečné blokování staveb se nevyskytuje zdaleka tak často, jak to vnímá široká veřejnost, ačkoli ke zdržením může docházet. Jsme demokratická země, která ctí právo a principy. Právní stát respektuje právo na vlastnictví, na účast veřejnosti v procesu projednávání nebo na příznivé životní prostředí. Tudíž právo jednotlivců či organizací podat odvolání, námitky a připomínky v procesu pořizování územně plánovací dokumentace, posuzování vlivů na životní prostředí a v řízení podle stavebního zákona, je přirozenou součástí naší společnosti. Klíčové pro nezdržování staveb je, jakým způsobem a jak rychle se vypořádávají se vznesenými připomínkami či námitkami příslušné úřady či soudy, které rozhodují o případných přezkumech či sporech. Jednou z klíčových novinek, které zavádí legislativní změny v tzv. devítinovele, je vznik Inspekce silniční dopravy (INSID) od července 2025. Jak INSID ovlivní silniční dopravu a její bezpečnost? Předně je důležité říct, že nezřizujeme nový úřad. Jde pouze o transformaci současného Centra služeb pro silniční dopravu tak, aby inspektoři získali nové, širší pravomoci a mohli efektivněji pracovat. Z 80 zaměstnanců INSIDu bude 58 inspektorů v terénu kontrolovat zejména kamiony, nákladní vozy či dálkové autobusy, a to bez asistence policie nebo celní správy. Celkem 22 mobilních expertních jednotek vybavených moderní technikou jim umožní provádět kontroly hmotnosti a rozměrů kamionů, technického stavu vozidel, dodržování povinných přestávek řidičů a případné manipulace s ta-
chografy, správného upevnění nákladu a přepravy nebezpečného nákladu a podobně. Díky tomu inspektoři odhalí více kamionů, které kvůli svému technickému stavu na silnici nepatří, zachytí přetížené kamiony, které ničí naše silnice a dálnice, odhalí porušování předpisů a zabrání nefér podnikání v kamionové dopravě. V nejzávažnějších případech budou moci na místě udělovat pokuty a sankce za přestupky nebo odebírat doklady a SPZ. To vše bude znamenat větší bezpečnost na českých silnicích a dálnicích, a zároveň volné kapacity policie a celní správy na plnění jiných úkolů. Devítinovela se zabývá také autonomními vozidly, která jsou otázkou velmi blízké budoucnosti. Jsme na ně tedy připraveni? Na novele spolupracujeme se Sdružením automobilového průmyslu a se Svazem dovozců automobilů. Chceme umožnit maximální využití současných technických možností automobilů prodávaných v ČR a EU a stanovit podmínky provozu automatizovaných vozidel na další úrovni automatizace a s ohledem na budoucí provoz. Hlavní přínos automatizovaných vozidel vidíme ve zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu. Novela dává legislativní rámec technologiím, které vycházejí z již používaných asistentů řízení, jako jsou např. adaptivní tempomat nebo hlídání jízdních pruhů. Ovšem zatímco tito asistenti řidiče poua kosmického průmyslu. Spolupracujeme s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) a do pěti let plánujeme vyslat Aleše Svobodu, prvního českého astronauta, který byl vybrán do záložního týmu astronautů ESA, s vědeckými experimenty do vesmíru. Ovšem zdaleka nejde jen o vědecké či strategické cíle jeho mise. Jedním z velmi důležitých aspektů je inspirace mladé generace ke studiu technických a přírodovědných oborů. Kosmický průmysl je u nás na vzestupu, věnuje se mu na 150 firem, start-upů a akademických institucí, ale potřebuje investice a mladé vědce, aby tento trend udržel. A to je problém, protože české firmy i akademická sféra se potýkají s nedostatkem odborníků. Proto spoléháme na sílu inspirace. Součástí České cesty do vesmíru je totiž program Zero-G. V celorepublikové kampani do něj bylo vybráno dvacet nejlepších studentů, kteří prošli tréninkem inspirovaným skutečným výcvikem astronautů. Na jeho konci byl velký zážitek – studenti měli možnost zažít stav beztíže během parabolického letu. Věříme, že jsme tak v žácích a studentech, kteří se do programu přihlásili, zažehli zájem o vědu a vesmír. A že budou informace o celém projektu sdílet dál se svými spolužáky. 8 ze podporují a nezodpovídají za řízení, systémy automatizovaného řízení odpovědnost už plně přebírají. Jedná se o přirozenou technologickou evoluci, která má přísné mezinárodní regulace. Vozidla jsou schvalována podle celoevropsky platných homologačních předpisů. V nejbližších letech bude možné automatizovaná vozidla použít – až do rychlosti 130 km/h – na těch typech silnic, kde nejsou cyklisté ani chodci a kde jsou fyzicky oddělené směry jízdy. To znamená na vybraných dálničních úsecích. Aktuální novelizace upravuje především otázku odpovědnosti a povinností řidiče související s řízením vozidla v autonomním režimu. Schválený systém takového vozidla rozpozná, jestli může autonomní režim jízdy bezpečně spustit, a teprve potom nabídne řidiči možnost ho aktivovat. Nicméně řidič musí být připraven převzít řízení kdykoli zpět a nebude odpovídat za přestupky spáchané automatizovaným vozidlem. Povinností řidiče (potažmo výrobce) bude také zpřístupnit údaje o řízení automatizovaného vozidla policii. Když mluvíme o budoucnosti – zmínil jste projekt Česká cesta do vesmíru. Jaký vlastně bude jeho přínos pro Českou republiku? Naším úkolem je připravit tuto zemi na budoucnost. A v ní budou zcela nepochybně hrát významnou roli technologie. Hlavním cílem projektu Česká cesta do vesmíru je proto rozvoj české vědy a výzkumu, stejně jako českých firem z oblasti technologií ROZHOVOR Martin Kupka Narodil se v Jilemnici, vystudoval žurnalistiku a masovou komunikaci na Univerzitě Karlově. Pracoval jako mluvčí Prahy či Středočeského kraje, od roku 2009 byl mluvčím ministerstva dopravy, později mluvčím vlády. Byl starostou obce Líbeznice, radním Středočeského kraje, na podzim 2017 byl zvolen poslancem, mandát obhájil i v roce 2021. Ministrem dopravy je od prosince téhož roku. Je ženatý a má dvě děti. Mluví anglicky, jeho velkými zálibami jsou knížky, hudba a turistika.
Připravujeme pro Vás 32. ročník Silniční konference 10.–11. září 2025 Výstaviště Brno Kontakt, bližší informace: E-mail: info@silnicnikonference.eu l Tel.: +420 604 271 835 www.silnicnikonference.eu
Foto: SUDOP PRAHA Jestli má někdo ve vedení firmy na srdci vytetováno SUDOP, pak je to Ivan Pomykáček. Do firmy nastoupil už skoro před 40 lety a posledních 15 let je výrobním ředitelem a současně i místopředsedou představenstva SUDOP PRAHA. 10 ROZHOVOR OTÁZKY REDAKCE pro Ivana Pomykáčka, výrobního ředitele SUDOP PRAHA Mnohokrát jsem si říkal, že jsem radši nebyl zticha, jenomže… Vaši kolegové mi prozradili, že jste se právě vrátil z Indie. Jaké to tam bylo? Byl jsem v Bombaji, Novém Dillí, Ágře a ještě asi na třech čtyřech dalších místech. Jezdíme už pravidelně po světě na poznávací zájezdy se skupinkou stavebních „šílenců“, abych to tak nazval. Lákají nás pamětihodnosti, ale také nové stavby, které jsou zajímavé ať už z architektonického, nebo konstrukčního hlediska. Vždy nás jede asi čtyřicet a v obdobné sestavě. V Indii jsou samozřejmě stále znát velké sociální rozdíly. Co se výstavby týče, několik zajímavých staveb jsme tam určitě viděli, ale stavební boom v této zemi podle mě teprve startuje. Jak vypadá běžný pracovní den výrobního ředitele tak velkého podniku, jakým je SUDOP PRAHA? Chodím do práce brzo, klidně před sedmou, takže než přijdou kolegové, vyřídím korespondenci, tak asi jako většina z nás. Pak mi začínají různé porady, ať už s vedoucími středisek, klienty, či s obchodním oddělením. Je to hodně pestré, nedá se to nějak paušálně popsat. Zdá se mi, že jste příliš skromný, tak to udělám za vás. Jste prý tím, kdo hlídá všechny běžící projekty. Výkony lidí, fakturace, dodatky, odevzdání výsledku. Vlastně hlídáte práci zhruba tří set lidí ve firmě. Jak v hlavě udržíte tolik podrobností? Neumím si to představit. Není to tak, že bych vše hlídal jenom já, to ne, to opravdu nejde. Máme na to samozřejmě ansámbl lidí, tedy zejména vedoucí středisek s jejich pomocnicemi, takzvanými dispečerkami, kteří mají na starosti zmíněné fakturace, hlídání termínů, předávací protokoly, vystavování a přípravu faktur a tak dále. Neleží to vše na mně. Ale jsem nad tím vším a vše nějak monitoruji, hlavně pak řeším, když se něco nepovede, něco zadrhne. Musíte mít znalosti všech odvětví ve firmě? Musíte předpokládám tušit, co dělají mostaři, co silničáři nebo geodeti? Tušit ano, mít o tom povědomí, ale nemůže znát detailně vše. Copak mostaři či silničáři, to je stavařina, kterou mám vystudovanou, ale vezmete-li si třeba zabezpečovací zařízení nebo trakční vedení, které k železnici neodmyslitelně patří, to jsou jiné disciplíny. Elektriky já se bojím. Ještě vyměnit žárovku, ale to je tak všechno. Když se ohlédnu za vaší kariérou ve firmě, tak vy jste sem nastoupil v roce 1985. Už, za dva roky později už jste byl samostatným projektantem a v roce 1991 vedoucím projektantem. Čemu vděčíte za takový start kariéry? To období bylo pro nás mladé příležitostí. Vezměte si, že třeba v roce 1990 mělo kolejářské středisko asi 70 lidí, mnohem více než dnes. Když se SUDOP o rok později rozpadl, tak se zároveň hodně zeštíhlil. A tak nám mladým vlastně ani nic jiného nezbylo, než vzít pozice po těch starších, kteří odešli, řada z nich přirozeně, do důchodu. A taky začala „doba počítačová“, ne pro všechny starší to bylo komfortní. Takže to byla i shoda náhod, sled okolností. Nešlo o to, že bych byl tak skvělý. Podobné štěstí jsem měl i později, když se koncem 90. let projektovalo Nové spojení v Praze. Hlavní inženýr se tehdy nějak nepohodl s investorem a nechtěl v tom už pokračovat, já jsem si o tu práci řekl a vyšlo to. Musíte mít také odvahu, ne všichni tohle chtějí dělat. K podobné generační obměně pomalu dochází ve firmě i teď, že? Jednou za určité období to chce něco takového udělat. Každý časem začne řadu věcí dělat ze setrvačnosti, něco ho už možná ani moc nebaví, takže podobné obměny jsou na místě. Možná i pravidelnější. Jste svázán mimo jiné s takzvaným Novým spojením v Praze, což jsou nové části pražského železničního uzlu východně od
11 centra Prahy. Jak na projektování a prosazování této stavby vzpomínáte? Co bylo tehdy nejtěžší, ať už profesně, nebo „politicky“? K tomu jsem se dostal v době, kdy ten projekt přišel o hlavního inženýra. Já si o tu pozici řekl a dostal jsem ji. Rozvinuli jsem potom řešení, které už bylo na stole. Jsem na ten projekt hrdý, ale jeho duchovním otcem a buldozerem byl pan inženýr Cyril Suk, otec známých tenistů Heleny a Cyrila. Nedávno bohužel zemřel. Nové spojení kupodivu tehdy vzbuzovalo mnohem menší odpor, než s jakým se dnes potýká výtoňský most. Náš bývalý generální ředitel Josef Fidler říká, že to byl majstrštyk – nejenom nás jako projektantů a stavařů, ale i investora. Povedlo se to tehdy vše projednat a zabezpečit financování, a to pouze z národních zdrojů, prakticky během dvou let, což je dnes neuvěřitelné, neřku-li nemožné. Od roku 2007 jste pracoval tři roky v Bulharsku. Co jste tam měl na starosti? Měl jsem tam dvě zakázky. Jednou byla studie proveditelnosti modernizace železničního spojení Plovdiv–Burgas, druhou realizační dokumentace projektu novostavby železniční trati Svilengrad – státní hranice, včetně dnes už po SUDOP tak trochu „legendárního“ přemostění řeky Marici pro firmu OHL ŽS. Na tom jsme spolupracovali s kolegy-mostaři z hradeckého střediska SUDOP PRAHA. Pokud vím, vaše jméno je spjato i s tunelem mezi pražským Smíchovem a Berounem v trase budoucí vysokorychlostní trati, který letos získal souhlasné stanovisko posouzení vlivů na životní prostředí (EIA). Jen připomenu, že půjde o nejdelší plánovaný železniční tunel v Česku. Ten aktuálně nejdelší (Ejpovický) má něco přes čtyři kilometry, tento bude mít kilometrů 25. Opět jsem využil příležitosti. Měl jsem potřebnou kvalifikaci a kolega, který to dělal předtím, už neměl čas se tím zabývat. Naplňuje mě to, alespoň si mohu znovu osahat svou původní profesi. Na druhou stranu mi to dává i zpětnou vazbu o profesní kvalitě lidí, kteří na tom dělají, což se mi jako výrobnímu řediteli více než hodí. Mám tak kontakt s realitou a nesedím jen ve své kanceláři nebo na poradách. Mimochodem, ten tunel stlačí jízdu na trase Smíchov–Beroun přibližně na 11 minut. Kdy odhadujete, že se v Česku poprvé svezeme po vysokorychlostní trati? To lze jen velmi těžko říct. Bohužel současná světová politická konstelace dopadá i na Česko, obtížně v takové situaci cokoliv podobného predikovat. Peníze na VRT stále ještě jsou, ale myslím si, že se budeme asi muset zabývat trochu jinými věcmi a je otázka, zda na dopravu zbydou peníze. Určitě to bude po roce 2030, ale kdy přesně, opravdu netuším. Který aktuálně běžící projekt vám dělá největší radost? Největší radost mi dělají stavby, které běží, zvedají se ze země. Takže teď určitě Přestavba ŽST Smíchov a Masarykovo nádraží v Praze. Smíchov je ještě exponovaný tím, že nebude jen „naší“ železniční stavbou, ale jsou tam i další rozvojové stavební
programy Sekyra Group, město tam bude přistavovat terminál rovněž dle naší projektové dokumentace. O vás je ve firmě známo, že železnici fandíte. Jak jste se k tomuto oboru dostal? Opět šlo o náhodu, jako už tolikrát v mém životě. Studoval jsem Fakultu stavební ČVUT v Praze, obor konstrukce a doprava, a když jsme se museli ve třetím ročníku rozhodnout pro odbornost, na první místo jsem tehdy napsal silnice, na druhé myslím ocelové konstrukce a jako třetí železniční stavby. Těch, kteří uvedli železniční stavby, bylo tak málo, že to stačilo se jenom zmínit a byl jste tam, tedy i já. Jinak můj otec byl statik, rovněž absolvent „kádéčka“, a já chtěl taky projektovat. Že ale skončím u železnice, to jsem v té době netušil. Jste prý člověk, který co má na srdci, to poví, i když se to ne každému musí líbit. Osvědčila se vám v zaměstnání tahle přímost a upřímnost? Občas jsem si říkal, že jsem radši nebyl zticha… Obecně ale mám za to, že je dobré říkat, jak co člověk vidí, i když to kolikrát lidem není příjemné a přestože také často nisterstvu pro místní rozvoj, kterým se nepovedl Portál stavebníka. Takže teď se všichni věnují tomuto a asi pak teprve přijde na řadu BIM. Veškerá dokumentace musí být kompatibilní s úřady, vše by se mělo odevzdávat ve 3D modelech a tak dále. Pokud to nefunguje, je asi zbytečné mít dokonalý BIM, který stejně nikdo nebude používat. Druhá věc je, že tady v tomto státě se o všem spíš víc mluví, než dělá. Myslím si, že to už bude práce pro mé následovníky a lidi, jako je třeba současný BIM manažer SUDOP PRAHA David Blahák. Máte už představu, komu pozici výrobního ředitele předáte, až půjdete do důchodu? Můj hlavní favorit mi to odmítl, ale další dva velice dobří kandidáti z firmy postoupili dál. Každopádně mou představou je, že bych svou práci ještě rok, rok a půl dělal. Jaké největší výzvy čekají vašeho nástupce? Bude se muset především popasovat se svým okolím. S každým se musíte naučit nějakým způsobem komunikovat a umět ho přesvědčit, že to, do čeho se mu příliš nebo vůbec nechce, je nutné učinit. Ne každého taky odhadnete, zejména když ho neznáte dlouhodobě. Prostě je to především práce s lidmi. 12 následně i lituju, že jsem to vůbec takhle řekl. Jste rovněž velkým propagátorem BIM a digitalizace celého procesu. Společně s kolegou Jaroslavem Veselým jste se přičinil o jeho nastartování ve velkém. Co chybí BIMu, aby už se konečně prosadil ve velkém? Dost to teď pozdržel zásek kolegů na miROZHOVOR
OBRUBNÍKOVÉ MOSTNÍ ODVODNĚNÍ MEA BRIDGE KERB Podívejte se na video I BEZPEČNÉ, RYCHLÉ A SPOLEHLIVÉ ODVODNĚNÍ Z POLYMERICKÉHO BETONU PŘI MALÝCH SPÁDECH I BEZ KALUŽÍ NA MOSTĚ I PŘI SILNÉM DEŠTI I PRO DLOUHOU ŽIVOTNOST MOSTNÍ KONSTRUKCE www.mea odvodneni.cz
Jihu Čech uleví nové obchvaty i zjednodušení hromadné dopravy Text: Redakce Foto: Jihočeský kraj a ŘSD Jihočeský kraj zažívá v posledních letech významný rozvoj dopravní infrastruktury. Modernizuje se dopravní síť, budují se obchvaty, zlepšuje se veřejná doprava. Velký podíl na tom má aktivita hejtmana Martina Kuby, který stojí v čele kraje od roku 2020. V práci pro svůj region se snaží naplno využívat zkušenosti a kontakty, jež získal v pozici ministra průmyslu a obchodu. Tuto funkci zastával od listopadu 2011 do července 2013 ve vládě Petra Nečase. Jeho fungování a názory podle jeho slov výrazně ovlivňuje i předešlá profese – byl lékařem záchranky, zasahoval například u tragické nehody autobusu u Nažidel, kde v roce 2003 zemřelo 20 lidí. „Naším cílem je zvýšení bezpečnosti a plynulosti dopravy v kraji. To vyžaduje jak investice do modernizace silnic i železnic, tak také spolupráci s dalšími regiony a vládními institucemi,“ podotýká Martin Kuba. Klíčové je podle něj snížit dopravní zatížení měst a obcí, což nejlépe zajistí nové obchvaty. V Jihočeském kraji se jich staví hned několik, další se plánují. Příkladem je východní obchvat Strakonic. Městem denně projede přes 16 tisíc aut, velkou část z toho tvoří nákladní auta. Zastupitelé města už vybrali trasu obchvatu, teď je na tahu Ředitelství silnic a dálnic. Stavba by mohla začít v roce 2033, hotovo by mělo být v roce 2035. Podstatně dříve bude mít svůj obchvat i Kaplice. Řidiči se po něm poprvé projedou už letos, o půl roku dříve, než byl původně stanovený termín. v severní části Budějovic. Zprovoznění je v plánu koncem roku 2027. „Je to stavba, která je pro Budějovicko klíčová, protože propojuje silnici od Písku a od Plzně na dálnici ještě před městem. Teď, i když existuje dálniční obchvat, tak když někdo přijíždí od Písku, tak není schopen se na něj dostat, aniž by nedojel na křižovatku u Diamantu a neprojížděl po té přetížené Strakonické. Jsem trošku smutný z toho, že se minulá vedení nevěnovala té přípravě více. O to víc jsme se snažili to dohnat,“ říká hejtman Martin Kuba a dodává, že se osobně stavbě hodně věnoval a byl u většiny jednání, aby se podařilo projekt dotáhnout. Dopravě v Jihočeském kraji výrazně pomůže i obchvat Husince. „To je další dopravní stavba, o které se tady roky jen mluvilo a kterou teď posouváme k realitě. Máme vyprojektováno, do poloviny 14 Už dlouhá léta se mluví také o obchvatu Kardašovy Řečice, která je hlavní spojnicí dálnice D3 a Jindřichova Hradce a trpí tak pod náporem dopravy. Jihočeský kraj vydal územní rozhodnutí už v roce 2022. Před stavbou obchvatu je ale nutné zrekonstruovat průtah městem, což je zatím ve fázi přípravy. Zahájení stavby obchvatu se kvůli tomu posouvá, příští rok nezačne. Budějovicím pomůže severní spojka a nový most Výrazně se naopak podařilo pokročit v Českých Budějovicích. Od listopadu budují silničáři severní spojku, která propojí hlavní tah městem s dálnicí D3 a převede na sebe jak tranzitní dopravu, tak i část místních řidičů, kteří budou mít konečně k dispozici most přes Vltavu STAVBY A PROJEKTY
15 letošního roku bychom chtěli získat stavební povolení a pak můžeme začít s výkupy pozemků. Pokud vše poběží dobře, tak bychom pak v roce 2026 mohli vybrat zhotovitele stavby a ideálně na konci roku 2026 začít stavět,“ přibližuje Martin Kuba. Hotovo by mělo být v roce 2029, průběh stavby se dá sledovat na stránkách Jihočeského kraje. Novinky čekají i Tábor, druhé největší město na jihu Čech. Podařilo se vyřešit spor o pozemky pro jižní obchvat, stát je vyvlastnil a odstranil tím poslední překážku pro stavbu. Silnice s novým mostem přes Lužnici, která odvede tranzitní dopravu z centra, má být hotová v roce 2028. Připravuje se například také obchvat Českého Krumlova. „Domluvili jsme se s vedením města, že kraj pomůže s úpravou územního plánu a financováním vyhledávací studie, která určí optimální trasu. Pokud se ukáže jako ekonomicky reálná, budeme jednat s Ředitelstvím silnic a dálnic o zahájení projektu,“ informuje hejtman. Dálnice D3: klíčová tepna do Prahy a Rakouska Pro Jihočeský kraj je zásadní také dokončení dálnice D3, která ho propojí s Prahou a Rakouskem. I díky tlaku ze strany hejtmanství postupuje stavba jihočeských úseků relativně rychle, avšak problémem zůstává zpoždění ve Středočeském kraji. V prosinci se otevíralo dalších 28 kilometrů D3 kolem Českých Budějovic, které plní roli obchvatu a pokračují na jih až ke Kaplici nádraží. Místní na tenhle úsek čekali desítky let. Jihočeský kraj hrál důležitou roli v napojení dálnice na Budějovicko. „Ano, celou tu dálnici investuje stát, ale bez staveb, které stavěl kraj, by se těžko dalo sjíždět do města. Třeba z mimoúrovňové křižovatky Pohůrka se dá sjet do Mladého a na Zanádražní komunikaci a celou tu Zanádražní komunikaci investoval kraj. Na druhou stranu se dá sjíždět na Srubec a pokračovat dál na Ledenice. Když se posuneme dál směrem na jih, tak se bavíme o Jižní tangentě a napojení v Roudném. Bez té Jižní tangenty by to nebylo možné. Celou ji vyprojektoval Jihočeský kraj ještě dříve, než jsem na hejtmanství přišel, my jsme ji pak realizovali,“ upřesňuje Martin Kuba. Teď s kolegy na kraji pracuje na tom, aby příští rok začali stavět i druhou etapu. „Budeme pokračovat kolem Vidova směrem na Novou Ves, abychom se napojili na silnici na Trhové Sviny, na Nové Hrady, a právě díky tomu celá ta aglomerace Trhovosvinenska nebude už muset sjíždět dolů přes Novou Ves na Hodějovice a budou moct najíždět na dálnici a do Českých Budějovic právě po té nové Jižní tangentě.“ Bez těchto miliardových projektů Jihočeského kraje by se obyvatelé jednotlivých aglomerací dostávali na dálnici jen těžko. Zásadní je v tom spolupráce hejtmanství s Ředitelstvím silnic a dálnic. „Mám pocit, že se nám to daří, staví se tady opravdu nejvíc. Příští rok bude dokončen obchvat Lišova, je rozestavěný obchvat Dasný – Češnovice, začali jsme stavět Severní spojku. Jestli tohle všechno zvládneme a vydržíme, tak doprava na jihu Čech se do roku 2029 opravdu zásadně změní,“ pochvaluje si Martin Kuba. Jedním dechem nicméně dodává, že je stále potřeba myslet také na opravy silnic II. a III. třídy, které byly dlouhodobě zanedbávány. Vlakem, busem i MHD s jednou jízdenkou Cestování po Jihočeském kraji ale zásadně ovlivní nejen nové silnice, ale také plánovaná renesance hromadné dopravy. Vlaky, autobusy i městskou dopravu v celém kraji má propojit Integrovaný dopravní systém (IDS), hejtmanství by ho rádo spustilo příští rok. „Umožní lidem jezdit na jeden jízdní doklad, který navíc mohou mít elektronicky v mobilu. Při cestách do zaměstnání, do školy nebo kamkoli jinam pak mohou kdykoli přestupovat z autobusu na vlak a vybírat si jednoduše nejvýhodnější spoje,“ popsal Martin Kuba. Kraj chtěl systém zavést už pár let zpět, zpozdily ho ale komplikace ve výběrovém řízení. Jeden z neúspěšných žadatelů podal stížnost k antimonopolnímu úřadu a tendr také napadl u soudu. Obě instituce potvrdily, že kraj postupoval správně a může projekt chystat dál. Nový IDS přinese i nové jízdní řády, jednotlivé spoje by na sebe měly lépe navazovat. „Budeme na řadě míst přidávat spoje a upravovat to celé tak, aby byly dobře definované ty spoje páteřní a všechny na sebe co nejvíce navazovaly,“ upřesňuje hejtman.
OTÁZKY REDAKCE pro Martina Kubu, hejtmana Jihočeského kraje Během Vašeho působení v čele Jihočeského kraje se Vám podařilo realizovat řadu významných infrastrukturních projektů. Co považujete za svůj největší úspěch? Podařilo se nám nastartovat věci, které dlouho stály. Nejde o jeden konkrétní projekt, ale o změnu přístupu — že kraj má být aktivní, má koordinovat, a hlavně dotahovat velké dopravní stavby, které se roky jen slibovaly. Jsou projekty, o kterých se léta mluví, ale nic se neděje. A přitom to není o penězích. Nepamatuju si, že by se něco nedalo postavit jen proto, že by nebyly finance. Pokud bych měl přece jen něco vypíchnout, pak jihočeské letiště, českobudějovickou severní spojku, která se teď už staví, nebo přeložky silnic kolem měst a obcí. Ale všechno to stojí na systému – a ten jsme nastavili tak, že dnes kraj opravdu jede. Co Vás v průběhu přípravy a realizace projektů nejvíc štve? Jak často u Vás padá věta „já už se na to vykašlu“? Ono je to takhle: nejvíc práce je potřeba udělat ještě předtím, než vyjedou bagry. Je to zdlouhavý a složitý proces – projektová dokumentace, územní rozhodnutí, EIA, výkupy pozemků, stavební povolení atd. A do toho často narazíte na odpor jednotlivců nebo neochotu některých úřadů. Ale ta věta „já už se na to vykašlu“ prostě nesmí padnout. Jednou jsme řekli, že tuhle práci budeme dělat, protože má smysl – a tohle všechno k tomu patří. Mám kolem sebe skvělý tým, se kterým se hecujeme navzájem, a díky tomu se nám daří dopravní stavby opravdu rozjíždět rychle. Na sociálních sítích sdílíte videa, často z místa stavby, kde sdílíte informace o dopravních projektech. Proč, co je cílem? Protože chci, aby lidé viděli, že se věci opravdu dějí. Slíbil jsem, že je budu pravidelně informovat o tom, co děláme – a to i o věcech, které se neříkají lehce. Komunikace je pro mě klíčová. Každý pak může vidět, že kraj není žádná abstraktní instituce, ale parta lidí, která maká. A že ty opravy a uzavírky mají smysl, protože bez nich to prostě nejde. Vždycky se snažíme najít to nejlepší a pro Jihočechy co nejméně bolestivé řešení. Videa jsou způsob, jak to ukázat srozumitelně a osobně. Je to přímá linka k lidem. Využíváte v politice zkušenosti ze své předešlé profese – lékaře záchranky? Jak konkrétně? Rozhodně. Záchranář musí rychle vyhodnotit situaci, rozhodnout a nést zodpovědnost. Nehraje se tam na alibi. A tak by to mělo být i v politice. Naučíte se klid v krizích a respekt k lidem – i když máte různý názor. V politice jsem díky tomu možná odolnější a praktičtější. Blíží se sněmovní volby. Budete kandidovat? Momentálně se plně soustředím na práci hejtmana. Jihočeši ve volbách jasně řekli, abych vedl kraj – a to je moje priorita. Jste jeden z nejviditelnějších a troufám si říci neúspěšnějších hejtmanů v Česku. V čem je Vaše kouzlo, jak se to povedlo? Kouzla nejsou – jen práce a nasazení. Snažím se mluvit normálně tak, aby mi každý rozuměl, nehrát si na něco, co nejsem a makat. A možná ještě jedna věc: být mezi lidmi, poslouchat je. Ne za stolem, ale přímo na místech, kde se věci dějí. Politiku nemůžete dělat od stolu. Když víte, co lidi trápí, můžete to řešit. A zdá se, že to Jihočeši oceňují. STAVBY A PROJEKTY MARTIN KUBA Martin Kuba se narodil 9. 4. 1973 v Českých Budějovicích. Působil jako lékař záchranné služby a anesteziolog českobudějovické nemocnice. V letech 2011 – 2013 byl ministrem průmyslu a obchodu, hejtmanem Jihočeského kraje je od roku 2020. Je také radním Českých Budějovic. 16
STAVBY / INVESTICE Mimořádné odlehčení dopravy obchvatem Budějovic. D3 se staví až k Rakousku Text, zákresy: Ing. Lukáš Mašín, PRAGOPROJEKT a.s. Foto: PRAGOPROJEKT a.s., ŘSD s. p. a další dle zdrojů Předcházející rok 2024 byl pro dálnici D3 skvělým a v mnohých aspektech přelomovým rokem. Byly zahájeny poslední stavby jihočeské D3 a před koncem roku byl zprovozněn dlouho očekávaný obchvat Českých Budějovic až po Kaplici-nádraží. Zednické slavnostní „poklepávací“ kladívko tak „opouští“ jižní Čechy. Při posledním zahájení ho jihočeský hejtman Martin Kuba symbolicky předal do Středočeského kraje. Jak budějovický obchvat stáhl dopravu z města a jak přepóloval dopravu ve městě? Jak se D3 napojila a napojí na silniční síť Českobudějovicka? Kdy bude zprovozněna D3 až do Rakouska? Jak postupuje příprava středočeské D3? Kdy bude Rakousko na hranici s dálnicí S10? A kdy dokončíme celou českou dálniční E55 sever-jih? Předvánoční čas roku 2024 byl k řidičům celé ČR štědrý. V roce 2024 zprovoznilo ŘSD celkem 110 km dálnic v novém dálničním českém rekordu! Některá média uváděla, že předchozí rekordní rok byl rok 1997 s 94 km dálnic, v některých zdrojích uváděn s 87 km, ale to není zásadní. Podstatou je, že se české dopravní stavitelství vydalo na trajektorii, která konečně odpovídá průměru nad 50 zprovozněných km/ rok, oproti dosavadnímu dlouhodobému průměru 25-30 km/rok. K otázkám, zda je reálné tempo udržet a jaké jsou aktuální deklarované termíny dokončení české dálniční sítě, se vrátíme na konci článku. Obchvat stahuje dopravu z Budějovic Nyní zpět do roku 2024 a konkrétně do prosince, který vítali řidiči a všichni obyvatelé měst a obcí, kteří byli roky omezováni a zatěžováni tranzitní, a zvláště kamionovou dopravou. Během jednoho týdne bylo zprovozněno 81 km nových staveb na třech dálničních tazích: 17. prosince 32 km dálnice D4 mezi Středočeským a Jihočeským krajem, 19. prosince na Moravě 21 km na třech úsecích dálnice D55 a ještě jako předvánoční dárek řidičům a Jihočechům byl 21. prosince otevřen desítky let vyhlížený dálniční obchvat Českých Budějovic (stavby 0310/I a 0310/II) až ke Kaplici-nádraží (stavba 0311) v celé délce 28 km. Nejen pro dálnici D3, ale pro celý mezinárodní tah E55 a samozřejmě pro jižní Čechy a celé Českobudějovicko, to byl skutečně velký den. Na málokteré oficialitě zprovozňování dopravní stavby se sejde tolik lidí, kolik se sešlo na místě mimoúrovňové křižovatky u jižního portálu tunelu Pohůrka. Mnozí místní si s úlevou oddechli po mnohaleté zátěži průběhem stavby v sousedství jejich domovů, mnozí se těšili, že konečně budou moci využívat i pro dopravu v rámci Budějovicka novou dálnici. K tomu přispělo i ministerstvo dopravy tím, že obchvat Budějovic od Úsilného po Roudné, tj. mezi exity 131 až 141 km (viz přiložený zákres), nezařadilo do novelizované vyhlášky mezi zpoplatněné úseky a od 1. 1. 2025 ponechalo tento úsek bez poplatku. To se samozřejmě týká jen časového poplatku (dálniční e-známky), formou mýtného je zpoplatněna celá nová dálnice D3. Je třeba říci, že ve svých očekáváních veřejnost nebyla zklamána. Zvláště řidiči pociťují snížení intenzity dopravy ve městě, a také zásadní úlevu od těžké nákladní/ kamionové dopravy. Ta projížděla městem po silnici I/3 přes 8 světelných křižovatek a 3 kruhové objezdy. Každý kamion na D3 znamená volnější jízdu pro několik osobních aut. A je to znát. Již první dopravní údaje v novém roce 2025 tento trend potvrdily (viz přiložený zákres). Město České Budějovice v únoru 2025 vyhodnotilo snížení intenzity na průtahu I/3 např. o 3900, resp. 5100 vozidel/24 hodin, ale v samotných nákladních automobilech (NA) o 3100, resp. 3200 NA/za 24 hodin. Vysoký podíl NA ukazuje na dopravní účinnost nového obchvatu. Ke zvýšení došlo na ulici Novohradská, což je historická radiála napojující se do MÚK Pohůrka, ale i zde se doprava postupně stabilizovala. S dalším razantním údajem za únor 2025 přišla společnost CzechTool, která spravuje satelitní mýtný systém, v tiskové zprávě 25. března 2025: „Nové dálnice zvyšují výběr mýtného v Česku: Dálniční obchvat Českých Budějovic stáhl z centra města v únoru 41 tisíc nákladních vozidel“a dále „Růst výnosů z výběru mýtného podporují také nově otevřené úseky dálnic D3, D4 a D55 z konce minulého roku. Za jízdu po dálnicích totiž platí vozidla s maximální hmotností nad 3,5 tuny vyšší poplatky, než za jízdu po původních úsecích silnic I. třídy. Důležité je však zejména odvedení nákladní dopravy na dálniční tahy, kde je provoz těžkých vozidel bezpečnější, má menší dopady na životní prostředí a v konečném důsledku je ekonomičtější také pro dopravce. Asi nejviditelnější dopad mělo odvedení nákladní dopravy z centra Českých Budějovic, kde došlo po prosincovém otevření nových úseků dálnice D3 k významnému zklidnění dopravy na 1 Text, tabulky, zákresy: Ing. Lukáš Mašín, PRAGOPROJEKT a.s., foto: PRAGOPROJEKT a.s., ŘSD s. p., zhotovitelé dle staveb, autor a další dle zdrojů Nadpis Mimořádné odlehčení dopravy v Budějovicích po otevření obchvatu Na D3 se staví až k Rakousku. Předcházející rok 2024 byl pro dálnici D3 skvělým a vmnohých aspektech přelomovým rokem. Byly zahájeny poslední stavby jihočeské D3 a před koncem rokubyl zprovozněn dlouho očekávaný obchvat Českých Budějovic až po Kaplici-nádraží. Zednické slavnostní „poklepávací“ kladívko tak „opouští“ jižní Čechy. Při posledním zahájení ho jihočeský hejtman Martin Kuba symbolicky předal do Středočeského kraje. Jak budějovický obchvat stáhl dopravu z města a jak přepóloval dopravu ve městě? Jak se D3 napojila a napojí na silniční síť Českobudějovicka? Kdy bude zprovozněna D3 až do Rakouska? Jak postupujepříprava středočeské D3? Kdy bude Rakousko na hranici s dálnicí S10? A kdy dokončíme celou českou dálniční E55 sever-jih? Obchvat stahuje dopravu z Budějovic Předvánoční čas roku 2024 byl křidičům celé ČR štědrý. V roce 2024 zprovoznilo ŘSD celkem 110 km dálnic vnovém dálničním českém rekordu! Některá média uváděla, že předchozí rekordní rok byl rok 1997 s 94 km dálnic, v některých zdrojích uváděn s 87 km, ale to to není zásadní. Podstatouje, že se české dopravní stavitelství vydalo na trajektorii, která konečně odpovídá průměru nad 50 zprovozněných km/rok, oproti dosavadnímu dlouhodobému průměru 25-30 km/rok. K otázkám, zda je reálné tempo udržet ajaké jsou aktuální deklarované termíny dokončení české dálniční sítě se vrátíme na konci článku. Nyní zpět do roku 2024 a konkrétně do prosince, který byl k řidičům a ke všem obyvatelům měst a obcí, kteří byli roky omezováni a zatěžováni tranzitní a zvláště kamionovou dopravou, zvlášť štědrý. Během jednoho týdne bylo zprovozněno 81 kmnových staveb na třech dálničních tazích: 17.12.24 bylo otevřeno 32 km dálnice D4 mezi Středočeským a Jihočeským krajem, 19.12.24 na Moravě 21 km na třech úsecích dálnice D55a ještě jako předvánoční dárek řidičům a Jihočechům byl 21.12.24 otevřen desítky let vyhlížený dálniční obchvat Českých Budějovic (stavby 0310/I a 0310/II) až ke Kaplici-nádraží (stavba 0311) vcelé délce 28 km. Nejen pro dálnici D3, ale pro celý mezinárodní tah E55 a samozřejmě pro jižní Čechy a celé Českobudějovicko to byl skutečně velký den. Na málokteré oficialitě zprovozňování dopravní stavby se sejde tolik lidí, kolik se sešlo na místě mimoúrovňové křižovatky u jižního portálu tunelu Pohůrka. Mnozí místní si s úlevou oddechli po mnohaletém zátěži průběhem stavby v sousedství jejich domovů, mnozí se těšili, že konečně budou moci využívat i pro dopravu v rámci Budějovicka novou dálnici, k čemuž přispělo i ministerstvo dopravy (MD) tím, že obchvat Č. Budějovic od Úsilného po Roudné, tj. mezi exity 131 –141 km (viz přiložený zákres) nezařadilo donovelizované vyhlášky mezi zpoplatněné úseky a od 1.1.2025 ponechalo tento úsek bez poplatku. To se samozřejmě týká jen časového poplatku (dálniční e-známky), formou mýtného je zpoplatněna celá nová dálnice D3. A je třeba říci, že ve svých očekáváních veřejnost nebyla zklamána. Zvláště řidiči pociťují snížení intenzit dopravy ve městě, ale zásadně úlevu od těžké nákladní/kamionové dopravy. Ta projížděla městem po 17
18 Situace v Českobudějovické aglomeraci před a po zprovoznění D3 21. prosince 2024 STAVBY / INVESTICE průtazích městem. Mýtným úsekem mezi Úsilným a Pohůrkou projelo v únoru v obou směrech celkem 41124 nákladních vozidel.“ A nakonec to potvrzují stále rostoucí údaje samotného ŘSD, kde na konci března 2025 byly průměrné týdenní intenzity na nové D3 (vozidla/za 24 hodin) 17130 (před Budějovicemi), 12008 (tunel Pohůrka), 11968 (Roudné), 8481 (D. Třebonín). Generální ředitel ŘSD Radek Mátl k tomu v podcastu 29. dubna 2025 uvedl: „Jsem strašně spokojený, že se podařilo dostavět D3 v loňském roce na obchvatu Budějovic. Myslím si, že není moc staveb v ČR, kde bych tu odezvu měl tak pozitivní, jako zde, protože do Alp, nebo dejme tomu na Lipno míří opravdu obrovské množství lidí z části Čech a každý mi říká, že je to neskutečná úleva, že objedou Budějovice. A ta úleva není jen u těchto řidičů, ale zejména u obyvatel města, kde se najednou jezdí lépe. Dálnice D3 na obchvatu Budějovic obrovsky městu pomohla.“ Napojení dálnice D3 Dálnice D3 by však nemohla sloužit tak, jak slouží, pokud by nebyla napojena na regionální a městkou dopravní síť. Je skvělé, že Jihočeský kraj stačil dostavět několik přivaděčů k dálnici (viz přiložený zákres), především stavby tzv. „zanádražní komunikace“ a „jižní tangenty“ (více o stavbách Jihočeského kraje v předcházejícím článku tohoto čísla). Některé stavby s ohledem na složitosti přípravy, zvláště majetkové, budou dokončeny později, ale zásadní je, že se realizují. Jde zejména o tyto stavby ŘSD (v závorce uvádíme předpoklad zprovoznění): 1. Přeložka silnice I/20 Č. Budějovice, severní spojka (2027) je zcela zásadní pro odlehčení Strakonické ulice v Budějovicích, kudy dosud přijíždí k D3 tranzitní doprava po I/20 od Písku – viz přiložený zákres. 2. Přeložka silnice I/20 Pištín - České Vrbné (2027) na západě před Budějovicemi řeší nový 4pruhový obchvat obce Dasný a osady Češnovice. 3. Nový přivaděč I/39 Třebonín - Rájov (2026) napojí dálnici D3 od Č. Krumlova. 4. A nakonec na východě Budějovicka přeložka I/34 Lišov – Vranín (2025) vytvoří obchvat města Lišov a obce Štěpánovice a nahrazuje silnici zcela nevyhovující jak z hlediska stavebně-technického stavu, tak z hlediska bezpečnosti provozu. Přípravu dalších staveb ke zkvalitnění napojení Českobudějovické aglomerace na D3 pak dokončuje Jihočeský kraj, např. pokračování 2. etapy „jižní tangenty“ od MÚK Roudné na východ (viz přiložený zákres). Přepólování dopravy Historická trasa silnice z Prahy do Lince ve směru sever – jih vedla přes Č. Budějovice ve stopě Pražské a Linecké třídy D3 0310/I OK Hodějovice projektovaná pro případné budoucí napojení sjezdů a využití jako MÚK, vozovky jsou připraveny pro vodorovné značení (podzim 24, ŘSD) D3 0310/I poslední podzimní práce před zprovozněním – železobetonový tunel mizí pod zásypy zeminou (podzim 24, ŘSD) Dálnice D3 na obchvatu Českých Budějovic s tunelem Pohůrka (999 m) je připravena ke slavnostnímu otevření (21. 12. 24, ŘSD)
www.stavebniserver.comRkJQdWJsaXNoZXIy NTc1ODM=