17 dalších 11 let (1986) s platností pro ČSSR od roku 1987, tj. pouhé 2 roky před změnou režimu. Systém E-silnic, ČR v centru systému Systém E-silnic pokrývá celou Evropu a zasahuje až do Asie, protože (i) členem EHK OSN byl tehdy celý Sovětský svaz a síť E-silnic pokrývá i území nástupnických států, (ii) Dohodu AGR ratifikují postupně i další země jako např. Turecko. Vedení E-silnic zahrnuje i trasy trajektů, což umožňuje vedení hlavních silnic v ortogonálním systému. Číslování E-silnic je přesně organizováno, číslovkou 0 končí hlavní silnice západ- -východ (Z-V) a číslovkou 5 hlavní silnice sever-jih (S-J). Je devět hlavních silnic Z-V (E10-E90) od severu ke Středomoří, je devět hlavních silnic S-J (E05-E95) od Atlantiku po spojnici Petrohrad-Oděsa (další jsou už více na východ/jihovýchod). Z popisu a z mapy je jasné, že ČR, potažmo Praha je v sytému E-silnic položena jako zásadní silniční křižovatka do samotného centra evropské části systému, kde se křižují centrální hlavní silnice E55 a E50[4], navíc ještě s hlavní silnicí E65. Systém E-silnic je vymezen souběžně s činností orgánů EU, které plánují v rámci EU budování tzv. sítě TEN-T. Pro rozvoj, modernizaci a výstavbu E-silnic existují také cyklicky revidované plány EHK OSN pod názvem TEM Master plan (Trans-European Motorway), kde figurují i plány ČR vč. tahu E55. Jednání se zúčastňují i zástupci MD ČR. Deficity v tzv. východní Evropě a ČR, zpoždění trvá Dohodou AGR, resp. předchozí Deklarací byly již od 50. let minulého století stanoveny pro budování E-silnic přísnější parametry, de facto požadavky na silnice rychlostního/dálničního typu přednostně směrově oddělené s mimoúrovňovými křižovatkami. Je skutečností, že převážná část hlavních E-silnic v tzv. západní Evropě byla vybudována jako dálnice. Je to logické, E-silnice byly položeny v systému tam, kde byly hlavní dopravní směry národní a mezinárodní dopravy a kde státy předpokládaly v 2. pol. 20. st. po světové válce vybudovat páteřní dálniční síť. Bohužel z hospodářských důvodů výstavba dálnic v tzv. východní Evropě (i) byla výrazně opožděna, (ii) postupovala nesmírně pomalým tempem (v ČSSR od 70. let cca 30 km/rok oproti Rakousku s cca 50 km/rok) a současně pak z geopolitických důvodů (iii) nebylo možné propojení přes tzv. železnou oponu do západní Evropy (na Rakousko a západní Německo) a (iv) prioritně v rámci ČSSR bylo záhodno budovat naopak východním směrem napojení Slovenska. Země východní Evropy obecně vstoupily do období po pádu železné opony po roce 1990 s obrovskými deficity na dálniční síti, resp. téměř s absencí dálničního systému E-silnic. To platilo i pro ČSSR. Bohužel však v ČSFR po roce 1990, resp. v ČR po roce 1993, nedošlo k zásadnímu obratu v rychlosti budování dálniční sítě (tehdy ještě sítě dálnic D a rychlostních silnic R). I v této době až do roku 2010 bylo průměrné tempo zprovoznění dálnic (D+R) jen cca 30 km/rok. V roce 2010 tak ČR mělo 1 160 km dálniční sítě (D+R), což byla délka dálnic (D+R) v Rakousku v roce 1982. Tj. v roce 2010 zpoždění 28 let za Rakouskem. To se zdá být neuvěřitelné! Přitom počtem obyvatel a rozlohou jsou obě země srovnatelné. V 80. letech dokonce stavěli v Rakousku na české poměry neskutečným průměrným tempem 70 km/rok, kdy bylo dosahováno doslova rekordů zprovoznění v roce 1985 (138 km) a 1986 (110 km)[5]. Důsledky zpožďování výstavby dálničních E-silnic Dodnes i po 74 letech od přijetí první Deklarace k E-silnicím, jsou důsledky zpožďování patrné právě na hlavní E-silnici E55 – úzká hrdla na průtazích obcemi a městy, kongesce, nebezpečné bodové závady a dopady na osídlení i obyvatele. Extrémní situace na průtazích městy Planá n/L, Soběslav nebo Sezimovo Ústí byla odstraněna před 11 lety realizací stavby D3 Tábor – Veselí n/L (2013), průtah obcemi Borek, Hrdějovice před 7 lety stavbou D3 Borek – Úsilné (2017) a průtah krajským stotisícovým městem Č. Budějovice a obcemi Litvínovice, Planá bude vyřešen v úseku Úsilné – Kaplice-nádraží snad letos zprovozněním staveb D3 0310/I, 0310/II a 0311 (2024). Dořešení průtahů k hranici i nebezpečné „silnice smrti“ u Nažidel proběhne dle plánu za 2 roky zprovozněním stavby D3 0312/I (2026). Ale jsme již blízko, stavba je před zahájením. Z celkového pohleNa středočeské D3 (58 km) proběhl v letech 2022-2023 náročný podrobný geotechnický průzkum zahrnující tisíce vrtů (v průměru 40-50 sond/na 1 km), a to až do hloubky 100 m. Na něj v tomto roce navazuje realizace průzkumových štol pro tunely Luka a Kamenná Vrata v celkové délce 3 km a průzkum pro most Sázava
RkJQdWJsaXNoZXIy NTc1ODM=