Na Prahu 9 připadalo 26 pct dokončených bytů v hlavním městě

Praha 1. listopadu (ČTK) - Největší podíl dokončených bytů v bytových domech v letech 2010 až 2019 v hlavním městě připadal na Prahu 9. Šlo o 10.128 bytů z celkových 38.128, tedy 26 procent. Následovaly Praha 10 s podílem 19 procent a Praha 5 s 15 procenty. Naopak na Prahu 1 a 2 připadalo dohromady 0,3 procenta. Vyplývá to ze studie developerské společnosti Central Group, kterou má ČTK k dispozici.

"Praha 9 je pro developery velmi atraktivní. Je tu stále ještě dost volných pozemků, kde se dá stavět, především pak na brownfieldech. My sami bychom zde brzy chtěli zahájit jeden takový projekt s více než 1500 byty, které by měly nabídnout dostupné bydlení pro střední třídu," uvedla výkonná ředitelka Central Group Michaela Tomášková.

Na Prahu 9 připadlo za posledních deset let rovněž nejvíce zahájených staveb bytových domů, 27 procent z celkových 27.227 bytů. Následovaly Praha 10 se 16 procenty a Praha 8 s podílem 13 procent. Naopak v Praze 1 a 2 nebyl povolen ani jeden byt. V centru podle studie už téměř nejsou žádné volné stavební pozemky. Prakticky veškerá bytová výstavba se zde odehrává formou přestaveb a rekonstrukcí historických staveb.

"Od roku 2010 do konce roku 2019 dostalo v Praze stavební povolení 38.695 bytů, tedy necelé 4000 ročně. Dokončeno bylo 50.666 bytů, tedy zhruba 5000 ročně. Praha přitom potřebuje povolovat a stavět alespoň deset tisíc nových jednotek za rok, tedy dvakrát tolik než dnes," uvedla dále Tomášková. Na byty v bytových domech podle ní připadalo asi 70 procent.

Pomalé tempo povolování staveb a tím pádem nízká nabídka jsou podle odborníků jedním z faktorů vysokého cenového růstu v posledních letech. Od poloviny roku 2015, kdy se cenový vývoj začal prudce lámat, stouply do konce září letošního roku ceny novostaveb v Praze o 98 procent na 110.117 korun za metr čtvereční. Jako další příčiny zdražování experti zmiňují rostoucí ceny pozemků, stavebních prací a materiálů, vysoké daňové zatížení nebo zbytečně přísné technické předpisy.

Při srovnání s metropolemi v regionu je na tom Praha podle dostupnosti bydlení výrazně nejhůře. Jak vyplývá z dřívější analýzy Central Group, obyvatel Prahy by na průměrný nový byt o rozloze 70 metrů čtverečních vydělával 14,2 roku, pokud by neměl žádné jiné výdaje. Následují Bratislava (11,9 roku), Mnichov (11,8 roku), Vídeň (8,7 roku), Varšava (8,5 roku) a Berlín (osm let).

Analýza dále uvádí, že úřady v Praze za posledních pět let povolily 3,4 bytu na 1000 obyvatel. Z vybraných měst v regionu to bylo výrazně nejméně. Následují Berlín (6,5 bytu), Mnichov (7,5 bytu), Bratislava (8,4 bytu), Vídeň (8,7 bytu) a Varšava (13,1 bytu).

Počet zahájených a dokončených staveb bytových domů v posledních deseti letech:

Zdroj: Central Group