Podobné články
České stavebnictví si mezi zeměmi EU polepšilo o čtyři místa
Praha 28. září (ČTK) - České stavebnictví bylo v letošním prvním pololetí s meziročním poklesem o 4,6 procenta mezi 26 zeměmi Evropské unie na 13. místě, údaje z Itálie a Kypru nejsou k dispozici. Meziročně si Česko polepšilo o čtyři místa, v porovnání s koncem prvního čtvrtletí na tom bylo stejně. Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu Eurostat. V zemích EU stavebnictví v prvním pololetí kleslo v průměru o 8,5 procenta.
"Odvětví stavebnictví v Evropě se v prvním pololetí ocitlo ve specifické situaci kvůli opatřením proti šíření koronaviru. O výkonech odvětví tak mnohdy nerozhodovala poptávka, ale různá omezení z nabídkové strany, zejména dostupnost pracovní síly a materiálů kvůli omezené prostupnosti hranic," sdělil ČTK analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Propad v českém stavebnictví nebyl podle něj dramatický, přesto je ale trochu zklamáním. "Do odvětví se vkládaly naděje, že aspoň částečně nahradí průmysl v pozici tahouna ekonomiky, ale to se nepotvrdilo. Meziroční propad výkonů stavebnictví se navíc v průběhu prvního pololetí prohluboval," doplnil Sobíšek.
Nejvíce, téměř o pětinu, se v prvním pololetí zvýšila stavební výroba v Rumunsku. Následovaly Malta s růstem o 5,6 procenta a Lotyšsko kde stavebnictví stouplo o 5,5 procenta. Nad unijním průměrem bylo 19 zemí. Česko bylo s poklesem o 4,6 procenta nad průměrem. Pokles zaznamenalo 17 zemí unie. Ve Francii stavebnictví meziročně kleslo o 23,5 procenta, ve Velké Británii o 19,5 procenta a v Řecku o 17,8 procenta.
"Stavebnictví patří mezi cyklická odvětví, která se v krizi dostávají do vážných problémů. To je patrné u většiny zemí Evropské unie. V České republice zatím dobíhají rozdělané projekty a rovněž jsou realizovány inženýrské stavby. Díky tomu české stavebnictví utrpělo mírnější pokles, než činil průměr Evropské unie v prvním pololetí letošního roku," uvedl analytik BH Securities Štěpán Křeček.
Podle analytika Trinity Bank Lukáše Kovandy by zejména do infrastrukturních projektů v Česku měly nyní proudit citelně navýšené objemy veřejných peněz, aby proticyklicky tlumily propad celé ekonomiky a tím pádem i propad samotného stavebnictví. "Není ovšem připravený dostatečný počet projektů, které by se mohly začít rychle stavět. Zásadní překážkou v tomto ohledu je nepružný stavební zákon, který neumožňuje v oblasti stavitelství dostatečně rychle reagovat na nastalou situaci. Celkovým důsledkem jsou pak značné škody pro celou ekonomiku," dodal Kovanda.
Meziroční změna výkonu stavebnictví v zemích EU v 1. pololetí 2020:
Země | Index (v procentech) |
Rumunsko | 19,7 |
Malta | 5,6 |
Lotyšsko | 5,5 |
Německo | 3,6 |
Finsko | 3,2 |
Chorvatsko | 3,1 |
Dánsko | 1,3 |
Nizozemsko | 0,4 |
Polsko | 0,1 |
Švédsko | -0,4 |
Litva | -0,8 |
Estonsko | -1,8 |
Česko | -4,6 |
Portugalsko | -4,9 |
Rakousko | -4,9 |
Slovinsko | -5,6 |
Slovensko | -7,2 |
Maďarsko | -7,4 |
Bulharsko | -7,4 |
Belgie | -11,1 |
Irsko | -12,8 |
Lucembursko | -13,3 |
Španělsko | -16,0 |
Řecko | -17,8 |
Velká Británie | -19,5 |
Francie | -23,5 |
Průměr EU | -8,5 |
Zdroj: Eurostat